Hnutí Duha: Není jasné, jak klesá využití pesticidů v ČR, chybí dobrá data
4.11.2022 03:06 | PRAHA
(ČTK)
Rexa podotkl, že zemědělci i politici často odkazují na data o prodeji pesticidů napříč EU. Podle něj však toto srovnání nefunguje, neboť nepřináší data o konečné spotřebě a neodráží to, že se různé státy specializují na plodiny s různými nároky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Neříkáme, že ta situace v České republice se lepší nebo horší. To nemůžeme tvrdit, protože ta data nemáme. Jisté je, že pesticidy nacházíme v životním prostředí a víme o jejich negativních dopadech. To je to, na co bychom se měli soustředit," řekl Martin Rexa z Hnutí Duha. Aktivisté připomněli, že různé pesticidy škodí třeba nervové soustavě a hormonálnímu systému lidí i biodiverzitě.
Rexa podotkl, že zemědělci i politici často odkazují na data o prodeji pesticidů napříč EU. "Proto to vypadá, že spotřeba v České republice je podprůměrná, vlastně nižší než v některých jiných státech. Proto se říká, že v České republice se používá třeba čtyřikrát méně pesticidů než v Nizozemsku nebo v Belgii," řekl Rexa. Podle něj však toto srovnání nefunguje, neboť nepřináší data o konečné spotřebě a neodráží to, že se různé státy specializují na plodiny s různými nároky.
Podle aktivisty také chybí kvalitní data o toxicitě jednotlivých pesticidů, neboť současný evropský harmonizovaný ukazatel rizika je nedostatečný a k jeho přepracování vyzval třeba Evropský účetní dvůr a Německá agentura pro životní prostředí. Rexa dodal, že EU sice řeší nařízení o zemědělských vstupech a výstupech, ale vypadá to, že každoroční sběr dat z unijních států bude nejdříve od roku 2028. Poznamenal, že Česko patřilo ke státům prosazujícím sběr dat mírnější formou.
Pavel Rotter z Mendelovy univerzity v Brně upozornil na to, že problém je koktejl pesticidů v přírodě, kdy se látky mohou navzájem posilovat. Dopady tak testy jedné látky před vpuštěním na trh neodhalí. Podle Rottera se také látka může v laboratoři chovat jinak než v půdě přesycené pesticidy, která další pesticid odbourává pomaleji. Rotter řekl, že intenzivní zemědělství se sice bez pesticidů neobejde, průzkumy ale ukazují, že jsou nadužívány. Míní, že v Česku chybí nezávislé faremní poradenství a také je třeba šetrnější přístup ke krajině, k čemuž vládu Hnutí Duha vyzvalo.
Podle mluvčího MZe z dat Eurostatu vyplývá, že se na polích v ČR každoročně používá méně pesticidů. "Pomáhá tomu zákaz některých účinných látek, dotační podpora šetrného hospodaření nebo zavádění precizních technologií," sdělil Bílý. Zmínil, že Česko mimo jiné zavedlo povinnost pěstování jedné plodiny na erozně ohrožených půdních blocích na maximálně výměře 30 hektarů a do roku 2030 chce, aby bylo v Česku spravována v ekologickém režimu čtvrtina zemědělské půdy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letosOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
RV
Richard Vacek
4.11.2022 06:07Nejhorší situace by byla, kdyby se pesticidy zakázaly. Nejde jen o snížený výnos, ale i zhoršenou kvalitu plodin - napadení karcinogenními a jedovatými plísněmi (aflatoxin, námel).
Zemědělci vědí nejlépe, jestli má smysl provést chemický zásah, protože jeho náklady se musí zaplatit v tržbách.
Odpovědět
Zemědělci vědí nejlépe, jestli má smysl provést chemický zásah, protože jeho náklady se musí zaplatit v tržbách.
DA
DAG
4.11.2022 08:15Aktivista zřejmě netuší jak brutálně přísná je kontrola prodeje pesticidů a jejich aplikace. Z hlediska ČR je statistika z prodeje naprosto reálná. Nikdo na světě nedokáže aplikovat víc látky než si koupí. Samozřejmě se může vyskytnout nelegální prodej, ale to se systémem nemá nic společného.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
4.11.2022 08:34Kdykoliv se objeví pozitivní informace o českých zemědělcích, vždycky ji nějaký aktivista zrelativizuje nebo zesměšní. Data o nákupech pesticidů jsou celoevropsky sledovaná, porovnatelná a realistická. To, že jsme na špici EU ve snižování pesticidů ale paradoxně pro nás znamená obrovský hendikep. Jelikož spotřebitele zajímá jen cena a nezajímá je kvalita a za tím si stojím. Stačí se podívat na oblibu polských potravin, které jsou vyrobené za podstatně benevolentnějších podmínek. Kauzy s obsahem škodlivých látek v polských potravinách jsou časté, medializované, přesto, díky nízké ceně, na ně čeští spotřebitelé nedají dopustit. Naši kvalitní a bezpečnou produkci si můžeme strčit za klobouk. A k tomu ještě po nás EU chce, abychom to minimum přípravků na ochranu rostlin, díky kterým jsme ještě schopní škodlivé organismy nějak ukočírovat, snížili o polovinu. A naši aktivisté jim k tomu přikyvují. Spousta zemědělců, se kterými se potkávám, je otrávená takovým přístupem, demotivovaná a unavená. Asi budou čeští zemědělci pěstovat jen biopásy, trávu a druhově bohatý porost pro srnečky. Dostanou za to dotace a aktivisti je snad konečně přestanou buzerovat. Jen ten žvanec si budete muset všichni odněkud přivézt a vemte jed na to, že rozhodně nebude vždycky zdravý a bezpečný. Kdo je závislý na dovozu, tomu kvalitu i cenu diktuje dovozce.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.11.2022 09:48 Reaguje na Marcela JezberováMáte naprostou pravdu. U nás v pohraničí podnikají na pronajaté půdě
zemědělci z Polska a od té doby pole nevidělo hnůj. Odvezou vše, co
sklidí a vše nahradí chemií. S jedním jsem měl jako včelař před léty
spor, když chtěl stříkat porost řepky v pravé poledne postřikem z Polska (název jsem zapomněl) a který měl být podle návodu aplikován až po ukončení aktivity včel(večer). Odpověděl, že v Polsku to tak dělají a bude to dělat tak i tady. Nakonec ale od toho upustil
a postřik provedl podle návodu až večer. I tak se ale včely chovaly
podivně a na jeho řepku přestaly létat. Asi bylo štěstí, že se taky
ochladilo a ustala jejich aktivita. Jsem zvědav na jaro, protože
tam má opět po kukuřici a pšenici řepku, protože nic jiného to pole
už 25 let nezažilo. Z ornice je už cihlářský jíl, ale vlastníkovi (developer) z Prahy to nevadí, protože vyčkává na uvolnění pole
k výstavbě rodinných domků ve které mu zatím obec brání kvůli
tomu, aby zůstal v okolí alespoň kousek nezastavěné plochy.
Jinak v době výskytu nemoci šílených krav jsem se ptal polského
zemědělce kolik mají případů v Polsku a on mi odpověděl ZERO (0)
s dovětkem, BO NĚBADAMY( nezkoumáme). Navíc u soukromého polského
řezníka jeho soused nikdy neviděl veterinární kontrolu a splašky z porážky včetně krve a moči zvířat končily ve strouze mezi poli,
kde zasakovaly do okolní půdy. Ono i tak se dá levně produkovat
potraviny, když zabíjíte krávy na dvoře a krev splachujete do
strouhy za plotem. Bohužel to ale spořílky nezajímá a mnozí ani
nečtou složení na etiketě, že máslo obsahuje více vody a má
230 gramů místo 250 jako naše. Je pak těžké lidem vysvětlit,
proč je výrobek z Polska levnější a lákat je na kvalitu.
Odpovědět
zemědělci z Polska a od té doby pole nevidělo hnůj. Odvezou vše, co
sklidí a vše nahradí chemií. S jedním jsem měl jako včelař před léty
spor, když chtěl stříkat porost řepky v pravé poledne postřikem z Polska (název jsem zapomněl) a který měl být podle návodu aplikován až po ukončení aktivity včel(večer). Odpověděl, že v Polsku to tak dělají a bude to dělat tak i tady. Nakonec ale od toho upustil
a postřik provedl podle návodu až večer. I tak se ale včely chovaly
podivně a na jeho řepku přestaly létat. Asi bylo štěstí, že se taky
ochladilo a ustala jejich aktivita. Jsem zvědav na jaro, protože
tam má opět po kukuřici a pšenici řepku, protože nic jiného to pole
už 25 let nezažilo. Z ornice je už cihlářský jíl, ale vlastníkovi (developer) z Prahy to nevadí, protože vyčkává na uvolnění pole
k výstavbě rodinných domků ve které mu zatím obec brání kvůli
tomu, aby zůstal v okolí alespoň kousek nezastavěné plochy.
Jinak v době výskytu nemoci šílených krav jsem se ptal polského
zemědělce kolik mají případů v Polsku a on mi odpověděl ZERO (0)
s dovětkem, BO NĚBADAMY( nezkoumáme). Navíc u soukromého polského
řezníka jeho soused nikdy neviděl veterinární kontrolu a splašky z porážky včetně krve a moči zvířat končily ve strouze mezi poli,
kde zasakovaly do okolní půdy. Ono i tak se dá levně produkovat
potraviny, když zabíjíte krávy na dvoře a krev splachujete do
strouhy za plotem. Bohužel to ale spořílky nezajímá a mnozí ani
nečtou složení na etiketě, že máslo obsahuje více vody a má
230 gramů místo 250 jako naše. Je pak těžké lidem vysvětlit,
proč je výrobek z Polska levnější a lákat je na kvalitu.
Jakub Graňák
4.11.2022 18:12 Reaguje na Břetislav MachačekCo to tady zase dřístáte? Vy šlonzáci jezdíte nakupovat do Polska všichni a všechno. Nikdo vám nenařizoval pronajímat půdu polákovi, můžete si za to sami - jenže to byla vždycky jedna z nejtypičtějších šlonzáckých vlastností - hamtat co to dá, okrádat se navzájem a skučet, že za všecko můžou ostatní - sedláci, rothschildi, poláci, němci, židi... Nebýt různých parazitů typu Babiš, Teplý, nemuseli by zdejší zemědělci ve velkém vyvážet mlíko do toho "hnusného" Polska díky jehož výkupu tady ještě stále aspoň částečně existuje chov mléčného skotu. S těma povídačkama ve stylu "soused souseda povídal" o neexistující veterinární kontrole se jděte vycpat, polák vám dodá jakou potravinu chcete, jenže to je právě váš problém, vy si necháte pro kačku koleno vyvrtat a pak kňučíte, že jste chtěl výběrovou šunku po osmi kačkách za deset deka a přitom jste dostal sračku ze separátu s posypovou solí - chtějte kvalitu a taky ji dostanete - jenže se už konečně budete muset naučit za tu kvalitu i zaplatit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.11.2022 10:53 Reaguje na Jakub GraňákČetl jste vůbec, co jsem napsal? Pozemek pronajímá
Polákovi developer z Prahy, který ho koupil od Němce, kterému byl vrácen po rodičích v restituci. Já tam nakupovat nejezdím a naopak největší nájezdy jsou nyní z vnitrozemí. Navíc jejich zboží putuje
na naše pulty do celé republiky. Polský květák se
prodává i v Brně na zelném trhu, protože oni ho
opravdu "umí" pěstovat. Já v těch obřích foliácích
byl a od té doby raději pěstuji mrzáky na zahradě.
Ta kvanta hnojiv, která tam používají, se mnou
otřásla a taky ta odplevelená půda mezi květáky.
To opravdu nebylo lidskou dřinou, ale chemií ve
velkém. O absenci a nebo úplatnosti veterinární
kontroly v Polsku byly už i aféry s vyřezáváním
nádorů z poražených zvířat a prodej jejich masa
jako ze zvířat zdravých a to prosím na několika
velkých jatkách a ne pouze u řezníka porážejícího jednu krávu a dvacet prasat týdně pro tržiště
v pohraničí. Kvalita se dnes už nepozná ani podle
ceny, protože i šunt lze předražit a prodat jako
kvalitní výrobek. Poznat vstupní surovinu v masném výrobku není v možnostech zákazníka a už vůbec ne,
zda prošel veterinární kontrolou. To už je pouze
o víře v poctivost producenta a obchodníka. Normy
jsou normy, ale praxe je jiná, pokud si výrobek
najde svého kupce, kterému je to lautr putna.
Odpovědět
Polákovi developer z Prahy, který ho koupil od Němce, kterému byl vrácen po rodičích v restituci. Já tam nakupovat nejezdím a naopak největší nájezdy jsou nyní z vnitrozemí. Navíc jejich zboží putuje
na naše pulty do celé republiky. Polský květák se
prodává i v Brně na zelném trhu, protože oni ho
opravdu "umí" pěstovat. Já v těch obřích foliácích
byl a od té doby raději pěstuji mrzáky na zahradě.
Ta kvanta hnojiv, která tam používají, se mnou
otřásla a taky ta odplevelená půda mezi květáky.
To opravdu nebylo lidskou dřinou, ale chemií ve
velkém. O absenci a nebo úplatnosti veterinární
kontroly v Polsku byly už i aféry s vyřezáváním
nádorů z poražených zvířat a prodej jejich masa
jako ze zvířat zdravých a to prosím na několika
velkých jatkách a ne pouze u řezníka porážejícího jednu krávu a dvacet prasat týdně pro tržiště
v pohraničí. Kvalita se dnes už nepozná ani podle
ceny, protože i šunt lze předražit a prodat jako
kvalitní výrobek. Poznat vstupní surovinu v masném výrobku není v možnostech zákazníka a už vůbec ne,
zda prošel veterinární kontrolou. To už je pouze
o víře v poctivost producenta a obchodníka. Normy
jsou normy, ale praxe je jiná, pokud si výrobek
najde svého kupce, kterému je to lautr putna.
Jakub Graňák
5.11.2022 11:39 Reaguje na Břetislav MachačekČetl, a poněvadž narozdíl od vás mám i bohaté osobní zkušenosti, můžu směle tvrdit, že tady to není, a nikdy nebylo, o nic lepší.
A pokud jde o toho vašeho restituenta - to je jen důsledek znárodňování - nebýt toho, nikdy by žádné restituce nebyly. Takže pokud kritizujete jak restituenti naložili s tím, co se jim vrátilo, nemůžete ponechávat stranou důvod proč to dopadlo, jak to dopadlo...
Odpovědět
A pokud jde o toho vašeho restituenta - to je jen důsledek znárodňování - nebýt toho, nikdy by žádné restituce nebyly. Takže pokud kritizujete jak restituenti naložili s tím, co se jim vrátilo, nemůžete ponechávat stranou důvod proč to dopadlo, jak to dopadlo...
BM
Břetislav Machaček
5.11.2022 17:31 Reaguje na Jakub GraňákTak jste mi to zase nandal! Restituent měl
vztah k půdě po předcích takový, že ji prodal
k zastavění. Mimochodem už jeho rodiče měli
k ní takový vztah, že na polovině majetku se
těžila cihlařská hlína a nesloužily k produkci
potravin. Jejich statek byl děs a hrůza a tak rozprodávali raději pozemky, než aby na nich
hospodařili. Zůstat pozemky tehdy majiteli, tak už tam to pole dávno nebylo. On nebyl
každý sedlák dobrý sedlák a byl sedlák jen
proto, že zdědil majetek o který se neuměl
starat. Za socíku se na tom poli střídalo
o mnoho více plodin, než nyní a pravidelně
se hnojilo hnojem. Tak tomu bylo u většiny polí. Dnešní režim tak zemědělství a půdu
huntuje více, než režim minulý a neuznává
to pouze ideologicky doblblý aktivista
hanící vše předchozí.
Odpovědět
vztah k půdě po předcích takový, že ji prodal
k zastavění. Mimochodem už jeho rodiče měli
k ní takový vztah, že na polovině majetku se
těžila cihlařská hlína a nesloužily k produkci
potravin. Jejich statek byl děs a hrůza a tak rozprodávali raději pozemky, než aby na nich
hospodařili. Zůstat pozemky tehdy majiteli, tak už tam to pole dávno nebylo. On nebyl
každý sedlák dobrý sedlák a byl sedlák jen
proto, že zdědil majetek o který se neuměl
starat. Za socíku se na tom poli střídalo
o mnoho více plodin, než nyní a pravidelně
se hnojilo hnojem. Tak tomu bylo u většiny polí. Dnešní režim tak zemědělství a půdu
huntuje více, než režim minulý a neuznává
to pouze ideologicky doblblý aktivista
hanící vše předchozí.
Jakub Graňák
6.11.2022 08:44 Reaguje na Břetislav MachačekZa "socíku" dosáhla devastace půdy vlivem masového používání pesticidů a anorganických hnojiv identických rozměrů jako dnes, ostatně ve věstníku pedologického oddělení AV z roku 1986 se můžeme dočíst, že deficit organické složky půdy dosáhl hranice 200 t/ha, dnes je ještě hlubší. Ovšem to nemění nic na tom, že tento trend byl v této zemi už od poloviny šedesátých let a svůj původ má v úporné snaze dosáhnout vlivem chemizace a intenzifikace úrovně objemu produkce z předválečných let - toho se tomu vašemu skvělému socialistickému zemědělství podařilo dosáhnout až pětadvacet let po válce - což byl vzhledem množství mechanizace, růstu objemu obdělávané půdy a prudce rostoucí míře chemizace, vskutku "závratný" výsledek. Však taky valnou část zemědělských podniků v této zemi vedou titíž lidé, nebo jejich rodinní příslušníci, jako před revolucí a jak známo - starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale to byste musel vědět, kdyby jste měl se zemědělstvím něco společného a nevedl diskusi ve stylu "jedna paní povídala" namixovanou palcovými titulky z rudého práva.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.11.2022 10:35 Reaguje na Jakub GraňákSrovnávat efektivitu předválečného
zemědělství s 33 % populace věnující
se zemědělství s 10% v sedmdesátých letech může pouze zaslepenec, který
nebere v potaz, že z dovozců obilí
jsme se stali soběstačnými a u masa
a mléka narostla spotřeba o mnoho
procent proti předválečné době, kdy
bylo maso a mléko pro chudé přepychem. Vy mi chcete tvrdit, že výnosy byly před válkou z hektaru větší, než za socíku? Já vám povím, že jsme postaru hospodařili ještě v roce 1973 a to s hnojem od krávy, vepřů, koz a ovcí, ale byla to zoufalost díky absenci chemie a techniky.
Kosili jsme do poslední chvíle
postaru kosami a vázali obilí do
snopů s dosušováním na poli. Po týdnu i déle se jelo k mlátičce
a doma se pak obilí muselo ještě od plev a plevelů čistit burdakem.
Z podobně velké plochy to kombajn
zmákl za hodinu a sklizeň měli
dvojnásobnou. Pak pole děda vnutil
statkům a dokonce je chválil za
tu úrodu, kterou tam pak měli.
Koupili jsme si pak pšenici ze
statku za méně, než byly náklady
na předchozí hospodaření a to už
nepočítám tu celoroční dřinu.
Odpovědět
zemědělství s 33 % populace věnující
se zemědělství s 10% v sedmdesátých letech může pouze zaslepenec, který
nebere v potaz, že z dovozců obilí
jsme se stali soběstačnými a u masa
a mléka narostla spotřeba o mnoho
procent proti předválečné době, kdy
bylo maso a mléko pro chudé přepychem. Vy mi chcete tvrdit, že výnosy byly před válkou z hektaru větší, než za socíku? Já vám povím, že jsme postaru hospodařili ještě v roce 1973 a to s hnojem od krávy, vepřů, koz a ovcí, ale byla to zoufalost díky absenci chemie a techniky.
Kosili jsme do poslední chvíle
postaru kosami a vázali obilí do
snopů s dosušováním na poli. Po týdnu i déle se jelo k mlátičce
a doma se pak obilí muselo ještě od plev a plevelů čistit burdakem.
Z podobně velké plochy to kombajn
zmákl za hodinu a sklizeň měli
dvojnásobnou. Pak pole děda vnutil
statkům a dokonce je chválil za
tu úrodu, kterou tam pak měli.
Koupili jsme si pak pšenici ze
statku za méně, než byly náklady
na předchozí hospodaření a to už
nepočítám tu celoroční dřinu.
Jakub Graňák
6.11.2022 11:15 Reaguje na Břetislav MachačekZase jste jen potvrdil, že vůbec nevíte o čem mluvíte a plantáte páté přes deváté, nebo snad chcete tvrdit, že mechanizace by do této země nepronikla a k úbytku pracovních sil by bez kolektivizace nedošlo? Mluvím o výnosech - srovnatelných s předválečným obdobím dosáhlo socialistické zemědělství až počátkem sedmdesátých let - to jsou holá fakta. Socialistické zemědělství nikdy nedosáhlo soběstačnosti v produkci obilí - naopak ho nakupovalo i na tom nenáviděném dekadentním západě a to v řádech statisíc tun ročně. Co se týče dostupnosti masa a mléka - lepší sorty nebyly vůbec k dostání, protože byly určeny až do sedmdesátých let na export, aby bylo za co nakoupit to obilí - což se s rozvojem analytických metod v potravinářství právě v sedmdesátých letech změnilo - poněvadž vyšlo najevo, že "socialistické maso a mléčné produkty" jsou zamořené rezidui pasticidů do míry mnohonásobně překračující limity.
"Z větší části bylo kolektivní, družstevní a státní zemědělství až na výjimky krajně neproduktivní. Bylo proto nutné ho doplňovat samozásobováním a pololegálním prodejem potravin mimo státní obchody na tržištích. Podle ekonomického historika Jozefa Faltuse se záhumenky, tedy pole a zahrady předané do osobního užívání rolníků, ačkoliv představovaly jen dvě procenta obdělávané půdy, na produkci masa a mléka podílely ze dvou třetin. U vajec, brambor, ovoce a zeleniny to bylo ještě více." - Takže znovu opakuji jen plácáte ve stylu jedna paní povídala a kořeníte to propagandistickými bláboly ve stylu rudého práva.
Ps: že jste nebyli schopní na svojem rozumně hospodařit o vás vypovídá víc, než si myslíte.
Odpovědět
"Z větší části bylo kolektivní, družstevní a státní zemědělství až na výjimky krajně neproduktivní. Bylo proto nutné ho doplňovat samozásobováním a pololegálním prodejem potravin mimo státní obchody na tržištích. Podle ekonomického historika Jozefa Faltuse se záhumenky, tedy pole a zahrady předané do osobního užívání rolníků, ačkoliv představovaly jen dvě procenta obdělávané půdy, na produkci masa a mléka podílely ze dvou třetin. U vajec, brambor, ovoce a zeleniny to bylo ještě více." - Takže znovu opakuji jen plácáte ve stylu jedna paní povídala a kořeníte to propagandistickými bláboly ve stylu rudého práva.
Ps: že jste nebyli schopní na svojem rozumně hospodařit o vás vypovídá víc, než si myslíte.
PB
Petr Blažek
4.11.2022 12:29Opět příspěvek hodný aktivisty. Z celého textu vyplývá, že o zemědělské praxi neví vůbec nic. A příspěvek pana Rottra tomu rozhodně nepomohl. Jinak by věděli, že mnoho účinných látek se sleduje napříč jednotlivými přípravky a sleduje se jejich maximální dávka na plodinu a rok.
Každý zemědělec by byl rád, kdyby pesticidy používat nemusel. Je to jak časově tak finančně velmi náročné. Ale jestli chcete jako společnost mít jakous takous záruku pravidelných výnosů kvalitních, zdravých a levných potravin tak se bez nich ještě nějakou dobu neobejdeme. Velkou pomocí by bylo rozšíření GMO plodin, jež jsou díky genům odolnější vůči škůdcům či chorobám. Ale to bohužel díky stejným je zmrazeno.
Co se týče spotřeby pesticidů v ČR tak to má 2 strany. Na jednu stranu bezmyšlenkovité zákazy, bez rozmyslu co bude potom, vedou naopak k nárůstu jiných druhů pesticidů a to mnohdy i škodlivější.
Druhá strana ukazuje jak je České zemědělství díky velikosti farem ve výhodě oproti ostatním. Ve větších podnicích dochází k dělbě práce, to znamená že RV vede povětšinou agronom minimálně se středoškolským vzděláním. To znamená , že vědí co jsou a na co se používají různé účinné látky. Tito odborníci mají (opět díky dělbě práce) čas se každoročně dovzdělávat na různých školeních pořádaných prodejci chemických látek. Dále si tyto velké podniky mohou dovolit nákup špičkové techniky řízené počítači a pomocí satelitních přijímačů aplikovat přesné dávky bez zbytečných přestřiků a přehozů. K tomuto samozřejmě přispívá i větší půdní celky v ČR.
Odpovědět
Každý zemědělec by byl rád, kdyby pesticidy používat nemusel. Je to jak časově tak finančně velmi náročné. Ale jestli chcete jako společnost mít jakous takous záruku pravidelných výnosů kvalitních, zdravých a levných potravin tak se bez nich ještě nějakou dobu neobejdeme. Velkou pomocí by bylo rozšíření GMO plodin, jež jsou díky genům odolnější vůči škůdcům či chorobám. Ale to bohužel díky stejným je zmrazeno.
Co se týče spotřeby pesticidů v ČR tak to má 2 strany. Na jednu stranu bezmyšlenkovité zákazy, bez rozmyslu co bude potom, vedou naopak k nárůstu jiných druhů pesticidů a to mnohdy i škodlivější.
Druhá strana ukazuje jak je České zemědělství díky velikosti farem ve výhodě oproti ostatním. Ve větších podnicích dochází k dělbě práce, to znamená že RV vede povětšinou agronom minimálně se středoškolským vzděláním. To znamená , že vědí co jsou a na co se používají různé účinné látky. Tito odborníci mají (opět díky dělbě práce) čas se každoročně dovzdělávat na různých školeních pořádaných prodejci chemických látek. Dále si tyto velké podniky mohou dovolit nákup špičkové techniky řízené počítači a pomocí satelitních přijímačů aplikovat přesné dávky bez zbytečných přestřiků a přehozů. K tomuto samozřejmě přispívá i větší půdní celky v ČR.
MD
Marek Drápal
4.11.2022 14:51 Reaguje na Petr BlažekOdsoudit pana Rottera je jednoduché, ale zkuste si nastudovat synergický efekt, to je něco úplně jiného, než co popisujete.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
4.11.2022 15:05 Reaguje na Marek DrápalV příspěvku se píše" látky se mohou posilovat ", " látky se můžou chovat jinak", "pan Rotter míní".
Trochu moc kdyby.
Odpovědět
Trochu moc kdyby.
MD
Marek Drápal
4.11.2022 15:20 Reaguje na Petr BlažekAno, je tam hodně nejistoty. A to je právě ten problém. U některých kombinací již efekt je známý, ale u většiny se nic neví.
Totéž platí v medicíně, např. existuje synergický efekt pravděpodobnosti výskytu karcinomu plic u kuřáků bydlících v oblasti imisně zatížených vysokou koncentrací benzo(a)pyrenu.
Odpovědět
Totéž platí v medicíně, např. existuje synergický efekt pravděpodobnosti výskytu karcinomu plic u kuřáků bydlících v oblasti imisně zatížených vysokou koncentrací benzo(a)pyrenu.
MU
Michal Ukropec
4.11.2022 12:31Ano. Byly časy, kdy Duha brojila proti hnojení chlévskou mrvou, a podporovala " přesné dávkování umělých hnojiv" . To bylo ale v době, kdy dostávaly sponzoring od Agrofert u. Dnes asi nic nedostávají, tak si takto říkají o " výpalné" . Jinak to nevidím.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
4.11.2022 14:46 Reaguje na Michal UkropecMůžete nějak dokázat to co píšete? Tj. kde HD "brojilo proti chlévské mrvě" nebo bylo "sponzorováno Agrofertem"?
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.11.2022 16:46 Reaguje na Marek DrápalJe mi 57 a pamatuji si začátky ekologismu u nás. Nejen ochranu přírody před revolucí.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.11.2022 22:27 Reaguje na Michal UkropecPane Ukropče, prosím mohl byste prokázat své tvrzení, že Duha brojila proti hnojení chlévskou mrvou a byla sponzorována Agrofertem? Třeba uvedením odkazu.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
4.11.2022 14:44Souhlasím, že oficiální statistiky nejsou tím správným vodítkem. Neodhalí se z nich třeba přepisování, ke kterému jsou zemědělci téměř nuceni absencí registrace vhodného POR nebo černý trh s pesticidy. Jen v EU je každé 7. pole ošetřené pašovanými pesticidy z černého trhu s naprosto nejasnou kvalitou viz https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dovoz-ilegalnich-pesticidu-do-eu-nabira-na-obratkach
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
4.11.2022 14:51 Reaguje na Marek DrápalZmiňovaná statistika se týká prodaných přípravků, nikoliv spotřebovaných přípravků. Přípravky, které si koupíte, spotřebovat můžete, ale nemusíte, třeba kvůli nepříznivému vývoji počasí. Zůstanou tedy u zemědělce na skladě, nespotřebují se, ale do statistiky se načítají, protože jsou už prodané. Také zmíněná statistika nerozlišuje, jestli pesticid koupil zemědělec nebo třeba obec nebo ČD, ale automaticky každý novinář nebo všeochránce předpokládá, že to spotřebovali jen zemědělci.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
4.11.2022 15:57 Reaguje na Marcela JezberováKdyž zmiňujete ČD, tak jsem viděl jejich pojízdný postřikovač jak aplikuje na celé drážní těleso rundap , vítr nevítr.
PB
Petr Blažek
4.11.2022 14:58 Reaguje na Marek DrápalMyslíte si, že soudný člověk připraví pole, zaseje a pak to postříká něčím co nemá certifikát? Vždyť místo abychom si pomohli, tak v lepším případě to nezabere, ale v horším si můžete tím svinstvem totálně zlikvidovat úrodu.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
4.11.2022 15:12 Reaguje na Petr BlažekTak si přečtěte ten článek, zjevně minimálně každý desátý zemědělec v EU není, dle Vašich měřítek, soudný.
Nebo je také zajímavé sledovat výsledky rozborů reziduí pesticidů v plodinách. Až příliš často se tam objevují takové POR, které pro danou plodinu nejsou registrovány. To ale bohužel souvisí i s tím, co u nás je a není registrováno...
Odpovědět
Nebo je také zajímavé sledovat výsledky rozborů reziduí pesticidů v plodinách. Až příliš často se tam objevují takové POR, které pro danou plodinu nejsou registrovány. To ale bohužel souvisí i s tím, co u nás je a není registrováno...
PB
Petr Blažek
4.11.2022 15:53 Reaguje na Marek DrápalAno trochu pletete dvě věci dohromady. Jeden přípravek může být registrován u nás pouze na pšenici, ale ví se, že v zahraničí je i na řepku.
Druhá věc souvisí s tím co píšu v příspěvku. Z vlastní zkušenosti vím, že mnozí malí zemědělci nemají vůbec tušení o složení a vhodnosti použití jednotlivých přípravků. A samozřejmě pak snadno sednou na lep šmejdům, kteří jim nabízejí levné "zázraky"
Odpovědět
Druhá věc souvisí s tím co píšu v příspěvku. Z vlastní zkušenosti vím, že mnozí malí zemědělci nemají vůbec tušení o složení a vhodnosti použití jednotlivých přípravků. A samozřejmě pak snadno sednou na lep šmejdům, kteří jim nabízejí levné "zázraky"
MD
Marek Drápal
4.11.2022 16:10 Reaguje na Petr BlažekJen někdy je to tak triviální, jak píšete, ale ne vždy je to takto jednoduché. Často se stává, že prostě daný přípravek není registrován do plodiny z dobrého důvodu a není za něj alternativa. Nejde o obiloviny či řepku, tam problém není, ale takový chmel, zeleniny atp., tam se přepisují POR hodně. Nevím, zda už se něco objevilo na desikaci slunečnice, ale obrovský propad osevních ploch napovídá, že nikoliv...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
4.11.2022 18:42 Reaguje na Marek DrápalNo a to se dostáváme k meritu věci - co je to dobrý důvod. Jeden asi nejhorší příklad za všechny je zákaz moření osiva neonikotinoidy.
Odpovědět
