Hnutí Duha: Není třeba odklad data, kdy mají mít firmy peníze na sanace

Společnosti, které těží hnědé uhlí na severu Čech, nepotřebují odklad termínu, do kterého nejpozději mají mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Vyplývá to z analýzy pro ekologické Hnutí Duha, kterou mají novináři k dispozici. Vláda loni v červnu schválila zkrácení termínu pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty do 30. června 2022, pro zbytek do 30. června 2025. Poslanec KSČM Leo Luzar ve svém aktuálním pozměňovacím návrhu navrhuje, aby byl termín posunut do 30. června 2027.

Člen hospodářského výboru Luzar v podkladech pro budoucí jednání dolní komory argumentuje mimo jiné současnou pandemií koronaviru, která podle něj nutí těžební společnosti sáhnout do finančních rezerv. "Za této situace je třeba stanovit termín tak, abychom vyloučili či alespoň minimalizovali negativní dopad této povinnosti na fungování organizací a v konečném důsledku i na celou společnost. Termín 2027 se v tomto směru jeví jako dostatečně vzdálený, aby organizace měly dostatek času se na něj připravit," uvedl v návrhu poslanec.

S posunutím termínu nesouhlasí ekologická organizace. Energetický konzultant Miroslav Ceman v analýze pro Hnutí Duha připomíná, že kolem roku 2024 bude ukončena těžba na lomu ČSA na Mostecku, který spravuje společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. "Lze konstatovat, že z hlediska státu je v rámci principu péče řádného hospodáře nutné požadovat převedení finančních prostředků na sanace a rekultivace do 30. června 2022 na vázané účty, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát. Toto je zároveň možné bez toho, aby to mělo likvidační důsledky pro česky hnědouhelný sektor," píše se v analýze.

Poukázal na to, že Severní energetická je součástí celé skupiny Sev.en Energy. "Je nutno zdůraznit, že z ekonomických benefitů těžebních společností profituje celá skupina Sev.en, nicméně za jejich závazky neručí," dodává analýza.

Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová řekla, že jakékoli zkracování termínu firma vnímá jako neodůvodněný tlak na těžební společnosti, které plní všechny své povinnosti, odvádějí miliardové odvody státu a garantují zaměstnanost pro tisíce lidí ve strukturálně postižených regionech. "Vždy jsme dodržovali a dodržujeme všechny povinnosti plynoucí ze státem schváleného a kontrolovaného plánu sanací a rekultivací, tedy i tvorbu rezerv na sanace a rekultivace," dodala.

Předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala uvedl, že nelze problematiku posuzovat pouze prostřednictvím těžby hnědého uhlí. "Takový pohled je hrubě vytržen z kontextu. Novela se dotkne stovek těžebních firem, které těží také neenergetické suroviny a jakékoliv zkrácení převodu rezerv proti původně plánovanému roku 2035 pro ně může být likvidační," zdůraznil. Unie sdružuje přes 100 organizací, mimo jiné těžaře štěrkopísku, kamene a dalšího stavebního materiálu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) před loňským projednáváním novely vládou řekl, že novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.

---

reklama

---