Investujeme stovky miliard korun do přeměny české ekonomiky na nízkoemisní. Odpovědi ANO 2011 na předvolební anketu Ekolistu

Česká inspekce životního prostředí podle současného ministra životního prostředí Richarda Brabce odvádí standardní inspekční práci a je nezávislá. Co se týče vyšetřování Bečvy, důvěřuje ministr vyšetřování. Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odmítá, že by tato vláda dala do pohybu výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle něho je zadána studie, na základě které má vláda o projektu odpovědně rozhodnout. Poslanec Jaroslav Faltýnek říká, že komplexní novela mysliveckého zákona je nezbytná nejen kvůli přemnožené spárkaté zvěři. ANO slibuje, že bude investovat stovky miliard korun z Modernizačního fondu a dalších programů do přeměny české ekonomiky na nízkoemisní. ANO 2011 jako jediná strana odpovídá konkrétně na otázku, jaké nové přehrady hodlá vybudovat. Loňská havárie na řece Bečvě stále není uspokojivě vyšetřena. Jaké kroky v této věci podniknete po volbách?

Odpovídá Richard Brabec

Havárii na Bečvě vyšetřuje policie od 25. 9. 2000 a na základě vyšetřování obvinila jednu právnickou a jednu fyzickou osobu. Důvěřujeme orgánům činným v trestním řízení a rozhodně odmítáme zpochybňování a politické tlaky na jejich práci, jak to předvádějí někteří opoziční politici.

Jste spokojeni s prací České inspekce životního prostředí? Jak hodnotíte práci Erika Geusse coby ředitele inspekce?

Odpovídá Richard Brabec

ČIŽP odvádí standardní práci inspekčního orgánu a je ve svém rozhodování zcela nezávislá.

Dosavadní vláda dala do pohybu výstavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe. Jaký je váš postoj k této stavbě?

Odpovídá Karel Havlíček

Vláda ve skutečnosti vzala v říjnu loňského roku na vědomí výsledky studie proveditelnosti k projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Uvedený krok však neznamená rozhodnutí o výstavbě. Dalším krokem je nyní zpracování podkladů pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000. Výsledky by měly být vládě předloženy v roce 2023 a teprve pak bude možné rozhodovat o dalším postupu. Pokud se dá říci, že vláda dala něco do pohybu, pak je to proces, na jehož konci bude možné učinit zodpovědné rozhodnutí, zda má koridor Dunaj-Odra-Labe smysl.

Tento krok vlády je důležitý i proto, že trasa koridoru je hájena v územních plánech všech stupňů už od počátku sedmdesátých let minulého století. Svými usneseními vláda ČR hájení koridoru potvrzovala v letech 1996, 2006 a následně i v letech 2011 či 2013, kdy ministr dopravy dostával opakovaně za úkol pokračovat v prověřování potřebnosti průplavního spojení. To se však fakticky nedělo. Územní ochrana celé takřka 500 km dlouhé trasy DOL tak již padesát let omezuje rozvoj řady obcí a jejich infrastruktury, a to zejména v řadě měst situovaných podél řeky Moravy.

Jste pro splavnění jen Labe a/nebo jen Odry?

Odpovídá Karel Havlíček

Součástí usnesení vlády, v němž vzala na vědomí výsledky studie proveditelnosti k projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, byl i úkol pro ministra dopravy zahájit přípravu části Oderské větve v úseku Ostrava - Svinov – státní hranice ČR/Polsko s pokračováním do polského Koźle. Uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít ještě řadu variant, které budou teprve diskutovány. Je zcela samozřejmé, že před jeho případnou realizací musí takové dílo projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejné diskuse a jednání s dotčenými obcemi a regionem. Příprava této stavby souvisí s plány polského ministerstva námořního hospodářství a vnitrozemské plavby, podle nichž by Odra měla být do roku 2030 splavná od přístavu Kędzierzyn-Koźle až po českou hranici.

Studie proveditelnosti koridoru DOL navrhuje zaměřit se zejména na Dunajsko-Oderskou větev, z ekonomického hlediska se jeví jako nejvýhodnější. Aby mohl být vyhodnocen objektivně celý projekt ze všech hledisek, bude zachováno sledování labské větve vodního koridoru DOL, územní rezerva této větve rušena nebude.

Přírodovědci i majitelé lesů roky upozorňují, že přemnožená zvěř působí v lesích miliardové škody. Jak chcete tento problém řešit?

Odpovídá Jaroslav Faltýnek

Toto je skutečně problém, spárkatá zvěř bohužel působí v naších lesích značné škody. Je třeba se zaměřit na plánování lovu i podle míry škod. Jednoduše řečeno, aby byl lov zaměřen více na lokality, kde dochází k obnově lesů. Také tomu pomůže novela mysliveckého zákona, kterou jsme bohužel v tomto období nestihli kvůli objektivním důvodům doprojednat.

Letos padly pod stůl dvě poslední novely mysliveckého zákona. Budete iniciovat novelizaci tohoto zákona? Jaké úpravy v něm chcete prosadit?

Odpovídá Jaroslav Faltýnek

Určitě ano, komplexní novela mysliveckého zákona je nezbytná nejen kvůli přemnožené spárkaté zvěři. Rád bych, aby taková novela obsahovala proveditelnější způsob naplnění cíle snížení škod zvěří a omezení negativního vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch v lesích a snížení škod v zemědělství. To bude provedeno zavedením řady opatření, které povedou k efektivnějšímu snižování početních stavů spárkaté zvěře. Mělo by také dojít ke zřízení elektronického systému evidence myslivosti, který bude zjednodušovat veškerou administrativu a komunikaci spojenou s myslivostí, a to jak na straně uživatelů honiteb, tak u orgánů státní správy.

Vzhledem k potřebě využít všech možností lovu by se měl zrušit například zákaz používání noktovizorů, zákaz lovu v noci nebo by mělo dojít k rozšíření možnosti lovu všech prasat divokých, daněl a daňčat, srn a srnčat na společném lovu.

Co uděláte se záměrem na výstavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany?

Odpovídá Karel Havlíček

Jaderná energetika je jeden z primárních prostředků k zajištění energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti ČR. Rozvoj jádra je v našich geografických podmínkách také zásadním předpokladem k dosažení cílů klimaticky neutrální Evropy do roku 2050.

Vzhledem k očekávanému zhoršení bilance výroby elektřiny v ČR po roce 2025 a v dalších letech, zejm. pak s ohledem na pozvolný ústup od uhelné energetiky, je další rozvoj jaderné energetiky nezbytný. Proto vedle záměru provozovat současné bloky jaderných elektráren minimálně 60 let je výstavba nových jaderných bloků zásadní prioritou MPO. Nejpokročilejší je příprava nového jaderného zdroje v Dukovanech, nicméně výstavba nových bloků se musí řešit komplexně a je třeba připravovat výstavbu i dalších bloků, což je úkol pro další vládu. Konkrétně jde o ev. využití opce na druhý blok v jaderné elektrárně Dukovany II a potenciálně až dva bloky v JE Temelín. MPO rovněž sleduje a podporuje vývoj v segmentu malých modulárních reaktorů a vyhodnocuje jejich potenciál a využití v podmínkách ČR.

S ohledem na deformaci energetických trhů a četná tržní selhání není možné zabezpečit dostatečné investice do obnovy zdrojů v oblasti elektroenergetiky, ale i teplárenství, pouze běžnými tržními mechanismy, tj. zapojení státu je nezbytné.

Pokud jde konkrétně o přípravu nového jaderného bloku v Dukovanech, naše vláda splnila vytyčené cíle: připravili jsme finanční, investorský a obchodní model, smluvní uspořádání s investorem a tendr. Připravili jsme zákon na podporu výstavby nových jaderných zdrojů v ČR, který by měl být v září definitivně schválen. Zahájili jsme notifikační proces veřejné podpory. Po bezpečnostním posouzení tří schválených uchazečů (EdF, KHNP a Westinghouse) a formálním souhlasu vlády, bude možné vyhlásit výběrové řízení, což očekávám v závěru tohoto roku. Podle platného harmonogramu bude po předložení nabídek a jejich vyhodnocení v roce 2024 podepsán s vítězným uchazečem EPC kontrakt na výstavbu nového bloku. Začátek výstavby je naplánován na rok 2029, spuštění bloku a první dodávka elektřiny v roce 2036.

Kam by měla podle vás směřovat česká energetika?

Odpovídá Karel Havlíček

V Evropě je legislativa EU tím hlavním driverem, která domácí podmínky mění. Dlouhodobě jsme byli zvyklí na exportní povahu naší energetiky a dostupnost cen energií. Dnes je zřejmé, že oba tyto příznivé trendy se postupně stávají minulostí. Zdražení energií pociťujeme všichni již dnes, v kontextu implementace opatření z balíčku Fit for 55, který EU v červenci představila, bude tlak na ceny energií jak pro průmysl, tak i domácnosti dále narůstat. Zároveň budou postupně odstavovány uhelné zdroje a jejich výrobní kapacitu bude třeba nahradit. Tímto se zabývá jak Uhelná komise, tak i MPO a MŽP v rámci připravovaných aktualizací strategických dokumentů (Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu). Uvažovat se musí další rozvoj jaderného sektoru, realistického maximálního využití OZE v přírodních podmínkách ČR, využitím zemního plynu jako přechodného paliva v procesu dekarbonizace či nastavením podmínek pro využití vodíku nejen pro ukládání přebytečné energie z OZE, ale i např. v dopravě.

Pro budoucí podobu energetického mixu jsou stále relevantní cílové koridory aktuálně platné Státní energetické koncepce, které uvažovala cílový stav v roce 2040 na úrovni 11-17 % pevných fosilních paliv (zejména uhlí); 14-17 % kapalných fosilních paliv (zejména ropy a ropných produktů); 18-25 % plynných fosilních paliva (zemní plyn); 25-33 % OZE a 17-22 % energie z jaderných zdrojů. S ohledem na přijaté závazky (zejména cíl příspěvku ke klimatické neutralitě EU do roku 2050) je nutné tento cílový mix dílčím způsobem přehodnotit. Fosilní zdroje se v horizontu po roce 2040 uplatní pouze, pokud budou vybaveny technologií zachytávání CO2, nebo pokud budou kompenzovány emisními propady. Pokud se také uplatní, tak většinou v sektorech, které jsou těžko „dekarbonizovatelné“, zejména tedy průmyslu, případně dopravě. Energetické mix tedy bude muset být postupně založen zejména pouze na bezemisních zdrojích.

Pro celý proces dekarbonizace je důležité, že jsou na jeho realizaci alokovány nemalé částky z veřejných zdrojů. Jedná se např. o operační programy, Fond obnovy a Modernizační fond. V rámci legislativního balíčku Fit for 55 je pak také navržen vznik tzv. „sociálně klimatického fondu“.

Pro dekarbonizaci českého průmyslu a obecně hospodářství by pak měl být zejména k dispozici Modernizační fond, na jehož čerpání má nárok 10 členských zemí EU. V rámci Modernizačního fondu je možné specificky využití program ENERG ETS – Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS, ale také další programy.

Kam by podle vás měla směřovat česká zemědělská politika?

Odpovídá Jaroslav Faltýnek

Měla by vést k soběstačnosti ve výrobě kvalitních českých potravin, měla by se také zaměřovat na modernizaci a inovaci zemědělské výroby a měla by vést k vnímání zemědělství jako strategického oboru s perspektivou a ke zvýšení zájmu o práci v tomto oboru ze strany mladší generace. Je třeba trvat na ochraně kvalitní půdy před záborem pro účely výstavby nejrůznějších hal, logistických center apod.

Seznámili jste se závěry poslední zprávy IPCC? Pokud ano, promítnete tuto znalost do reálných politických kroků? Jakých?

Odpovídá Richard Brabec

Ano, seznámili. Připravujeme aktualizaci Státní energetické koncepce i Politiky ochrany klimatu. Budeme investovat stovky miliard korun z Modernizačního fondu a dalších programů do přeměny české ekonomiky na nízkoemisní. A další desítky miliard půjdou na adaptaci na změnu klimatu.

Máte nějaké konkrétní představy o tom, jak posílit odolnost České republiky vůči projevům změny klimatu?

Odpovídá Richard Brabec

S těmito opatřeními už jsme začali před 7 lety a jako první začali chystat ČR na sucho. Budeme pokračovat v realizaci tisíců opatření, jak zadržet vodu v krajině, zlepšit retenční vlastnosti zemědělské půdy, zajistíme pitnou vodu pro všechny obce ohrožené suchem, lépe využijeme dešťovou a recyklovanou vodu, vysadíme další stovky milionů stromů v lesích, tak aby byly lépe odolné klimatické změně.

Máte nějaké konkrétní představy, jak by Česká republika mohla zmírnit svůj příspěvek ke klimatické změně?

Odpovídá Richard Brabec

Budeme pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů především z energetiky, ale i průmyslu a dopravy s využitím peněz z Modernizačního fondu. Plníme naše závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Měly by se v České republice stavět další přehrady či nádrže? Pokud ano, kde?

Odpovídá Richard Brabec

Ano, budeme pokračovat v přípravě nových vodních nádrží Skalička, Nové Heřminovy, Senomaty, Šanov a Kryry.

Kdo by podle vás měl být budoucím ministrem/ministryní životního prostředí? A proč?

Odpovídá Richard Brabec.

Personální otázky vždy hnutí ANO řešilo až po volbách.

---

reklama

---