https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jaderna-energetika-radioaktivita-je-vsude-kolem.a-neni-to-duvod-k-panice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaderná energetika? Radioaktivita je všude kolem. A není to důvod k panice

28.2.2022 10:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lidé se evolucí adaptovali pro život v nízkých dávkách radioaktivního záření, a jen relativně vysoké dávky jsou pro ně opravdu škodlivé.
Lidé se evolucí adaptovali pro život v nízkých dávkách radioaktivního záření, a jen relativně vysoké dávky jsou pro ně opravdu škodlivé.
Dočasné zařazení jádra mezi obnovitelné zdroje energie je u nemalé části Evropanů vnímáno s rozpaky, jako velký krok zpět. Asi jako když se ve stohu slámy pokoušíte zahřát sirkami. Víte, že to nejspíš bude na chvilku fungovat, ale že následky mohou být katastrofální. Profesoři britských univerzit, z oblasti medicíny i energetiky, se pokouší tuto rozpačitost hraničící s panikou mírnit. S tím, že šum obav kolem radioaktivity je do značné míry uměle vyvolaný neznalostí.
 

„Mnoho lidí se bojí radiace, což pochopitelně vytváří silnou opozici proti jaderné energetice,“ konstatuje profesor velšské Bangor University, Bill Lee. „Považují ji za neviditelného zabijáka, člověkem vytvořenou smrtící sílu. Ve skutečnosti je ale drtivá většina radiace naprosto přirozená a život na Zemi by bez ní nemohl existovat.“ Radiace bezpochyby silou je, ale záleží na tom, jak a jestli ji použijete a usměrníte. Lidé se přitom evolucí adaptovali pro život v nízkých dávkách radioaktivního záření, a jen relativně vysoké dávky jsou pro ně opravdu škodlivé. Radioaktivita je přitom všudypřítomná: měřitelná je v horninách, minerálech, půdách. Jak to? Prvotní radionuklidy jsou „s námi“ už od Velkého třesku, tedy nějakých 14 miliard let. A život se vždy vyvíjel v přímém a neustálém kontaktu s nimi.

Radioaktivitě vděčíme za mnohé. Třeba za život

Rozpad radionuklidů je zdrojem tepla v nitru planety Země, kde mění roztavené železné jádro na konvekční dynamo, jež udržuje magnetické pole natolik silné, aby nás ochránilo před kosmickým zářením. Bez této navýsost užitečné radioaktivity by Země postupně vychladla a stala by se mrtvou. Radioaktivní záření z vesmíru přitom interaguje s prvky v horní části planetární atmosféry (a s některými povrchovými minerály), přičemž vytváří nové „kosmogenní“ radionuklidy. Včetně různých forem vodíku, uhlíku, hliníku, které dobře známe. Většina se rozpadá relativně rychle, s výjimkou radioaktivní formy uhlíku, jehož poločas rozpadu umožňuje archeologům radiokarbonové datování.

Prvotní a kosmogenní radionuklidy jsou zdrojem většiny záření, které nás v každý moment života obklopuje. Záření je přijímáno z půdy rostlinami a vyskytuje se běžně v potravinách jako jsou třeba banány, fazole, mrkev, brambory nebo arašídy. Pivo například obsahuje radioaktivní formu draslíku, ale vlastně jen asi desetinu toho, co se nachází v mrkvové šťávě. A třeba para ořechy, plody juvie ztepilé, jsou asi tou nejradioaktivnější běžně dostupnou potravinou. Je to důvod pro paniku? Ne. Radionuklidy z potravy z velké části volně procházejí našimi těly, jen některé se zdrží do doby, kdy je naše tělo biologicky odstraní. Všichni jsme tedy mírně radioaktivní.

„Proto se naše těla přirozeně adaptovala tak, aby s běžným radioaktivním pozadím mohla žít,“ říká Gerry Thomasová, molekulární patoložka z londýnské Imperial College. „Naše buňky si vyvinuly ochranné mechanismy, které stimulují opravu DNA v reakci na poškození radiací.“ Ovlivněni radioaktivitou jsme od počátku věků. S tím, že jsme to „zjistili“ kolem roku 1896, poté co poprvé přirozenou radioaktivitu začal měřit Henri Becquerel. A trvalo to dalších 30 let, než jsme byli schopni cíleně produkovat první uměle radioaktivní materiály. Užitečné pro vědu, průmysl, zemědělství a medicínu. Nebyl to krok zpět, ale kupředu.

Jaderná energetika s sebou nese velmi hořkou pachuť vzniku radioaktivního odpadu a drastických katastrof. Černobylu a Fukušimy, a osmadvaceti dalších, ne až tak mediálně proslavených havárií.
Jaderná energetika s sebou nese velmi hořkou pachuť vzniku radioaktivního odpadu a drastických katastrof. Černobylu a Fukušimy, a osmadvaceti dalších, ne až tak mediálně proslavených havárií.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Pro energetiku i moderní medicínu

Například v nukleární medicíně dnes ozařování zachraňuje 30 milionů lidských životů ročně. A ještě častěji se „radioaktivita“ využívá při diagnostických metodách. Asi nejběžněji používaný radioisotop, Technecium-99 (99Tc) přitom pochází ze štěpení uranu v nukleárních reaktorech. Pro lidské zdraví rozhodně není zhoubou, ale požehnáním. Tedy, záleží pochopitelně na užité koncentraci.

Nabízí se příměr třeba s rostlinnými toxiny, jež jsou ve vegetaci všude kolem nás. I ty mají schopnost pomáhat a léčit, ale také škodit a zabíjet. Záleží, v jaké dávce a jak zodpovědně je budete pacientům aplikovat. Například kardioaktivní glykosidy, extrahované z náprstníku, vedou jen ve Státech ke 2500 případům otrav a 40 úmrtím ročně. Přitom zachraňují životy dalším 12 milionům lidí se srdečními obtížemi. A desítkám milionům dalších lidí po celém světě. Není tedy důvod zbavovat se náprstníků proto, že jsou jedovaté. Jsou totiž současně léčivé, užitečné. A s radioaktivitou, potažmo jadernými reaktory elektráren, je to prý velmi podobné.

Nehody a havárie? Ano. Ale porovnejte je s OZE a fosilními zdroji

Jaderná energetika s sebou nese velmi hořkou pachuť vzniku radioaktivního odpadu a drastických katastrof. Černobylu a Fukušimy, a osmadvaceti dalších, ne až tak mediálně proslavených havárií. Od roku 1957 si všechny vyžádaly kolem 226 lidských životů (plus nejspíš dalších cca 8000, protože údaje pro Černobylskou a Kyštymskou katastrofu jsou silně spekulativní). Což ale na čistý zdroj nízkouhlíkové energie, který globálně produkuje 10 % elektřiny, není zase tak zlé. „Už proto, že navzdory významným a pod drobnohledem sledovaným nehodám je jaderná energie zodpovědná jen za nepatrný zlomek úmrtí, zvlášť ve srovnání s úmrtími způsobenými fosilními palivy,“ říkají Lee a Thomasová.

Za každou produkovanou terawatthodinu (TWh) energie si hnědé uhlí bere 32,72 lidských životů. Znečištěným ovzduším, nehodami, haváriemi. Ropa a olejné produkty pak 18,43, biomasa 4,63. A jádro? To si žádá 0,07 lidských životů za každou TWh. Jen pro srovnání se zdroji obnovitelnými, větrné elektrárny si zrovna tak žádají 0,04 lidských životů na TWh, bilance solární a vodní energetiky je vypočítána na 0,02. Není to tedy tak, že by „čisté“ zdroje energie nezabíjely. Dělají to, a jen nepatrně méně než jaderná energetika. A právě tahle bilance ji staví na roveň udržitelnosti. Rozdíl mezi fosilní energetikou a „těmi ostatními“ je přitom propastný.

Jaderná energetika přitom neprodukuje oxid uhličitý, nepřispívá ke globálnímu oteplování planety. A odpad? Jako by jej jiné zdroje energie neprodukovaly. V případě jaderných elektráren je ho navíc jen zlomek, a může být bezpečně imobilizován v podzemí. Lee a Thomasová neskrývají obavu z toho, že strach hnaný nevědomostí bude i nadále blokovat nástup jaderné energetiky. „A čím déle se budeme jaderné energetiky bát, tím více budeme setrvávat v nucené závislosti na fosilních zdrojích energie,“ říkají. „Ten strach, nikoliv všudypřítomná radioaktivita je to, co ohrožuje celou naši planetu.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

28.2.2022 09:56
explicitně to nejde takto vyjádřit. Radon je v pohodě a přírodně neškodný, dokud není uzavřený a má kam se rozplývat. Radioaktivita je v přirozeném prostředí přítomna.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

28.2.2022 12:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Uplatnění argumentace emisním principem, či imisními hodnotami je půvabné, ale ukazuje, že jste nepochopil princip.
V jiných složkách ŽP je uplatňování tohoto principu již dávno nejen nezákonné, ale i nemožné, a tedy, Vaše navrhovaná cesta je cesta do pekel. Pokud existuje emitovaná škodlivina, musí se zvažovat i to, jak se bude řešit. Jednoznačnou snahou musí být snížení zatížení a vyloučení rizik, tuto věc zkoumat a řešit.
Mimochodem, v současnosti se politici ze všech sil snaží o něco protichůdného, nikoliv v energetice.
<rýpal lesní>
Odpovědět
ig

28.2.2022 12:13 Reaguje na rýpal lesní
Zatímco uplatnění argumentace, která vede ke zvýšení rizika z 0.07 mrtvých/TWh na 32.7 mrtvých/TWh je zákonné a v pořádku :-) Nejvyšší "sazbu" jsem použil proto, že nic jiného než uhlí nebo jádro se teď zapnout nedá.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2022 17:18 Reaguje na rýpal lesní
asi jste nepoznal, že to byla jakási připomínka...ono totiž vše nemusí být jen argumentace...
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.2.2022 11:53
Všechny věci jsou jed a nic není bez jedu." Pouze dávka dělá věc, která není jedem. Paracelsus
Odpovědět
rl

rýpal lesní

28.2.2022 12:04 Reaguje na Jarka O.
Platí obdobně předchozí, ale s tím, že léčit je třeba nemocné, nikoliv všechny. Představa, že když soused dostane angínu, tak mě nacpou antibiotiky, je dosti nepěkná. Ovšem pokud si přijdu na aplikaci koupele v léčivých vodách a pomůže mi to na klouby, jistě budu jako jedinec nadšen. <rl>
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.3.2022 09:22 Reaguje na rýpal lesní
Dobrý den. Vidím, že máte z nějakého důvodu k j. energii nechut. Věřte, že já se radiace bojím, a jak, a hlavně zkázonosné munice. Mírové využití jádra je o něčem jiném, v článku je pár příkladů. Nejde o ozařování souseda, i Němci a Rakušani využívají rentgen a MR, o nichž píše p. Dohnal. Mě by zajímalo, jestli se dají např. už objednat thorium-uranové reaktory (odpad s nižší radioaktivitou, bez plutonia tuším), od kohokoliv, klidně od Indů, na ty pořád doufám, věřím a přála bych si tendr na ně, ale to by musel být osvícený ministr. Jádro si myslím je ok z důvodu, že to vypadá na menší zkázu krajiny než OZE nebo uhlí. Ale vidíte, o čem se mluví - o uhlí. Tak se vrátíme k odsiřování elektráren :-/
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.2.2022 15:10 Reaguje na Jarka O.
A u většiny (možná všech) věcí platí, že málo je stejně špatné jako hodně. Naučeni jsme třeba že to platí u vitamínů. Na tom je založena teorie hormeze.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.3.2022 09:13 Reaguje na Richard Vacek
Ano.Mně by ale nevadilo, kdyby na Vysočině nadbytek radonu ve sklepích nebyl;-). P. Dohnalovi možná jde spíš o to, kolik dávek ještě neškodí, a dělá tuto osvětu, co na to ekologové? Kde bude průmysl brát energii bez jádra, je taky otázka.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist