https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-dokazat-ze-simpanz-v-zabavnim-parku-pochazi-z-volne-prirody-staci-par-kvalitnich-fotek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak dokázat, že šimpanz v zábavním parku pochází z volné přírody? Stačí pár kvalitních fotek

31.5.2018 10:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odkud pochází šimpanzí mládě? Z pralesa?
Odkud pochází šimpanzí mládě? Z pralesa?
Velká většina opic z asijských safari parků zřejmě pochází z volné přírody. Těžko se to ale dokazuje. Tedy dokazovalo. Nově by mohla pomoci počítačová technologie rozpoznávání opičích obličejů. S nápadem přišla neziskovka Project to End Great Ape Slavery a Michiganská státní univerzita. Program zatím dosahuje přibližně 90% úspěšnosti. O podrobnostech píše web FreeTheApes.
 

Technologie PrimNet funguje vlastně na tom samém principu, jako naše pasy nebo občanské průkazy s biometrickými údaji. Charakteristické rysy lidského obličeje jsou totiž do značné míry unikátní. A stejně tak jedinečné jsou i výrazy tváří našich evolučně nejbližších příbuzných, šimpanzů a orangutanů. Pokud máte k dispozici dostatek snímků, dokážete spolehlivě identifikovat, který jedinec, ať už člověk nebo opice, se před vámi nachází. I když už třeba z mláděte dospěl nebo má na sobě legrační kostým.

Poznejte své primáty

V rozmezí posledních šesti let „zmizelo“ z přírody kvůli poptávce po exotických zvířatech kolem 22 000 velkých primátů. O dosavadní neúspěšnosti boje proti tomuto jevu vypovídá, že za stejnou dobu bylo dopadeno a odsouzeno jen 27 pašeráků a překupníků. „Bez nějakého vnějšího zásahu by se nikdy nepodařilo početní propad přírodních populací zastavit,“ říká Anil Kumar Jain, počítačový expert z Michiganské státní univerzity. „A právě naše technologie rozpoznávání obličejů se může stát velmi užitečným nástrojem, který trend ztrát zvrátí.“

Software na rozpoznávání obličejů vychází z pokročilejší úpravy programů SphereFace, FaceNet a LemurFaceID, které má Jain rovněž na svědomí. Hlavním rozdílem je tu vysoká přesnost určení, která se v extrému blíží 93,75 %. To díky tomu, že k šimpanzům je možné dohledat skutečně velké množství fotografického materiálu. Jimi nakrmená databáze programu pak dokáže rekonstruovat, o kterého jedince se konkrétně jedná. Díky tomu je také možné rozkrýt nejasnou historii primátů, kteří putují mezi zábavními parky a atrakcemi po celém světě.

Důkaz, který rozbije falešná tvrzení

„Drtivá většina velkých opic, které vidíte na snímcích ze safari parků v blízkovýchodních a asijských zemí, byla získána nelegálně. Prostě je ukradli z přírody,“ vysvětluje Jain. Jenže je problém to dokázat. „Pokud chcete vidět jejich veterinární zprávu, potvrzení k dovozu, dokumentaci CITES, tak vám všichni řeknou jen – běžte za dovozcem. Ale ten není k dohledání. Tady většinou jakékoliv pátrání státních orgánů končí, nikdo nemá čas a prostředky na to, aby se zabýval anonymním primátem.“

Dlouhou dobu se jako úspěšná strategie proti komerční exploataci velkých primátů jevily databáze DNA a instalace podkožních čipů. Díky nim se dal konkrétní jedinec označit a zpětně identifikovat. „Jenže to bylo poněkud nákladné a nepraktické,“ vysvětluje Jain. „Na jedno jediné zvíře se muselo počítat s 400-4000 dolary, a čipování zvířat v divočině, odkud nejčastěji mizí, by silně narušilo kvalitu jejich života.“

Osud šimpanzů na cestách

Technologii PrimNet přitom stačí jen pár fotek s dobrým rozlišením, které je možné pořídit v přírodě, aniž by bylo zvíře jakkoliv rušeno. Tato virtuální karta by pak mohla posloužit jako důkaz, pokud by jedinec zmizel z pralesa a objevil se někde v zábavním parku. To, jak užitečným nástrojem ochrany přírody by PrimNet mohl být, dokládá Jain identifikacemi 315 šimpanzů, jejichž snímky si vyhledal na sociálních sítích. I když to nebyl zrovna příjemný pohled.

„Z roztomilého mláďátka, které si turisté v Indonésii posadí na klín a fotí se s ním, vyroste zvíře pro čínský cirkus. A až odroste, skončí za mřížemi v soukromé indické zoo. Je to ale pořád to samé zvíře, které bylo ukradeno svým rodičům někde v pralesích,“ říká Jain.



reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist