Jak dokázat, že šimpanz v zábavním parku pochází z volné přírody? Stačí pár kvalitních fotek

Velká většina opic z asijských safari parků zřejmě pochází z volné přírody. Těžko se to ale dokazuje. Tedy dokazovalo. Nově by mohla pomoci počítačová technologie rozpoznávání opičích obličejů. S nápadem přišla neziskovka Project to End Great Ape Slavery a Michiganská státní univerzita. Program zatím dosahuje přibližně 90% úspěšnosti. O podrobnostech píše web FreeTheApes.

Technologie PrimNet funguje vlastně na tom samém principu, jako naše pasy nebo občanské průkazy s biometrickými údaji. Charakteristické rysy lidského obličeje jsou totiž do značné míry unikátní. A stejně tak jedinečné jsou i výrazy tváří našich evolučně nejbližších příbuzných, šimpanzů a orangutanů. Pokud máte k dispozici dostatek snímků, dokážete spolehlivě identifikovat, který jedinec, ať už člověk nebo opice, se před vámi nachází. I když už třeba z mláděte dospěl nebo má na sobě legrační kostým.

Poznejte své primáty

V rozmezí posledních šesti let „zmizelo“ z přírody kvůli poptávce po exotických zvířatech kolem 22 000 velkých primátů. O dosavadní neúspěšnosti boje proti tomuto jevu vypovídá, že za stejnou dobu bylo dopadeno a odsouzeno jen 27 pašeráků a překupníků. „Bez nějakého vnějšího zásahu by se nikdy nepodařilo početní propad přírodních populací zastavit,“ říká Anil Kumar Jain, počítačový expert z Michiganské státní univerzity. „A právě naše technologie rozpoznávání obličejů se může stát velmi užitečným nástrojem, který trend ztrát zvrátí.“

Software na rozpoznávání obličejů vychází z pokročilejší úpravy programů SphereFace, FaceNet a LemurFaceID, které má Jain rovněž na svědomí. Hlavním rozdílem je tu vysoká přesnost určení, která se v extrému blíží 93,75 %. To díky tomu, že k šimpanzům je možné dohledat skutečně velké množství fotografického materiálu. Jimi nakrmená databáze programu pak dokáže rekonstruovat, o kterého jedince se konkrétně jedná. Díky tomu je také možné rozkrýt nejasnou historii primátů, kteří putují mezi zábavními parky a atrakcemi po celém světě.

Důkaz, který rozbije falešná tvrzení

„Drtivá většina velkých opic, které vidíte na snímcích ze safari parků v blízkovýchodních a asijských zemí, byla získána nelegálně. Prostě je ukradli z přírody,“ vysvětluje Jain. Jenže je problém to dokázat. „Pokud chcete vidět jejich veterinární zprávu, potvrzení k dovozu, dokumentaci CITES, tak vám všichni řeknou jen – běžte za dovozcem. Ale ten není k dohledání. Tady většinou jakékoliv pátrání státních orgánů končí, nikdo nemá čas a prostředky na to, aby se zabýval anonymním primátem.“

Dlouhou dobu se jako úspěšná strategie proti komerční exploataci velkých primátů jevily databáze DNA a instalace podkožních čipů. Díky nim se dal konkrétní jedinec označit a zpětně identifikovat. „Jenže to bylo poněkud nákladné a nepraktické,“ vysvětluje Jain. „Na jedno jediné zvíře se muselo počítat s 400-4000 dolary, a čipování zvířat v divočině, odkud nejčastěji mizí, by silně narušilo kvalitu jejich života.“

Osud šimpanzů na cestách

Technologii PrimNet přitom stačí jen pár fotek s dobrým rozlišením, které je možné pořídit v přírodě, aniž by bylo zvíře jakkoliv rušeno. Tato virtuální karta by pak mohla posloužit jako důkaz, pokud by jedinec zmizel z pralesa a objevil se někde v zábavním parku. To, jak užitečným nástrojem ochrany přírody by PrimNet mohl být, dokládá Jain identifikacemi 315 šimpanzů, jejichž snímky si vyhledal na sociálních sítích. I když to nebyl zrovna příjemný pohled.

„Z roztomilého mláďátka, které si turisté v Indonésii posadí na klín a fotí se s ním, vyroste zvíře pro čínský cirkus. A až odroste, skončí za mřížemi v soukromé indické zoo. Je to ale pořád to samé zvíře, které bylo ukradeno svým rodičům někde v pralesích,“ říká Jain.

---

reklama

---