Jak se v Česku staví přehrada, kterou zpočátku nikdo nechtěl

Povodeň na řece Moravě a Odře v červenci 1997 patří k těm nejničivějším v novodobé české historii. Krátce po odklizení největších škod začal stát vymýšlet, jak obyvatele postižených oblastí před dalšími možnými povodněmi ochránit. A začal plánovat stavbu nádrže na řece Bečvě, která by povodňovou vodu zadržela. Nejdříve se jí říkalo suchá nádrž Teplice, později vodní dílo Skalička. Myšlenka suché nádrže, která pouze „čeká“ na povodňovou vodu, začala být krok po kroku proměňována v klasickou vodní nádrž. „Sama myšlenka přehrazení řeky Bečvy už je skoro 100 let stará,“ říká Barbora Šimečková, vedoucí Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou na konferenci o plánovaném vodním dílu. Tu do Olomouce svolala senátorka Jitka Seitlová a krajinný ekolog, pedagog a politik Bořivoj Šarapatka. Podle několika přednášejících bylo toto setkání první příležitost, kdy se mohli k plánované nádrži vyjádřit.

Stát podle nich zatím všechny přípravy prováděl bez širší odborné a veřejné diskuze. Přitom rozhodnutí o podobě vodní nádrže mělo padnout už do konce tohoto roku, tj. prakticky za dva týdny. Všechny odborné příspěvky na konferenci v Olomouci varovaly před řadou vážných nesrovnalostí, které přípravu vodního díla provázejí, a rizik, která by přinesla stavba vodní přehrady.

Proč se plány státu proměnily?

S vybudováním nádrže Skalička se počítá od roku 2007, kdy vláda schválila plán protipovodňových opatření na řece Bečvě. Původně se ale měl stavět takzvaný suchý poldr, což je nádrž, ve které není žádná voda, ale je připravena zadržet povodeň.

V roce 2016 ministerstvo zemědělství přišlo s myšlenkou, že by mohla být místo suchého poldru vybudována víceúčelová nádrž. Aleš Kendík z ministerstva zemědělství vysvětluje, že k tomuto posunu v uvažování došlo kvůli suchu, které od roku 2015 významně postihuje velkou část České republiky.

Podrobněji to vysvětluje státní podnik Povodí Moravy. „Akumulace vody, která od roku 2016 získala určitou váhu, je otázkou snížení zásob podzemních vod v celém povodí řeky Moravy od roku 2015, snížení vydatnosti a ohrožení zdrojů podzemní vod, kterými je celá Morava zásobována, a klade požadavky na zvýšení ekologických průtoků v tocích, tak aby nedocházelo k poklesu hladiny a zejména nebyla ohrožena kvalita povrchových vod,“ vysvětluje zájem na zádrži vody v tzv. víceúčelové nádrži Antonín Tůma z Povodí Moravy.

Přerod ze suchého poldru na nádrž se charakter díla významně mění a komplikuje. Pokud má nádrž sloužit k možnému zavlažování zemědělských pozemků, odběru vody pro průmysl a nadlepšování průtoku vody v řece, vstupuje do problematiky celá řada ekologických a ekonomických hledisek, se kterými se dosud nepočítalo. S představou vodní nádrže se navíc objevují další a další důsledky pro místní sídla, jejich obyvatele, vodní režim v území a přírodu.

Ohrožené lázně a jeskyně

Trvalá zádrž vody v nádrži významně ovlivní vodní režim v území. To zahrnuje nejen Bečvu dále po toku, ale například i minerální lázně Teplice nad Bečvou a Zbrašovské aragonitové jeskyně, a možná i Hranický kras. Tato místa existují díky zvláštnímu a citlivému vodnímu režimu, který vodní přehrada velmi pravděpodobně ovlivní.

Všechny plány na výstavbu protipovodňové ochrany se přitom až do roku 2018 prováděly bez hydrogeologického průzkumu. To zneklidnilo správce Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou. Obrátili se proto na místní senátory Jitku Seitlovou a Petra Orla, aby pomohli zajistit nápravu. To se skutečně stalo a v roce 2018 bylo zadáno zpracování hydrogeologické studie a zároveň takzvané multikriteriální analýzy, která měla posoudit několik možných variant nádrže: boční suchou nádrž, boční suchou nádrž s manipulovatelným objektem, boční víceúčelovou vodní nádrž, průtočnou suchou nádrž a průtočnou víceúčelovou vodní nádrž. S nápadem boční varianty nádrže nicméně nepřišlo Povodí ani stát, ale Michal Krejčí z iniciativy Spojená Bečva v reakci na plány státu vybudovat víceúčelovou vodní nádrž.

Ještě před vypracováním analýzy už se v dokumentech státu podle Babory Šimečkové, vedoucí Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní, začíná počítat s vybudováním víceúčelové vodní nádrže Skalička. „Už se tam předjímá výsledek,“ komentuje Šimečková zařazení vodního díla Skalička na seznam víceúčelových vodních nádrží v poziční zprávě o pokroku při plnění koncepce ochrany před následky sucha za rok 2019.

Výsledky multikriteriální analýzy, kterou zpracovali odborníci ze stavebních fakult ČVUT v Praze a VUT v Brně a Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR, jsou k dispozici od 30. 9. 2021. Jejich doporučení je vybudovat boční víceúčelovou vodní nádrž. To však narazilo na vlnu nesouhlasu.

Proti je celá řada lidí a institucí. Například Petra Kočnarová, starostka obce Skaličky, v jejímž katastru má přehrada stát. „Jsme ale solidární s obcemi, které potřebují protipovodňovou ochranu,“ říká. Vidí ji ale ve výstavbě suchého poldru plus přírodě blízkých protipovodňových opatřením, které se na Bečvě již provádějí.

Proti je i starosta Teplic nad Bečvou, který se obává, že vodní nádrž naruší minerální prameny, díky kterým jsou v Teplicích lázně. Ze stejného důvodu s vodní nádrží nesouhlasí Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní a další odborníci.

Významné výhrady ke zveřejněné studii má ministerstvo životního prostředí, které k ní zaslalo 32 připomínek, nesouhlasně se vyjadřuje Agentura přírody a krajiny a odborníci z univerzit. Na zřejmě nejzávažnější argumenty, které mohou celou myšlenku vodní přehrady zavrhnout, poukazují geologové.

Ať se zvolí jakákoli podoba vodního díla, měla by nádrž stát na levém Břehu Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Hranicemi na Moravě. Z největší části se bude rozkládat v katastru obce Skalička.

Dále po toku leží lázně Teplice nad Bečvou, jejichž základním léčebným prostředkem je minerální voda s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Léčí se jí srdečně-cévní onemocnění. Díky působení teplické kyselky vznikly i unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně. Uhličitá kyselka zde vytvořila ojedinělou krasovou výzdobu a ohřívá jeskynní ovzduší celoročně na 14,5 °C.

Hydrogeologický průzkum

Hydrogeologický průzkum zjistil, že v oblasti jsou prokázané sesuvy půdy. Tím, že by se trvale zvýšila hladina vody, mohou se sesuvy obnovit a vznikat nové. „Neumím se představit náklady na řešení tohoto problému,“ říká Jitka Novotná z České geologické služby, která se na průzkumu podílela.

Zdeněk Třískala z Inspektorátu lázní a zřídel připodobnil situaci k sesuvu na dálnic D8 v červnu 2013. „Mě ta situace velmi připomíná prackovickou estakádu na D8, kde tenkrát ministerstvo dopravy nedalo na doporučení geologů a trvalo si na svém, že vytvoření dálnice v sesuvném území je dobrý nápad. Dodnes to řešíme a finanční následky budou nedozírné,“ říká Zdeněk Třískala.

V místech, kde bylo v plánu postavit hráz, je podle geologů velmi významné krasové území a je potřeba, aby se čemuž plánovaná hráz posunula. Tím však dojde i ke změně objemu zadržení vody a celý původní projekt se tím změní.

Dále se zjistilo, že jakýkoli zásah, který by promíchal dva typy vody, které se v území nacházejí, může mít likvidační dopad na kvalitu vod v lázních Teplice nad Bečvou. „To je poměrně zásadní zjištění, které do této doby nebylo k dispozici,“ říká Jitka Novotná z České geologické služby. A nebylo zahrnuto do multikriteriální analýzy. „Riziko ovlivnění minerálních vod v Teplicích stavbou přehrady je velmi vysoké,“ říká hydrogeoložka Novotná.

Vliv na místní obyvatele

Pokud dojde k zadržení vody v nádrži, zásadně to ovlivní území obce Skalička. Podle Jitky Novotné může nastoupat voda do sklepů, podzemních garáží a různých výkopů při budování kanalizace apod. „A pokud budou provedeny drenáže, které by řešily tento problém, tak se voda zase může ztratit,“ říká geoložka.

To může vypadat tak, že zmizí voda ze studní nebo může vysychat celé území. Geologické podloží v místě je k tomu velmi náchylné. „To je efekt, který je třeba zohlednit a v multikriteriální analýze nijak hodnocen nebyl,“ poukazuje Jitka Novotná na poznatky, které nebyly zohledněny v doporučení postavit víceúčelovou vodní nádrž Skalička. Terénní výzkum hydrogeologické studie byl dokončen v červnu 2021. Jenže multikriteriální analýza se odevzdávala v září a nebyl čas s hydrogeologickou analýzou podrobně pracovat.

Příroda na konec

„Podíval jsem se na jednu klíčovou věc, a to je stanovení vah. Na ně byli přizváni specialisté z různých oborů,“ říká Jan Hradecký, děkana Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Byl jedním z odborníků, kteří byli osloveni, aby s nastavením vah pomohli. Použitá metodika mu ale připadala zastaralá a neadekvátní, nechtěl se proto na studii podílet. „Používat italskou metodiku ze 60. let, která byla využita v podstatě k výstavbě jedné přehrady v Itálii, nepovažuji za šťastnou a celý ten proces nese hned od počátku velmi závažné nedostatky,“ poukazuje Hradecký. Jeho Ostravská univerzita byla jmenována jako spolupracující organizace. V analýze byl podle Hradeckého nakonec zvýhodněn technický vodohospodářský pohled.

Dokument sám kolizi s ochranou přírody neuznává. Dopad na ekologický stav vodních útvarů Bečvy hodnotí jako neutrální až mírně pozitivní. „Nedokážu se s tím smířit,“ reaguje na to Jan Koutný z odborné skupiny pro vodní ekosystémy Agentury ochrany přírody a krajiny. O pozitivních účincích výstavby vodní nádrže na řeku se podle něj nedá mluvit. Navíc pochybuje i o tom, že bude možné z přehrady nadlepšovat průtok Bečvy a potažmo Moravy, do které se Bečva vlévá. „Pro řeku Bečvu je to náhrobní kámen,“ myslí si.

Co se má zatopit

Pokud by se stát rozhodl pro trvalou zádrž vody, postavila by se hráz o výšce 16 metrů a zatopilo území o rozloze 500 hektarů spolu s osadou Kamenec uprostřed, částečně by se zaplavilo i chráněné území přírodní památky Hustopeče – Štěrkáč, které je zároveň evropsky významnou lokalitou. Tam se nachází lužní lesy, které jsou v Česku již málo zastoupené, a které samy mají značný potenciál zádrže vody. Žije v nich navíc řada chráněných živočichů. Z nich nejvíce vynikají brouci (394 druhů), jejichž 34 druhů je na Červeném seznamu ohrožených druhů.

Podle Miroslava Dvorského z Valašského ekocentra by kromě této chráněné přírody byl ohrožen i takzvaný renaturovaný tok Bečvy, kde v kolmých březích žije například ledňáček, vlha nebo břehule potoční. Negativní dopad očekává i na ryby a další vodní živočichy.

Bečva si při povodni v roce 1997 našla v určitých úsecích nové, přirozenější koryto namísto původního regulovaného toku. Povodí Moravy to v mnoha případech akceptovalo a investovalo do stabilizace koryta výrazné finanční prostředky. Vzniklo díky tomu nejen prostředí pro řadu vzácných rostlin a živočichů, ale tato opatření také fungují jako ochrana před povodní.

„Protipovodňová ochrana, která je zajišťována údolními nádržemi, v roce 1997 v blízkém okolí příliš nezafungovala. Když se podíváme například na Ostravici, tak velmi opožděné upouštění a snižování retenčního objemu nádrže Šance vedlo k tomu, že povodeň pod nádrží měla ještě dlouhodobější sekundární následky v krajině,“ komentuje děkan Hradecký očekávání, které se do vodní nádrže vkládá. On sám vidí jako optimální řešení variantu suché nádrže v kombinaci s renaturovanými úseky řeky.

Teče voda teče

„Bečva je naprosto unikátní říční fenomén, v jehož fungování hrají zásadní roli štěrky nebo obecně chod splavenin,“ říká Lukáš Krejčí z Unie pro řeku Moravu. Bečva je jedinou významnější štěrkonosnou řekou v České republice bez vodní nádrže. Štěrky hrají zásadní roli pro fungování řeky a jejich absence způsobuje významné vodohospodářské problémy, mimo jiné zahlubování koryta, které musí správce toku nákladně řešit. Výstavba jakékoli nádrže na Bečvě chod splavenin ovlivní. V případě suché varianty ale bude tok řeky ovlivněn méně.

Je na místě říci, že ani varianta suché nádrže není odborníky na ochranu přírody a krajiny vnímána jako pozitivní. Všichni účastníci ale vyjadřují solidaritu s asi 100 000 obyvateli Pobečví, které má nádrž na Bečvě ochránit před povodní. Souhlasí ale pouze se suchým poldrem. Ten je pro ochranu před velkou povodní podle odborníků nutný.

„Vodní dílo Skalička, ať už v jakékoli podobě, je skutečně klíčovým prvkem v protipovodňové ochraně Pobečví. V podstatě ve všech sídlech dále po toku jsou navržená opatření technického či přírodě blízkého charakteru, které mají za úkol chránit sídla zhruba před padesátiletou vodou. A zásadní úkol vodního díla Skalička je transformovat povodňový průtok právě na zhruba padesátiletou vodu tak, aby byla sídla ochráněna,“ vysvětluje Tomáš Bělaška z Povodí Moravy, jak se připravuje kapacita nádrže.

Pro ministerstvo životního prostředí je zpracovaná multikriteriální analýza nehotová. Zaslalo k ní ministerstvu zemědělství patnáctistránkový text s 32 zásadními připomínkami. Týkají se nedostatečného zohlednění zákonem chráněných zájmů ochrany přírody a krajiny, ne úplně korektní podoby některých prezentovaných výsledků, nedostatečného zohlednění rizik vyplývajících z hydrogeologické studie a chybného uplatňování některých závěrů hydrogeologické studie.

„Konečné hodnocení multikriteriální analýzy by mělo být odloženo tak, aby mohla být hydrogeologická studie dokončena včetně třetí etapy a podrobena odborné oponentuře a aby mohly být její závěry řádně zapracovány. Výběr varianty učiněný na současném základě nelze vzhledem k nedořešenosti problémů brát jako definitivní. S ohledem na rozsah a závažnost připomínek nelze považovat závěr multikriteriální analýzy v současné podobě za finální podklad pro další rozhodovací procesy,“ shrnul stanovisko rezortu životního prostředí náměstek ministra Vladimír Dolejský.

Dolejský zároveň upozornil na to, že je vládou schválený dokument SEA, kde se přímo říká, že jediné možné řešení v lokalitě Skalička je suchá nádrž, veškeré další varianty jsou neakceptovatelné. Na dotaz senátory Seitlové, zda toto usnesení vlády není pro ministerstvo zemědělství závazné, však nebyl zástupce rezortu zemědělství schopen uspokojivě odpovědět.

Aleš Kendík nicméně uznal, že ministerstvo zemědělství v tuto chvíli není připraveno doporučit vládě jednu z variant nádrže Skalička. Požádalo o prodloužení termínu pro rozhodnutí o podobě protipovodňové ochrany minimálně do poloviny roku 2022 s tím, že nemusí jít o konečný termín. Pokud se ministerstvům podaří najít shodu na podobě nádrže, stavět by se měla v letech 2028-2031.

---

reklama

---