Jakou hodnotu má mokřad? Když bydlíte u bouřlivého pobřeží, je doslova k nezaplacení

Vyjadřovat cenu přírody v penězích je poněkud ošidné, ale pro názornou demonstraci hodnoty dílčích ekosystémů to smysl dává. Třeba když porovnáme efekt ochrany pobřeží před povodněmi a přílivovými vlnami, a bereme přitom v potaz náklady na vybudování umělých hrází, ve srovnání s přírodními mokřady. Píše o tom Phys.org.

Mít podél pobřeží pás mokřadů, bažin a nejrůznějších polo-zaplavených mokřin, se může jevit ekonomicky neprozíravé. Tahle divočina tu jen tak zbytečně leží ladem, ne? Když ale zvážíme jejich efekt na obyvatele v okolí a přidáme k tomu pár hurikánů a tropických bouří? Pak jsou takové přírodní prvky skoro k nezaplacení. Přesněji, střízlivě vypočítaná hodnota jejich ochranné funkce dorovná 1,8 milionu dolarů za každý čtvereční kilometr a rok. Alespoň tak to tvrdí výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu. Dodávají také, že tyto přírodní zóny chránící pobřeží jsou z dlouhodobého hlediska nejefektivnějším řešením. Jejich pořízení skoro nic nestojí, údržba je minimální, efekt maximální.

Tedy alespoň ve srovnání s konvenčními technickými řešeními ochrany pobřeží: hrázemi, vlnolamy a protipovodňovými bariérami. Tým profesora Richarda Carsona dospěl k tomu závěru porovnáním vývoje dvaceti posledních let a škodami napáchanými na majetku nejrůznějšími klimatickými abnormalitami u pobřeží. „Mokřady sehrávají kritickou roli v prevenci škod na majetcích během bouří,“ říká Carson. „S tím, jak se zasídlené oblasti pobřeží stávají více exponované vůči silným bouřím, je teď třeba začít aktivně usilovně o zastavení likvidace mokřadů. A bylo by záhodno, aby vlády zemí začaly aktivně pobřežní mokřady obnovovat tam, kde byly zničeny.“

I když se Carson s kolegy opíral o data z celého světa, ve své studii prezentuje výsledky ze Spojených států. Kde bylo mezi lety 1996-2016 zaznamenáno na 88 hurikánů a tropických bouří, které postupně zasáhly 232 okresů. Velmi detailně v nich pak porovnávali jednotlivé faktory: nadmořskou výšku, vzdálenost od pobřeží, typy staveb na místě a v sousedství, ve vztahu k rozloze mokřadů. Od zalesněných mokřin a mangrovových porostů přes sezónně zatopené pláně, poldry a slanovodní bažiny. Výsledek se ale příliš neměnil. Tam, kde se mezi ničivými vlnami a nemovitostmi nacházelo mokřad, vznikalo ochranné pásmo. Škody na majetku byly minimální.

Výhoda přírodní nárazníkové zóny vyniká ve srovnání s náklady, které by byly zapotřebí na zbudování a údržbu umělých protipovodňových systémů. S tím, že těmito systémy nelze (ani z hlediska technické proveditelnosti) ochránit celý pás pobřeží. Autoři ještě doplňují, že ochrana pobřeží před bouřemi je jen jednou z mnoha ekologických služeb, které mohou mokřady nabídnout. Jsou habitatem, nejen pro ryby a ptáky. Dokáží filtrovat splach nečistot z pevniny, ať už ze zemědělství nebo průmyslu či měst; zadržují v sobě uhlík; vytváří prostor pro přírodu, relaxaci.

Je až s podivem, kolik toho v podstatě zadarmo mokřady na pobřeží dokážou a kvůli jak malému zisku jsme schopni je likvidovat.

---

reklama

---