https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jakou-hodnotu-ma-mokrad-kdyz-bydlite-u-bourliveho-pobrezi-je-doslova-k-nezaplaceni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakou hodnotu má mokřad? Když bydlíte u bouřlivého pobřeží, je doslova k nezaplacení

5.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vyjadřovat cenu přírody v penězích je poněkud ošidné, ale pro názornou demonstraci hodnoty dílčích ekosystémů to smysl dává. Třeba když porovnáme efekt ochrany pobřeží před povodněmi a přílivovými vlnami, a bereme přitom v potaz náklady na vybudování umělých hrází, ve srovnání s přírodními mokřady. / Ilustrační foto
Vyjadřovat cenu přírody v penězích je poněkud ošidné, ale pro názornou demonstraci hodnoty dílčích ekosystémů to smysl dává. Třeba když porovnáme efekt ochrany pobřeží před povodněmi a přílivovými vlnami, a bereme přitom v potaz náklady na vybudování umělých hrází, ve srovnání s přírodními mokřady. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | phys.org
Vyjadřovat cenu přírody v penězích je poněkud ošidné, ale pro názornou demonstraci hodnoty dílčích ekosystémů to smysl dává. Třeba když porovnáme efekt ochrany pobřeží před povodněmi a přílivovými vlnami, a bereme přitom v potaz náklady na vybudování umělých hrází, ve srovnání s přírodními mokřady. Píše o tom Phys.org.
 

Mít podél pobřeží pás mokřadů, bažin a nejrůznějších polo-zaplavených mokřin, se může jevit ekonomicky neprozíravé. Tahle divočina tu jen tak zbytečně leží ladem, ne? Když ale zvážíme jejich efekt na obyvatele v okolí a přidáme k tomu pár hurikánů a tropických bouří? Pak jsou takové přírodní prvky skoro k nezaplacení. Přesněji, střízlivě vypočítaná hodnota jejich ochranné funkce dorovná 1,8 milionu dolarů za každý čtvereční kilometr a rok. Alespoň tak to tvrdí výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu. Dodávají také, že tyto přírodní zóny chránící pobřeží jsou z dlouhodobého hlediska nejefektivnějším řešením. Jejich pořízení skoro nic nestojí, údržba je minimální, efekt maximální.

Tedy alespoň ve srovnání s konvenčními technickými řešeními ochrany pobřeží: hrázemi, vlnolamy a protipovodňovými bariérami. Tým profesora Richarda Carsona dospěl k tomu závěru porovnáním vývoje dvaceti posledních let a škodami napáchanými na majetku nejrůznějšími klimatickými abnormalitami u pobřeží. „Mokřady sehrávají kritickou roli v prevenci škod na majetcích během bouří,“ říká Carson. „S tím, jak se zasídlené oblasti pobřeží stávají více exponované vůči silným bouřím, je teď třeba začít aktivně usilovně o zastavení likvidace mokřadů. A bylo by záhodno, aby vlády zemí začaly aktivně pobřežní mokřady obnovovat tam, kde byly zničeny.“

I když se Carson s kolegy opíral o data z celého světa, ve své studii prezentuje výsledky ze Spojených států. Kde bylo mezi lety 1996-2016 zaznamenáno na 88 hurikánů a tropických bouří, které postupně zasáhly 232 okresů. Velmi detailně v nich pak porovnávali jednotlivé faktory: nadmořskou výšku, vzdálenost od pobřeží, typy staveb na místě a v sousedství, ve vztahu k rozloze mokřadů. Od zalesněných mokřin a mangrovových porostů přes sezónně zatopené pláně, poldry a slanovodní bažiny. Výsledek se ale příliš neměnil. Tam, kde se mezi ničivými vlnami a nemovitostmi nacházelo mokřad, vznikalo ochranné pásmo. Škody na majetku byly minimální.

Výhoda přírodní nárazníkové zóny vyniká ve srovnání s náklady, které by byly zapotřebí na zbudování a údržbu umělých protipovodňových systémů. S tím, že těmito systémy nelze (ani z hlediska technické proveditelnosti) ochránit celý pás pobřeží. Autoři ještě doplňují, že ochrana pobřeží před bouřemi je jen jednou z mnoha ekologických služeb, které mohou mokřady nabídnout. Jsou habitatem, nejen pro ryby a ptáky. Dokáží filtrovat splach nečistot z pevniny, ať už ze zemědělství nebo průmyslu či měst; zadržují v sobě uhlík; vytváří prostor pro přírodu, relaxaci.

Je až s podivem, kolik toho v podstatě zadarmo mokřady na pobřeží dokážou a kvůli jak malému zisku jsme schopni je likvidovat.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.3.2020 09:02
Skvěle napsaný článek, ale nemusíme kvůli mokřadům do USA. V ČR byly zlikvidovány v rámci kolektivizace a hesla "Chléb národu " desítky tisíc ha mokřadů v prameništních oblastech. Dodnes marně čekají na obnovu a přitom jejich význam si pranic nezadá se studií vědců výše uvedenou.
Je to obrovská společenská škoda a neprávem opomíjená příležitost k našemu úsilí o zadržování vody v krajině.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2020 13:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
To bychom ale museli pokročit dál, ta kolektivizace se zatím zprivatizovala a je dál v rukách bolševiků, takže náprava není možná.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist