https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jedenact-let-od-havarie-ve-fukusime
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jedenáct let od havárie ve Fukušimě

11.3.2022 06:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
U japonské jaderné elektrárny Fukušima I. stačilo jen 7 let, aby se stala vyhledávanou turistickou atrakcí.
U japonské jaderné elektrárny Fukušima I. stačilo jen 7 let, aby se stala vyhledávanou turistickou atrakcí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Běh světa okolo nás se zrychluje s každým dnem. Důkaz? Od havárie černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 muselo uplynout třiadvacet let, než se stala poněkud morbidní, ale o to více vyhledávanou turistickou atrakcí. U japonské jaderné elektrárny Fukušima I. k podobnému počinu stačilo jen 7 let.
 

Mezinárodní recenze na TripAdvisor nešetří plným hodnocením, nadšení výletníci při popisu svých zkušeností z návštěvy hovoří současně o poučném a mentálně hluboce stimulujícím zážitku. Společnosti jako Japan Wonder Travel, Fukushima Tour, Real Fukushima, Tohoku-tour si na nedostatek senzacechtivých zákazníků stěžovat opravdu nemohou. A pro koho se náhodou nenajde místo v mikrobusu, projíždějícím se místem nedávné havárie, ten může zavítat do muzea-památníku nukleární katastrofy ve Futaba. Garantují tu, že troj-jazyčný výklad, interaktivní audio-vizuální prezentace a bezpočet exponátů přímo z místa nehody vás přiblíží kritickým okamžikům 11. března roku 2011. A co že se to tehdy vlastně stalo?

Zemětřesení přineslo zkázu

Nehoda, která se zapsala do dějin novověku jako „největší jaderná havárie od výbuchu v Černobylu“, byla nastartována mohutným zemětřesením Tōhoku. V prvních vteřinách předcházejících katastrofě šlo všechno podle havarijních plánů: přístroje, detekující seismickou činnost, spustily poplach a došlo na zahájení procesu automatického odstavení reaktorů. Stejný proces probíhal souběžně i ve třech dalších japonských jaderných elektrárnách. Ve Fukušimě I. ale do tohoto procesu vstoupil rozsáhlý výpadek elektrické sítě. Naštěstí tu byla potřebná záloha, v podobě diesel-agregátů, které nezbytnou dodávku procesní elektřiny zastoupily. Klíčovou funkcí pro bezpečnost odstavené jaderné elektrárny byla v daný moment cirkulace chladiva kolem jádra reaktorů, které odvádělo odpadní teplo po štěpných reakcích a bránilo přehřívání.

V březnu 2011 se potvrdily prakticky všechny obavy, které rezonovaly předchozími bezpečnostními zprávami o fukušimské jaderné elektrárně už do roku 1967.
V březnu 2011 se potvrdily prakticky všechny obavy, které rezonovaly předchozími bezpečnostními zprávami o fukušimské jaderné elektrárně už do roku 1967.

Až potud všechno v pořádku. Jenže ono zemětřesení také kromě otřesů o síle 8,9 na Richterově škále - mimochodem nejsilnější za celou historii měření síly otřesů v celém Japonsku - vyprodukovalo rovněž mohutnou vlnu tsunami. Vlnu, která v extrémech dosáhla výšky 40 metrů, a pronikla 10 kilometrů do vnitrozemí ostrova. U pobřeží Ōkuma, kde jaderná elektrárna stojí, měla tato lavina vody na výšku „jen“ 14 metrů. Ale i to s přehledem stačilo na to, aby došlo k zaplavení spodních pater reaktorů, k vypnutí nouzových generátorů a úplnému zastavení chladicího systému. Došlo k poškození tlakových nádob reaktorů, k tavení jádra. Při obnažení paliva vznikal vodík, který byl příčinou tří po sobě jdoucích explozí. Ty vedly k rozsáhlé kontaminaci uvnitř areálu, a následně i k úniku a rozptýlení štěpných produktů do okolí.

Dalo se to čekat

Nepříliš podrobný popis této zásadní havárie se vejde do jednoho odstavce a jde to ještě zúžit. V roce 2011 se konečně ukázalo, jak velkou chybou je stavět jaderné elektrárny na pobřeží ostrova, který má předlouhou minulost ničivých zemětřesení a tsunami, a nebrat tato zřejmá rizika v potaz. V březnu 2011 se potvrdily prakticky všechny obavy, které rezonovaly předchozími bezpečnostními zprávami o fukušimské jaderné elektrárně už do roku 1967. Společnost TEPCO, provozovatel Fukušima I., na ně nikdy příliš nebrala zřetel. Následné hloubkové šetření parlamentní komise pak kriticky potvrdilo, že katastrofu nezavinila ani tak přílivová vlna tsunami, jako sám člověk. Přesněji: „Šlo o havárii způsobenou člověkem. Bylo ji možné předvídat a měla být předvídána. Dalo se jí zabránit a mělo se jí zabránit.“

V následujících měsících pak Fukušima I. způsobí zemětřesení v celosvětové energetice, protože v kontextu japonské havárie bude přepisována energetická politika desítek zemí. Tyto dodatečné otřesy už utichly, a jaderné elektrárny dnes zajišťují větší výkon než před havárií z roku 2011. Skoro to vypadá, že se dnes už na 156 000 vystěhovaných obyvatel z dvacetikilometrového okruhu kolem Fukušimy, na škody ve výši desítek miliard dolarů, na obří ekologickou havárii a následky spojené s vypouštěním „těžké vody“ zpět do moře vzpomíná jen v muzeu a během výletů, organizovaných zážitkovými agenturami. Běh světa okolo nás se zrychluje s každým dnem, a také rychleji zapomínáme.

Dnes je to 11 let, kdy o sobě v 14:46 japonského času dalo vědět zemětřesní Tōhoku a s ním i ničivá vlna tsunami. Probuzené síly Země, které nám připomněly, že ne vždy máme všechno pod kontrolou. A že bychom si s bezpečností maximálně užitečných, ale taky potenciálně velmi nebezpečných zdrojů čisté energie, neměli lehkovážně zahrávat. Protože když tak učiníme, může se nám pro lepší pochopení lekce z Fukušima I. kdekoliv zopakovat.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EN

Emil Novák

11.3.2022 07:42
Jen bych poopravil toto souvětí: "Klíčovou funkcí pro bezpečnost odstavené jaderné elektrárny byla v daný moment cirkulace chladiva kolem jádra reaktorů, které odvádělo odpadní teplo po štěpných reakcích a bránilo přehřívání." - v odstavené jaderné elektrárně už štěpné reakce neprobíhají, jde o "odpadní teplo" vznikající radioaktivními přeměnami produktů štěpení.
Odpovědět
va

vaber

11.3.2022 09:16
nikdy nemáme vše pod kontrolou,to platí a bude platit vždy,
o tom ,že by bez výbuchu vodíku, zůstala radiace uzavřená v konteinmentu silně pochybuji,
jaké tam byly teploty asi nikdo neví a když se roztavilo palivo zřejme se roztavil reakor nebo i díky přetlaku mohl prasknout ,
pokud porušení kontejmentu způsobil výbuch vodíku, je názorně vidět ,že vodík není žádné ideální palivo ,
z hlediska ekologie ano ,ale z hlediska bezpečnosti je velmi rizikový
Odpovědět
EN

Emil Novák

11.3.2022 09:39 Reaguje na vaber
Varné reaktory ve Fukušimě se vyznačují tím, že mají relativně malý tzv. primární kontejnment oproti tlakovodním reaktorům, vinou ztráty chlazení v něm došlo k přetlaku, takže bylo nutné řízeně tlak v primárním kontejnmentu snižovat upouštěním vzniklých plynů včetně vodíku, který se hromadil v horní části reaktorové budovy (tzv. sekundární kontejnment), kde pak došlo k výbuchu. K poškození primárního kontejnmentu výbuchem vodíku nedošlo. Dnes jsou reaktory vybavené rekombinátory vodíku, které vodík řízeně spalují tak, aby jeho koncentrace nedosáhla hranice výbušnosti. U modernějších typů reaktorů by ty následky byly výrazně menší, u některých typů by ani k žádné havárii nedošlo.
Odpovědět
va

vaber

11.3.2022 09:51 Reaguje na Emil Novák
varné reaktory neznám, jen ty naše tlakovodní,
ale nevím jak řízeně snižovali tlak, myslím, že tlak rostl velice rychle a měli málo času a možná jim v tom bránila i voda co zaplavila elektrárnu ,
Japonci taky rádi zapírají a vykrucují se
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.3.2022 16:18
Pane Dohnale, jak jsem Vás často chválil, tak z mého pohledu se Vám tento článek opravdu nepovedl. Jde o následující:

Po zemětřesení bylo vše podle plánu a čerpadla napájená dieselagregáty v suterénu chladila odstavené reaktory produkující zbytkové teplo. Pak ale přišla po více jak 1 hodině očekávaná 14m vlna tsunami a zaplavila místnost s dieselagregáty. Proč? Možná nebyl zavřený poklop a voda zaplavila místnost s dieseladregáty. Možná bylo rozumné naprojektovat umístění dieselagregátů ve výšce 30 m nad hladinou. Možná stačilo vyvést kabel k čerpadlům do této výšky a moci tam napojit externí zdroj dopravený vrtulníkem. Času na to bylo několik dní...

Tady byly zanedbány zcela základní pravidla jaderné bezpečnosti a drasticky se projevila totální improvizační a projekční neschopnost Japonců.

V tomto článku je Fukušima, zaplať pánbůh, aspoň trochu presentována jako lidské selhání. Správně ale měla být prezentována jako zcela neomluvitelné elementární selhání neschopných lidí, kteří nebyli schopni udělat ani jedno z velmi jednoduchých a levných opatření, které by havárii zabránilo. Toto mělo být v médiiích prezentováno jako výstraha s tisícem vykřičníků.
Odpovědět
va

vaber

11.3.2022 17:01 Reaguje na Jiří Svoboda
elektrárny jsou svými bezpečnostními prvky chráněny proti projektované havárii,
pokud je havárie větší než projektovaná dopadne to špatně a ani obsluha nebývá školená na takovou situaci
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.3.2022 20:25 Reaguje na vaber
No to je právě ten špatný přístup. Je třeba mít ošetřeny i případy, jak v případě nadprojetové havárie předejít velkým škodám.

Nikdo asi nevěděl, že má být dekl místnosti s diselagregáty zavřený.

To je tak, když se "hlídá" tisíc bezpečnostních opatření, které jsou v drtivé většině k ničemu, a na ty tři nejdůležitější se "zapomene".
Odpovědět
EN

Emil Novák

11.3.2022 21:34 Reaguje na vaber
Jedním z charakteristických znaků reaktorů III. generace, které se dnes v převážné většině staví, je právě schopnost zvládání řady nadprojektových havárií. V rámci možností docházelo i k úpravám reaktorů II. generace.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.3.2022 12:23 Reaguje na Emil Novák
Bezpečnostní opatření je třeba rozdělit do několika kategorií podle nebezpečnosti a dobře hlídat ta nejvyšší kategorie a ne jen ta opatření, co se nejlépe hlídají, či jsou na očích.

Ano, dobrou ochranu JE bych chápal tak, aby byla využita všechna efektivní opatření a místo těch neefektivních byly vypracovány jasné postupy, co dělat pro minilalizaci následků vysoce nepravděpodobných událostí.

Takový přístup lze jistě uplatnit i na již existujících elektrárnách a Fukušima to evidentně zasklila. To by mělo být základním poučením.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2022 09:52 Reaguje na Jiří Svoboda
výčet vysoce nepravděpodobných událostí by se zvrhl na debatu o fantasmagoriích,
je to asi tak ,jako by jste řekl, že nás, planetu Zemi může zasáhnou paprsek gama záření a povrch se vypaří do hloubky deset merů a proto je potřeba bydlet ve větší hloubce než 10m pod povrchem,
nikdo to neudělá ,ale zásah paprskem gama je možný, jen, jak pravděpodobný?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist