Jeskyně australských domorodců musely jít z cesty těžbě kovů
V roce 1972 dosáhli australští Aboridžinci velkého úspěchu. V parlamentu totiž prosadili zákon o nezpochybnitelném historickém dědictví, který zajišťoval ochranu posvátných míst. Bylo to dost originální legislativní opatření, protože statut chráněné památky tím nezískaly jen výtvory lidských rukou a řekněme historických stavebních památek (jak je jinde zvykem), ale i přírodní útvary, skaliska, hory a jeskyně, opředené legendami domorodců.
V roce 2013 byl tento zákon poupraven a pozměněn, a následně těžařská společnost Rio Tinto (druhý největší těžař rudných materiálů na světě) zažádal o uvolnění území v Hammersley Ranges pro rozšíření těžby. Povolení nakonec získali, a letos v květnu začali se záborem. Do této oblasti spadá i Juukanská rokle, s donedávna ještě chráněnými posvátnými jeskyněmi. Jeskyněmi, které byly kontinuálně osídleny lidmi posledních 46 000 let, a nesou v sobě artefakty mapující celé lidské osídlení Austrálie.
Dá se říct, že Rio Tinto řádně naplnila literu nového zákona a splnila všechna předběžná opatření. Povolila důsledný předtěžební archeologický průzkum, který přinesl objev více než 7000 artefaktů. Některé z nich lze datovat 20 a 40 tisíc let nazpět. Nejhodnotnější byly jeskynní malby, nástroje z klokaních kostí, uchované fragmenty lidských splétaných vlasů; důkazy o tom, že tu docházelo k mletí zrní (nejstarší na celém kontinentu). Jen důsledný průzkum ale domorodcům z etnika Kurrama nestačí. Chtějí, aby jeskyně zůstaly stát netknuté dál.
Hodnotu pro ně nenese jen historická náplň, ale místo samotné. A na to už zákon nemyslí. „Je to jedno z nejposvátnějších míst našeho lidu v celém regionu Pilbara,“ říkají. „Fotky a muzejní exponáty jsou milé, ale my je nemůžeme ukázat našim dětem a přivést je k důlní jámě. Jak bychom jim pak mohli říct, že tady to před 46 000 lety vlastně všechno začalo, že tady jsme žili posledních 4000 let, že jsme tu po generace nacházeli útočiště a že tady odpočívali naši předkové?“
Rozložení sil je jasné. Na jedné straně těžařská korporace s mnohamiliardovým obratem, na druhé pak hrstka lidí z etnika Kurrama (jazykem tohoto lidu hovoří jen 10 osob). Výsledek, tedy povolení těžby, tomu odpovídá. Jak ale říká archeolog Michael Slack, který průzkumy v jeskyních vedl: „Jak významné něco musí být, aby si toho vážila a chránila celá společnost?“
Přečtěte si také |
Vědci přišli na to, co Aboridžinci vědí desítky tisíc let: Požáry v Austrálii zakládají ptáci. Záměrněreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Pavel Karel
1.6.2020 08:41Jiří Daneš
1.6.2020 11:02 Reaguje na Viktor ŠedivýMajka Kletečková
1.6.2020 12:19Viktor Šedivý
1.6.2020 12:36 Reaguje na Majka KletečkováIntenzivní využívání přírodních zdrojů se ukazuje jako zásadní evoluční výhoda a ti, kteří ho nezvládli, opouštějí scénu.
My ji opustíme o chvíli později, protože předvádíme děsivou slabost v obhajobě našich pozic.
Majka Kletečková
1.6.2020 15:12 Reaguje na Viktor ŠedivýNic se nemá přehánět! Myslím, že volbou číslo jedna v mnoha situacích má být strategie "win - win". Teprve když přístup "win - win" selže, je třeba být připraven použít konfrontační metodu "win - lose", minimálně z důvodu obrany.
Viktor Šedivý
1.6.2020 20:14 Reaguje na Majka KletečkováVe skutečnosti přežívá ten silnější, ne sympatičtější, ušlechtilejší, ...
Anyr
2.6.2020 12:18 Reaguje na Viktor ŠedivýTak to dopadá, když lidé spolehájí na "svou logiku" kombinovanou s nepočetnými, a často pochybnými či zastaralými informacemi.
Ale hádám, že komunistický výmaz mozku proběhl i u tebe, takže se vlastně nelze zlobit (a lze i zvráceně obdivovat, co se těm rudým sviním povedlo zničit).
Jen je smutné (a nebezpečné) že dnešní pitomý svět který tu tvoříme, dává prostor pro šíření a zveřejňování každé blbosti, co utrápení, otrávení a zničení lidé vyplodí.
Majka Kletečková
1.6.2020 12:21Miroslav Vinkler
1.6.2020 12:35Zneužívá se toho, že domorodci nemají vlastní inteligenci (právníci) , kteří by vedli právní bitvy za jejich práva.
A kde není žalobce , není ani soudce.