Jsme svědky vymírání druhů. Poprvé v historii za něj může živý organismus, říká Pavel Kindlmann
Pavel Kindlmann je vedoucím oddělení výzkumu biodiverzity Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Brno a profesorem Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK. Podle něho nejde pro planetu o žádnou novinku. Druhy vznikaly a zanikaly a čas od času přišla nějaká velká událost, která vedla ke skokovému zániku druhů. Víme o pěti velkých vymíráních v historii. Život na Zemi se po nich zase rozbujel do plné šíře. Vymírání, které podle vědců probíhá nyní, tak není nic, s čím by si život na planetě neporadil. Problém je čistě pragmatický: lidská civilizace je na druhové pestrosti bytostně závislá.
„Čím se ale současné vymírání od těch minulých liší, je, že jej způsobuje živý organismus, a to dokonce živý organismus, který si o sobě myslím, že je inteligentní,“ říká Kindlmann. Zkoumání současného úbytku druhů se věnoval poslední tři roky coby jeden z odborníků, kteří za Mezivládní vědeckou platformu pro biodiverzitu a ekosystémové služby zpracovali globální zprávu o stavu biodiverzity. A je to smutné čtení.
Zpráva má podle Kindlmanna solidní základ. Na jejím vypracování se podílelo 145 vedoucích autorů (mezi nimi Pavel Kindlmann a jeho kolegyně z Přírodovědecké fakulty UK Zdenka Křenová) a 310 další vědců, kteří společně vyhodnotili 15 tisíc vědeckých prací z celého světa, které se věnovaly biodiverzitě. Výsledkem tříleté práce je 1800 stránková studie, detailně popisující současný stav poznání.
„Její základní závěry jsou, že rozmanitost druhů klesá na celém světě v míře dosud nevídané,“ říká Kindlmann. Celosvětová míra vymírání druhů je nyní stokrát vyšší, než činí průměr za posledních 10 milionů let. „Asi milion z odhadovaných osmi milionů druhů rostlin a živočichů na zemi je ohrožen vyhynutím a mnohé druhy během následujících desetiletí vyhynou,“ říká dále Kindlmann.
Současné, lidmi způsobené vymírání druhů, se započalo v 16. století. „Od té doby vyhynulo nejméně 680 druhů obratlovců, tedy druhů, na kterých je to dobře vidět. Kdybychom započítali i hmyz a jiné malé tvory, bude výčet větší,“ vysvětluje Kindlmann.
„Tyto ztráty jsou přímým důsledkem lidské činnosti a zároveň představují ve všech regionech přímou hrozbu pro lidský blahobyt,“ dodává Kindlmann. Jako příklad, v čem hrozba spočívá, zmiňuje Kindlmann úbytek opylovačů, na kterých je závislá produkce potravin.
Hlavních příčin je pět a v každém regionu mají různou váhu. „Jednou z nich je šíření invazních druhů, ale to pro Česko a Evropu není vážný problém. I rostoucí množství odpadů, klimatické změny a průmyslový rybolov nejsou u nás to nejpalčivější,“ líčí Pavel Kindlmann.
To, co v Evropě a Česku vede k vymírání druhů, jsou ztráty přirozených stanovišť. Využíváme prostor tak intenzivně, že mizí nedotčená místa, kde mohou zvířata a rostliny žít.
„V Česku zabírají přirozená stanoviště méně než jedno procento rozlohy státu,“ popisuje Kindlmann. Všude jinde jsou silnice, pole, města. Pro volnou, nenarušenou přírodu máme jen drobeček. Největší část toho drobečku je na Šumavě, v 1. zónách národního parku.
„To je mimo jiné důvod, proč jsou tyto bezzásahové zóny národních parků tak nesmírně důležité,“ vysvětluje Kindlmann. „Je to místo, kde díky nezasahování člověka do prostředí zůstávají přirozená stanoviště řady druhů.“ Podle něho bychom tato území měli střežit jako oko v hlavě, jako to nejcennější, co nám v přírodě zbylo.
A podle Kindlmanna by se na to mělo myslet i při současném schvalování zonace Národního parku Šumava. Současný návrh podle něho počítá s tím, že 27,7 % parku bude bezzásahová 1. zóna a 24,6 % plochy bude přírodě blízká zóna. Kindlmann ale varuje před tím, že z návrhu zonace vypadlo 32 cenných lokalit, přestože vědci jejich zařazení do 1. zóny prosazovali.
Závěry vědecké zprávy o globálním úbytku biodiverzity jsou varovné. Podle vědců je ještě čas z té pomyslné strmé sjezdovky sestoupit. Vyžaduje to podle nich nejvyšší politickou, sociální i ekonomickou prioritu a ochotu vlád i jednotlivců urgentně přehodnotit dosavadní model života na Zemi. "Jaká je naše budoucnost? Jsem furt optimista, ale musíme už máknout," říká Pavel Kindlmann.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
V novém červeném seznamu hub je dvakrát více ohrožených druhů. I díky objevům těch vzácných
Další články autora |
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb 
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna GaillyováOnline diskuse
Všechny komentáře (29)
Jan Šimůnek
19.6.2019 12:39Lukas B.
19.6.2019 14:42 Reaguje na Jan Šimůnekmožná titulek "poprvé za to může živočich (a ne rostliny jako zatím pokaždé)" by byl nemlich stejně alarmistický a navíc i přiměřeně pravdivý
Pavel Kindlmann
20.6.2019 03:52 Reaguje na Jan ŠimůnekZdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromadn%C3%A1_vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD#Vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_ordovik-silur
https://phys.org/news/2017-05-large-volcanic-eruption-mass-extinction.html
Na základě těchto důkazů tvrdím, že tvrzení pana Šimůnka se nezakládá na pravdě.
To, zda "spoléhám na nižší úroveň vzdělání čtenářů, že mi to díky ní projde" ponechám na úvaze laskavých čtenářů.
Jan Šimůnek
20.6.2019 06:06 Reaguje na Pavel KindlmannDošlo také ke drastické změně chemie mořské vody (Fe2+ se zoxidovalo na Fe3+ a vysráželo se za vzniku dodnes těžených ložisek železa - původně to byly stovky metrů sraženiny na dně tehdejšího oceánu).
Opět stojí za připomenutí, že lidský organismus dodnes nezvládá vstřebat ionty Fe3+, musí mít Fe2+ v potravě nebo provést redukci železa na dvojmocnou formu v anaerobním prostředí střeva (třeba pomocí vitamínu C). Příslušné transportní mechanismy na stěnách enterocytů jsou zřejmě dědictvím po anaerobech z předkyslíkatého období Země.
Patrně se přitom vysrážely a z vody světového oceánu zmizely i jiné prvky, což mohlo některým organismům vadit podobně jako přítomnost kyslíku (cestou nutričního stresu).
To, že o tomto vymírání neví Wikipedie, není nic objevného, ta neví nic o mnohém. V učebnicích mikrobiologie a paleoekologie se o tomto vymírání běžně píše.
Mimochodem, pro obyvatele hvězd, pro něž Země transituje před Sluncem, šlo o jev detekovatelný na úrovni naší současné astronomické techniky.
Pavel Kindlmann
20.6.2019 10:12 Reaguje na Jan ŠimůnekNa podstatě zprávy, kterou zde prezentuji, však tato diskuse nic nemění - prostě mi šlo o zdůraznění nesporného faktu, že za současné vymírání může člověk. Z z toho se nevyviní poukazem na to, že kdysi před stamiliony let způsobily svým způsobem jistý typ vymírání (co tu vlastně v té době žilo, co?) též živé bytosti.
Ohledně odkazů můžete dehonestovat Wikipedii, ale těžko můžete zpochybnit druhý odkaz - jenž se sám odkazuje na tvrdé vědecké výsledky, a sám mluví o "prvním hromadném vymírání. To jiste nepsali diletanti.
Stanislav Hrouzek
20.6.2019 14:01 Reaguje na Pavel KindlmannLukas B.
21.6.2019 08:58 Reaguje na Stanislav Hrouzekale proboha, vždyť extrapolace je tak snadná! vždyť přece úplně stejná úroveň wikipedie je v oborech, kterým vůbec nerozumíme!
Pavel Kindlmann
3.7.2019 22:59 Reaguje na Stanislav Hrouzekhttps://phys.org/news/2017-05-large-volcanic-eruption-mass-extinction.html
O něm, ne o Wikipedii, jsem říkal “těžko můžete zpochybnit druhý odkaz - jenž se sám odkazuje na tvrdé vědecké výsledky, a sám mluví o prvním hromadném vymírání”.
Pokud vám tohle poučení nestačí, přidávám ještě dva:
https://www.nature.com/articles/nature09678
https://www.pnas.org/content/115/20/5217/tab-figures-data
Jistě ve své samolibosti řeknete, že do Nature a PNAS píší jen diletanti, zatímco VĚDEC jako jste vy, má vždy pravdu, že pane Hrouzku?
A hlavně: v celém tom článku jde především o to, že vymírání, které dnes probíhá, je skutečně VELKÉ a že ho způsobil ČLOVĚK. To, zda bylo vymírání 5 nebo 7 a jestli nějaké z nich způsobil živý organismus nebo nikoli, je v kontextu článku naprosto podružné a může se tím babrat jen ten, kdo se chce prsit svými “znalostmi”.
Stanislav Hrouzek
20.6.2019 13:595 dobře známých klasických paleontologických a další 2, o kterých máme jen mlhavou představu, protože se týkají doby nástupu 2 globálních prekambrických dob ledových dle teorie sněhové koule.
A těch menších desítky, stovky či tisíce - podle toho, do jakého detailu chcete zrovna zajít...
Stanislav Hrouzek
1.7.2019 14:56 Reaguje naPavel Kindlmann
3.7.2019 23:02 Reaguje na Stanislav HrouzekStanislav Hrouzek
27.9.2019 14:48 Reaguje na Pavel KindlmannPředstavte si, že se díky pokročilé genové manipulaci podaří vytvořit jednoduchý organismus, který dokáže mimořádně úspěšně a levně pohlcovat CO2. Jaká taková prkotina může mít vliv na celou planetu a život na ní ?
Už dnes existuje projekt, který dokáže o cca 40% zvýšit účinnost fotosyntézy a jeho geny se poměrně snadno vnést do jakéhokoli rostlinného druhu. Do deseti let bude zřejmě masově k dispozici i v semínkách ve Vašem supermarketu.
Jde o inhibitor jedné konkrétní látky, která pracuje proti fotosyntéze. A kdoví kolik takových změn můžeme provést.
V genetickém inženýrství jsme v situaci, kde byla elektronika před 50 lety...
Karel Zvářal
20.6.2019 14:33
Miroslav Vinkler
21.6.2019 06:30Nejsem takový optimista jako autor článku, není zde kvalitní politická elita, která by dokázala demokraticky přimět populaci k odklonu od blahobytu k určité formě odříkání.
To je možné pouze prostřednictvím diktatury. Tak to kdysi fungovalo i v Římě. Pokud se ocitl v nebezpečí,moc byla předána diktátorovi s absolutní mocí na časově omezenou dobu -tuším šesti měsíců - , a to volbou Senátu.
Lukas B.
21.6.2019 08:32 Reaguje na Miroslav Vinklerje normální o těch mnoha vymíráních nic moc nevědět. je však poměrně snadné nějaké bazální informace získat, ať ze zdrojů tvrdých, nebo popularizujících (velmi vtipně, čtivě a zjednodušeně bez deformace smyslu o tom glosuje například Kubáč někdy letos v březnu, gůglujte). je směšné se sebevědomě pouštět do diskusí bez aspoň malinké předchozí rešerše. a je ďábelské na základě neznalosti a pocitů navrhovat diktaturu.
mimochodem, to, že za to poprvé může živočich, je Vám málo alarmistické? nestačilo by to?
Karel Zvářal
21.6.2019 09:22 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
21.6.2019 10:11 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
21.6.2019 12:42 Reaguje na Lukas B.Jan Šimůnek
21.6.2019 10:30Nicméně v důsledku této katastrofy došlo k "výbuchu" evoluce (patrně až tehdy vznikla eukaryonta a poté mnohobuněčné organismy), jejíž nejstarší záznam jsou organismy Ediakara.
A ono v podstatě každé "velké vymírání" vedlo k tomu, že uvolnilo prostor pro masívní rozvoj nových druhů.
To, že někteří autoři učebnic nejsou s to své texty fitovat na nejnovější objevy, na tom nic nezmění (jen to vypovídá své o úrovni našeho školství). Nicméně biolog by měl tyhle věci vědět i bez učebnic (když to vím jí). A měl by si tedy být vědom neserióznosti onoho nabubřelého prohlášení o "prvním vymírání způsobeném živým organismem". Nanejvýš by se to dalo prohlásit "prvním vymíráním způsobeném myslícím organismem", ale i pak by to bylo na diskusi, nakolik je nijak neorganizované lidstvo schopno racionálního jednání, když pro neorganizovanou tlupu obecně platí, že je právě tak chytrá jako její nejméně chytrý jedinec.
Karel Zvářal
21.6.2019 12:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
21.6.2019 19:02 Reaguje na Karel Zvářal