Kácení stromů v Českém Švýcarsku po požáru potrvá do jara

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Nejsložitější na této práci je asi ten terén současně s podmínkami. Hlavně na skalách zůstal po vyhoření popel a spolu s pískem dělá takovou mazlavou směs klouzajícího bláta," popsal dřevorubec. Se svými kolegy se musejí mít stále na pozoru. Stromy, které vypadají na první pohled stabilně, mají vyhořelé kořeny a podle Hejného samy od sebe padají.

Dřevorubci pracují na odstraňování stromů u stezky na Pravčickou bránu, která je teď pro turisty přístupná jen o víkendech. Většinou jde o dvoučlenné či tříčlenné party. "Jeden řeže s pilou a druhý mu dělá pomocníka, protože je potřeba klín, kalač, lopatka, občas se něco uvazuje, přetahuje, takže jeden řeže a druhý je takový panoš," doplnil Hejný, jenž má se správou národního parku zatím smlouvu do konce roku.

Správa parku počítá s tím, že nebezpečné stromy budou podél stezky na jeden z nejnavštěvovanějších cílů národního parku odstraněné do začátku sezony. "Těžaři se sem určitě budou muset vracet, protože s každou povětrnostní událostí se třeba objeví nové stromy, které je potřeba zabezpečit," řekl ČTK mluvčí správy parku Tomáš Salov. Podle něj bude nutné sanovat také Gabrielinu stezku, která je pro turisty uzavřená. Problém bude zřejmě hlavně se sesuvy a pády kamenů. Také tato cesta bude asi přístupná začátkem další sezony.

Uzavřené zůstávají i soutěsky řeky Kamenice, které jsou hlavním zdrojem příjmů obce Hřensko. Starosta Zdeněk Pánek (Soutěsky-věc veřejná) osloví nově jmenovaného ředitele národního parku Petra Kříže. Podle starosty totiž není jasné, kdy se v soutěskách začne opět intenzivně pracovat. "Stále počítáme se zprovozněním soutěsek do začátku dubna," řekl Pánek. Podle něj se hlavně nesmí zastavit práce geologů, což je podle něj jedno z hlavních témat, které chce s ředitelem řešit. Geologové soutěsky prohlédli a teď se čeká na jejich zprávu s informací nakolik jsou soutěsky nebezpečné. Geologové se vyjádří i ke Gabrielině stezce.

Na spáleništi jsou kromě ohořelých stromů miliony výhonků bříz. Salov řekl, že bude zajímavé sledovat okus stromků lesní zvěří. "Lesní zvěř je vyhladovělá. Lze to pozorovat na trsech trávy, které na spáleništi také vyrůstají. Uvidíme, jestli si s tím příroda poradí a jestli těch výhonků vylezlo tolik, že je zvěř nestihne spásat," uzavřel Salov.

Kromě těžařů či strážců parku na spáleništi pracují i odborníci. Jde například o vědce, kteří zkoumají, jak se požár vyvíjel. Svá zjištění chtějí promítnout do prediktivních modelů, které by měly ukázat, jak by se mohly požáry šířit.

Nejrozsáhlejší požár v ČR vypukl v Českém Švýcarsku 24. července. Na jeho uhašení, které trvalo 20 dní, se podílelo 6000 hasičů se 400 kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení. Pravděpodobně vznikl v Malinovém dole. Policejní mluvčí Eliška Kubíčková dnes ČTK řekla, že nemá žádné nové informace ke zveřejnění. Škody správa parku odhaduje na 100 milionů korun, hasiči zásah na 250 milionů korun. Obyvatelé několika obcí se museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.