https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kam-se-starymi-pneumatikami-postavme-z-nich-nove-silnice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kam se starými pneumatikami? Postavme z nich nové silnice

19.8.2020 18:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na 99,5 % objemu recyklované směsi připadá jen 0,5 % pneumatik. Z toho by se mohlo zdát, že pneumatiky jsou ve směsi jen na „okrasu", ale jejich význam je pro soudržnost materiálu zásadní.
Na 99,5 % objemu recyklované směsi připadá jen 0,5 % pneumatik. Z toho by se mohlo zdát, že pneumatiky jsou ve směsi jen na „okrasu", ale jejich význam je pro soudržnost materiálu zásadní.
Foto | jeh amm ink / Flickr.com
Australští inženýři v praxi otestovali model pokročilé recyklace, která komplexnímu a na zpracování poněkud obtížnému odpadu, starým pneumatikám, dává nový smysl a využití. Budují z nich nové silnice a opravují ty staré. Píše o tom ScienceAlert.
 

Přesněji, tým Mohammada Saberiana Boroujeniho z melbournské RMIT zpracovává pro průmyslové využití hned dva nepříjemné odpady: pneumatiky a stavební suť. Obojí s pomocí těžké techniky drtí na prach a vzniklý směsný substrát pak využívá jako flexibilní podkladově-krycí penetrační materiál pro stavbu silnic. Směs má tu výhodu, že je funkčně odolnější než prostý asfalt. Méně praská a je v podmínkách australského klimatu stabilnější. A hlavně, šetří materiál.

Do základů silnice byste totiž běžně spotřebovali spoustu kameniva, hrubého štěrku a písku, které je pak třeba překrýt asfaltem. Tady ale jako základ poslouží právě RCA (recycled concrete aggregate), podrcená stavební suť obohacená o neméně nadrcené pneumatiky. „Výsledkem je pak stoprocentně recyklovaná alternativa k původním materiálům, nedostatkovému písku a kamenivu, které navíc obstojí ve všech kritériích: síle, odolnosti deformaci, flexibilitě,“ vysvětluje Boroujeni.

Klíčový je vzájemný poměr. Na 99,5 % objemu RCA připadá 0,5 % pneumatik. Z toho by se mohlo zdát, že pneumatiky jsou ve směsi jen na „dochucení", ale jejich význam je pro soudržnost materiálu zásadní. A hlavně, je to prý smysluplná forma jejich recyklace, která tu zatím chyběla. Skládkování pneumatik totiž váže potenciální zdroj materiálu a spalování pneumatik uvolní do ovzduší více CO2 než jejich produkce.

Podle australských inženýrů u RMIT při řešení našich problémů s odpady nejde jen o to, jak výrazně dokážeme snížit objem toho, co skládkujeme, ale i to, jak dokážeme zvýšit objem toho, co recyklujeme.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

19.8.2020 09:14
a co se s pneumatikami dělá u nás? někdo je odveze a co dál, zapálí se na skládce a je vyřešeno,
možná kdyby se spalovaly v atmosféře s vyšším obsahem kyslíku, shoří jak papír a dají hodně energie
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.8.2020 11:31 Reaguje na vaber
Pneumatiky se pálí především v cementárnách, protože obsahují velké nmožství uhlíku (sazí) a taky se dávají do směsí pro městský živičný povrch (obrusná horní vrstva), kde mají zásadní vliv na hlučnost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.8.2020 10:37
Žádná převratná novinka.Toto se už zkoušelo a praktikovalo.Do D1
u Ostravy se dávaly i bez drcení spolu s důlní haldovinou a hutní
struskou podřadné kvality.Stát zaplatil za prvotřídní násypový
materiál,dodnes se soudí a dnes tu alespoň máme světovou atrakci
zvanou "housenková dráha".Jinak vaber hezky popsal,jak mnohé
odborné firmy na jejich likvidaci je nechají prachsprostě shořet,
ale pachatel je neznámý.U toho řízeného spalování bych byl opatrný,
protože nikdy není nic spáleno beze zbytku.Ono se to drcení a
smíchávání s jinými materiály asi moc nerentuje,protože by jinak
nebyly ty obrovské kupy pneumatik u těch"likvidačních"firem.V ceně
nové pneumatiky by měla být i náklady na její likvidaci a případně
i jiné náklady s tím spojené.U odevzdání ke zpracování by mohla být
část této částky vrácena,aby to lidi motivovalo.Je hezký bezplatný
odběr ve mnoha městech ve sběrných dvorech,ale jde nakonec k tíži obce
a tek i těch,kteří nikdy žádnou pneumatiku neopotřebovali.Navíc je
množství odevzdaných pneumatik omezeno počtem a zbytek končí pohozený
v přírodě.Kdo chodí přírodou a třeba i potápí,tak to vidí.Je to stejné
jako s PET lahvemi.Bez zálohy se spoléháme na slušnost lidí,ale zálohou
je ve velké většině k vrácení motivujeme.Myslím,že po takovém motivujícím zásahu se z přírody obojí buď zcela vytratí,či alespoň nebude přibývat.To ale nevoní výrobcům,prodejcům a ani takovým spotřebitelům,kterým to je ukradené.Zásadou by mělo být:vyrábíš,tak to i zrecykluj a nepřehazuj horký brambor na jiné.Bez zajištěného zpětného odběru a skutečné likvidace by neměl nikdo ani vyrábět či dodávat na trh.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.8.2020 11:20
Já bych volil cestu plazmového zplyňování, které spolehlivě rozloží cokoli na sklovitý zbytek- strusku ,kterou lze skutečně využít jako stavební materiál a směs syntézních plynů ( H2,CO) pro použití v energetice. Při dosažených teplotách 2-10 tis.C neexistuje možnost vzniku dioxinů apod.
Ano, je to dražší , ale nezatěžuje to ŽP .

Jeden z mnoha odkazů najdete zde :
https://oenergetice.cz/elektrina/plazmove-zplynovani-odpadu-princip-a-vyuziti
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.8.2020 19:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
To by byla správná volba, protože H2 a CO se dají využít k syntéze spousty organických sloučenin, ke spalování pro využití v energetice je jich škoda.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.8.2020 16:19
Jedna otázka : kolik se vyprodukuje CO2 na výrobu nárady kameniva, případně hrubého štěrku a písku, drcením popsaného odpadu, pneumatik a stavební suti?
"Ročně by elektrárny (solární v Austrálii) měly být schopny vyprodukovat přibližně 360 000 MWh, což by stačilo na pokrytí spotřeby 50 000 australských domácností." Elektrickou energii vyrobenou v Austrálii fotovoltaickými zdroji spotřebují totiž domácnosti, kterých je, vzhledem k počtu obyvatel, nejméně 6 - 8 milionů.
"Obojí s pomocí těžké techniky drtí na prach a vzniklý směsný substrát pak využívá jako flexibilní podkladově-krycí penetrační materiál pro stavbu silnic".
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.8.2020 15:32
Tak nějak nechápu, jak tu gumu podrtit. Já bych to uměl jen po schlazení v tekutém dusíku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.8.2020 11:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Silou medvědí. To funguje na všechno.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist