Kam se starými pneumatikami? Postavme z nich nové silnice

a co se s pneumatikami dělá u nás? někdo je odveze a co dál, zapálí se na skládce a je vyřešeno,
možná kdyby se spalovaly v atmosféře s vyšším obsahem kyslíku, shoří jak papír a dají hodně energie

Pneumatiky se pálí především v cementárnách, protože obsahují velké nmožství uhlíku (sazí) a taky se dávají do směsí pro městský živičný povrch (obrusná horní vrstva), kde mají zásadní vliv na hlučnost.

Žádná převratná novinka.Toto se už zkoušelo a praktikovalo.Do D1
u Ostravy se dávaly i bez drcení spolu s důlní haldovinou a hutní
struskou podřadné kvality.Stát zaplatil za prvotřídní násypový
materiál,dodnes se soudí a dnes tu alespoň máme světovou atrakci
zvanou "housenková dráha".Jinak vaber hezky popsal,jak mnohé
odborné firmy na jejich likvidaci je nechají prachsprostě shořet,
ale pachatel je neznámý.U toho řízeného spalování bych byl opatrný,
protože nikdy není nic spáleno beze zbytku.Ono se to drcení a
smíchávání s jinými materiály asi moc nerentuje,protože by jinak
nebyly ty obrovské kupy pneumatik u těch"likvidačních"firem.V ceně
nové pneumatiky by měla být i náklady na její likvidaci a případně
i jiné náklady s tím spojené.U odevzdání ke zpracování by mohla být
část této částky vrácena,aby to lidi motivovalo.Je hezký bezplatný
odběr ve mnoha městech ve sběrných dvorech,ale jde nakonec k tíži obce
a tek i těch,kteří nikdy žádnou pneumatiku neopotřebovali.Navíc je
množství odevzdaných pneumatik omezeno počtem a zbytek končí pohozený
v přírodě.Kdo chodí přírodou a třeba i potápí,tak to vidí.Je to stejné
jako s PET lahvemi.Bez zálohy se spoléháme na slušnost lidí,ale zálohou
je ve velké většině k vrácení motivujeme.Myslím,že po takovém motivujícím zásahu se z přírody obojí buď zcela vytratí,či alespoň nebude přibývat.To ale nevoní výrobcům,prodejcům a ani takovým spotřebitelům,kterým to je ukradené.Zásadou by mělo být:vyrábíš,tak to i zrecykluj a nepřehazuj horký brambor na jiné.Bez zajištěného zpětného odběru a skutečné likvidace by neměl nikdo ani vyrábět či dodávat na trh.

Já bych volil cestu plazmového zplyňování, které spolehlivě rozloží cokoli na sklovitý zbytek- strusku ,kterou lze skutečně využít jako stavební materiál a směs syntézních plynů ( H2,CO) pro použití v energetice. Při dosažených teplotách 2-10 tis.C neexistuje možnost vzniku dioxinů apod.
Ano, je to dražší , ale nezatěžuje to ŽP .

Jeden z mnoha odkazů najdete zde :
https://oenergetice.cz/elektrina/plazmove-zplynovani-odpadu-princip-a-vyuziti

To by byla správná volba, protože H2 a CO se dají využít k syntéze spousty organických sloučenin, ke spalování pro využití v energetice je jich škoda.

Jedna otázka : kolik se vyprodukuje CO2 na výrobu nárady kameniva, případně hrubého štěrku a písku, drcením popsaného odpadu, pneumatik a stavební suti?
"Ročně by elektrárny (solární v Austrálii) měly být schopny vyprodukovat přibližně 360 000 MWh, což by stačilo na pokrytí spotřeby 50 000 australských domácností." Elektrickou energii vyrobenou v Austrálii fotovoltaickými zdroji spotřebují totiž domácnosti, kterých je, vzhledem k počtu obyvatel, nejméně 6 - 8 milionů.
"Obojí s pomocí těžké techniky drtí na prach a vzniklý směsný substrát pak využívá jako flexibilní podkladově-krycí penetrační materiál pro stavbu silnic".

Tak nějak nechápu, jak tu gumu podrtit. Já bych to uměl jen po schlazení v tekutém dusíku.

Silou medvědí. To funguje na všechno.