https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krajty-tmave-decimuji-floridu-ale-ve-sve-domovine-jsou-ohrozene
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krajty tmavé decimují Floridu, ale ve své domovině jsou ohrožené

20.8.2022 02:20 | ORLANDO (ČTK)
Odhadnout velikost populace krajt tmavých na Floridě je prakticky nemožné, protože se dokážou dobře maskovat.
Odhadnout velikost populace krajt tmavých na Floridě je prakticky nemožné, protože se dokážou dobře maskovat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Krajty tmavé jsou nejedovatí škrtiči, kteří patří mezi největší hady na světě. Dorůstají impozantních rozměrů a jsou hrozivými predátory, kteří jsou schopni sežrat obrovské množství živočichů. Ale zatímco na americké Floridě se tito hadi stali velmi úspěšným a obávaným invazním druhem, ve své původní domovině čelí narůstajícím hrozbám a brzy by se mohly dostat na seznam ohrožených druhů, napsal zpravodajský server Newsweek.
 

Krajty tmavé pocházejí z jihovýchodní Asie, včetně částí Indie, Nepálu, Bhútánu, Bangladéše, Barmy, Thajska, Laosu, Kambodže, Vietnamu, Malajsie a jižní Číny. Tito hadi jsou považováni za polovodní a často se vyskytují v blízkosti vody nebo bažinatých oblastí, ačkoli mohou také lézt po stromech.

Zajímavé je, že krajty snášejí po delší dobu i slanou vodu a byly viděny, jak plavou v Mexickém zálivu a ve floridské zátoce Biscayne Bay, uvedly ekoložky Amy Yackelová Adamsová a Andrea Currylowová.

V 70. a 80. letech 20. století byly krajty tmavé zavlečeny na Floridu poté, co byly do Spojených států dovezeny tisíce těchto hadů na prodej jako exotičtí domácí mazlíčci. Někteří z nich byli omylem nebo záměrně vypuštěni a nakonec se začali rozmnožovat a vytvořili populaci v jižní oblasti státu, především v ekosystému Everglades.

Odhadnout velikost populace krajt tmavých na Floridě je prakticky nemožné, protože se dokážou dobře maskovat. Na základě počtu krajt, které byly z floridských ekosystémů odstraněny, však odborníci tvrdí, že jich v tomto státě s největší pravděpodobností žijí přinejmenším desítky tisíc.

Na Floridě, kde se tito hadi dobře přizpůsobili místnímu prostředí a prakticky nečelí žádným predátorům, se rozmnožují a jejich populace neustále stoupá. Ale v původních oblastech výskytu byla krajta tmavá zařazena na seznam "zranitelných druhů" Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). To znamená, že pokud se okolnosti nezmění, bude tento druh ve své domovině pravděpodobně v dohledné době ohrožen.

Ve svém původním regionu čelí krajta tmavá několika hrozbám, včetně ničení přirozeného prostředí, pytláctví, kdy jsou krajty zabíjeny kvůli kůži a části jejich těl se používají v tradiční medicíně, nebo odchytu pro obchod s exotickými domácími zvířaty.

Krajty tmavé mohou dorůstat délky až kolem šesti metrů, i když většina exemplářů je podstatně menší. Například na jižní Floridě je průměrná velikost ulovených jedinců dva až tři metry, ale byla tu zaznamenána i krajta dlouhá pět a tři čtvrtě metru.

Letos v létě byla na jihozápadě Floridy odchycena bezmála stokilová samice krajty - nejtěžší, jaká tu byla kdy ulovena. Podle odborníků bývají samice větší než samci.

Krajty tmavé nejsou jedovaté, ale jsou schopné se přizpůsobit široké škále kořisti zahrnující ptáky, savce i plazy. Kořist usmrcují omotáním těla a stažením smyček. Na Floridě se tito hadi živí více než 70 druhy savců a ptáků, a je dokonce známo, že příležitostně požírají i aligátory.

Kvůli krajtám už výrazně klesla populace některých původních druhů žijících na Floridě. Podle Amy Yackelové Adamsové a Andrey Currylowové tělo krajty reaguje pozoruhodným způsobem na pozření kořisti, kterou had polyká vcelku.

"Krajta tmavá je co do fyziologické reakce na konzumaci kořisti v podstatě bezkonkurenční," uvedly ekoložky. "Během 48 hodin po pozření kořisti dochází u krajty ke čtyřicetinásobnému zvětšení orgánů, které se podílejí na trávení. Poté se velikost orgánů - například tenkého střeva, srdce a ledvin - spojených s trávením potravy sníží," dodaly.

Samice krajt kladou velká, bělavá vejce velká asi pět krát 12 centimetrů. "Zdá se, že velikost floridských snůšek se odvíjí od velikosti těla a snůšky nalezené na Floridě obvykle obsahují asi 40 vajec," dodaly vědkyně. Snůšku krajta hlídá během inkubační doby, kdy vajíčka zahřívá stahováním a uvolňováním svalů těla, z jehož smyček pro vajíčka vytvoří hnízdo.

Krajty tmavé jsou samotáři, a jakmile se mláďata vylíhnou z vajíčka, matka už o ně nepečuje. Mladé krajty jsou samostatné a mohou rychle růst. Jediné další období, kdy se hadi obvykle vyskytují společně, je doba páření.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

20.8.2022 11:43
Tohle je zajimava a poucna zprava. Ma totiz souvislost i s vyslovene lokalni, stredoevropskou, ceskou, sumavskou, krkonosskou atd. otazkou. Kolik je ruznych druhu rostlin nebo i zivocichu, ktere u nas/ci jinde jsou prisne chranene, lokality kde se vyskytuji se zaviraji pred navstevniky atd. zatimco nekde uplne jinde je to zcela bezny, misty dokonce invazivni druh nebo v pripade rostlin treba i obtizny plevel. Tyhle veci - a prislusna klasifikace - se dynamicky meni v prostoru i v case. Pamatuji z detstvi treba takovy naprstnik cerveny, byl tehdy klasifikovan jako vzacna a ohrozena rostlina. Nekdy bych si napriklad zde na ekolistu rad precetl pojednani o ekosystemech, at jiz na Sibiri, v Kanade nebo i ve Skandinavii kde lesni slepice - tetrev - je zcela beznym, banalnim, nijak neohrozenym druhem mistni krajiny :)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.8.2022 13:01 Reaguje na Miloš Zahradník
Nebo třeba bobr. Tady je přísně chráněný. Kdysi nějaký dobrák vyvezl bobry do Patagonie, protože počítal s tím, že to bude dobrý kožešinový byznys. Dneska jsou nositelé kožichů z pravé kožešiny vystaveni šikaně, odbyt kožešin drasticky poklesl a bobři v Patagonii ničí původní flóru.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.8.2022 17:03 Reaguje na Miloš Zahradník
Já nevím, ale možná že i ta lesní slepice potřebuje ten tolik zmiňovaný klid a k tomu vhodné podmínky k životu. Kromě Šumavy v naší zemi taková oblast prakticky není.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.8.2022 17:22 Reaguje na Slovan
To o tom klidu víte Vy, vím to já, ale bohužel to neví magoři, kteří se za posledních 20 let už dvakrát pokusili vysadit tetřevy v Disneylandu zvaném Krkonoše. Samozřejmě s nulovým výsledkem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2022 18:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnko, to nebyli magoři, ale nadšenci, jejichž práce si nesmírně vážím. Vypuštění tetřevi přežívali od 3 dnů do cca 4 měsíců. Příčinou všech ztrát nebylo vyhladovění ani uštvání turistou, nýbrž predace. Nejvíce liška (90%), dále kuna, výr a jestřáb. To je to, co neustále opakuji, že spousta sluníčkářů si myslí, že v lese vládne nějaká idylická (pohádková) "rovnováha". Když vyměníte první písmeno za jiné, tak jste téměř u cíle.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.8.2022 18:58 Reaguje na Karel Zvářal
Populace tetřevů začala u nás extrémně klesat už v době, kdy jich podle Vaší teorie mělo být habaděj. Mezi lety 55-77 (v době, kdy byla silná regulace všeho, co žralo maso ze strany myslivců) se výskyt snížil o 90% původní rozlohy... to napovídá mnohé, řekl bych.
A pokud se v Krkonoších vysazovaly uměle odchované kusy, tak v kombinaci s velkým turistickým rušením (takový ptát je vystresovaný a tedy slabší a mnohem zranitelnější) to nemělo sebemenší šanci na úspěch.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2022 19:27 Reaguje na Slovan
Krkonoše hostily v r. 1964 111 (sto jedenáct) tetřevů, 71 bylo hlášeno jen 8, o rok později 3. (Šťastný a kol. 1987).

Osobně bych to dal do souvislosti s levnějšími umělými kožešinami, snížení či nulové zástřelné, zákaz dříve možných způsobů lovu, zákaz výrovky atd.

Ti vypuštění tetřevi byli všichni létající (dokonce dovezení dospělí ze Švédska!), takže ten predační tlak, ať si to kdo chce či nechce připustit, má zásadní vliv. Ve vnitozemí viz. koroptev na 1-2% dřívějších stavů. Z milionových stavů na pár desítek tisíc. Atp. atd. Prostě názorná ukázka, jak si příroda "pomůže sama".
Odpovědět
Sl

Slovan

20.8.2022 21:13 Reaguje na Karel Zvářal
Není pravda. Ti tetřevi sice byli ze Švédska, ale ne divocí, nýbrž z umělého chovu. Karanténní voliéru měli na Rýchorách, kde po měsíčním pobytu byli vypuštěni do volné přírody. Dnes se ví, že takovýto způsob reintrodukce je zvlášť u hrabavých ptáků téměř zbytečný, protože by predační tlak musel být skoro nulový. Zrovna u koroptví se tohle prokázalo velice dobře, protože se na to dělal pokus. Bylo vypuštěno 111 divokých koroptví a 75 uměle odchovaných. Výsledky? Část divokých koroptví byla schopná přežít a vyvést mladé, hnízdní úspěšnost komerčně chovaných koroptví byla naproti tomu nulová: žádný jedinec nepřežil do konce hnízdního období. I zde platí, že populace koroptví začali strmě klesat už v 70.letech - tedy v době, kdy regulace oněch "viníků" byla ze strany myslivců silná.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2022 21:30 Reaguje na Slovan
Nějak jste zapomněl okomentovat ten strmý pád PŮVODNÍ populace tetřeva. Je jasné, že ty reintro pokusy nemohou nahradit divočinu.

Zcela divoký sýček během několika dekád spadl z cca 20-ti tisíc párů na slabou stovku - díky predaci kunou. Moták pilich díky predaci z cca stovky párů na nulu (liška, prasata). Takže těch skoro/vyhubení je více než málo, a můžou sluníčkáři blábolit co chtějí, vliv predace tam prostě je. Oni to svedou na "změnu hospodaření"... Ano, změna hospodaření, ale se škodnou! Protože predátor umí počítat, a SVOU kořist SI nevyhubí, že. Pěkná pohádka pro děti do šesti let:-)
Odpovědět
Sl

Slovan

20.8.2022 22:01 Reaguje na Karel Zvářal
Okomentoval sem to již v předchozím příspěvku. Velký úbytek tetřeva začal již v době, kdy bylo to "hospodaření se škodnou" ve Vašem pohledu zřejmě v ideálním stavu. Proto je zřejmé, že hlavní důvod musel být jiný.

Nebudu skákat z jednoho druhu na druhý. To, že populace tetřevů i koroptví začali strmě padat v dobách, kdy byli predátoři všeho druhu myslivci "regulováni" měrou nemalou je holý fakt, který si každý může dohledat. Ony ty obrovské populace koroptví také nebyli úplně přirozené - hejnka se často chytala a držela až do jara ve voliéře, čímž se zabránilo úhynům z důvodu nedostatku potravy v zimě a predaci od těch pár predátorů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.8.2022 10:07 Reaguje na Slovan
Nemůžete porovnávat koroptve a tetřeva. Koroptev je druh, který k přežití potřebuje holou půdu, to znamená že u nás nutně potřebuje k přežití biotop malých polí bez používání pesticidů. Navíc koroptev nerada létá na delší vzdálenost, intenzívním lovením na ploše o rozměru pár stovek metrů těch malých políček, ohraničených třeba jiným prostředím, lesem, velkými lány se dá snadno téměř úplně vylovit. nebo pokud se použije chemie, úplně vytrávit. Neboli s mizením malých políček nutně u nás zmizela i koroptev. To odpovídá těm letům 1970 - 75, protože v té době u nás končila éra malých políček - záhumenků, které ponechávala zemědělská družstva zemědělcům pro své samozásobení a pro vypěstování krmiv pro soukromé hospodářství zemědělců. V té době taky, okolo roku 1975 u nás začala zemědělská družstva využívat intenzívněji plošně pesticidy, tudíž byly zahubeny koroptve, které by snad ještě přežívaly na rozhraní velkých lánů a biotopů podobných malým políčkám, jako třeba skrávky půdy nebo některé louky. Na rozdíl třeba od podobné lovné zvěře, bažanta, pro kterého je polní prostředí obecně jen jeden z vhodných biotopů, kde dokáže žít. A když bylo protředí polí pro život zvěře zcela znehodnoceno plošným používáním pesticidů, bažant přežíval v prostředí luk a členitějších keřových a lesních porostů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.8.2022 10:26 Reaguje na Radim Polášek
Tetřeva zas tak moc neznám. Jeví se mně jako pták velmi lekavý, nervózní a samotářský, takže potřebuje k životu velkou rozlohu lesa nerušeného žádnými vzruchy. Nedokáže se někde přikrčit a být schovaný a po ukončení ruchu zase pokračovat ve své činnosti, jako to umí úspěšnější ptáci.
A současně jich z těch důvodů v tom lese nedokáže těch tetřevů žít hodně. Proto se mohou snadno vyhubit.
A i přesto, že je takový lekavý a plachý, létá daleko a hřaduje na stromech, hledá potravu a hnizdí na zemi a je v lese svou velikostí i vzhledem dost vidět. Takže je málo odolný před predátory.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.8.2022 11:57 Reaguje na Radim Polášek
U koroptví s Vámi vesměs souhlasím. Snažil jsem se změnu hospodaření "nenápadně" naznačit jako hlavní důvod jejich velkého úbytku již v 70. letech. V té době ti predátoři přemnoženi prostě být nemohli a proto je třeba se kouknout jiným směrem. Regulace lišek nebo kun může být součástí ochranných opatření pro zvýšení koroptví divoké populace. Nic proti, tyto druhy ohrožené u nás nejsou, ale vše v rámci rozumných mezí a na základě odborné analýzy. Není důvod to v zájmové oblasti vystřílet hlava nehlava a naprosto ignorovat tragický stav většiny naší zemědělské krajiny, která ty koroptve nedokáže uživit. Nějaké pokusy proběhly a zjistilo se, že i když se chvilkově zvedne populace cílových druhů, tak to skončí stejně tak, že ty "přebytky" v populaci co nesežere predátor prostě zemře hlady.
Pokud budeme chtít zvýšit populace koroptví i jiných polních ptáků, je třeba budovat hlavně prostředí, kde dokáží žít. Kde bude dostatek potravy, krytů i klidných míst a zaměřit se na divoké ptáky, protože ti odchovaní uměle mají jen velmi malou šanci přežít (kuřata se líhnou v inkubátorech a jsou chována ve voliérách pouze s dalšími kuřaty, přičemž antipredační chování a nejlepší strategie na toho či onoho predátora se i ony učí hlavně od matky).

Opět se dá vesměs souhlasit i u tetřeva. Pád znovu začal v dobách, kdy predace nemohla být příčinou z důvodu extrémně silného loveckého tlaku ze strany myslivců. Opět se dostáváme tam, kde jsme skončili u koroptví. Nedostatek vhodného prostředí, které dnes najdeme skoro jen v NP Šumava. Z toho důvodu si nemyslím, že by měl slabé antipredační schopnosti. On je má dobré. Ono se tetřevovi třeba daří nejvíc v místech s výskytem rysa - nad tím je dobré se taky zamyslet. Není to jenom na Šumavě, ale i v Beskydech u Smrku. Důvodů může být více - kromě toho, že se v těch místech stále nachází vhodné podmínky k životu, tak rys dokáže eliminovat lišky nebo kuny... a samozřejmě spárkatou. Zapomíná se totiž na to, že přemnožená spárkatá je problém i pro tetřeva (stanovištní i potravní konkurence.. v případě divočáka i predace hnízd).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.8.2022 12:43 Reaguje na Slovan
Koroptve by se měly živit hlavně hmyzem a dalšími drobnými živočichy, které najdou na holé půdě na těch polích anebo které oberou ze země z rostlin. A potom semeny, které najdou třeba na mezích z trávy anebo z plevelů. A v pesticidy dokonale připravené zemědělské kultuře prakticky nic takového není, takže logicky tam koroptve nemohou být.
Co se týká uměle odchovaných ptáků, já si myslím, že by se proti predátorům měli školit už v těch chovných voliérách či kde se odchovávají. A to tím, že by se ten predátor tam vypustil a nechal nějakého ptáka ulovit, před zraky ostatních. A možná podobně to udělat s člověkem, aby ti ptáci utíkali i před člověkem. Já si myslím, že potom po vypuštění do přírody by se v těch ptácích mnohem snadněji projevily jejich ochranné instinky. Protože si myslím, že se sice tito ptáci učí vzorem od rodičů, ale současně mají to ochranné chování ve svých instinktech. A že je spíš probém v tom, že to zvíře odchované uměle ve voliéře nepozná v tom predátorovi nepřítele, dokud ten predátor nezaútočí. A to už je tak v 95 % pro toho ptáka pozdě. Když ten pták vidí už od začátk u toho predátora jako nepřitele, tak v tom stresu se ochranné chování přes vrozené instinkty projeví a ten pták se tak začne chovat i bez vzoru rodičů. Je to sice hodně kontroverzní příprava, vypustit toho predátora do voliéry a nechat ho nějakého jedince ulovit, ale mohlo by to těm zvířatům po vypuštění do přírod pomoct.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.8.2022 10:51 Reaguje na Slovan
To komorování koroptví ( koroptvárny) mělo ještě jeden velký důvod. Tím důvodem bylo zimní stěhování koroptví (nomádismus)za lepšími podmínkami. Bohužel ta koroptev ty lepší podmínky málo kdy našla a do původní lokality se jich potom vrátilo minimum . U tetřeva se udává jako jeden z důvodů jeho úbytku lov kohoutů v první polovině minulého století. Neřekl bych, že je to tak úplně pravda. Například v Rusku se loví běžně a na jejich početní stav ten lov vliv nemá. Co se týká vypouštění tak v těch Krkonoších byl úbytek predací 90%. Jednou z dalších příčin byla nevhodná potrava předkládána těm odchovávaným tetřevům. Mám takový dojem, že na to přišli Poláci a těm se , alespoň co vím, ta reintrodukce tetřeva celkem daří.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.8.2022 12:42 Reaguje na Jarek Schindler
K tomu Polsku. Co sem tak rychle pozjišťoval, tak určité úspěchy začali mít až po najetí na systém "born to be free", který je mnohem vhodnější a kde ty mláďata mají výrazně větší šanci na přežití v přírodě. Popravdě si myslím, že nic jiného ani u těchto zvířat nefunguje. Ten pokus v Krkonoších byl odsouzen k neúspěchu ještě než začal právě proto, že vypouštění jedinci neměli dostatečně naučené antipredační chování od matky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.8.2022 19:14 Reaguje na Slovan
Nevím co by měl systém " narozen pro svobodu" obsahovat. Třeba v minulosti byl úspěšný odchov bažantích kuřat pod kvočnou. Tedy nahradní matkou co je alespoň částečně připravila na život. Toto ale nejde praktikovat v nějakém větším měřítku a hlavně ne v odchovně někde mimo civilizaci. U tetřeva mimo to civilizační rušení je nutná i ta veterina. Já měl na mysli hlavně rozdíl v podávaném krmivu kdy se dříve ve velkém podával granulát. Ten ale v přírodě žádný tetřev nenajde. Přešlo se na krmení čistě přírodními produkty v přírodní podobě které potom po vypuštění snáze najdou a jsou na ně již zvyklí. Jinak vám se nezdá těch 90 % predovaných jedinců jako zásadní faktor neúspěchu?
Odpovědět
Sl

Slovan

21.8.2022 21:56 Reaguje na Jarek Schindler
Nemyslím si, že by cílem mělo být vypustit co možná největší počet kusů na úkor kvality. Pokud vypustím 100 jedinců, ze kterých nepřežije dlouhodobě žádný, tak je to ztráta času. To se koneckonců stalo v těch Krkonoších - celé to bylo špatně. Ta zvířata neměla šanci přežít, protože nebyla ani zdaleka dostatečně připravena na život ve volné přírodě. To je jako byste vypustil do lesa domácí slepici. Nějaké instinkty v ní samozřejmě jsou, nějakou dobu přežije, ale dříve či později ji něco sežere.
Pokud však k výchově využiji (ideálně divokou) samici, naučím mláďata díky ní snáze uniknout predaci a najít si potravu, pak to smysl má, protože to bude mít alespoň nějaké výsledky a určité % ptáků přežije. Tak jako je tomu nyní v tom Polsku. On je to samozřejmě složitější a náročnější proces než inkubace, odchov v klecích a vypuštění, ale ty výsledky to má neporovnatelně lepší.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.8.2022 22:57 Reaguje na Slovan
Pokud použijete divokou tetřeví slepici tak kuřata nic nenaučí protože se v první řadě v nějaké volieře umlátí. Na to aby vyseděla kuřada musí mít klid. Pokud je nevysedí tak je nebude ani vodit. Atd.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.8.2022 12:20 Reaguje na Jarek Schindler
Ono kdyby těch tetřevů bylo hodně, tak by třeba přišly i nějaké divoké tetřeví slepice třeba s křídlem zničeným výbojem na sloupu elektrického vedení. Takový pták by možná byl ideální pro ten odchov kuřat ve volíéře, protože díky té zkušenosti se zraněním by ve voliéře držel a nemlátil sebou. I když kdo ví, krev není voda. Když ten divoký tetřev má instinkty, které mu velí se v té voliéře ve stresu a strachu mlátit o pletivo, tak se bude mlátit, dokud nebude po něm.
Kdysi, když jsem vyrůstal tak k nám na zahradu v zimě, i když jsme bydleli a dodnes bydlím defakto ve středu vesnice, normálně chodila drobná zvěř. Jednou otec na podzim nechal na zahradě polorozvinuté plotové pletivo a on se v něm jednou v zimě ve sněhu chytil a tloukl bažant. Byl tam asi už dlouho, protože byl dost vysílený. Tak jsme ho dali do chléva na hřad mezi slepice s tím , že se od nich naučí krmit a vzpamatuje. Ale nevzpamatoval. Seděl tam na hřadu mezi slepicemi nehnutě a zřejmě ve velkém stresu několik dnů a nechtěl se krmit. Dneska bych možná zkusil do něho narvat nějaké jídlo a vodu násilím. Tehdy ho ale rodiče po těch pár dnech "vyléčili" nožem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.8.2022 20:03 Reaguje na Radim Polášek
Trochu mě a teď nevím jestli zaskočila nebo spíš pobavila ta představa tětřeví slepice a sloupu vysokého napětí. Jinak u nich co vím stačilo jedno leknutí a náraz do oplocení ( latěk).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.8.2022 12:28 Reaguje na Jarek Schindler
Co se týká korotpví, ( a další drobné zvěře) tak možná by pomohlo víc šlápnout do automatizace a robotizace v zemědělství. Objevují se už nadějné směry zemědělských technologií, co se týká střídání více kultur na jednom poli nebo využítí v ochraně rostlin. Kdy automat podle počítačového rozpoznávání obrazu pozná plevel a potom tu rostlinu může zniřir třeba elektrickým výbojem. Podobně by asi mohl poznat škůdce, nějaký hmyz atd a zničit ho mechanicky. Nebo úplně by stačilo, kdyby se insekticid nebo herbicid aplikoval jen tam, kde je co k čemu, ničít plevel nebo škůdce. Nebo stříkat jenom na nemocnou rostlinu...
Zatím to je pro praktické hromadn é použití hudba budoucnosti, ale takové podobné aplikované technologie by možná dokázaly, že pro tu polní zvěř by se polní kultury opět staly biotop, kde by ta zvěř mohl být a žít.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.8.2022 18:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V tomto případě s Vámi musím souhlasit. Tam druh, jako tetřev, nemá dneska šanci na přežití. Někde jsem četl (nechci kecat, ale myslím, že to bylo v myslivosti), že populace tetřeva na našem území spadla od roku 1920 do roku 1960 o 85%.
Podle mého je zásadní udržet jedinou životaschopnou populaci u nás, která je na Šumavě a vůbec se Správě NP nedivím, že se otevírání klidových území turismu brání zuby nehty. Pokud by se podařilo dostat tamní populaci na vzrůstající trajektorii, nebylo by nic lepšího, než část těchto divoce žijících zvířat pochytat a reintrodukovat do jiných vhodných území. Kousek je VVP Boletice, kde by i dnes měla žít nějaká menší populace. Bohužel Boletky jako jediné moc neznám, byl jsem tam jen jednou, nicméně ze zkušeností z jiných újezdů (hlavně z Doupova) jsem přesvědčen, že jestli někde, tak tam to má smysl. Vždy, když jsem na 2-3 týdny na Doupově si říkám: "díky bohu, že to tenkrát neotevřeli veřejnosti...".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.8.2022 10:34 Reaguje na Slovan
Mimochodem dost velké množství tetřevů bylo v posledních letech taky údajně vypuštěno v Beskydech. Mělo být z odchovů polských myslivců, ale někteří tetřevi měl i být taky přivezeni k nám a vypouštěni v našich moravských Beskydech. Ale co jsem pochytil útržky zpráv o tom, asi s ne moc valným výsledkem.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.8.2022 23:21 Reaguje na Radim Polášek
Bylo to myslim tady na ekolistu, kde pred par lety vzpominal starsi slovensky "polovnik" nejen na chut tetreviho bujonu - ale take na to, jak se driv pri praci v lese s konmi tetrevi s oblibou drzeli pobliz tech koni, aby vyzobaval jejich "koblizky" . To by nesvedcilo o jejich prilisne plachosti
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.8.2022 15:19
No to je otázka vkusu a zalidnění. V Asii je množství strávníků a se jí jako delikatesa. A na Floridě zatím je málo lidí a nechutná jim.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.8.2022 17:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Stačí vhodná motivace. V USA žije početná komunita asijských občanů. Stačí jim to vhodně podat a tmavky budou mizet.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.8.2022 10:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono se taky v tom bažinatém mokrém prostředí Everglades na Floridě člověk pohybuje podstatně hůř než had. A hada třeba neštípají komáři. Jestli tam jsou podobně divocí komáři jako na Dunajské deltě, tak delší pobyt člověka v těch Everglades je už sám o sobě docela slušný výkon. I bez nějaké činnosti, jako je lov invazivních hadů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist