Kurz: Peníze na přechod od uhlí by neměly směřovat na jádro

Pro Rakousko je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce Evropská komise kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství, nesměřovaly na jadernou energii. Po včerejším jednání se svými protějšky ze států visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v pražském Národním muzeu to novinářům řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Česko, Slovensko a Maďarsko chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu, Rakousko naopak usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. Kurz dnes zdůraznil, že přechod od uhlí k ekologičtějším způsobům získávání energie považuje za správný. "Pro Rakousko je důležité, aby se (z fondu) nepodporovala jaderná energie, ale obnovitelné zdroje," uvedl. Kdyby z fondu byly podporovány i jaderné zdroje, vnímal by to jako nesprávnou cestu.

Babiš uvedl, že i díky Česku a Polsku vznikl unijní fond pro země, které budou nejvíce zasaženy ukončením používání uhlí. Česko podle něj dostalo třetí největší podíl. "Mohli jsme čekat i víc, určitě bych byl raději," uvedl. I 14,6 miliardy korun, jsou ale peníze, které pomohou," podotkl.

Slovenský premiér Peter Pellegrini zdůraznil, že transformace na uhlíkovou neutralitu musí být sociálně spravedlivá a nemůže ohrozit vývoj regionů, které doposud žijí z těžby uhlí. "Respektujeme postoj Rakouska, ale má být respektováno i právo každého státu na energetický mix," řekl k budoucnosti jádra. Uvedl, že dostavba jaderné elektrárny v Mochovcích odpovídá předpisům a maximální bezpečnosti tak, aby se obyvatelé Slovenska cítili bezpečně. "Je logicky jasné, že stejně bezpečně se mohou cítit i rakouští občané," konstatoval.

Podle předsedy polské vlády Mateusze Morawieckého mají jednotlivé země Evropy při cestě k uhlíkové neutralitě různé startovací pozice, které znamenají různé výzvy. "Naši partneři v Evropě chápou, že musíme jít na cestě k neutralitě delší a složitější cestou, bude to trvat déle a vyžádá si to vyšší prostředky," uvedl k vznikajícímu fondu. Podotkl, že země budou usilovat o co nejvyšší částku, nicméně návrhy jsou podle něj velkým krokem kupředu. Maďarský premiér Viktor Orbán včerejší jednání pokládá za dobrou cestu V4 ke spolupráci s Rakouskem v různých oblastech. Doufá, že dojde i na vývoj v jaderné energetice.

Podle diplomatických zdrojů má být výrazně největším příjemcem z fondu Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Zainteresovaní členové české vlády ale čekají v budoucnu peněz výrazně více.

Nová rakouská vláda lidovců a Zelených se v programovém prohlášení zavázala, že stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě bude bránit všemi politickými i právními prostředky. Česko plánuje dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech.

Proti koncepci české energetiky založené na využití jaderných zdrojů přišla k místu jednání ráno protestovat zhruba desítka aktivistů. Upozornit chtěli na to, že část obyvatel Česka výstavbu nových bloků nepodporuje. "Jaderné elektrárny se staví dlouhou dobu, jsou drahé, nelze ani vyloučit riziko vážných havárií. S ohledem na těžbu a zpracování uranu a vysoce radioaktivní odpady to není čistý ani bezemisní zdroj," uvedl k protestu Pavel Vlček z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí.

---

reklama

---