https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ledova-pokryvka-more-u-antarktidy-byla-nejmensi-od-zacatku-mereni-pise-afp
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ledová pokrývka moře u Antarktidy byla nejmenší od začátku měření, píše AFP

26.9.2023 09:56 (ČTK)
Antarktické ledovce.
Antarktické ledovce.
Foto | Vincent van Zeijst / Wikimedia Commons
Ledová pokrývka oceánu u Antarktidy letos dosáhla nejnižší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Píše to dnes agentura AFP s odkazem na údaje amerického centra NSIDC. Maximální rozloha ledové pokrývky Antarktidy se letos poprvé zastavila pod 17 miliony kilometrů čtverečních. Podle vědců to může souviset s vyššími teplotami vod oceánů.
 

Rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy se velmi liší podle sezóny. Největší bývá na konci zimy, která v jižní polokouli připadá na září až říjen. Největší rozlohu ledové pokrývky letos NSIDC zaznamenalo již 10. září, což je podle vědců velmi brzké datum. Rozloha činila 16,96 milionu kilometrů čtverečních, což bylo o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních méně než předchozí nejnižší údaj z roku 1986. Tehdy se maximální rozloha těsně zastavila pod velikostí 18 milionů kilometrů čtverečních.

"Od srpna 2016 rozloha ledové pokrývky moře u Antarktidy zaznamenala prudký pokles ve skoro všech měsících," uvedlo NSIDC. To podle vědců může souviset s oteplováním vrchních vrstev vod oceánů.

"Existují obavy, že by se mohlo jednat o začátek dlouhodobého trendu poklesu ledového moře u Antarktidy vzhledem k tomu, že se oceány globálně oteplují," uvedlo americké středisko. Zmenšení ledové pokrývky nemá přímé dopady na růst hladiny oceánů, protože se jedná o mořskou vodu. Pro Antarktidu to však může mít některé další negativní důsledky. Její pobřeží může být vystaveno většímu vlnobití, což může urychlit erozi ledu na pobřeží, který tvoří sladká voda, a vést v konečném důsledku k růstu hladiny oceánu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

26.9.2023 13:29
Naštěstí paleoklimatologie ví, že život na Zemi probíhal většinou v období, kdy póly byly bez ledu a teploty byly vyšší než dnes.
Vždyť i za předchozí doby meziledové byla globální teplota o několik stupňů vyšší:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
A nejednalo se o katastrofu, ale o příznivé podmínky, které umožnily rozšíření předchůdce člověka do Evropy.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

26.9.2023 16:22 Reaguje na Richard Vacek
souhlas. To ale planeta nebyla otrávená jedy a jinými látkami.
Odpovědět
Pe

Petr

26.9.2023 16:58 Reaguje na Richard Vacek
Váš názor o příznivých podmínkách vychází z pojmu průměrná teplota. Jenže není průměr jako průměr, podstatné je z jakých hodnot se vypočítává. Když bude půl roku plus 50 a půl roku mínus 20, tak to nebude k žití, ovšem průměrná teplota bude příjemných 15 stupňů.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.9.2023 18:47 Reaguje na Petr
Naštěstí i na to nám dává paleoklimatologie odpověď. Proto víme, že v teplých periodách byly teploty vyrovnanější jak mezi póly a rovníkem, tak mezi zimou a létem a i mezi dnem a nocí. Prostě jednalo se o takový velký skleník pod hustou oblačností.
Naproti tomu doby ledové se vyznačovaly modrou oblohou bez mráčku a vysokými rozdíly teplot.
Odpovědět
Pe

Petr

26.9.2023 21:28 Reaguje na Richard Vacek
No a přesně o to jde - o ten rozdíl mezi minulostí a dneškem. Paleoklimatologie nám tedy vůběc žádnou odpověď nedává, protože dnes je to jinak. Zatímco tehdy byly teploty vyrovnané, takže klidně mohly být v průměru vyšší a přesto bylo celkově příjemně, dnes je to právě naopak - průměr sice stále zůstává naoko příjemný, ale zvětšují se rozdíly a přibývá teplotních extrémů a výkyvů. K čemu je nám tedy nějaký příjemný průměr, když se v léte pečeme a vše schne, občas se přežene tornádo, a v zimě to spláchnou povodně na střídačku s velkými mrazy? Vám tohle opravdu přijde jako příznivé podmínky?
Odpovědět
mara polasek

mara polasek

27.9.2023 00:50 Reaguje na Petr
super reakce! nabehl jste si na vidle!

takze mi vysvetlite, kdyz mame vysokou hladinu sklenikoveho odporneho skodliveho co2, jak muzeme mit extremni rozdily teplot??? ze by co2 nefungoval jako sklenikovy? ze by nekdo lhal? tahal biliony na jeho snizeni kdyz to nema zadny vliv?

popirate ve vasi reakci veskere blbnuti kolem co2. protoze bud ma podstatny podil na tvorbe klimatu i s podilem 0,04% a nebo je to vsechno blabol a klima tvori slunce a vodni para.
Odpovědět
Pe

Petr

27.9.2023 18:25 Reaguje na mara polasek
Moc vám nerozumím. Teplota stoupá, CO2 taky, výkyvy a extrémy taky (úroveň slunečního záření a množství vodní páry nevím jestli se mění). Klimatolog nejsem, tak souvislosti a spojitosti vysvětlit a zdůvodnit neumím. Ale jelikož to všechno roste, tak to evidentně spojitost má.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.9.2023 07:24 Reaguje na Petr
Házíte hrách na zeď. Vacek (stejně jako celá jeho partička místních odporníků) si vybírá jen to, co se mu hodí, zbytek ignoruje a nemá cenu těmto joudům něco vysvětlovat. :)
Odpovědět
Pe

Petr

26.9.2023 21:33 Reaguje na Richard Vacek
Proto jsem vám zkoušel ukázat, že na průměru vůbec nezáleží. Podstatná je realita.
Odpovědět
Pe

Petr

26.9.2023 21:57 Reaguje na Richard Vacek
Vaše úvahy připomínají známou scémku Felixe Holzmanna o statistice. Když já sním celé kuře a vy nic, tak nemůžete mít hlad, protože v průměru jste měl půl kuřete.
A s průměrnou teplotou je to stejné. Je to údaj k ničemu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2023 08:40
Někdo přemýšlí, protože má čím. No a ti, co nemají čím, tak věří. Tak to
funguje co je svět světem a funguje to i na zdejší diskusi. Věřícím stačí
víra a strach, který je poutá k víře. Na Zemi se za její existenci
vystřídaly tropy se zaledněním opakovaně a rovněž obsah skleníkových
plynů byl mnohokrát jiný. Pro Zemi to problém není, je to vždy problém
pro určité formy života na Zemi a pokud se ty formy života změněným
podmínkám nepřizpůsobí, tak je nahradí jiné, které se přizpůsobí. Je
jasné, že lidstvo přispívá ke změnám, ale je schopno je zvrátit? Já
se obávám, že žádná brzda už rozjetý vlak nezastaví a je třeba se
raději naučit, jak přežít. Tající permafrost uvolní tolik CO2, jaké
není schopno lidstvo vyprodukovat a my se zabýváme prděním skotu
a jinými kravinami. Bez skotu nemáme hnůj a hnojiva získáváme z fosilu.
To je podle klimaalarmistů v pořádku? Místo pralesů pěstujeme olejné
palmy jako náhradu ropy a to je taky v pořádku? Místo potravin tam, kde
se dobře rodí, pěstujeme biomasu nahrazující fosil a potraviny pěstujeme
tam, kde nahrazují pralesy a kde se zavlažováním plundrují spodní vody.
Je to moudré? Tvrdím, že nikoliv, ale víra je víra a té nikdy moudrost
nevoněla. Vědátory upalovala kdysi a i dnešní klimaalarmismus oponenty
doslova "upaluje"! Stal se z toho nový druh byznysu a ten si nepřeje
zjištění, že císařovy nové šaty jsou pouze pro hlupáky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.9.2023 09:10 Reaguje na Břetislav Machaček
No jéje. Všichni jen věří, ale ty jsi velikán, rek a odborník! Jednou, až tu tvou genialitu někdo objeví, budeš slavný! Budou ti stavět sochy, skládat písně o tvé velikosti a budeš vyobrazen jako největší hrdina ČR - co plácám - celého světa! :D

Ne fakt, šašku, měl bys přestat věřit tomu, že ty přemýšlíš a něco se dovzdělat. :-)

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.9.2023 19:33 Reaguje na Petr Eliáš
Psi štěkají, ale karavana kráčí dál. Eliáš uráží,
ale marně, protože mne může urazit pouze inteligent!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.9.2023 20:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak neštěkej dědku a raději se něco nauč. ;)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.9.2023 22:42
Nikto nepovie že v roku 2016 dosiahol ten nešťastný Antarktický ľad svoje absolútne maximum v histórii merania od roku 1979. Do roku 2016 sa rozloha Antarktického ľadu neustále zväčšovala. Vtedy vedci a Nasa tvrdili, že na Anarktickom ľade nezáleží.Teraz keď je minimum tak zrazu vedia že sa bude stále zmenšovať a že je to horšie ako sme si mysleli.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist