https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lodni-doprava-ve-mestech-muze-byt-lokalne-neprijemny-problem.co-s-nim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lodní doprava ve městech může být lokálně nepříjemný problém. Co s ním?

12.6.2021 16:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Smíchovské zdymadlo patří v Praze k nejvytíženějším. O drtivou většinu provozu se postarají výletní parníky.
Smíchovské zdymadlo patří v Praze k nejvytíženějším. O drtivou většinu provozu se postarají výletní parníky.
Lodní doprava bývá obecně vnímána jako šetrný způsob dopravy. Jak se ale ukazuje na některých místech v Praze, lokálně může být nepříjemných zdrojem emisí.
 

„Meziročně se vodní doprava podílí zhruba na 1-2 % znečištění z dopravy. Veliký dopad má však na lokální kvalitu ovzduší,“ říká Andrea Šipanová, vedoucí oddělení ochrany ovzduší Magistrátu hlavního města Prahy. V celkovém měřítku je znečištění ovzduší z lodní dopravy zanedbatelné, ovšem lokálně může být problematické a to hlavně v obydlených oblastech.

Významným zdrojem imisí a hluku jsou hlavně v centru. Typicky problematickým místem v Praze jsou zdymadla, kde lodě tráví dlouhé časové intervaly se puštěnými motory. Na podzim roku 2018 se proto rada hlavního města Prahy schválila nové usnesení, které má vést k redukci emisí z lodní dopravy.

Opatření se týkalo jen plavidel kotvících u břehů, které má pod správou hlavní město Praha. Majitelé lodi měli do konci roku 2020 čas na výměnu starých motorů za nové, tak aby stroje splňovaly emisní normy Evropské unie. Kdo je nesplnil, tomu nebyla prodloužena smlouva o využívání kotvišť hlavního města Prahy.

V roce 2017 zjistili odborníci z ČVUT, že některé lodě mohou produkovat až desetinásobně větší množství emisí, než plavidla s novými motory. Jenže staří stroje není jediný problém. Podle odborníka Michala Vojtíška z ČVUT je zásadní také údržba motorů a jejich opravy, bez kterých se může zcela nový motor dostat do dezolátního stavu už za pár let. Správně udržovaný historický motor pak může být emisně přijatelnější než relativně nový motor bez údržby.

„K dnešnímu dni si troufám tvrdit, že kromě jedné lodě mají všechna vyhláškou ovlivněná plavidla vyměněné motory,“ říká správce pražských kotvišť a náplavek z Trade center Prague Dušan Sahula. Nařízení se dotklo zhruba čtyřiceti pěti lodí, z čehož dva historické parníky a tři technicky unikátní plavidla motor měnit nemusely.

Opatření na podobném principu jako vydal Magistrát hl. m. Prahy zvažují i na Ředitelství vodních cest ČR. Rádi by omezení uplatnili na přístavišti u nábřeží Edvarda Beneše, které spravují. „Stanoví se nějaký termín a do té doby budou muset mít všichni, kteří přístaviště používají, vyměněné motory,“ komentuje to Dušan Sahula. Zbývající pražské přístavy a kotviště mají v držení soukromé organizace jako je například akciová společnost České přístavy.

Lodní provoz na Vltavě.
Lodní provoz na Vltavě.
Foto | Brian Wu / Flickr

Plavební komora Praha - Smíchov

Jedním z imisně i kapacitně nejzatíženějších míst lodní dopravou v Praze je oblast u plavební komory Praha – Smíchov. O jeho zkapacitnění usiluje státní podnik Povodí Vltavy. Na druhé straně Dětského ostrova plánuje postavit nové zdymadlo, které by podle povodí přispělo k rychlejšímu pohybu lodní dopravy v Praze a pomohlo by bezpečnějšímu pohybu plavidel v okolí zdymadla. Proti návrhu a realizaci stavby veřejně vystupuje MČ Praha 5 a spolek Zdravý Rozum. Bojí se, že zprovoznění druhého zdymadla by mimo v oblasti vedlo ke zvýšení množství hluku a imisí. A také tvrdí, že realizací záměru by došlo k porušení unikátní pražské památkové rezervace a vodního toku Vltavy jako významného krajinného prvku.

Z rozhodování o povolení stavby byl stavební úřad ÚMČ Praha 5 vyřazen, jelikož investor si zažádal o územní a stavební povolení zároveň od speciálního stavebního úřadu pro vodní stavby, který zastupuje Odbor ochrany prostředí MHMP, oddělení vodního hospodářství. Tento úřad vydal kladné vyjádření a stavbu povolil. MČ Praha 5 se proti tomuto rozhodnutí odvolala u odvolacího orgánu, kterým je Ministerstvo zemědělství, pod které mimo jiné spadá státní podnik a investor stavby zdymadla, Povodí Vltavy. Ministerstvo zemědělství rozhodnutí o povolení stavby potvrdilo, na což MČ Praha 5 a spolek Zdravý rozum reagovali žalobou na Ministerstvo zemědělství u Městského soudu v Praze a současně požádali o odklad účinnosti jeho rozhodnutí. Kromě jiného městská část zdůrazňuje svou povinnost péče o všeobecný rozvoj, potřeby občanů a životní prostředí. Žalovaný naopak namítá, že realizace stavby slouží k ochranně veřejných zájmů, jako je bezpečnost lodí. Také tvrdí že argumentace žaloby je spekulativní a poukazuje na možné navýšení nákladů na realizaci stavby, pokud by byl odkladný účinek přiznán.

Posledním rozhodnutím ve věci je přiznání odkladného účinku rozhodnutí Ministerstva zemědělství. Na rozhodnutí Městského soudu se stále čeká.


reklama

 
foto - Bouchal Jakub
Jakub Bouchal
Autor je spolupracovník Ekolistu.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

12.6.2021 08:14
1 až 2 procenta? Jakože na území Prahy? To je výpočet či měření nebo dojem někoho, kdo je nazlobený, že nemohl mluvit do povolení přestavby zdymadla?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.6.2021 09:47 Reaguje na
když se vezme všeobecně lodní doprava, tak je to pěkný svinčík...
Odpovědět
ig

12.6.2021 10:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ta "opravdová" lodní doprava, tlačáky s 500kW motorem, je v úpadku a v Praze jich fakt moc nejezdí :-) To co tu máme jsou turistické lodičky které jen někomu šíleně leží v žaludku.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.6.2021 11:39 Reaguje na
lodní doprava je udržovaná v chátrání:-) Ty turistické lodičky už nejsou nejmladší. Renovace pohonných jednotek není úplně mimo, pokud to technicky je možné.
Odpovědět
ig

12.6.2021 13:56 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jasně, proč ne. Místo motoru Zetor se tam dá Volvo :-) Stejně by to dřív nebo později udělali. Ale pořád je to marginální zdroj znečištění a nějak mi nesedí ta procenta.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.6.2021 11:12 Reaguje na
Tam je problém právě okolo těch plavebních komor. Než přišel mor a cholera a neštovice, a turismus jel na plné koule, tak to v sezóně byl fakt brutál. Zejména ten Smíchov byl zážitek.

Co se týče Prahy jako celku, tak to jde samozřejmě o prd, navíc pokud se ty krámy lonzají po řece, kde jsou poměrně velmi slušné rozptylové podmínky, tak pohoda jazz.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.6.2021 09:44
to je jako by v dopravě zakázali vejtřeasky, které nesplňují nic ale jsou nosičem technologického zařízení jako je cisterna nebo jeřáb za modernější nástavby...ostatně by bylo také vhodné, kdyby se nevyráběly v TATŘE jen válečná auta ale i nosiče technologického zařízení...leckde jezdí ještě s LIAZ, které jsou na tom v podstatě stejně co se týká emisí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2021 11:28
Lodní doprava je jedním z mála dopravních odvětví, která má potenciál
být maximálně ekologická. Nepotřebuje asfaltovat silnice, stavět mosty,
tunely atd. Může využít jako potřebnou stabilizační zátěž nejen těžké
elektrické baterie, ale i těžké tlakové plynojemy pro svůj pohon.
Chce to pouze uvažovat o tom, že po proudu se jede grátis a proti
proudu mohu využít právě tato paliva. U osobní přepravy mohu baterie dobíjet levnějším nočním proudem a pohon může být různými druhy plynů, včetně v budoucnu toho vodíku. Mnoho zboží až tak moc nespěchá a je
potřeba pouze upravit ekonomické podmínky tak, aby spěchat nemuselo.
To, že lodní doprava vyžaduje zásahy do říčních koryt, tak to dělá do
krajiny i doprava silniční a železniční. Říční koryto tak nemusí mít
kanálový profil, ale může mít i mimo lodní trasu zátoky, tíšiny,
mělčiny a jiné pro přírodu potřebné profily dna. Tam, kde je to pouze trochu možné, tak je hloupost toho nevyužít a náklady přepravovat místo
jedné lodě desítkami kamiónů. Je smutné, že proti lodní dopravě stále
častěji brojí ekologičtí nedouci a přitom nenabízejí jiné lepší řešení.
Jejich politikum je nerozvíjet se, zaostávat a zůstat skanzenem světa.
Svět ale nečeká na naše aktivisty, jde vpřed a to, že podobně se
chovají zelení třeba v Německu neznamená, že je to správná cesta.
Německo si vždy po létech prosperity zkusilo nějaké to dobrodružství
( pálilo je dobré bydlo) a šlo do něčeho, co je zase vrátilo na
začátek. Ano výletní lodě nejsou ta pravá lodní doprava a všude ve
světě jsou pouze o ochotě se rekreovat při plavbě lodí. Stěžejní
byla a zase jednou bude doprava nákladní, ale to se musí rozum vrátit
i do ekologie. Škodí jakákoliv doprava, pouze musíme porovnat její
jednotlivé druhy a posoudit, zda má význam neustále navyšovat
propustnost silnic a železnic pro zboží, které může být dopravováno
lodí. Propustnost jezů a přehrad je pro vodní organismy už dnes
řešitelná, tak jako třeba ochrana zvěře kolem dálnic a tratí. Pouze
to chce jen nebránit stavbě zdymadel a plavebních komor samotných,
ale požadovat právě ty rybochody a případně i rybí výtahy jako jinde
ve světě, kde jsou schopny ryby překonat i velmi vysoké přehrady.
Ty paskvily rybích přechodů , které schválili samotní ochranáři
jsou mnohdy k ničemu a přitom se nabízely levnější a lepší řešení.
Bohužel i ochranáři kývli na dražší betonové stavby do kterých
nikdy ryba nevplave. Nechci je podezřívat, proč tomu tak bylo,
ale myslím, že košér to asi nebylo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.6.2021 11:51 Reaguje na Břetislav Machaček
ono pokud jste odkázán jen na motorový pohon, tak rozhodně se po proudu nejede zadarmo...loď potřebuje za všech okolností zachovat manévrovatelnost a je jedno, jakým směrem pluje. TO, jestli jsou silnice a železnice propustné si děláme sami, čím více se produkuje, tím se víc dopravuje ale potřebujeme to? taháme nesmysli po silnicích, co si můžeme vyrobit sami ale protože se to na druhé straně světa vyrobí o třetinu levněji, tak to cestuje po celé Evropě a je jedno, jestli to je textil nebo vepřové. Jinak to jsou rybí přechody
Odpovědět
ig

12.6.2021 14:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zjevně to potřebujeme. Nepotřebné zboží se pozná tak, že leží na skladě a nikdo jej nechce. Ale to se o tom zboží z kamiónů říct nedá :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2021 08:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Napsal jsem oba názvy. Jeden je rybí přechod a ve starší
literatuře se uvádí i název "rybochod". Myslím ale, že
důležitá je myšlenka a i to starší slovo rybochod pochopí
každý, který ví o čem je řeč. Každopádně se omlouvám, že
jsem uvedl archaický název a nenazval to třeba anglicky,
čímž mnozí rádi dokazují svoji vzdělanost. Při jízdě po
proudu je spotřeba zanedbatelná a může být nižší, než
jednoho jediného kamiónu. Dnešní operativnost logistiky
se plně projevuje tím, že mnoho závodů přerušuje výrobu,
protože nemají dostatečné zásoby ani miniaturních dílů
do svých výrobků. Zboží na skladě sice nevydělává, ale
je pojistkou pro případ logistických a taky výrobních
problémů. Kdo má sklady plné vyrábí, kdo se spoléhal na
pravidelný přísun součástek stojí a nevyrábí vůbec. Co
je asi tak výhodnější? Myslím, že mnoho ekonomů nyní
mění názor na plynulost dodávek a na skladové zásoby.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.6.2021 09:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano. Vymyslela se hrůza názvem doprava součástek "in time", to je dovoz kamionem přímo k výr. lince bez skladu. Ty jsou totiž hrozně drahé. Jaké zácpy to působí na dálnicích a stresy dopravcům, je pro současné ekonomy nezajímavé. Kdyby se tohle změnilo, bylo by to plus. Jenže by to museli chtít ti nejdůležitější a ti nesedí v ČR. Ale možnosti jsou, doprava lodní a vlaková, nebo obnovit sklady, nebo vyrábět doma. Co nejekologicteji samozřejmě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.6.2021 10:21 Reaguje na Jarka O.
Mimo rozlišovací schopnosti zelených
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2021 10:31 Reaguje na Jarka O.
To samé nás čeká v energetice, až budeme závislí na
OZE. Budeme čekat na slunce a vítr a když nebude,
tak nevyrábět a mrznout. Akumulace na pár hodin nás nespasí a ta na několik dnů je utopie ekologů.
I ty zálohy v plynu jsou podmíněny kapacitou
plynovodů a zásobníků, kterých máme poskrovnu. Takové uhlí na tři měsíce v minulém režimu u
elektrárny bylo jistotou, že nedojde k výpadkům
elektřiny. I domácnosti měly zásoby uhlí, dříví
a nespoléhaly se pouze na to, zda bude v potrubí
dost plynu a v drátech elektřiny. O té doby, co
si člověk vytvářel zásoby potravin, tak skončily
hladomory, ale jaksi na to zapomněl a pokouší
osud znovu tím, že si přestal zásoby vytvářet.
Stačil covid a náhle chybí to i to a čeká se na
dovoz z tramtárie za ceny násobně vyšší, než
za kolik to bylo před tím. Obyčejný respirátor
za 10 Kč se prodával za 300 a ve skladech zásob
jich měl stát nula. To nehovořím o potravinách
na dva dny ve skladech "strategických" zásob.
Ano ony vystačí, když bude jaderná válka trvat
půl hodiny, ale při kolapsu dopravy zažijeme
ty prázdné regály i bez covidu a války. Ona ta
logistika pokud funguje, tak produkci zlevňuje,
ale pokud nefunguje, tak rapidně vše prodražuje
a může taky způsobit celkový kolaps ekonomiky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.6.2021 11:32
Takže zase někdo hledá důvody, aby to nešlo, místo hledat, aby to šlo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist