Makaci z Nikobar překvapili vědce. Začali si čistit zuby

Makak jávský nepřestává udivovat biology. Nedávný průzkum zacílený na jejich obyčeje odhalil hned několik netradičních „novinek“, které rozhodně nejsou v repertoáru ostatních primátů běžné. Jak zmiňuje například NewScientist, makaci z ostrova Velký Nikobar si pravidelně čistí zuby.

Ostrov Velký Nikobar je jedním ze tří míst na světě, kde lze na makaka jávského bez větších obtíží narazit. Zdejší opičí tlupy totiž dominují místním lesům a nemají žádný problém s tím vyskytovat se i v těsném okolí lidmi osídlených lokalit. Výzkumník Honnavalli Kumara z Muzea přírodní historie v indickém Koimbaturu sledoval v terénu několik měsíců dvacetičlennou skupinu, pohybující se napříč celým ostrovem a po celou dobu dokumentoval nejrůznější projevy jejich chování. Ke svému nemalému překvapení zaznamenal hned několik nových trendů, se kterými se dosud jeho kolegové zatím u makaků nesetkali.

Povšiml si, že nikobarští makaci konzumují skutečně široké spektrum potravy. Jeho podstatná část se přitom vyznačovala tím, že je pichlavá, slizká, lepivá, chlupatá nebo rozměklá a lehce přezrálá/nahnilá. Makaci se však s obtížnou „uchopitelností“ takové stravy vyrovnávali po svém. Sesbírané ovoce omývali, drhli o kameny, oloupávali o hrany zalomených dřevěných větví nebo čistili s pomocí natrhaných listů. A pokud je konzumovaný plod opravdu příliš kluzký, raději jej obalí. K tomu neváhají využít i lidské odpadky, plastové sáčky, hadry nebo pohozený papír. Tuto „vychytávku“ přitom jinde makaci jávští nepoužívají.

Odlišný je i způsob, s jakým překonávají bariéru tvrdé skořápky kokosových ořechů. Jinde s nimi tlučou o pevný povrch, pokouší se dovnitř proniknout svými ostrými zuby nebo je rozbíjejí kamenem. Tady to zkouší také, ale ořech si nejprve „zajistí“, například mezi rozdvojené větve, aby jim při rozbíjení ořech „neutekl“. Nedozrálé ořechy také spořádaně loupají, než se dopracují k jejich výživnému obsahu. Zdokumentovanou novinkou, která zaujala primatology Dorothy Fragaszyovou a Michaela Gumerta (NTU, Singapur) bylo „setřepávání hmyzu“. Nikobarští makaci ručně třesou keři a lapají nebo sbírají hmyz, který popadal na zem.

Nejpřekvapivějším rysem jejich chování ale zůstávalo často pozorované čištění zubů, na kterém se podíleli prakticky všichni členové tlupy. Nejrůznější lepivé zbytky potravy jim totiž ulpívaly v chrupu, a tak jej pravidelně čistili pomocí nejrůznějšího náčiní. Kumara uvádí například ptačí peří, tužší stébla trávy, kokosová vlákna, trny rostlin, nylonovou niť z rybářské sítě, rozkousané větvičky a kousek kovového drátu. Pokročilá zubní hygiena makaků tak obsahuje kartáček i dentální niť. „Tato praxe je velmi odlišná od toho, co můžeme vidět u makaků jinde,“ dodává Kumara. „V Japonsku makaci využívají k čistění svou vlastní srst a v Thajsku používají třeba lidské vlasy.“

„Makaci patří mezi druhy, kteří se s lidskou přítomností dobře sžívají,“ dodává k tomu Gumert. „V lidmi obývaných končinách mají větší tendenci k manipulaci s nejrůznějšími objekty. Jsou tak trochu generalisté a jejich schopnost adaptovat se na nové podmínky je podobná té naší.“ Gumert také říká, že ze schopnosti makaků používat nejrůznější předměty „není třeba dělat vědu“. „Jen prosté používání nástrojů totiž nevyžaduje zásadní projevy inteligence. Zajímavější už je to ale v případě, že sami začnou modifikovat určité předměty k následovnému užití. To totiž vyžaduje jistý nadhled a plánování do budoucna.“

---

reklama

---