https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mene-sojovych-plantazi-znamena-vice-tech-palmovych.ne-kazde-reseni-problemu-s-vyzivou-je-vyhra
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Méně sójových plantáží znamená více těch palmových. Ne každé řešení problémů s výživou je výhra

21.12.2020 15:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Sójové boby se využívají i pro výrobu olejů. Pokles v jejich produkci by zvýšil poptávku po ekonomické alternativě.
Sójové boby se využívají i pro výrobu olejů. Pokles v jejich produkci by zvýšil poptávku po ekonomické alternativě.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | 1737576 / Pixabay
Když se rozhodnete ukončit světový hladomor, ne vždy přitom dokážete současně vyřešit i problematiku kvality lidského života, chudoby nebo zachování biodiverzity. Nepřímé dopady některých technicky pokročilých a na první pohled nadějných řešení mohou bolet. Píše o tom Phys.org.
 

Sója je považována za metlu jihoamerických pralesů, jejichž odlesňování má rozšířit prostor pro její produkci. Na vlně kolektivní viny za ničenou Amazonii se tu podle všeho vezou i lidé, kteří holdují hovězímu masu z dovozu. Protože k výkrmu krav je sója zapotřebí. Až potud je to jasné, a technické řešení – nahradit sóju ve výkrmu skotu derivátem z rostlinného odpadu – má silný potenciál ke změně. Sníží se tak produkce organických odpadů, které budou recyklovány na krmivo pro dobytek, ani nebude třeba kácet pralesy kvůli zakládání sójových plantáží.

Jenže sójové boby se využívají i pro výrobu olejů. Pokles v jejich produkci by zvýšil poptávku po ekonomické alternativě. „A tou je v současnosti olej palmový. Devastace pralesů by se tedy nezastavila, jen přesunula jinam, “ upozorňuje Andy Jarvis z Mezinárodního centra pro tropické zemědělství (CIAT) a spoluautor studie, která varuje před snadnými řešeními. Podle autorů totiž ne každý chytrý nápad akceleruje změnu k lepšímu. „Technická řešení nabízí vysoký potenciál ke změně, ale k jejich zavádění bychom měli přistoupit až poté, co přesněji pochopíme jejich nepřímé dopady.“

Další lákavé změny, které přináší rizika

Automatizace a robotika může vytvořit „precizní zemědělství budoucnosti“. Zvýšit produkci, snížit ceny, omezit negativní vlivy hnojiv a postřiků. Současně ale rapidně sníží potřebu po zaměstnání nekvalifikované pracovní síly. Jinými slovy, uvrhne do bídy stovky milionů lidí a malých farmářů, o jejichž práci a produkci už nebude zájem. Programovaná a vysoce personalizovaná nutriční technologie vám může na míru předepsat to, co si vaše zdraví žádá, přesně podle vašeho genetického a metabolického profilu. Výsledkem může být extrémní a neudržitelný nárůst poptávky po zdravých potravinách.

Modifikované obilniny, které v půdě obnovují zásoby dusíku, mohou výrazně přispět k očištění zemědělství od neudržitelné poptávky po hnojivech a snížit znečišťování vodních zdrojů. Současně ale přispějí ke snížení cen již tak příliš konzumovaných potravin a navýšit tak rapidně výskyt nepřenosných civilizačních chorob. Například cukrovky. „Nové technologie nesou příslib změny, ale musíme si být opravdu jisti, že jejich zapracování je skutečně win-win situací. Což ne vždy platí. A když domyslíme jejich důsledky, ne vždy jsou skutečně v souladu s danými Cíli udržitelného rozvoje,“ dodává Ana Maria Loboguerrero, spoluautorka studie.

Nedostatek vody, ztráta biodiverzity, fakt, že 30 % vyprodukovaných potravin je promrháno a že 2 miliardy lidí se stravují nezdravě, jsou jasnými symptomy toho, že globální produkční systém a potravní bezpečnost selhává. Podlehnout na pohled slibným řešením bychom ale snadno neměli.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

21.12.2020 09:18
Sója, vzhledem ke kvalitě svých bílkovin, je asi jedinou reálnou náhražkou masa. Tj. kromě oleje, navíc výživově hodnotnějšího než je olej palmový, poskytuje i další benefit. Nezanedbatelná je i utilizace vzdušného dusíku do půdy, umožňující po ní pěstovat s menší spotřebou dusíkatých hnojiv další plodiny.
Problémy, i ty ekologické, je třeba řešit komplexně, nikoli na základě nějakých z kontextu vytržených a nepřípustně zjednodušených fakt.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

21.12.2020 12:22
Intenzivní produkce masa a mléka je založena na intenzivním krmení zvířat. Sója je win win win plodina, protože z ní máme tuk, kvalitní bílkovinu i nitráty obohacující půdu.
Kdybychom chtěli, můžeme skot krmit samozřejmě travou a jetelovinami na pastvě, ovšem nikdy nedosáhneme tu efektivitu, jakou má výkrm skotu díky kukuřici a sóji. Je pravda, že mléko pasených krav má lepší složky než mléko ze stájního způsobu, včetně vitaminů. Ale pokud počítáte produkci na kila, tak pasené krávy umí 7000-8000 kg mléka za laktaci, a holštýnky ve stáji i 15-16000 kg.
Je to jen o ceně. A příroda pro mnohé žádnou cenu nemá. Ani pralesy vykácené kvůli sóji či kvůli palmě.
Jediným řešením je řasové hospodářství. Se schopností větší produkce tuku z ha, než má sója(225x), řepka (75x)i palma (15x).
A mohli bychom těm řasám dávat jako krmení CO2 z elektráren, i když toto by bylo jen dočasné řešení pro dalších 100 let. Pak už doufám nadbytečné CO2 na planetě nebude.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

21.12.2020 12:42
První část článku je PR jihoamerických farmářů a druhá zase sci-fi.
Autoři článku se nás snaží přesvědčit že v budoucnu budou pole jak perpetum mobile rodit vysoké výnosy potravin bez vstupů energie a lidské práce.
Pro začátek by stačilo omezit nebo nějak zdanit nesmyslné převážení potravin přes půl světa, když si je dokážeme vypěstovat sami.
I tady v Evropě se nám stává, že naložíme kamion obilím do Německa, ten se tam složí popojede 20-30km a naloží obilí zpět do ČR. Kdyby existovala nějaká proporcionální daň na dopravu, třeba za 500km -x, za 1000km -1,5x, za5000 km -3x, tak by se plno výroby vrátilo na lokální úroveň a nemuseli by se vymýšlet další a další nesmyslné ekonomicky neživotaschopné dotační programy na podporu zemědělství.
Odpovědět
sv

21.12.2020 19:02 Reaguje na Petr Blažek
Jinými slovy fakta, vám nejdou pod čumák. Zvláště druhý odstavec popisuje technologie, které již reálně existují. Pro začátek by stačilo přestat hysterčit v reakci na každou zmínku o GMO. Omezí se tím, devastace životního prostředí spojené s tzv. tradičním zemědělstvím (vypalování, pastva málo produktivního dobytka), omezí se spotřeba hnojiv a pesticidů (které tzv. biozemědělství vůbec neomezuje), atd.
Jediné co lze článku vytknout, je nesmyslné vymýšlení z prstu vycucaných "negativních dopadů" (jako cukrovka). Obyvatelstvo zemí třetího světa, které nemá co do huby a jejichž děti slepnou na nedostatek betakarotenu ve stravě kvůli tomu, že zelené svině zadupaly do země projekt zlaté rýže, která tento problém mohla levně, rychle a efektivně vyřešit, takovéto nesmysly opravdu ale opravdu neřeší.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

22.12.2020 09:10 Reaguje na
Jestli jste někdy četl mé příspěvky tak by jste věděl že GMO neodsuzuji ba právě naopak. Ale samozřejmě že i to má své limity. Použití GMO (mimochodem právě na americkém kontinentě hojně využívané) dokážeme zvýšit odolnost proti škůdcům, chorobám, přísuškům během vegetace a tím následně zvýšit produkci na hektar a snížit používání pesticidů. Ale přesto každá rostlina potřebuje ke svému růstu živiny a jestliže z pole odvážíte produkci tak ty živiny musíte doplňovat, žádné GMO neudělá z pole perpetum mobile.
A k té zázračné technice - už dnes je technika v zemědělství zhruba 3 x dražší než v jiných odvětvích s nástupem nějakých robotů se to rozhodně nezlepší. A cena pšenice je pořád po desetiletí zhruba stejná.
Navíc pracujeme v přírodě ne v laboratorním skleníku a tady jsou na každém konci pole trochu jiné podmínky, na jedné straně to stačí přejet jednou , na druhé musíte třeba i třikrát . Rád bych věděl jak tohle toho robota naučíte.
Odpovědět
sv

22.12.2020 17:50 Reaguje na Petr Blažek
Prosím, kde v článku nebo mém komentáři je nějaká zmínka o perpetum mobile? Genetické modifikace, které umožňují rostlinám fixovat atmosférický dusík, a tím se obejít bez dodávání dusíku do půdy prostřednictvím dusíkatých hnojiv není žádné perpetum mobile. TO je vědecká realita. Přičemž nikde se nepíše, že to znamená, že do půdy přestaneme dodávat úplně všechno a za každých okolností.
Ve "skleníku" samozřejmě pracujeme. Většina evropské produkce rajčat například vzniká v gigantických sklenících. Nic nebrání tomu tuto produkci automatizovat. Co "nebrání". Jakmile dojdou gastarbajtři z východní Evropy, tak nám nic jiného nezbude, protože už tady nebude nikdo kdo by v zemědělství pracoval. Už teď mají zemědělští producenti obrovský problém sehnat lidi, protože hranice jsou kvůli covidu uzavřené. 3 x dražší než co, nebo v jakém odvětví? Pokud nejste schopen uvést konkrétní příklad, tak si cucáte z prstu hausnumera. Jestli je něco 3 x dražší než zemědělská technika, tak je to právě lidská práce.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

22.12.2020 18:55 Reaguje na
Nevím v jakém oboru pracujete, ale v zemědělství určitě ne . Vaše názory souzní s ekoidealisty, ale bohužel realita je trochu jinde. To že některé rostliny vážou pomocí bakterií v půdě dusík neznamená, že ho tam je dost pro následující vysokou produkci. Takovéto vaše úvahy by byly relevantí při nějakém 2,5t výnosu, ale už ne při 6-8t výnosu.
Traktor o výkonu 500 koní cena cca 8 000 000Kč
silní tahač návěsů o výkonu 500 koní cena cca 2 500 000 Kč. Stejně velký motor a převodovka, traktor má větší pneu a silnější hydrauliku, kamion má větší kabinu.
Odpovědět
sv

23.12.2020 01:48 Reaguje na Petr Blažek
Neměl byste psát komentáře, když se vám leskne monitor, ekoidealisto. Realitou je, že největší bojovníci proti GMO jsou zelení vyIízanci. Nevím kde pracujete vy ale je jasné, že čtení s pochopením je něco co se ve vašem oboru nevyžaduje. Opravdu ale opravdu se zde nejde o "některé rostliny" a "následující produkci". V tomto článku nikdo nepopisuje pěstování luštěnin jako bob na zelené hnojení, které se vám evidentně neustále tlačí na mozek. V tomto článku se jedná o "všechny rostliny" a "současnou produkci". Podáno po lopatě pro méně chápavé - v tomto článku se zmiňují technologie (současné technologie), které umožňují fixovat atmosférický dusík za prvé mnohem efektivněji, za druhé pro vlastní růst dané rostliny, a za třetí, týká se to třeba i pšenice. Tedy nejde o to, že by tato pšenice měla "hnojit" půdu, ale o to, že pšenice vybavená geneticky modifikovaným mikroorganismem, který váže dusík, roste se zlomkem minerálních hnojiv stejně nebo lépe než pšenice bez mikroorganizmu s původní dávkou hnojiv. Produkce je tedy vyšší a spotřeba hnojiv menší. To netvrdím já či jiný "nezemědělec". To tvrdí špičkoví vědci, biologové a agronomové, kteří provedli rozsáhlé polní pokusy.
Evidentně taky nepracujete ani s traktory ani s nákladními tahači. Když pominu to, že stejně výkonné traktory i tahače lze sehnat jak podstatně dráž, tak podstatně levněji, tak každopádně platí, že představa, že cena traktoru nějak souvisí s GMO nebo automatizací je úlet až fantasmagorie. Mimochodem, jak se s 500 koňovým traktorem uplatníte ve španělských sklenících s rajčaty?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

23.12.2020 08:47 Reaguje na
Víte já se zemědělstvím živím přes 30 let. A tak se nedivte že rozlišuji zbožná přání ekoidealistů od reality. A ta je taková že na trhu neexistuje žádné osivo pšenice, která by si alespoň trochu vázala dusík. Samozřejmě, že bychom za to byli rádi. To, že něco píší na internetu neznamená, že je to pravda.
Nechápu proč pořád omíláte rajčata, která rozhodně žádný národ nemá jako základní potravinu.
U těch traktorů - chtěl jste příklad tak jsem vám ho dal. Když jste tak zdatný na internetu tak si to ověřte.
Odpovědět
sv

23.12.2020 15:50 Reaguje na Petr Blažek
Na EU trhu neexistuje osivo pšenice dopované geneticky modifikovaným organismem schopným vázat dusík a přeměňovat jej na hnojivo, a to právě díky fanatickým "ekoidealistům", hysterčícím při jakékoli zmínce o GMO, ke kterým zřejmě patříte. To však neznamená, že tato technologie neexistuje fakticky. Existuje. Že, podobné technologie nejsou k dispozici v EU opravdu ale opravdu neznamená, že nejsou k dispozici v USA, Kanadě, jižní Americe, Indii či Číně. Mimochodem i na EU trhu existuje podobná sice ne tak efektivní, protože nikoli na GMO založená, technologie. Nabízí ji britská firma Azotic technologies.
Asi stále nechápete, že právě gigantické skleníky, kde se rajčata ve velkém pěstují jsou ideálním prostředím pro automatizaci, kterou tak vehementně popíráte. O jiných možnostech nemluvě. Co třeba lesníci vyhledávající kůrovcem napadané smrky pomocí dronů - opět běžná věc. Když tohle nevíte, tak se akorát usvědčujete z toho, že zemědělství vás míjí kilometrovým obloukem. A fakt si nehodlám ověřovat vaše zprůměrovaná hausnumera.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist