Méně sójových plantáží znamená více těch palmových. Ne každé řešení problémů s výživou je výhra
Sója je považována za metlu jihoamerických pralesů, jejichž odlesňování má rozšířit prostor pro její produkci. Na vlně kolektivní viny za ničenou Amazonii se tu podle všeho vezou i lidé, kteří holdují hovězímu masu z dovozu. Protože k výkrmu krav je sója zapotřebí. Až potud je to jasné, a technické řešení – nahradit sóju ve výkrmu skotu derivátem z rostlinného odpadu – má silný potenciál ke změně. Sníží se tak produkce organických odpadů, které budou recyklovány na krmivo pro dobytek, ani nebude třeba kácet pralesy kvůli zakládání sójových plantáží.
Jenže sójové boby se využívají i pro výrobu olejů. Pokles v jejich produkci by zvýšil poptávku po ekonomické alternativě. „A tou je v současnosti olej palmový. Devastace pralesů by se tedy nezastavila, jen přesunula jinam, “ upozorňuje Andy Jarvis z Mezinárodního centra pro tropické zemědělství (CIAT) a spoluautor studie, která varuje před snadnými řešeními. Podle autorů totiž ne každý chytrý nápad akceleruje změnu k lepšímu. „Technická řešení nabízí vysoký potenciál ke změně, ale k jejich zavádění bychom měli přistoupit až poté, co přesněji pochopíme jejich nepřímé dopady.“
Další lákavé změny, které přináší rizika
Automatizace a robotika může vytvořit „precizní zemědělství budoucnosti“. Zvýšit produkci, snížit ceny, omezit negativní vlivy hnojiv a postřiků. Současně ale rapidně sníží potřebu po zaměstnání nekvalifikované pracovní síly. Jinými slovy, uvrhne do bídy stovky milionů lidí a malých farmářů, o jejichž práci a produkci už nebude zájem. Programovaná a vysoce personalizovaná nutriční technologie vám může na míru předepsat to, co si vaše zdraví žádá, přesně podle vašeho genetického a metabolického profilu. Výsledkem může být extrémní a neudržitelný nárůst poptávky po zdravých potravinách.
Modifikované obilniny, které v půdě obnovují zásoby dusíku, mohou výrazně přispět k očištění zemědělství od neudržitelné poptávky po hnojivech a snížit znečišťování vodních zdrojů. Současně ale přispějí ke snížení cen již tak příliš konzumovaných potravin a navýšit tak rapidně výskyt nepřenosných civilizačních chorob. Například cukrovky. „Nové technologie nesou příslib změny, ale musíme si být opravdu jisti, že jejich zapracování je skutečně win-win situací. Což ne vždy platí. A když domyslíme jejich důsledky, ne vždy jsou skutečně v souladu s danými Cíli udržitelného rozvoje,“ dodává Ana Maria Loboguerrero, spoluautorka studie.
Nedostatek vody, ztráta biodiverzity, fakt, že 30 % vyprodukovaných potravin je promrháno a že 2 miliardy lidí se stravují nezdravě, jsou jasnými symptomy toho, že globální produkční systém a potravní bezpečnost selhává. Podlehnout na pohled slibným řešením bychom ale snadno neměli.
reklama
Dále čtěte |
Ostravská zoo chystá Den bez palmového oleje
Evropský parlament schválil opatření, které má zamezit prodeji výrobků způsobujících odlesňování
Aktivisté Greenpeace v Nizozemsku blokují nákladní loď, protestují tak proti odlesňování
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Jan Šimůnek
21.12.2020 09:18Problémy, i ty ekologické, je třeba řešit komplexně, nikoli na základě nějakých z kontextu vytržených a nepřípustně zjednodušených fakt.
Katka Pazderů
21.12.2020 12:22Kdybychom chtěli, můžeme skot krmit samozřejmě travou a jetelovinami na pastvě, ovšem nikdy nedosáhneme tu efektivitu, jakou má výkrm skotu díky kukuřici a sóji. Je pravda, že mléko pasených krav má lepší složky než mléko ze stájního způsobu, včetně vitaminů. Ale pokud počítáte produkci na kila, tak pasené krávy umí 7000-8000 kg mléka za laktaci, a holštýnky ve stáji i 15-16000 kg.
Je to jen o ceně. A příroda pro mnohé žádnou cenu nemá. Ani pralesy vykácené kvůli sóji či kvůli palmě.
Jediným řešením je řasové hospodářství. Se schopností větší produkce tuku z ha, než má sója(225x), řepka (75x)i palma (15x).
A mohli bychom těm řasám dávat jako krmení CO2 z elektráren, i když toto by bylo jen dočasné řešení pro dalších 100 let. Pak už doufám nadbytečné CO2 na planetě nebude.
Petr Blažek
21.12.2020 12:42Autoři článku se nás snaží přesvědčit že v budoucnu budou pole jak perpetum mobile rodit vysoké výnosy potravin bez vstupů energie a lidské práce.
Pro začátek by stačilo omezit nebo nějak zdanit nesmyslné převážení potravin přes půl světa, když si je dokážeme vypěstovat sami.
I tady v Evropě se nám stává, že naložíme kamion obilím do Německa, ten se tam složí popojede 20-30km a naloží obilí zpět do ČR. Kdyby existovala nějaká proporcionální daň na dopravu, třeba za 500km -x, za 1000km -1,5x, za5000 km -3x, tak by se plno výroby vrátilo na lokální úroveň a nemuseli by se vymýšlet další a další nesmyslné ekonomicky neživotaschopné dotační programy na podporu zemědělství.
Jediné co lze článku vytknout, je nesmyslné vymýšlení z prstu vycucaných "negativních dopadů" (jako cukrovka). Obyvatelstvo zemí třetího světa, které nemá co do huby a jejichž děti slepnou na nedostatek betakarotenu ve stravě kvůli tomu, že zelené svině zadupaly do země projekt zlaté rýže, která tento problém mohla levně, rychle a efektivně vyřešit, takovéto nesmysly opravdu ale opravdu neřeší.
Petr Blažek
22.12.2020 09:10 Reaguje naA k té zázračné technice - už dnes je technika v zemědělství zhruba 3 x dražší než v jiných odvětvích s nástupem nějakých robotů se to rozhodně nezlepší. A cena pšenice je pořád po desetiletí zhruba stejná.
Navíc pracujeme v přírodě ne v laboratorním skleníku a tady jsou na každém konci pole trochu jiné podmínky, na jedné straně to stačí přejet jednou , na druhé musíte třeba i třikrát . Rád bych věděl jak tohle toho robota naučíte.
Ve "skleníku" samozřejmě pracujeme. Většina evropské produkce rajčat například vzniká v gigantických sklenících. Nic nebrání tomu tuto produkci automatizovat. Co "nebrání". Jakmile dojdou gastarbajtři z východní Evropy, tak nám nic jiného nezbude, protože už tady nebude nikdo kdo by v zemědělství pracoval. Už teď mají zemědělští producenti obrovský problém sehnat lidi, protože hranice jsou kvůli covidu uzavřené. 3 x dražší než co, nebo v jakém odvětví? Pokud nejste schopen uvést konkrétní příklad, tak si cucáte z prstu hausnumera. Jestli je něco 3 x dražší než zemědělská technika, tak je to právě lidská práce.
Petr Blažek
22.12.2020 18:55 Reaguje naTraktor o výkonu 500 koní cena cca 8 000 000Kč
silní tahač návěsů o výkonu 500 koní cena cca 2 500 000 Kč. Stejně velký motor a převodovka, traktor má větší pneu a silnější hydrauliku, kamion má větší kabinu.
Evidentně taky nepracujete ani s traktory ani s nákladními tahači. Když pominu to, že stejně výkonné traktory i tahače lze sehnat jak podstatně dráž, tak podstatně levněji, tak každopádně platí, že představa, že cena traktoru nějak souvisí s GMO nebo automatizací je úlet až fantasmagorie. Mimochodem, jak se s 500 koňovým traktorem uplatníte ve španělských sklenících s rajčaty?
Petr Blažek
23.12.2020 08:47 Reaguje naNechápu proč pořád omíláte rajčata, která rozhodně žádný národ nemá jako základní potravinu.
U těch traktorů - chtěl jste příklad tak jsem vám ho dal. Když jste tak zdatný na internetu tak si to ověřte.
Asi stále nechápete, že právě gigantické skleníky, kde se rajčata ve velkém pěstují jsou ideálním prostředím pro automatizaci, kterou tak vehementně popíráte. O jiných možnostech nemluvě. Co třeba lesníci vyhledávající kůrovcem napadané smrky pomocí dronů - opět běžná věc. Když tohle nevíte, tak se akorát usvědčujete z toho, že zemědělství vás míjí kilometrovým obloukem. A fakt si nehodlám ověřovat vaše zprůměrovaná hausnumera.
