Ministerstvo zemědělství: Zásoby vody jsou malé, na jaře můžou vyschnout menší toky
Sněhu je nejméně za několik let, v porovnání s loňskem jsou zásoby vody ve sněhu desetkrát menší. Zřejmě už na jaře vyschnou některé menší toky. / Ilustrační foto Licence | Volné dílo (public domain)
Sněhu je nejméně za několik let, v porovnání s loňskem jsou zásoby vody ve sněhu desetkrát menší. Zřejmě už na jaře vyschnou některé menší toky, uvedlo včera v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství (MZe). Pokud ve zbytku roku budou podprůměrné srážky a vysoké teploty, zasáhne letošní sucho republiku silněji než v letech 2015 a 2018. Velké přehrady kromě Orlíku jsou ale nyní naplněné z více než 80 procent. V Orlické nádrži je kvůli rekonstrukci snížený zásobní prostor, napouštět by se měla od příštího týdne.
"Prakticky od začátku roku s obavami sledujeme stav srážek na našem území. Situace se v posledním týdnu alespoň částečně zlepšila, přesto bude velkým problémem chybějící sněhová pokrývka. Nejen, že se nedoplní zásoby podzemní vody, ale voda bude pravděpodobně už brzy na jaře chybět i ve vodních tocích," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Vodohospodáři snížili průtoky na minimální hodnoty, aby zajistili více vody pro jarní a letní měsíce. Podle ministerstva je pravděpodobné, že se v létě omezí odběry vody pro průmysl nebo zemědělství. Zásobování pitnou vodou by nemělo být ohrožené.
Sucho je v posledních letech velkým tématem i pro vládu a ministerstva životního prostředí a zemědělství. Kromě vysychání přírody řeší problémy s návaznými škodami, které představuje například u oslabených stromů rozšíření škodlivého hmyzu - kůrovce. Stát kvůli suchu třeba připravuje nové přehrady a přírodě blízká opatření.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Zvláštní. Já na zahradě se střechy chatky nachytal 6 kubíků vody. Na zavlažování záhonů v době sucha. Sousedé v okolí to dělají stejně. Ministerstvo zemědělství má problém? Myslím na to vždy, když jdu kolem místního potoka, který v kamenném korytě běží rovně z kopce dolů do Bíliny a rovnou do Labe a pryč.
Odpovědět
Už za komára se pořád kecalo, že se nemají sázet jen smrky ale smíšené lesy. Sázely se a sází doposud hlavně smrky.
Už od té doby se kecalo, že se má zadržovat voda v krajině a dělit velké lány remízky. Dnes jsou lány největší v historii a remízky žádné.
Stále se kritizuje řepka a kukuřice pro energetiku, máme jí u nás nejvíce v Evropě.
Stále se kritizuje chemizace polí a hlavně energetických plodin (tam se jí pere o třetinu víc) a děje se co? Pere se tam pod takem stále.
A nejhorší jsou zelení, kteří chtějí aby se něco už konečně DĚLALO (to musí stát) a hlasy dostávají ropáci a zemědělští chemici. Jsme země naopak a poškození suchem bude u nás daleko horší, než třeba v Rakousích.
Odpovědět
Mně by zajímalo kam přišlo těch státních!!! cca 10 mld., které byly určeny na podporu zachycování vody a především o kolik m3 se za tak obrovské peníze podařilo zvýšit zásoby povrchové vody v krajině....
Odpovědět
Musíte se ptát v Agrofertu ale nic vám stejně neřeknou.
Odpovědět
Není sníh.
V Labi pod Špindlen teče prd a ještě z něho brali areály na zasněžování.Dále z něj berou vodárny,a nejen z Labe,ale i Úpy.
Takže vody JE málo.
Bude-li se voda doplňovat jen deštěm,resp.lijáky.Musí se stavět poldry,nádrže atd. a umožnit vodě se pomalu zasakovat.
Odpovědět
Musí se o tom žvanit, asi tak jak o důchodové reformě nebo dostavbě Temelína a se stejným výsledkem.
Velmi zajímavý názor je, že se má dostavět blok v Dukovanech, přitom za dva sušší roky nebude voda v Jihlavce ani pro stávající JE.
Místním jaderným nadšencům trochu nedochází, že JE je parní stroj s Carnotovým okruhem, který má účinnost asi 30% a zbytek jde s chladící vodou do luftu. Jaderky i uhláky mají giga spotřebu vody, na rozdíl od fve nebo ve.
Odpovědět
Dnes v denících - sněhu oproti loňsku na horách leží desetina množství.
Mze ČR varuje před vyschnutím některých drobných vodních toků, také hladiny podzemních vod na minimální úrovni.
Škoda, že Mze ČR nečte odborné zprávy - díky devastaci zemědělské půdy se její vodozádržnost snížila o 3,6 mld m3.
Pokud nenapravíme krajinu, přirozený chladič, stěží můžeme očekávat nějaký pozitivní posun.
A pokud se bude opakovat scénář r. 2015 ,horké a suché léto, tak nám pomoz pánbůh.
Odpovědět
Ryba smrdí od hlavy a majitel našeho zemědělství je pouze čerpadlář dotací, sami jsme si ho zvolili. Takže se neudělá VŮBEC NIC.
A kdo tu krajinu má napravovat, když ne zemědělec?
A ten suchý scénář je velmi pravděpodobný a nejen letos.
Proto miluji ropáky, kteří bečí, kolik by stála bezuhlíková energetika a nějak jim nedochází, že ta uhlíková bude neskutečně, až fatálně krát dražší.
Odpovědět
Přemýšlejte trochu.Kdo je původcem? Zemědělec? To snad ne.
Odpovědět
průmyslové zemědělství, kterése rozvinulo za komára a po plyšáku se začali dotovat sedláci (ministr Lux za KDU) ovšem az socanů to zase převzal Fencl a Palas a ti to vrátili do starých kolejí a babiš z toho udělal příšernost naopak, kdy se za peníze na údržbu krajiny financuje její ničení.
Odpovědět
Za socialismu jsme prodávali naše komodity za cenu obvyklou.Dotace nebyly třeba. Zemědělci nemůžou napravovat to, co sami nezpůsobili, můžou pouze napravovat chyby diletantů z MŽV a podobných organizací. Za to, jaký směr nabralo zemědělství po převratu v 89 my nemůžeme, to je třeba ventilovat úplně někde jinde. Souhlasím s tím, že dotace křiví úplně všechno, jenže je to úlitba občanům za "laciné" potraviny a nástroj sociálního msíru-zatím. Dále po zrušení dotací by zanikly všechny ty SZIF, agentury s půdou,zbyteční poraděnkové na všech možných úrovních etc. Jenže tohle politici nemohou potřebovat a občané jim na to zatím skáčou.
Odpovědět
Omyl. Za komára vůbec neexistoval pojem "cena obvyklá", všechny ceny určoval natvrdo Cenový úřad. Neměli jsme vůbec normální, směnitelné peníze, stovkou s Gottwaldem si občan mimo naše území mohl akorát tak vytřít řiť. A když stát neměl na výplaty, roztočil rotačky. To byl taky jeden z hlavních důvodů, proč to celé tak bombasticky řachlo.
Samozřejmě dnešní zemědělství je důsledek idiotismu politiků soc typu a hlavně hrabišovců, stačí se podívat do Rakous.
Odpovědět
Rakousko není vůbec vhodný příklad, protože tam sedlák dostane na dotacích asi tak třikrát tolik jak u nás. S cenou obvyklou souhlasím, bylo to myšleno tak, jak jste napsal. Ale doufám že si nemyslíte, že dnes se rotačky ve světě netočí a to o hodně víc, než kdysi. Se stovkou si pravda mohl vytřít řiť, ale alespoň byla krytá zlatem. Čím je dnešní-a nejen naše měna-kryta?
Odpovědět
Náš sedlák dostane možná třetinu než Rakušák hlavně z tohod ůvodu, že ty dotace masivně rozkrade Agrofert a jiné velké firmy, především Tomanovy. Je celkem fuk, jestli se točí rotačky, ale směnitelnost je plná a inflace byla malá, už se to ale zhoršuje. Ale kačka za komára byla kryta leda hounem, žádným zlatem, to by pak nemohla mít nulovou cenu, to dá rozum. Zlatý standard se opustil už v 70. letech, to skutečně nešlo.
Odpovědět
V čím žoldu tam ti ministři od dob Palase jsou? Já jsem toho člověka a především způsob jak se dostal ke korytu zažil na vlastní kůži. Osobně se zasloužil o likvidaci desítek malých podniků v našem okrese včetně toho našeho
Odpovědět
To věřím, ale jak jsem již napsal-karty jsou rozdány a zemědělství obětováno krátkozrace na úkor automobilového průmyslu.
Odpovědět
To je sockomunistický pohled na svět. Lidem se nelíbil Klausův kapitalismus, tak si tam zvolili zase ten zbídačelý polosocík s montovnami a giga korupcí.
Odpovědět
Přesně tak. Jsem rád, že na toto neupozorňuji jen já. Kdyby byla naše krajina v pořádku a hlavně, kdyby se o to Toman snažil, tak by jsme měli mnohem menší problémy jak se suchem tak povodněmi.
On ale nechce, aby se na něj ukazovalo prstem, tak to všechno svádí na počasí a broučky.... snaží se, aby to lidi nepranýřovali za to, jak neřeší věci co má a ještě jim klade odpor...
Přehrady nic nevyřeší... je potřeba napravit krajinu... a hlavně přestat pořád šířit alibistické lži....
Odpovědět
http://www.cmes.cz/cs/node/243 niečo o suchu v roku 1947 - ako sa písalo v tom čase nepobláznenom oteplovacou teóriou CO2. Po této popisné části přejdeme k úvahám. Sucho v loni a letos je patrně zaviněno obvyklým cyklickým střídáním suchých a vlhkých let. Někteří meteorologové uvádějí toto kolísání vláhy ve spojitost s jedenáctiletým střídáním slunečních skvrn. Někde se to shoduje, v některých krajích nikoliv. V subtropickém území je shoda lepší než u nás. V našich zemích bylo obecné sucho v tomto století v letech 1904, 1911, 1921, 1933 až 1936 a nyní 1946—1947. Vidíme, že 11-leté opakování je u nás obměněno na kratší intervaly. V takových letech máme počasí i podnebí jako v Bulharsku, jižním Maďarsku a sev. Jugoslávii, které hoví dobře vínu, tabáku a paprice, nikoliv však cukrovce a obilí.
Odpovědět
Je to nesmysl. Velmi jednoduchý důkaz je, že kůrovcová kalamita způsobená suchem zatím nikdy nebyla takového rozsahu od doby Marie Terezie, kdy se smrky ve velkém začaly sázet. A vypadá, že rok 20 bude ještě sušší, než roky před tím. Rok 19 byl na Moravě srážkově normální, ale sucho pokračovalo z jednoho důvodu. Byla vyšší teplota a tím odpar. Nějakých 11 suchých a 11 mokrých let je naivní představa, klima je už poškozené a tygr si už protahuje tlapy.
Odpovědět
https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-cr/odborny Môžeme sa dočítať že: Je zajímavé, že až do poloviny minulého století se lýkožrout smrkový vyskytoval pouze v pohraničních horách a na Třeboňsku, v nižších polohách, kde nebyl smrk původní, vůbec nebyl (překvapivě chyběl i na Brdech).8,10,20 Obdobně tomu bylo i v Německu, kde se vyskytoval především v pohořích, v nichž byl smrk původní.35 I první poválečná kalamita, která proběhla v letech 1945–1952, byla lokalizována do horských oblastí tehdejšího Československa.1,6,27 Příčinou bylo jednak zanedbání péče o lesy v období 2. světové války, dále pak abnormální sucho z roku 1947.
Je jasné, že následky predchádzajúceho nerozvážneho konania nás dobehli až dnes. V minulosti sa kôrovec v nižších polohách nevyskytoval, pretože tam jednoducho nebol pôvodne rozšírený, nemal sa tam ako dostať. Bolo naivné si myslieť, že to tak bude stále, príroda si vždy nájde cestu - našiel si ju aj lykožrút.
Odpovědět
Pokud vím, tak se kůrovec vyskytoval úplně všude, už z 1. republiky je nějaký zákon a kácení kůrovcového kolečka atd. atd. Smrky se sázely všude už snad 18. století jako průmyslové dřevo. Nedohnala nás skladba lesů, která je jako nevhodná už minimálně 200 let, ale vyšší teplota a s tím logicky extrémní sucho.
Odpovědět
Odkial to viete že bol úplne všade? Ja som uviedol celkom slušný zdroj.
Odpovědět
Ve 20. století byly kalamitami postiženy prakticky všechny země, ve kterých se lýkožrout smrkový přirozeně vyskytuje.
Zdroj: https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-evrope
To je ten stejný zroj a píšou tam, že kůrovec žral všechny a furt.
Odpovědět
Chápete ten drobný rozdiel medzi:Ve 20. století byly kalamitami postiženy prakticky všechny země, ve kterých se lýkožrout smrkový přirozeně vyskytuje a až do poloviny minulého století se lýkožrout smrkový vyskytoval pouze v pohraničních horách a na Třeboňsku, v nižších polohách, kde nebyl smrk původní, vůbec nebyl. Chápať drobné rozdiely asi nie je Vaša úplne najsilnešia stránka, všimol som si to vo viacerých vašich diskusných prípevkoch.
Odpovědět
Výskyt hmyzího taxonu je vždy determinován existencí vhodného prostředí, prostě se z pohraničních pohoří, jakožto původních rezervoirů, šíří od dob, kdy pro něj byly vytvářeny vhodná prostředí. Jednoduše pak nějakou dobu trvá, než se na nová teritoria rozšíří, to je determinováno především prostorovou neizolovaností jednotlivých areálů výskytu a vlivem počasí (suchých period), které napomáhají šíření.
Odpovědět
To se otáčíte na slovíčku ve velmi nepřesné terminologii, to je k ničemu. Kůrovec žral lesy na Vysočině vždycky a je to původní nebo nepůvodní stanoviště pro smrk?
Odpovědět
|
|