Mladý vědec úplnou náhodou objevil, že gekoni pod UV světlem fosforeskují zářivě zelenou barvou

Mladý německý doktorand David Prötzel, kterému se před třemi lety podařilo objevit, že kosti chameleonů fosforeskují, učinil další objev. Zcela náhodou se mu podařilo zjistit, že fosforeskovat mohou nejen kosti chameleona, ale dokonce celý živý gekon. Skvrny na těle konkrétního druhu gekona, kterého vědec chová doma v teráriu, se pod UV světlem rozzáří neonově zelenou barvou. Mechanismus, který to způsobuje, není znám u žádných jiných suchozemských obratlovců. O jeho objevu informuje Scientific Reports.

Gekon Pachydactylus rangei žije v poušti Namib. Měří asi 10-15 cm a vyznačuje se tím, že má velkou nohu s „plovací blánou“, která mu pomáhá v hrabání písku. Aktivní je především v noci. A právě v měsíčním svitu se mu rozzáří pruhy na bocích těla a kroužky kolem očí. Podívat se na to můžete ve videu, kterým nadšený doktorand David Prötzel provází.

Fosforeskovat dokážou i jiní živočichové – například někteří plazi a obojživelníci. U těch ale za fluorescencí stojí buď jejich kosti, které se „prosvítí“ skrze opravdu tenkou kůži (viz zmínění chameleoni). Nebo za ni mohou chemické látky, které kolují v jejich lymfatickém systému, jako je tomu například u rosničky tečkované.

U gekona Pachydactylus rangei ale stojí za fosforeskováním chromatofory. Chromatofory jsou buňky v kůži, které obsahují barevné pigmenty a odrážejí světlo. Už dlouho jsou spojované s tím, že mohou za zbarvení gekonů, nicméně toto je poprvé, kdy se ukázalo, že umožňují gekonům ve tmě zářit.

A září opravdu intenzivně. Podle studie se jedná o příklad nejjasnější záři, které jsou suchozemští živočichové schopní.

David Prötzel spolu s kolegou Markem Scherzem provedli test na dalších 55 gekonech tohoto druhu. Podařilo se jim potvrdit, že fosforeskování pod UV světlem jsou schopni všichni gekoni bez ohledu na pohlaví či věk. Části těla, které gekonům fosforeskují, jsou spíše na spodku jejich těla a kolem oka. Jsou tak dobře viditelné pro ostatní gekony, ale ne pro obecně vyšší predátory jako jsou šakali nebo sovy.

Vědci se domnívají, že fosforeskování hraje roli především v sociální interakci. „Na našich gekonech v teráriích jsme vypozorovali, že ačkoliv jsou samotáři, po delší separaci se rádi setkají s ostatními. Také si navzájem z těla olizují kapky zkondenzované vody. Toto mohou být důvody, proč se potřebují na dlouhé vzdálenosti vidět,“ říká Mark Scherz.

---

reklama

---