https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/modra-planeta-akutni-nedostatek-vody-je-bliz-nez-si-myslime
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Modrá planeta? Akutní nedostatek vody je blíž, než si myslíme

5.2.2021 19:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Extrémně vysoké riziko sucha mají státy Arabského poloostrova, Indie a Pákistán. Jinými slovy, největší problém s nedostatkem vody nemá výhradně Afrika.
Extrémně vysoké riziko sucha mají státy Arabského poloostrova, Indie a Pákistán. Jinými slovy, největší problém s nedostatkem vody nemá výhradně Afrika.
Bez jídla se dá přežít rozhodně déle než bez vody. Smrt žízní vás může potkat už po třech dnech s tím, že první příznaky dehydratace začnete pociťovat už krátce poté, co se tělu nedostanete potřebné množství tekutin. Kolik to je? Zhruba 20-40 mililitrů na kilogram tělesné hmotnosti, tedy něco mezi dvěma až třemi litry denně. Rozhodně žádný problém, dokud vám z kohoutku teče pitná voda nebo aspoň občas zaprší. Ne všichni tuhle možnost mají. A smrti žízní, suchomoru, se každým dnem přibližuje stále více lidí.
 

Kolik? V roce 2019 neziskovka WRI (World Resources Institut) vyhodnotila s pomocí analýz mapových podkladů a veřejně dostupných zdrojů, že hned 17 států světa se nachází ve stavu setrvalého vodního stresu, v extrémní hrozbě nedostatku vody. Každoročně tu totiž spotřebují 80 % veškeré dostupné vody, kterou mají k dispozici. Od povrchových zdrojů po podzemní rezervoár, včetně toho, co tu náhodou naprší. To vše je ze čtyř pětin načerpáno pro potřeby zemědělství, průmyslu a samozřejmě také k hašení žízně. Ona pětinová rezerva, která v každoročním úhrnu dostupných vodních zdrojů zbývá, se však v důsledku nejrůznějších nuancí počasí a klimatických výkyvů může velmi snadno nedostavit.

Méně vydatné sezónní srážky pak mohou znamenat, že tu lidé tvrdě narazí na suché dno svých studen. A tehdy je budou od smrti žízní dělit zhruba ty tři dny. Což je skoro stejně rychlé jako průběh nákazy virem eboly. Hodí se přitom zmínit, že oněch 17 států, uvedených ve statistice WRI, obnáší jednu čtvrtinu obyvatel planety Země. Necelé dvě miliardy lidí, kterým voda z kohoutku rozhodně neteče. To ale není všechno: dalších 44 států momentálně čelí „vysoké úrovni vodního stresu“. Ti každoročně vyčerpají 40 % dostupných zdrojů. Takže je teoreticky od smrti žízní dělí jen dva suché roky za sebou. Voda prostě znamená život, byť na to rádi zapomínáme.

Problém, ve kterém nevede Afrika

Česká republika svítí na mapách WRI jasně žlutou barvou. Jsme ve 4. kategorii, ve stupni nižšího středního ohrožení. Sousední Slovensko je dokonce v páté, nejméně ohrožené kategorii. Jinak je geografické rozdělení rizik dost neintuitivní. Francie, Lucembursko, Německo a Dánsko sdílí 3. kategorii (střední ohrožení) s Jihoafrickou republikou, Kubou, Mongolskem a Čínou. Belgie, Řecko, Itálie a Portugalsko je v 2. kategorii (vysoké ohrožení), stejně jako Turecko, Džibuti, Namibie a Sýrie. Extrémně vysoké riziko, onu 1. kategorii, pak reprezentují státy Arabského poloostrova, Indie a Pákistán. Jinými slovy, největší problém s nedostatkem vody nemá „jen výhradně Afrika“.

Vlastně, státy jako Rwanda, Keňa, Mali nebo Kongo jsou v 5. kategorii nízkého ohrožení docela za vodou. Je osvěžující vidět, že pro jednou (až na Eritreu, Botswanu a Libyi) nemá Afrika s něčím ten největší problém. Nicméně zbytek světa, včetně rozvinutých zemí, v pozvolna narůstající hrozbě nedostatku vody docela plave. Někdy doslova, protože ne každý nedostatek nutně vyvolává potřebu šetřit. Kanaďanům, kteří jsou ze 189 hodnocených zemí na 108. příčce, v kategorii nejnižšího ohrožení, vodu nezávidíme. Průměrná roční spotřeba tu na jednotlivce činí 29,1 kubíků. To je přes 40 plných van. Kde ovšem na takové "koupele" bere vodu Arménie (36,1 kubíků na osobu ročně a zároveň 2. kategorie ohrožení)?

Zemědělství se, v závislosti na konkrétním regionu, podílí na 70 % spotřeby vody. Průmysl "vypije" kolem 20 %, spotřeba domácností 10 %.
Zemědělství se, v závislosti na konkrétním regionu, podílí na 70 % spotřeby vody. Průmysl "vypije" kolem 20 %, spotřeba domácností 10 %.
Foto | California Department of Food and Agriculture / Flickr

Nešetří ani ti, kteří mají nedostatek

S vodou nešetří ani Američané, za ekologii pochvalovaní Kostaričani, přírodymilovní Novozélanďané. Výrazně hýří i Rusové, kteří disponují třetinou veškerých sladkovodních zdrojů pitné vody na světě. A Indové, kteří nadbytkem vody rozhodně netrpí. Úplně největší spotřebu vody v přepočtu na počet obyvatel (ovšem se započítaným zemědělstvím, což výsledek zkresluje) mají v desátém nejžíznivějším státu na světě, ve Spojených arabských emirátech. Na jednoho obyvatele tu připadá spotřeba 477 kubíků vody denně. To je cena za zahradničení v poušti a sjezdovky v krytých halách. Díky odsolovacím zařízením si to mohou dovolit, dokud jim peníze za ropu tečou. Ale pak? Už teď jejich vodní hospodářství jede nadoraz.

A nejen jejich. Spotřeba vody totiž rychle narůstá. Úměrně tomu, jak se zvětšuje lidská populace. Ale už neúměrně k tomu, jak narůstá urbanizace, zasídlení velkých měst. Dochází při něm totiž k nerovnoměrnému přetěžování lokálních zdrojů vody. Spotřeba vody také narůstá s tím, jak se zvyšuje kvalita života v jednotlivých zemích. Milník v podobě globální spotřeby 4 bilionů kubíků vody jsme minuli už v roce 2014. A spolu s tím se rozšiřuje i seznam zemí, které se z kategorie nízkého či středního ohrožení přesouvají k červeným příčkám akutní hrozby nedostatku vody. Vody, kterou není dost dobře odkud brát.

Voda nad zlato? Možná už brzo

Sice je 75 % povrchu naší modré planety Země pokryto vodou, ale 97,5 % této vody je slané, a jen 2,5 % sladké, pitné. A jen 0,3 % je aktuálně přítomno na planetárním povrchu v tekuté, kapalné podobě. Pitná voda, byť to takhle nevnímáme, je vlastně zatraceně velká vzácnost. Kterou, pokud se nechceme potýkat s vodním stresem, musíme začít rozumně využívat a šetřit s ní. Jak? Překvapivě, nápad na výstavbu tisíců přehrad z WRI nezaznívá. Místo toho doporučují, aby se v efektivitě polepšilo zemědělství. Které se, v závislosti na konkrétním regionu, podílí na 70 % spotřeby vody (průmysl vypije kolem 20 %, spotřeba domácností 10 %).

Dalším doporučením je vytvoření zelené infrastruktury, která ochrání existující povodí, prameniště a toky řek. Naučit se vodu zadržet v krajině. A do třetice všeho dobrého, je třeba použitou vodu ošetřovat, znovu-využívat, čistit a recyklovat. My zatím vodu máme. Čtvrtina obyvatel celého světa ji ale už zítra mít nemusí. A když se něco ošklivě nepovede, tak do dvou let bude na suchu polovina světa. Akutní nedostatek vody je opravdu blíž, než si myslíme.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

5.2.2021 06:38
A lidstvo se pohne ze svých hranic. Pohlo se ze Sýrie, pohne se i z Afriky.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

5.2.2021 18:07 Reaguje na Katka Pazderů
Ano, práce pro AČR. Jinak se to krizově řešit nedá.
Odpovědět
JK

Jaroslav Kořínek

6.2.2021 22:04 Reaguje na Katka Pazderů
Ano pohlo se ze Sýrie a z dalších zemí. Z politických důvodů.
Pokud se stále budou vnucovat západní hodnoty ( dříve např. křesťanství dnes demokracie) do zemí s jinou tisíciletou kulturou a stylem vládnutí tak se lidstvo pohne biblickou silou.
A bude stačit destabilizovat poměry v Číně.

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.2.2021 06:57
Ano, přesně tak to je.... přehrady nejsou řešení vůbec ničeho.... je to jen další bezohledné ničení krajiny a hlavně řek a jejich niv....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.2.2021 08:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nepovídej ?
Povídej !
Odpovědět
JC

Jan Cedič

5.2.2021 07:34
No a už je to tu zase. Pláč nad tím, že není to nebo že dochází ono. To, že je to s vodou na planetě špatný, tak to se řeší už desítky let. Ale na druhou stranu lkají zřejmě ty samé plačky nad tím, jak klesá porodnost a jak je potřeba s tím něco udělat. Všechna opatření, která se proti nějakému nedostatku učiní nebo chystají, tak mají vyřešit jen následek nikoliv příčinu. Ale pokud nebude vyřešena příčina nebudou odstraněny důsledky. A příčina musí být jasná snad každému, kdo nemá v hlavě šrot. Lidí je prostě jak sr..ek. Jediným funkčním řešením je postupné snížení počtu lidských parazitů na globusu, a to zásadně, nejlépe o jednu nulu. Některé části světa a jsou to zrovna ty, kde je vody fakt dost málo jsou doslova zaplaveny lidmi a porodnost tu dosahuje astronomických výšin, taková Afrika či jihovýchodní Asie jsou fakt dobrý příklad. Tak vo tom to je !
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

5.2.2021 09:37 Reaguje na Jan Cedič
naprosto přesně shrnuto !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 12:42 Reaguje na Jan Cedič
Přemnožování lidí je problém, ale ne jediný. Dalším je civilizační posun a hlavně globální oteplování. Ty tvoří dohromady pyramidový jev.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.2.2021 15:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Už jsem se bál Hanzl, že ležíte na JIP a zakázali Vám počítač.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.2.2021 08:15
Vody je celkem dost. Jen se s ní musí lidé naučit hospodařit, jako to umí Izrael. Zvlášť ty bohatší země, regiony, ČR !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.2.2021 14:48 Reaguje na smějící se bestie
Izrael je špička, a přitom má vody nejméně. Musí se odsolovat. U nás je vody tolik, že si můžeme dovolit ji kontaminovat při pěstování ekologických energetických plodin. Lidi si budou muset brzo vybrat. Rozumnou přírodu s čistou vodou, nebo ekologismus.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

5.2.2021 18:09 Reaguje na smějící se bestie
V CZ se 1/3 pitné vody spláchne do hajzlu. Ale prý se plýtvá v průmyslu také...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.2.2021 08:40
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/drinking-water
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.2.2021 08:57
Pravděpodobně se jedná o klasické strašení peklem, které přijde někdy v budoucnu pokud nenapravíme své hříchy. Přitom když se podíváme na vývoj, tak vidíme, že lidí s přístupem k nezávadné vodě je stále více:
https://www.nature.com/articles/d41586-020-03518-4
Odpovědět
bu

běžný uživatel

5.2.2021 09:43 Reaguje na Richard Vacek
Jste si jistý tím odkazem?? Háže to nějaký COvid...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.2.2021 10:08 Reaguje na běžný uživatel
Snad tento:
https://data.unicef.org/topic/water-and-sanitation/drinking-water/
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.2.2021 09:48
Na jedné straně máme nedostatek vody na pevnině, na druhé straně stoupá hladina moří. Na Zemi je vody konstantní množství, akorát my s ní neumíme hospodařit. Přitom řešení je celkem jednoduché. Snažit se zadržovat na pevnině co nejvíce vody a dělat vše pro to, aby se planeta nepřehřívala. Jak? Přece výsadbou smíšených lesů, protože pozemky pokryté porostem zadrží mnohem více vody než monokultura řepky. Kromě toho zrušit narovnaná říční koryta a vytvořit meandry, tůně, rašeliniště a podobné systémy, které zadržují více vody. Je to běh na dlouhou trať, ale je to jediné řešení. Nebo se můžeme připravit na to, že na Zemi vznikne válka, kde se bude bojovat o půdu, zdroje potravy a vody.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.2.2021 10:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Všechno jmenované je ale práce, ale stále více lidí o tom kecá ( hlavně zelený ), místo aby šli tu práci dělat.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.2.2021 12:23 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jenomže tohle zas je na úkor zemědělské půdy, takže bude co pít, ale zas nebude co jíst.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.2.2021 12:39 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Pokud to bude na úkor plodin sloužících pouze k výrobě "zeleného paliva", tak to bude jen k prospěchu přírody i lidstva. Nebo si snad myslíte, že rozsáhlé monokultury řepky a kukuřice spasí lidstvo? A ještě jedna poznámka - kupříkladu v Africe (a nejenom tam) jsou celé oblasti zbaveny rostlinné pokrývky, vítr odfoukává spraš a pozemky se mění v poušť. Myslíte si, že tohle planetě prospívá?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.2.2021 17:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnka nezlobte se, ale opakujete tady zelené ideologické kecy. Správně za ošetřované pole třeba i s řepkou vám zadrží a UDRŽÍ v půdě více vody než les. Stromy ať už o tom zelení hlásají cokoliv jsou velkým spotřebitelem vody. To znamená, že jestliže něco zadrží tak to sami spotřebují. Stromy a lesy historicky rostly tam kde byla voda ne naopak. To znamená, že rostly ve vyšších nadmořských výškách kde je více srážek, nebo v údolních nivách kde je vysoká hladina spodní vody dotovaná z okolních kopců nebo nějakého blízkého toku.
Kdežto v zemědělství , při dlouhém vývoji lidstva, se došlo k určitému standartnímu sledu agrotechnických operací (orbou počínaje přes přípravu půdy až po podmítku), které mají většinou za úkol kypřit povrch půdy aby se zabránilo zbytečnému odparu a při následných srážkách umožnilo snadnější vsakování.
A právě vámi zmiňovaná řepka jako ozimá rostlina má velice dobrý protierozivní potenciál a zbytky po jejích hlubokých kořenech umožňují snadnější vsakování vody.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.2.2021 19:46 Reaguje na Petr Blažek
A Vy si kutečně myslíte, že pole, na kterých se kvůli dotacím permanentně pěstuje řepka, jsou pro přírodu požehnáním. Ostatně, ti, kteří ji pěstují, většinou tak činí na pronajatých pozemcích a jejich zájmem je maximálný výtěžnost plodiny, i za cenu opakovaného použití chemie. Nemyslím si, že takový způsobě pěstování je prospěšný. Nebo snad zastáváte názor, že i urychlení dozrání semen, které se docílí díky postřiku zředěným herbicidem, je v pohodě? Po dozrání se řepka sklidí, provede se podmítka, pak se pozemek urovná bránami, zaválcuje a jede se další kolo řepky. Do té doby, než se vyčerpá půda a pak ji nájemce opustí a jde těžit jinam. A co se týče onoho dlouhodobého používání půdy k zemědělským účelům, tak ono to zase tak dlouhodobé není. Masivnější osidlování naší země nastalo až kolem 11-12 století. Je sice fakt, že podle pověsti praotec Čech přišel někdy v sedmém století (názory na to se různí), ale to byla ojedinělá kolonizace, přičemž větší odlesňování nastalo skutečně až větším přílivem nových lidí. Takže do toho 11 - 12 století tady byly hlavně pralesy a ojediněle step.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.2.2021 11:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Bohužel zase je vidět, že zemědělství vůbec nerozumíte a pouze opakujete žvásty z internetu.
Pro začátek, nárůst hektarů řepky způsobili právě měští ekologové, kteří si chtěli zachovat svůj standart v požitcích a biopaliva je taková úlitba.
Ale co se týče zemědělství tak zrovna řepka je ze všech energetických plodin k půdě nejšetrnější. Z hlediska zastoupení v osevním postupu dosahuje maximálně 30 procent, ale po většinou je to do 20 procent. Ono totiž není vůbec jednoduché založit porost řepky. Ta se seje v srpnu kdy probíhají žně a vy musíte nejdříve sklidit předcházející plodiny a pak teprve připravit a zasít. A to je z hlediska organizace dost náročné, proto i kdyby někdo chtěl větší podíl řepky tak to nestíhá. Ale rozumný zemědělec ji stejně nedává dříve jak jednou za 3 roky, protože by se vám v porostu rozšířila plevelná řepka a ta vám snižuje výnosy.
A k té desikaci, ono to také není tak černobílé jak se od stolu zdá. Dnes již jsou v prodeji moderní odrůdy u kterých je velký předpoklad rovnoměrného zrání. Ale i tak se vyskytnou roky, kde vlivem počasí dojde k omlazení porostu a tím pádem k situaci kdy je půlka porostu zralá a půlka ještě zelená. Do toho porostu bylo ivnestováno vše od energie, lidské práce, hnojiv až po chemické prostředky. A teď máte možnosti : posekat to hned a mrhat další energií na sušení s tím, že část výnosu ztratíte. Počkat až to dozraje, ale to vám mezitím ta zralá část vypadá a zase část výnosu ztratíte. A pak je třetí možnost, že přírodě pomůžete desikací a pak dostanete maximální výnos za to co se do růstu porostu investovalo a to nemyslím jenom peníze, ale právě všechnu tu energii a tím pádem emise.
Odpovědět
JM

Joska Malý

6.2.2021 11:56 Reaguje na Petr Blažek
A co je prevdy na tom, že řepka je jedna z nejnáročnějších plodin na herbicidy?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 13:19 Reaguje na Joska Malý
Energetické plodiny se můžou obecně daleko více chemizovat, protože nejdou lidem na stůl.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.2.2021 14:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevyjadřujte se k něčemu, čemu nerozumíte. Řepku prodáváte do velkoobchodu a nikdo z nás netuší jestli vaše řepka skončí jako stolní olej (mimochodem jeden z nejlepších) nebo jako přídavek paliva. To o čem mluvíte, ale z trochu jiného soudku se aplikovalo u GMO kukuřice do bioplynek.
Odpovědět
JK

Jaroslav Kořínek

6.2.2021 22:19 Reaguje na Pavel Hanzl
A že jde ta chemie přes spodní vody na Váš stůl to je Vám asi jedno.
Hlavně, že jste udělali ze zemědělců "ropné" barony.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

7.2.2021 17:58 Reaguje na Jaroslav Kořínek
Měli by vás zavřít za šíření poplašné správy. Samozřejmě všechny látky používané na polích podléhají přísným schvalovacím procesům, něco jako u léků.
K vaší druhé poznámce průměrné platy v zemědělství, po celé Evropě, nedosahují průměru jednotlivých zemí. To, že se do zemědělství tlačí velké investiční společnosti je bohužel důsledek dotačních systému.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.2.2021 14:02 Reaguje na Joska Malý
Je náročnější než třeba pšenice, ale nemůžete pěstovat jenom pšenici. V porovnání s cukrovkou, bramborami, chmelem, zeleninou to zas tak jiné není. Bohužel do rozhodovacího procesu vstupují amatéři, díky kterým bylo zakázáno mořit osivo neonikotinoidy. Což je látka která chránila malou rostlinu proti škůdcům. Zahubila pouze toho brouka, který do rostlinky kousl. Dnes, když vám pole napadne škůdce tak musíte naplnit postřikovač a postříkat všechno živé co tam je. A když je teplejší podzim tak to musíte opakovat i několikrát. Bohužel takovýchto příkladů je napříč zemědělstvím více.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.2.2021 12:23 Reaguje na Petr Blažek
Já nemluvím o rozumných zemědělcích, ale o těch, kteří tu půdu doslova plundrují. A těch je čím dál tím více. Četl jsem před léty celkem zajímavý článek o tom, kolik různých postřiků řepka potřebuje a bylo mi z toho na blití. Jo a projděte se někdy lánem takto pěstované řepky. Skutečně si myslíte, že tam najdete nějaký hmyz, když je ta plodina nadopovaná nejrůznější chemií?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.2.2021 14:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Řepka je stále největším zdrojem pylu pro včely na tvorbu medu. V České republice se pěstuje řádově na 400 000ha. A k otravám včelstev dochází řádově v jednotkách případů a to povětšinou z důvodu nedodržení pracovních postupů při míchání a aplikaci postřiků. To znamená lidský faktor. Pokavaď to šlo tak si včelaři na kraj pole dokonce včely vozily.
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.2.2021 11:37
To jsou takové katastrofické scénáře, že to snad ani nemá cenu komentovat. Tady je na každé říčce minimálně 1. povodňový, ale keců z nějakých kvziodborníků jako by již nikdy nemělo zapršet. Hoďte ověřená čísla, statistiky z těch zemích o kterých se tady píše, tam myslím nikdy moc vody neměli, ale počet obyvatel se všude znásobil. Jedna koza stačí pro jednu rodinu, ale nenakrmí.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

5.2.2021 18:14
V Evropě prší voda kterou sem dopraví Golfský proud a ten ji získává jako páru z deštných pralesů. Jestli tedy připustíme jejich vykácení v Africe tak je s náma konec.
Proto by bylo nejlepší začít třeba na MZ a zeptat se Petříčka proč poslal dalších 100 mega Kč na množení Afričanů. Oficiálně tedy na zdravotnictví v Africe.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist