Myslivci se budou snažit prosadit novou povinnost pro zemědělce, aby se jim zjednodušil lov zvěře Aktualizováno
8.7.2020 11:46 | PRAHA
( ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Farmáři by neměli mít nárok na odškodné za škody způsobené zvěří do vzdálenosti 200 metrů od lesa, pokud nevytvoří pásy pro odstřel zvířat mezi polem a hranicí lesa. Dnes to na tiskové konferenci řekl předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota. Jednota se podle něho bude snažit dostat tuto změnu do novely mysliveckého zákona. Myslivci zároveň odmítli případné snižování výměry honiteb na 250 hektarů ze současných 500 hektarů. Vláda novelu, která má mimo jiné bránit škodám, jež způsobuje zvěř na lesních a jiných porostech, schválila v minulém týdnu. Nyní ji dostane k posouzení Sněmovna.
Podle novely úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvířat. Tuto povinnost, jež ale zatím nezačala ani platit, stanovila loňská změna lesního zákona, která tím pozměnila také zákon myslivecký. Lovci nebudou muset předkládat tzv. markanty - například spodní čelisti, ocas nebo obě uši od ulovené zvěře jako doklad plnění plánu lovu. Tyto povinnosti by byly podle ministerstva zemědělství příliš drahé a náročné.
Myslivci se ale budou snažit dostat ve druhém čtení do zákona novou povinnost pro zemědělce, aby se jim zjednodušil lov zvěře. Nejlépe by podle Janoty byl stav, kdy by zemědělci pěstovali vedle sebe plodiny o různé výšce, takže v některých z nich by se zvěř nemohla skrývat, jak to dělá například v kukuřici. Další možností by pak byly povinné biopásy, které by mezi plodinami jednodušší odstřel zvěře umožnily. Ty by podle představ jednoty muselo kvůli zemědělským ztrátám dotovat ministerstvo zemědělství. Minimum, které se budou snažit dostat do zákona, je to, aby tyto pásy měli zemědělci u hranice lesa. Pokud tak neučiní, neměli by nárok na odškodné za ztráty způsobené zvěří, představil návrh Janota.
S rušením povinnosti náhrady škody nesouhlasí Zemědělský svaz ČR. Podle jeho mluvčího Vladimíra Píchy by se tak rovnováha vychýlila pouze na jednu stranu, což by mělo neblahý důsledek pro obě strany. "Za nesmyslné považujeme povinnost pěstovat vedle sebe plodiny o různé velikosti. Trochu tomu nerozumím. Pokud by to mělo být tak, že na jednom honu bude nízká plodina a na vedlejším vysoká, tak si dost dobře nedovedu představit, jak bude agronom plánovat osevní postup, aby spolu nikdy nesousedily stejně vysoké porosty, nehledě na to, že jde o přírodní nesmysl," sdělil ČTK mluvčí.
Biopásy na okrajích pozemků pak podle něj řada zemědělců zřizuje, pokud jde o účelný krok. "Pokud chce někdo povinnost jejich zřizování zapracovat do zákona o myslivosti, má možnost si příslušné pozemky koupit nebo pronajmout a zřídit je a udržovat na vlastní náklady. Tento návrh také můžeme chápat jako snahu o přenesení vlastní povinnosti na někoho dalšího, v tomto případě na zemědělce," dodal.
Myslivci zároveň odmítli snižování minimální výměry honiteb. Tento návrh zatím v novele zákona není, mají s ním ale v rámci změň přijít nevládní organizace ve druhém sněmovním čtení. Podle Janoty je za tím pouze snaha, aby se "určitý počet jedinců dostal k vlastním honitbám". Předseda dodal, že by se snížením minimální výměry honiteb nepodařilo snížit počty zvířat, naopak by jich bylo v přírodě možná ještě více. "V zemích, kde je minimální výměra honitby, jsou stavy býložravé spárkaté zvěře pravděpodobně vyšší než u nás," řekl předseda.
Podle vládou schválené novely se budou ulovená zvířata muset evidovat mobilní aplikací, na které bude muset být nahrané celé tělo. "Při použití mobilní aplikace je pro zaevidování ulovené nebo nalezené zvěře nezbytná manipulace s celým kusem zvěře, což činí obcházení tohoto způsobu kontroly plnění plánu obtížnější," uvádí ministerstvo. Současně se novelou zákona ruší papírové výkazy, vše bude elektronické. To myslivci schvalují, podle Janoty se fotografie špatně falšují.
Nebudou se také určovat normované počty zvěře v dané honitbě. Stát se pak bude vyjadřovat k plánu lovu pouze v případě, že se zjistí, že zvířata působí v lokalitě příliš velké škody. Myslivci potom vytvoří takový plán lovu, aby zvířata les příliš nepoškozovala. "Orgány státní správy myslivosti jsou povinné kontrolovat plnění plánu lovu. V případě nesplnění plánu lovu budou ukládat uživateli honitby sankce," dodalo v důvodové zprávě ministerstvo zemědělství.
V minulosti už částečně podobný návrh podalo ministerstvo zemědělství za vedení Mariana Jurečky (KDU-ČSL). V roce 2016 předložilo novelu zákona, podle které mohli mít zemědělci na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatý zvěř, pak musel následovat pás o minimální šířce 12 metrů, na kterém by rostla plodina usnadňující lov této zvěře. Novelu ale tehdy nestihl projednat Parlament. Od letošního roku ale platí povinnost mít jednu plodinu v erozně ohrožených lokalitách maximálně na 30 hektarech, od příštího roku začne tato povinnost platit na celém území.
V ČR je podle poslední myslivecké statistiky přes 90 000 držitelů loveckých lístků. ČMMJ má podle svého webu zhruba 60 000 členů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
Nejdřív by měly myslivci snížit počty zvířat a hlavně zvýšit ochranu vlka,rysa,lišky a dalších dravců.Komu by se prokázalo že ulovil dravce tak by měl přijít o lovecký lístek.A v zákoně by mělo být i to že pole je lovecký revír vlastnící konkretní zemědělec a on by mohl např.legálně lovit černou zvěř nebo za úplatu takový lov umožnit. Jinak zatím to je jen lovecká loby která by střílela vše co si usmyslí.
Odpovědět
Vše co jste napsal již v zákonech je, doporučuji nastudovat platnou legislativu.
Ochrana šelem a dravců je mimo zákon myslivosti - řeší jiný zákon dostatečně.
A každý majitel honebního pozemku má právo lovit v honitbě - za splnění zákonem daných podmínek.
Co dál by jste chtěl měnit?
Odpovědět
Pane regis, asi jste špatně četl. Pan Difko požaduje zvýšit ochranu lišky. No , pokud budu přemýšlet co ještě můžu letos udělat pro přírodu, tak dát tomu hodně času a ulovit alespoň pět lišek a kun. K tomu si usmyslím ještě nějakého psíka, mývala a jezevce. Potom budu moci říci. Něco jsem pro tu přírodu opravdu udělal.
Odpovědět
Ano, lišky jsem si nevšiml. Zřejmě to pán myslel tak, že lišky loví hraboše a myslivci loví lišky...
Odpovědět
Tak to jsem již také slyšel. Hraboši se přemnožili údajně proto, že je málo lišek. Parádní dedukce.
Odpovědět
To není dedukce, to je realita. Já zase slýchám od několika zelených idi.tů - kdyby nebylo dravců a šelem, tak máme drobné zvěře mraky. Zatím jsou opakovaně v tularemii nebo brucelóze. A nejvíce zajíců vídám na zelených plochách ve městě nebo ve fabrice, kde je právě nejvíce těch vašich kun. Takže komu není rady ..., a teda i dobře jim tak.
Odpovědět
Blbý je, že tady píšeme o liškách a ne o kunach... To je trochu jiný tvoreček...
Zajíci se umí přizpůsobit a žijí v parcích, skladových areálech, atd... Důvod je ten, že tam nechcipnou hlady - na poli ano.
Add lišky a hraboši. Už mockrát jsem psal cosi o populační hustotě hrabošů a počtech lišek. Mám znovu? Ok.
Hrabošů může být až 10000 na 1 hektaru. Liška za jeden celý rok uloví cca 4000 hrabošů. Kolik lišek navrhujete na plochu 500 hektarů? Já jednu až dvě. Opravdu sníží stavy hrabošů?
Asi ne co...?
Odpovědět
V parcích a skladových areálech si za to může člověk městský ! V parcích to chápu, pokud se tam mohou pohybovat volně psí mazlíčkové paniček , tak proč ne i králíci a zajíci. U průmyslových areálů a skladových zařízení je to věcí majitelů jež mají zanedbané poškozené oplocení. U lišek je problém mnohem větší ve známem přenašeči nákazy nejen psinky na jiná zvířata. To samé ale platí i u ostatních divokých volně žijících zvířat. Dnes moderní "divocí" koně a pratuři jsou také možným nebezpečím pro domácí chovná zvířata, Tyto problémy divoká-domácí znají v krajinách kde jsou běžným soužitím. U nás jsme to v minulých letech zažili zatím jen u černé zvěře a kura domácího. Situace se ale může rychle zmněnit k ........ !
Odpovědět
Asi máte problém s rodným jazykem - cit.:"a ulovit alespoň pět lišek a kun". Zkuste nám tu sdělit, proč by měli zajíci hynout hlady na poli. Ještě před pár desítkama let se jich u nás chytávaly tisíce - a to jedině na polích - a nyní tam hynou hladem. Kdo vám takovou pitominu sdělil? Kde jste viděl 10 000 ks hrabošů ne ha??? Víte vůbec, kolik jeden hraboš spotřebuje krmení a kolik toho ještě zničí (bez toho, že by mu to posloužilo ke krmení)? Vy tímto naprosto popíráte zakonitosti přírody. Tak liška za rok spotřebuje, dle vás 4000 myší. Můžete nás ještě laskavě poučit, kolik jich spotřebuje třeba jedna poštolka, jež jsou s liškou jejich hlavní regulátoři??? Já nijaké počty nenavrhuji, prostředí si to udělá nejlépe. Stačí zredukovat nemilosrdně myslivost.
Odpovědět
Pane magore, čísla která jsem uváděl (počty hrabošů na hektar, počty kolik jich liška uloví) jsou uvedeny ve volně dostupných informačních kanálech.
Postolka? Nejsou to spíše sovy?
Prostředí si již spoustu let regulovat nic nedovede.
Poslední větou jasně ukazujete - jste jen Duhový magor, nejde o žádnou diskuzi a podobně. Tohle je cíl Duhy a dalších ekoteroristů - zlikvidovat myslivost.
Odpovědět
Právě kvůli takovým hlupákům, jako jste vy, je třeba myslivost řádně zredukovat. Nejlépe na nulu. Vy jste někde někdy viděl 10 000 hrabošů na ha pole (???!!!), já zase na to sděluju, že kdyby blbost nadnášela, tak ani nepřistanete. A o denní spotřebě lišky víte naprosté ho.no. Ano, prostředí nedovede nyní nic zregulovat, a to leda hlavně kvůli otřesné myslivecké praxi. Když chcete se mnou diskutovat, tak mi laskavě neuvádějte myslivecké číčoviny vycucané hlupáky z prstu. Oblbujete veřejnost už dost dlouho. Ale realitu neukřičíte, ani ji nevyženete z domu. Tady ste jedině ukázal, že ste vlastně nikdy neviděl kalamitní pole. Hlavně, že si se mnou dovolíte debatovat.
Odpovědět
Poštolka? Jednoho myšáka za den? Kdoví jestli.
Odpovědět
Že o přírodě nic nevíte, jste tu dokázal už několikrát, tak si řádně zvětšete a prohlédněte tuto loňskou fotku:
https://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=7737961
Odpovědět
Děkuji za odkaz ale co bych jako na tý fotce hnízda káněte lesního měl asi tak vidět milý náčelníku pevný kramfleku? Řeč byla o poštolce!
Odpovědět
Pane vodborníku na určování pohlaví zajíců běhajících po poli, ta fotka jasně ukazuje, kolik je schopna káně nalovit myší a poštolka s jinými našimi dravci je na tom podobně. Jenže vy nevíte zhola nic o přírodě, o honbě vysoké a nízké, o naší zvěři. Vy jste prostě leda obyčejný střelec, bouchal, pro něhož požebračením, vzácněji zabitím, celý zájem o zvířata končí. A když jsem u toho dělení - mám na vás dotaz - k jaké zvěři patřil kdysi třeba takový bažant - ke zvěři vysoké nebo nízké. Děkuji předem za vyčerpávající odpověď. A taky bych se od vás rád dověl, proč tam byl bažant zařazen.
Odpovědět
Kterého bažanta myslíte nacelniku pevny kramfleku?
Odpovědět
Proč se pouštíte do debat k myslivosti, o níž evidentně nevíte naprosto nic?
Odpovědět
Ke kunám snad tolik, že zatím co dříve byla jedna medovka na dvě skalačky, tak nyní je to minimálně 1 : 5. Jinak v případě kuny nejde ani tak o toho zajíce jako o množství ptáků a sov kteří jsou vystaveni predačnímu tlaku spojenému s nárůstem početnosti její populace. Sýček ,palenka, jeřábek nebo zbytkové populace tetřívka a tetřeva. Znám hnízdo sokolů, kde již x let kvůli kunám nevyvedli mladé. Čím víc se snižuje četnost populace a to čehokoliv, tím fatálněji na tuto populaci působí jakýkoliv predační tlak.
V případě vámi uváděných nemocí si nejdříve zjistěte jaká je u zajíce v posledních letech nákazová situace. Pak mluvte. Když tak čtu některé vaše komentáře tak nechápu jak jste mohl dělat mysliveckého referenta? Asi dobrý kádrový profil.
Odpovědět
Já žasnu, tak vás pálí, že kuna občas zadáví sýčka, pálenku nebo sokola. Tak to vám tu jistě věřím. Všechny ty druhy tu žily s kunami celá tisíciletí a nevyhynuly. Problém nastal až díky lidem. To je objev, co??? To, že se jedinci těchto druhů občas dostanou na jídelníček těchto šelmiček nebo třeba výra, jestřába atd. není za ta tisíciletí jejich vývoje nic nového pod sluncem. Jediný fatální tlak způsobil člověk a myslivost je jednou z příčin na špici. Tak si tu najednou nehrajte na ochranáře. Je to naivně falešné. Nevím, proč bych měl řešit nákazové situace. Je jasné, že nedostatkem regulátorů nejsou z populace včas odstraňováni vadní jedinci, což je voda na mlýn pro všechny nakažlivé choroby. Zkuste si do chovu králíků pustit jedince s myxomatózou nebo morem, nebo do voliéry s bažanty jediného s paratyfem. Pak se nám můžete pochlubit, kolik jste toho vylíhl a kolik dochoval do dospělosti. Jo???
Odpovědět
Pokud by vám to alespoň trochu myslelo tak takové nesmysly snad ani nemůžete šířit. Vy opravdu "nákazové situace" řešit nemusíte a nikdo to po vás ani nechce. Jen jsem vás žádal, abyste, než začnete kecat nesmysly o tom jak jsou zajíci opakovaně v tularemii a bruceloze , se seznámil s realitou. Nevím proč bych si do chovu měl něco takového co tady "navrhujete", pouštět? Jste asi naprostý magor. Ke kunám snad jen tolik, že se jejich stavy (hlavně skalaček) pronikavě zvyšují. Ano, při normálních stavech predátora i kořisti není predace problém. Pokud se ale stavy predátora zvyšují tak jako u těch kun a naopak klesá výrazně počet jedinců druhů sloužících jako kořist, tak ta predace potom již ohrožuje ten samotný druh. Na této rovnici nezmění nic ani váš fanatický odpor k myslivosti.
Odpovědět
Co to tu dokola píšete za myslivecké hňupoviny??? Spadl jste snad z jahody přímo na znak? Nebo jak si mám vysvětlit tady ty vaše myslivecké ujetiny opakované jak v nějaké fanatické sektě? Který to druh ohrožují kuny na existenci??? Jestli se nemýlím, tak jedině člověk s flintou, lapáky a jedy má za sebou takovou praxi. A člověk s flintou je i hlavní překážkou v návratu těchto živočichů zpět na původní areály výskytu. Já píšu z praxe, vy kontrujete naučeným mysliveckým náboženstvím. Chytrému napověz, hloupého trkni. Vám ale není pomoci.
Odpovědět
Smiřte se s tím , že z vaší strany již myslivosti a hlavně zvěři "žádné nebezpečí nehrozí". Jste jen tlachal co již neví o čem to vlastně mluví a na co reaguje.
Odpovědět
Je vidět, že z té jahody jste opakovaně padal spíše vy, neb tolik zlosti a hlouposti v jednom, to se jen tak nevidí... Vysvětlete mi, proč je třeba všechny budky pro sovu pálenou a sýčka opatřit plechovým krytem a proč sýček nehnízdí v dutinách stromů, podobně jako kavka, když před několika desetiletími jich bylo ještě relativně dost.
Odpovědět
Další mudrlant. Chcete jako říci, že kavka může hnízdit ve stromdutině bez obavy z predace kunou nebo jako už v těch dutinách taky nehnízdí, či jak to myslíte? Kolik vhodných doupných stromů v krajině vůbec znáte? Já asi už žádný několik desetiletí. U nás ve městě hnízdili kdysi sýčci na činžácích. A taky nakonec zmizeli. Kdysi jsem vyvěsil několik budek pro poštolky - žádné oplechování tam nebylo a nikdy nebyla žádná vybraná - protože byla správně vyvěšená. A nenechám se urážet takovými, s prominutím, hlupáky.
Odpovědět
Další městský činžákový ekoblb co přes ty činžáky nedohlédne na les. Jo doby pane emeritní.... kdy ti s vámi nesouhlasící byl odejití, jsou naštěstí již dávno pryč. Tak si to konečně již uvědomte.
Odpovědět
Myslím, že o lese toho jaksi vím více, než vaše vodbornost dokáže pochytit. Vy prostě jaksi nechápete, že žijete v trvalém bludu a nachcete uznat, že nic nevíte. A abych byl spravedlivý, tak bych se i vás rád zeptal (jako Huntera), k jaké zvěři byla v našich zemích řazena taková koroptev - ke zvěři vysoké nebo nízké. A taky nám napište, proč tomu tak bylo. Děkuji předem za vyčerpávající odpověď.
Odpovědět
Jestliže účastníka diskuse hned zkraje nazvete mudrlantem, pak se nemůžete divit ostřejším reakcím. Neptal jsem se na poštolku, ale jiné tři druhy. Stromové dutiny zajisté jsou (z dřívějších dob - 300-400 let i více lípy), ale už bez zmíněných ptáků. Přidám chocholouše - jsou mírné zimy, sečené trávníky, kampak se nám poděl??
Odpovědět
Já doupné stromy ze svého okolí volně v krajině neznám. Je to leda otázka lesa. Znal jsem kdysi hnízdění sýčků ve staré vrbě, ale tu pak vytrhli pásákem a sýčci jsou možná dodnes ve statku (alespoň mi je nedávno popisoval synovec, že mu zaletují od tama do sadu). Pálenky ze stromů neznám vůbec, možná jsou dodnes v sousední obci v kostele. V další obci byly taky kdysi v kostele, ale tam je zlikvidoval prý kostelník, aby nemuseli uklízet stříkance a vývržky. Chocholouši tu byli kdysi běžní, pak zmizeli, aby v 80. letech hnízdili na rovných střechách činžáků, pak zase zmizli a dnes je vídávám na ruderálních plochách okolo supermarketů. Kuny mi tam jaksi chybí, i když mi žijí možná na půdě. Kdysi mi zabily přes pletivo dosti ptáků za jedinou noc, ale udělal jsem lepší zabezpečení chovu a mám pokoj.
Odpovědět
Děkuji pane Difko! Jen tak dál. Bláhoví Duhisti budou nadšeni! Vy jste jejich člověk. Můžete tam udělat kariéru.
Odpovědět
Myslivcům by se mělo s požadavkem na pásy nízkorostoucích plodin vyjít vstříc. Lovec musí na zvěř dobře vidět a ne hledat škvíru mezi kukuřicí. Myslivci by se následně nemohli vymlouvat, že se jim štětináči skrývají v nekonečných lánech.Bez součinnosti velkých zemědělských podniků s myslivci se celá věc dopředu nepohne. A doufat, že pomůžou vlci, tak to už je úplně mimo realitu.
Odpovědět
Pokud ovšem zemědělci budou platit, měli by myslivci na oplátku zaručit (nikoli přislíbit) nějaký reálný výsledek.
Nabízí se například jednoduché srovnání - pokles výnosu ze zmenšeného pole by musel být více než vyrovnán nižšími škodami na plodině.
Odpovědět
Myslivci se ale nevymlouvaji, pouze konstatují fakticky stav.
Každému kdo nevěří nabízím možnost přijet a podívat se.
Odpovědět
Máte pravdu. Naštěstí kukuřici nepěstujeme, ale bez té součinnosti to opravdu nejde. Při české nátuře- bohužel- si dovedu docela dobře představit hádky typu" já zasel, zaplatil za to a kde je tvůj výsledek myslivče", ale základem je opravdu dobrý vztah zemědělce s myslivcem. U nás to naštěstí funguje dlouhá léta dobře a je to jen a jen o lidech.
Odpovědět
Otázkou je, nakolik tomu dobrému vztahu nahrává stávající praxe, kdy mysliveckému sdružení často stačí mít dobré vztahy s pár velkými vlastníky pozemků, nebo často i jen jedním, a ty ostatní už fakticky mohou mít celkem na háku. Když k tomu připočteme fakt, že v případě lesů je v ČR jejich dominantním vlastníkem stát, a víme jak to se státem jako vlastníkem bývá:-/,tak to úplně té nutnosti vycházet si navzájem vstříc a akceptovat nutnost řady kompromisů nenahrává.
Jinak samozřejmě pravdu, je to jako jako u všeho v lidech a vztazích mezi nimi, v tomto případě mezi myslivci jako uživateli honebních pozemků, a vlastníky těchto. Tam, kde najdou společnou řeč, vše funguje bez problémů (a dalo by se říci i bez ohledu na zrovna platnou právní úpravu), kde ne ... tak na to doplácíme všichni.
Odpovědět
My problémy se zemědělskými subjekty celkem nemáme, vždycky se nějak dohodnem. Samozřejmě jsou nějaké třecí plochy, ale to se dá vždy vyřešit, pokud je na tom zájem z obou stran. Rozhodně lepší se domlouvat se zemědělsky hospodařícím subjektem než s nějakým eko. U toho zemědělce se řeší konkrétní věci a není problém se domluvit na spolupráci. Samozřejmě platí, že se nesmí potkat dva pitomci a každý na druhé straně barikády.
Odpovědět
Myslivce je zapotřebí zrušit. Korigovat stav zvěře může pouze hajný ve svém okrsku. Myslivost je uměle vytvořený stav pro komunistické prominenty staré doby a neměl by být udržován. Záměrné pěstování predátorů jako jsou vlci a medvědi v lesích České republiky musí být zakázáno. Lesy a příroda mají sloužit lidem k rekreaci a ne k loveckým účelům.
Odpovědět
Otázkou je kolik je hajných a vzdělanců lesických škol - a kolik myslivců politických stran a hnutí ??? Jako za socialismu. Honební lístek je dnes podobně snadno dostupný jako zbrojní průkaz pro pytláky.
Odpovědět
Můžu vědět, co je to honební lístek? A jak snadno je dostupný? A k čemu by takový lístek měl být dobrý?
Odpovědět
Nedělejte ze sebe zase moc chytrého, když jste toho asi moc popobral. Pán užívá rád asi slůvka ze staré školy (Rak.- Uh., 1. rep.), tak použil termín "honební lístek". Není to nic jiného, jak jsou dnes "lístky lovecké". Jinak slůvko "lov" bylo dříve běžnější jako tzv. "honba". "Lov" je až jeho novější synonymum. Třeba já jsem velký milovník těchto starých pojmů, takže i u mě byste to zaslechl častěji, jak slůvko "lovit". Třeba v našich krajích se zvěř zásadně "honí" (bude hon, budeme honit, co jste honili atd.) nebo se "šoulá" (šoulačka) a ještě častěji "čeká" (čekaná). Slůvko "lovit" je až z pozdějších časů ... Tak tu ze sebe nedělejte moc chytrého.
Odpovědět
Nepotřebuji ze sebe dělat chytrého, stačí mi znát platnou legislativu a řídit se jí.
Honit si můžete co chcete, ale řekněte mi, na tom honu se tedy zvěř uhoní nebo uloví?
Je zde diskuse o novele současného zákona, kdo se k tomu vyjadřuje, musí používat pojmy platné dle této legislativy.
Odpovědět
Na honě se zvěř žene, a pak střílí. Od toho se to jmenuje hon. Člověk musí leda zemřít. Jinak nic nemusí. A vyjadřovat se k tomu tady může kdokoliv.
Odpovědět
No a je ta zvěř tedy uhoněná, ustřílená, nebo ulovená?
Což?
Vyjadřovat se tedy může kdokoliv, jen velice často tady ze sebe děláte hlupáky.
Odpovědět
Vy máte prostě evidentní problém s rodným jazykem. Zvěř se žene = hnát, honí - hon, a pak se střílí = střeleno bylo, co se bude střílet. Ještě se používá slůvko zabito - bylo zabito, kolik jste toho zabili atd. Ale tyto poznatky byste tu měli sdělova spíše vy, co se tu samozvaně pasujete do role mysliveckých znalců a ne já, co nemá s tímto pochybným a ujetým náboženstvím skoro nic společného ...
Odpovědět
Jako velký milovník těchto starých pojmů byste možná mohl vzít na vědomí , že historické výrazy jako honba, honbiště jsou sice obsahově totožné se slovy lov a loviště ale že tím podobnost končí. Zatímco čekaná či šoulačka jsou výrazy pro individuelní lov, tak to vaše, …bude hon, budeme honit, co jste honili atd. jsou potom výrazy vztahující se k lovu společnému. Takže . zvěř se určitě dnes individualně "nehoní" a to i přesto, že .jsou i historické výrazy jako honba vysoká a nizká. Ale to je zase z jiného soudku. No a pokud jsem již vytáhl knížečku z roku 1923, tak pár dobových postřehů.
Naši honbě škodí také příliš malé okrsky honební ……Zvěř po hranicích zmizí a průběhem doby utrpí tím i nitro malého okrsku honebního.Bylo by tedy v zajmu myslivosti, kdyby několik obcí svá honbiště spojilo a společně v nájem uvedlo. Rovněž škodí našim honitbám pronájem na krátkou dobu……atd.…Bratři Štětkové a rok 1923..
Odpovědět
Mně se tady líbí to, že je to návrh či apel ... protože v řadě případů je to asi opravdu vhodnější. Ale není to povinnost.
Odpovědět
Jste dobrý myslivecký demagog - jelikož se na čekané a šoulačce nic nehoní, není to ani hon. Já taky nikde netvrdil, že by to byl společný lov (výjimkou je snad společná čekaná na kachny, což ukládá zákon a jedná se vlastně o hon). Demagogicky jste ale do toho zapletl honbu vysokou a nízkou. To totiž kdysi byly společné hony vysoké nebo nízké šlechty, nejčastěji se jednalo o štvanice. Na čekanou ta šlechta totiž tehdy asi moc (vůbec) nechodila, jelikož to nepřinášelo tu správnou zábavu. To byla spíše otázka pytlačení poddaných. A ti to nedělali pro zábavu, ale proto, aby neumřeli hladem a aspoň trochu se zahojili nad škodami zvěří.
Odpovědět
Tak společné hony šlechty??????? A to šlechty vysoké a nízké. Paráda. Dlouho jsem se takto nepobavil. Vám asi nic neříká historické dělení zvěře na zvěř vysokou( nejde jen o zvěř jelení) a nízkou? Ono to bylo dělení na vysokou a nízkou srstnatou a pernatou ale také na vysokou a nízkou užitkovou a škodnou. Ano, kachny a jejich lov na tahu.Tam také honíte rybník? Nebo , podle vás spíš, který rybník jste honili? Jinak na čekané či šoulačce i když lovíte tak snad nic nehoníte. Já vím, že je to na vás hodně složité a váš "rozum to nebere" ale to není můj problém. Šlehta a její vysoká a nízká honba. Ha.ha,ha.
Odpovědět
Můj otec vždycky říkával, cit.:" Když je někdo blbec (myslel tím nedouk), blbem zůstane, i kdyby sbírku diplomů (myslel tím vysokoškolské) vlastnil. A na vás dva s Hunterem to platí dvojnásob. Takže - najděte mi laskavě, kde já něco píšu o honění zvěře na čekané a šoulačce. Jo???
Kachní čekaná - kdysi platilo 3 + pes, takže to bylo stejné, dle zákona, jak s honem. Ale jo, viděl jsem při tom nejedenkrát prohánět porosty psy, aby se kachny zvedly. Takže né že né. Já žasnu. Děláte s Hunterem tady ze sebe takové myslivecké odborníky a zatím jste leda "vodborníci", teda naprostí diletanti. O honbě vysoké a nízké se určitě učilo v nějakém tom mysliveckém rychlokurzu, jehož jste oba asi rychlokvašní frekventanti.
Na rozdíl od vás s myslivostí toho moc společného nemám. A ani se nechvástám jakýmikoliv znalostmi z této pavědy. Ale určité věci jsem kdysi kdesi slyšel (středověk jsem nezažil) a pamatuju dodnes - honba vysoká - přisvojil si ji panovník s nejvyšší šlechtou (i církevní), honba nízká ... atd. ... Pánové, aby to mělo úroveň, tak si svou blbost napravte a dovzdělejte se. Nemáte totiž už žádnou úroveň.
Odpovědět
Vysoká a nízká šlechta :-), tak to jo! Jak se to pozná? Já to říkám pořád, ekolist je nikdy nevysychající zdroj ponaučení a nových informací :-):-):-).
Odpovědět
Tak prosím informaci, kolik hajnych by jste doporučil pro polní honitbu lehce přes tisíc hektarů?
Evidentně jste vy sám zůstal v oné temné době. Hajneho dnes nikde moc nenajdete, myslivost je dnes spolková činnost stejně jako třeba fotbal. Lesy mají své soukromé vlastníky. Takže doby kdy všechno bylo všech jsou pryč.
Jo a ty predátory fakt myslivci nechovají, na to musíte k ochranarum - Hnutí Duha a AOPK.
Takže soudruhu - skutečně jste zde sepsal snusku hlouposti.
Odpovědět
No hajný má dnes ten "okrsek" takových +-1500ha a víc než dvě třetiny honiteb jsou smíšené nebo polní. Jinak pan Tauš zamrzl v době a asi nedohlédne dál než do toho socialismu. Zákon o myslivosti ( ten socialistický) je, mám takový dojem, z roku 1962. Než začnete plácat nesmysly tak si trochu rozšiřte obzory pane Tauš.
Odpovědět
Ještě vás opravím. Hajný je dnes lesní pracovník, který nemá s myslivosti vůbec nic společného (v převážné většině, u lesů ČR je to ve 100%) a ten jeho "okrsek" je několik tisíc hektarů...
Odpovědět
Těmi 1500ha myslím výměru lesa . Jinak každá správa má svou režijní honitbu + honitby přímo řízených závodů nebo jak se to jmenuje. V každém případě, to že počet zvěře má korigovat podle pana Tauše jen ten hajný je naprostý nesmysl. Stejný nesmysl jako že myslivost je nějakým pozůstatkem socialismu.
Odpovědět
Už na rozjezdu diskuse je jasné že k vzájemnému kompromisu nedojde.
Odpovědět
Hlavně je jasné, že nejvíc ke změně zákona mají potřebu mluvit lidé, kteří ani ten stávající neznají.
Viz pánové v této diskuzi pod článkem.
Odpovědět
Zas někdy je to docela zábavné, co jsou schopni vymyslet :-)
Odpovědět
Doporučuji diskusi odložit,až do ukončení"lidové tvořivosti"v parlamentu
a senátu.To bude teprve o čem diskutovat!
Odpovědět
Zbytečné.......co člověk , to odborník a domluva není možná !
Deset lidí vedle sebe a každý má jiný názor.
Odpovědět
"Stát se pak bude vyjadřovat k plánu lovu pouze v případě, že se zjistí, že zvířata působí v lokalitě příliš velké škody"
To mě zaujalo. Jak to ten stát zjistí, na to si počkám.
Celý ten zákon (novela) jsou jen hezká slova na papíře, ale výsledkem v reálu bude jedno velké nic. Což někomu bude i vyhovovat.
A povinné biopásy ? Už tuším kdo je bude platit.
Odpovědět
Znáte stávají zákon a vyhlášky? Víte jak vzniká plán chovu a lovu dle tohoto stávajícího zákona?
Četl jste návrh novely tak, jak jde do sněmovny?
Asi ne ani jedno, protože jinak by jste se nemohl takhle hloupě ptát. Odpovědi jsou právě v těch zákonech...
Odpovědět
Stávající zákon je stejně bezzubý jako bude tenhle novelizovaný.
Odpovědět
Tak pro méně chápavé jedince, případně pro ty co si to prostě nepřečetli.
Novelou se zavádí kompletní elektronická evidence. A tam se budou zanaset i škody na lesích a zemědělských plodinach. Takže státní správa bude mít ihned informace o skodach v konkrétní honitbě.
Je to krok po kterém volají všichni majitelé pozemků - větší právo a vliv na stavy zvěře. Škody na pozemcích je nástroj, který jim zákon dává do ruky.
Odpovědět
Stát to prostě přehodil na vlastníky a je to.
Škoda, že velká část vlastníků lesa škody nepozná ani kdyby stáli metr od nich.
A ti , co je poznají nebudou chtít být obecným potížistou, tak jak je to teď.
Odpovědět
Co to melete? Kdo jiný než majitel by měl hodnotit škody na vlastním majetku? Úředník z ORP?
Odpovědět
Ano, jediným fundovaným může být jen speciálně vyškolený a z náležitého směru osvícený úředník,dosazený Hnutím Duha.
Odpovědět
Ne , naopak, takhle to má být. Jen tvrdím, že se nic v reálu nezmění. A nezměnila by to ani novela z HD.
Odpovědět
No a nebude to spíš tak, že nejen z neznalosti ale i z mnoha jiných možných důvodů spíš lidé nevyužívají svá práva daná již předchozím zákonem? Toto nevyužívání opravdu žádný nový zákon nezmění.
Odpovědět
Naše zemědělská společnost má s myslivci dlouhodobě dobré vztahy. Je to vždy a jen o mezilidských vztazích. Bohužel stačí na jedné nebo druhé straně pitoma, aby se to pokazilo, ale tak je to v každém spolku či firmě. Názory p.Schindlera , Huntera, Regis 24 jsou dobré, jako člověk z praxe je mohu potvrdit. Není to jednoduché a hlavně nikdy černobílé.
Odpovědět
Dnešním zemědělcům,lesákům,myslivcům i rybářům není co závidět.
Jsou pod neustálým tlakem ze strany ekoaktivistů,kteří balamutí
i laickou veřejnost propagací svých takzvaných"úspěchů"na poli
ochrany ohrožených druhů a přitom zapomínají na ty ostatní.
Místo vzájemného konsensu došlo na prachsprostou konfrontaci těchto
skupin a stát osciluje mezi různými názory jako kourohvička ve větru.Nelze se nikdy zavděčit všem a některé je třeba brzdit,aby
nedošlo k nevratným škodám.Tam,kde se umí v místě lidé dohodnout,
tak aktivisté své štěstí nenacházejí.Přírodu si řeší místní lidé
bez zásahu mudrlantů od PC a je to radost pohledět.Tam,kde jsou
spory,tak jde vše od mantinelu k mantinelu a je to znát i na té
přírodě.Životní prostředí je myšleno jako prostředí pro život
nejen zvířat,rostlin,ale přece i člověka.Je tak třeba ubrat v tom
potlačování člověka a spoléhat se pouze na samoregulaci a návrat
k divočině.Bez lidského zásahu do stavů zvěře,škodné i chráněných
druhů to už prostě nelze.Tvrdit opak je pouhé náboženství.
Odpovědět
Máte pravdu. Osvědčuje se pitomcům neustupovat, ale přesně naopak.
Odpovědět
|
|