Myslivci: Stát nemá plán, jak by řešil přemnožení vlků
Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny v reakci na vyjádření myslivců namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi vlky a lidmi existuje. Jde o takzvaný Program péče o vlka, který agentura připravila a nyní o něm jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství. Poznamenala, že plán byl projednáván mimo jiné i se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty.
Podle ochránců přírody je vlk v krajině přínosem, pomáhá regulovat přemnožená zvířata jako divoká prasata, daňky, jeleny a srnce.
V České republice žije podle jednatele myslivecké jednoty 60 až 80 vlků. Samice může mít během roku tři až pět mláďat, počet vlků v Česku tak může rychle růst. Podle Janoty se vlci během tří let ze severu Čech rozšířili až na jih. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký nárůst, uvedl.
"Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populaci (vlků) regulovat. Opravdu nechceme, aby lidé v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou," řekl Janota. Stát by měl definovat, kde vlk je či není žádoucí, dodal.
Vlci podle Janoty působí škody například na Broumovsku, kde žije unikátní stádo divokých muflonů. "Tam škody jdou do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí začít nějakým způsobem vlka redukovat," míní jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Vlci podle něj populaci muflonů už téměř zlikvidovali.
Uvedl, že v Ralsku se vlci stahují už i do obcí. "Jedete obcí a leží vám šest vlčat pod lampou, to je nenormální. Vlk se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí," řekl. Stát podle Janoty chovatelům neplatí dostatečné náhrady za škody, které vlk způsobí. Odškodnění odpovídá ceně masa zabitého kusu, není ale zohledněna genetická a chovatelská hodnota.
Šůlová uvedla, že návrh programu také předpokládá, že kompenzace škod po útoku vlka na hospodářská zvířata zahrnou náklady na povinný veterinární posudek, kafilerii a škodu za zaběhnuté kusy. Ministerstvo životního prostředí podle Šůlové doporučilo krajským úřadům, které kompenzace za škody způsobené vlky proplácejí, aby je zvýšilo podle návrhu Svazu chovatelů ovcí a koz. Stát poskytne chovatelům hospodářských zvířat stoprocentní dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Loni vlci na hospodářských zvířatech napáchali škody za 1,5 milionu korun.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Josef Mozek
23.5.2019 12:35Hunter
23.5.2019 15:01 Reaguje na Josef MozekLukas B.
23.5.2019 14:01 Reaguje naJosef Mozek
23.5.2019 14:33 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
23.5.2019 17:19 Reaguje na Josef MozekDAG
23.5.2019 21:10Jenže panelákový ochránci čumáčků jim dělají medvědí službu. Až se vlk skutečně rozšíří a začne dávit hospodářská zvířata a lidi se budou bát chodit do lesů, tak si lid vyžádá radikální řešení. To ovšem pro vlky nebude vůbec dobré. No není lepší vymezit oblasti, kde je vlk žádoucí a pro zbytek vytvořit strategii.
Jinak se dívám, že zelení ochránci demokracii moc neuznávají a upírají práva ostatních skupin.Smutné.
Jan Duda
27.5.2019 22:51Stát nemá plán jak řešit dlouhodobě trvající přemnožení býložravé zvěře. Její expanze je setrvalá a silná. Hrozí, že se za několik let ještě více přemnoží, řekl dnes OLH v Kryštofově Údolí na Liberecku. Stát by měl podle OLH určit, jaký rozsah škod zvěří na území republiky je únosný. Podle myslivců ale plán tykající se býložravé zvěře existuje.
ČMMJ v reakci na vyjádření lesníků namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi spárkatou zvěří a lesem i jeho vlastníky existuje. Jde o takzvané oblasti chovu a normované stavy. Poznamenala, že zákon o myslivosti byl projednán mimo jiné se zástupci vlastníků lesů.
Podle ČMMJ je býložravá zvěř v krajině přínosem, pomáhá redukovat expanzivní dřeviny jako javory, jasany , jilmy, duby, lípy a jedle.
V české republice žije podle OLH [b]530 000 kusů [/b]býložravé zvěře. Samice může mít až 1 mládě ročně, počet býložravé zvěře tak dlouhodobě stále roste. Podle OLH se introdukované nepůvodní druhy býložravé zvěře z obor a po vysazení do volné krajiny rozšířili téměř po celé republice. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký a trvalý nárůst, uvedl.
„Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populace (býložravé zvěře) regulovat. Opravdu nechceme, aby vlastníci lesů v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou,“ řekl OLH. Stát by měl definovat, jaké únosné zatížení lesa škodami zvěří je žádoucí, dodal.
Býložravá zvěř podle OLH působí škody například v Kryštofově Údolí, kde roste několik jedinců vzácného a ohroženého jilmu horského. „Tam jdou škody do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí býložravou zvěř nějakým způsobem redukovat,“ míní OLH zdejší obce. Býložravá zvěř podle něj populaci jilmu už téměř zlikvidovala.
Uvedl, že v celé republice se býložravá zvěř stahuje už i do obcí. „Jedete obcí a leží vám šest kusů srnčího pod lampou, to je nenormální. Býložravá zvěř se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí,“ řekl. Vyhláška podle OLH neumožňuje vlastníkům lesů vyčíslovat dostatečné náhrady za škody, které býložravá zvěř působí. Odškodnění za 10 let uplatňování okusu jedné sazenice odpovídá ceně této sazenice, není ale zohledněna reálná majetková škoda ani ekologická hodnota.
ČMMJ uvedla, že předpokládá, že kompenzace škod po býložravé zvěři byla novelou vyhlášky navýšena. Ministerstvo zemědělství podle OLH doporučilo (již čtvrtým) metodickým pokynem obcím s rozšířenou působností, jak využít zpětné propočty a jak postupovat, aby došlo konečně ke snižování početnosti býložravé zvěře. Stát a kraje poskytují vlastníkům lesa dotace, které jsou plýtváním veřejnými prostředky, protože je v konečném důsledku sežere zvěř. Každoročně býložravá zvěř napáchá na lese škody za více než 1,5 miliardy korun.
regis24
28.5.2019 08:17 Reaguje na Jan DudaOK, je možné zvýšit odlov, ale udejte reálný důvod. Už teď to podle magoru zde dělají myslivci jen kvůli svým mrazakum.
Nebo ok, zrušíme "myslivce" a je to. A kdo tedy potom bude tu zvěř lovit? Někdo jiný, kdo si bude plnit mrazáky? Jaký je v tom rozdíl?
Jan Duda
28.5.2019 17:36Zatím co početní stavy zvěře a úlovky dlouhodobě stále narůstají, lesy jsou zvěří neúnosně poškozovány.O významu obnovy druhově pestrých lesů asi pochybuje málokdo. Zatím co myslivost je možné provozovat i při polovičních stavech zvěře, obnova většiny listnatých dřevin a jedle se při současné početnosti nedaří a podařit nemůže. Nebojuji s myslivci, ale s jejich přístupem typu "nemít vlka - nevadí, nemít muflona - jó to vadí!"
Vždy budu obhajovat lov jako nástroj k udržování rovnováhy v krajině. Avšak myslivci svou roli neplní, přestože mohou a dokonce podle legislativy musí. Svědčí o tom nadměrná početnost zvěře, vychýlený poměr pohlaví ve prospěch samic (nositelek přírůstku), rozvrácená věková struktura populací i šíření nepůvodních druhů, zejména jelena siky, daňka a muflona. Většina myslivců usiluje o hojnost. Hojnost zvěře, trofejí, zvěřiny, zážitků... Cením si každého, kdo je otevřený věcnému dialogu a hledání řešení.
regis24
29.5.2019 10:29 Reaguje na Jan DudaTo že si budou lesníci neustálé stěžovat na stavy zvěře je logické, prostě pro ně by byl ideální les bez zvěře.
Jan Duda
4.6.2019 08:40Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby. Obecně se má za to, že při zajištění chovu zvěře mezi minimálními a normovanými stavy dochází k takovému zatížení prostředí honitby, jehož míra neohrožuje jednotlivé ekosystémy v jejich podstatě a současně neohrožuje oprávněné zájmy lesnicky a zemědělsky hospodařících subjektů a ochrany přírody viz např.: http://www.uhul.cz/mapy-a-data/364-portal-myslivosti/myslivecka-pece-a-lov-zvere/729-chov-zvere
Proto také, aby nebyla překračována kapacita prostředí jsou početní stavy zvěře přepočítávány na jelení jednotky.
Není pravda, že lesníci chtějí pěstovat les bez zvěře. Domácí druhy zvěře do volné krajiny patří (nikoli však sika, muflon či daněk). Zásadní však je, aby les nebyl nadměrně poškozován, což se děje.
Řešením je změna způsobu stanovení plánu lovu a to na základě exaktního zjišťování stavu lesa. V řadě okolních zemí to takto funguje, zvěř tam je a lesy prosperují. Druhově pestré a přirozeně se obnovující lesy přitom tvoří i kvalitnější biotop pro zvěř.