V Orlických horách žije ve dvou přeshraničních smečkách 15 až 20 vlků
2.4.2024 11:19
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"V roce 2020 se nám podařilo zachytit na fotopast vlčí pár se třemi vlčaty. U této smečky od té doby dochází k rozmnožování každý rok. Druhá smečka v Orlických horách vznikla v roce 2022 a loni se podařilo potvrdit rozmnožování druhý rok po sobě. Na konci léta 2023 byla odhadovaná populace vlků v Orlických horách zhruba 19 kusů ve dvou smečkách. Současný počet bude nejspíš nižší, dokud nedojde k narození nových vlčat," řekl ČTK Drapák.
Ze záznamů ochranářů vyplývá, že se vlci v Orlických horách častěji zdržují na polské straně. Z fotopastí mají velké množství snímků jak jednotlivých vlků, tak i celých smeček, za poslední čtyři roky asi 900 záznamů z Orlických hor. "Jedna smečka se drží v severní části pohoří a na české straně proniká k oblasti okolo Pěticestí. Druhá smečka se zdržuje více v jižní části a u nás o ní máme záznamy jak z okolí Zemské brány, tak i Suchého vrchu," řekl Drapák. Podle něj v Orlických horách nejsou škody po vlcích na hospodářských zvířatech výrazné. "Útoků na hospodářská zvířata bylo za poslední čtyři roky nahlášeno asi 13, přičemž se většina udála za hranicí CHKO," řekl Drapák.
Vědci zjistili, že v Orlických horách vlci primárně loví divokou zvěř. "Z prvních výsledků potravních analýz vyplývá, že největší podíl v potravě orlických vlků tvoří jelen, který je podle všeho primární kořistí v oblasti. Následuje srnec a prase divoké. Z 81 analyzovaných vzorků pak ani v jednom případě nebyl zachycen podíl hospodářských zvířat," sdělil Drapák.
Upozornil, že v Orlických horách se na základě genetických analýz podařilo identifikovat 19 různých jedinců vlka obecného. "Zajímavé jsou i informace o migraci některých z nich. Víme o dvou migrujících vlcích z karpatské populace, které se objevily jak v Orlických horách, tak v Javorníkách. Máme záznam i jednoho jedince, který se narodil v roce 2020 v Orlických horách a byl zachycen v červenci 2021 v Javorníkách. Ten se ale vrátil a od listopadu 2021 minimálně do dubna 2022 se opět pohyboval v Orlických horách," řekl ČTK Drapák.
Na rozdíl od nedalekého Broumovska ochranáři v Orlických horách nemají žádné potvrzené případy pytláctví. Na Broumovsku někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, který je ale vzhledem k ochraně těchto šelem nelegální. Na Broumovsku se může vyskytovat ve třech smečkách 15 až 20 vlků. Trvalý výskyt vlka obecného byl nedávno potvrzen také v Krkonoších.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vlci letos vyvedli mláďata ve většině oblastí, které Hnutí DUHA monitoruje 
Odborníci nevylučují, že ovci u Samopší na Kutnohorsku usmrtil vlk
Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
Miroslav Vinkler
2.4.2024 11:56Tak to by chtělo udělat výměnu za broumovské vlky, kteří ten jídelníček mají otočený.
Počkám si až prvnímu orlickému farmáři udělají ze stáda ovcí sekanou a to teprve bude příběh.
Odpovědět
Počkám si až prvnímu orlickému farmáři udělají ze stáda ovcí sekanou a to teprve bude příběh.
ss
MU
Michal Uhrovič
2.4.2024 14:12 Reaguje na Miroslav Vinklerpříběh, který tu byl v historii mnohokrát a velmi často. Tak jako oteplování planety a jiné věci, které se opakují ...
Odpovědět
ZŠ
Pe
Petr
2.4.2024 16:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSpásání luk má význam pouze pro majitele luk a pro omezený počet druhů organismů, které se tam uměle rozšířily až díky tomu spásání, a které se tedy dají částečně označit za druhy nepůvodní. Pro ostatní části přírody to žádný přínos nemá, spíš naopak (urychluje to vysychání krajiny). Já osobně jsem tedy přesvědčený, že vzhledem k současným změnám klimatu, vysychání krajiny a žalostnému stavu přírody by daleko větší přínos mělo zalesnění těch spásaných luk - to by vedlo k pozitivním změnám ve vodním režimu krajiny a přínos by to byl pro vše živé, pro celou krajinu a přírodu, pro nás všechny, i pro vás.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.4.2024 18:06 Reaguje na PetrTak se seznamte s poznatky z Milovické rezervace, kopytnatci.
Máte to přesně naopak.
Odpovědět
Máte to přesně naopak.
BM
Břetislav Machaček
2.4.2024 18:18 Reaguje na Miroslav VinklerTo jsou ty moudra dnešních ochránců přírody, kteří
sosají dotace každý na něco jiného. Jeden na velké
spásače, aby neumožnili krajině zarůst lesem a druhý
na ochranu vlků, kteří likvidují drobnochovy zvířat
spásající horské louky. Každý si mele to své a sosá
dotace na jiné pitomosti. Dotace vytvořily z celé EU
hospodářský paskvil, kde lze s dotací chovat i zubry končící v kafilérii a bez dotací zkrachuje i chov domácích zvířat, protože chovat ovce pro vlky je
zoufalost.
Odpovědět
sosají dotace každý na něco jiného. Jeden na velké
spásače, aby neumožnili krajině zarůst lesem a druhý
na ochranu vlků, kteří likvidují drobnochovy zvířat
spásající horské louky. Každý si mele to své a sosá
dotace na jiné pitomosti. Dotace vytvořily z celé EU
hospodářský paskvil, kde lze s dotací chovat i zubry končící v kafilérii a bez dotací zkrachuje i chov domácích zvířat, protože chovat ovce pro vlky je
zoufalost.
Karel Zvářal
2.4.2024 18:45 Reaguje na Břetislav MachačekAno, komické, či spíše tragické na tom je, že tutéž práci by zvládli domestikovaní kopytníci, jejichž maso by mohlo putovat do obchodní sítě, nikoliv ke spálení.
Snahou unie by mělo být zachovat původní význam luk a pastvin, nikoliv je pouze mulčovat a hmotu nechat shnít. Jenže pro ekonomy je levnější dovézt dobytek z LA či Austrálie, kde se kvůli tomu pralesy mění v pastviny. A naopak by e. půlky mohly putovat do Afriky, kde nízkoprodukční dobytek devastuje už tak vyprahlou krajinu.
Tento nesoulad mezi konáním v různých částech světa mě nesmírně *ere, protože se zbytečně vydávají prostředky na něco, co jde využít lépe, resp. účelněji, zejména s ohledem ke stavu zdevastované planety. Ale ekologisté raději nechají les shořet, pastviny zarůst, a pokud ne, tak tam navezou něco "ex"... Kdyby to nakonec nechali aspoň mouchám či orlům, aby aspoň trochu tu proklamovanou ekologii podpořili. Ale to ne! Holt, Narubystán.
Odpovědět
Snahou unie by mělo být zachovat původní význam luk a pastvin, nikoliv je pouze mulčovat a hmotu nechat shnít. Jenže pro ekonomy je levnější dovézt dobytek z LA či Austrálie, kde se kvůli tomu pralesy mění v pastviny. A naopak by e. půlky mohly putovat do Afriky, kde nízkoprodukční dobytek devastuje už tak vyprahlou krajinu.
Tento nesoulad mezi konáním v různých částech světa mě nesmírně *ere, protože se zbytečně vydávají prostředky na něco, co jde využít lépe, resp. účelněji, zejména s ohledem ke stavu zdevastované planety. Ale ekologisté raději nechají les shořet, pastviny zarůst, a pokud ne, tak tam navezou něco "ex"... Kdyby to nakonec nechali aspoň mouchám či orlům, aby aspoň trochu tu proklamovanou ekologii podpořili. Ale to ne! Holt, Narubystán.
Pe
Petr
2.4.2024 20:00 Reaguje na Karel ZvářalI u nás většina luk a pastvin vznikla z pralesů, takže zdevastování planety máme na svědomí všichni stejně - my, Australané, nebo třeba Brazilci. No a nechat takovou umělou pastvinu zase zarůst lesem je krokem od devastace planety ke zdravé planetě. A platí to u nás, platí to v Africe, v Brazílii, všude.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2024 20:12 Reaguje na PetrKdyž přidáte recept na amarouny, tak to bude dávat logiku. Jinak ani náhodou, brethariáne!-)
Odpovědět
Pe
Petr
2.4.2024 20:27 Reaguje na Karel ZvářalA to jste se v diskuzi o diskuzi kasal, jak by se mělo diskutovat slušně a mělo by zmizet kádrování, dehonestace aj. prohřešky proti bontonu.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2024 21:12 Reaguje na PetrTo se to mudruje, zalesňuje, vypaluje, s plným břichem, v anonymitě, bez jakékoliv zodpovědnosti. Došly argumenty, tak oponenta osočíte, že?-) Živit se pránou dokáží jen vyvolení, bohové, apod., když už si nevíte rady.
Dehonestuji se už tím, že diskutuji s trollem. To mistři pronesou kázání a zmizí ze scény.
Odpovědět
Dehonestuji se už tím, že diskutuji s trollem. To mistři pronesou kázání a zmizí ze scény.
Pe
Petr
2.4.2024 21:36 Reaguje na Karel ZvářalVy se mi tu vysmíváte, ale osočuji já vás. Vy tu trolíte, ale troll jsem já. Vaše klasika.
Odpovědět
Pe
Petr
2.4.2024 22:10 Reaguje na Karel ZvářalA můžete mi tu názorně ukázat co je podle vás trolení a čím jste se cítil osočený?
Odpovědět
Pe
Petr
3.4.2024 09:22 Reaguje na Karel ZvářalCítil jste se osočený nesouhlasem s vámi a jiným názorem, než je váš? To považujete za trolení? To myslím vysvětluje vše a celé vaše chování.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.4.2024 18:44 Reaguje na Miroslav VinklerRozšíření Vaší poznámky:
Před vypuštěním velkých kopytníků bylo v celé rezervaci asi 250 hořců křižatých. Dva roky poté bylo napočítáno několik tisíc těchto hořců. Celkově se zvětšila biodiverzita stepi a dneska tam ve velkém rostou desítky druhů cenných dvouděložných rostlin, které byly před vypásáním utlačovány agresivními druhy travin.
Odpovědět
Před vypuštěním velkých kopytníků bylo v celé rezervaci asi 250 hořců křižatých. Dva roky poté bylo napočítáno několik tisíc těchto hořců. Celkově se zvětšila biodiverzita stepi a dneska tam ve velkém rostou desítky druhů cenných dvouděložných rostlin, které byly před vypásáním utlačovány agresivními druhy travin.
Pe
Petr
2.4.2024 18:55 Reaguje na Miroslav VinklerCo je naopak? Že odstraňování vegetačního pokryvu přispívá k vysušování krajiny? Jednoznačně ano. Že zalesnění nezalesněných ploch přispívá ke zvýšení množství vody v krajině? Opět jednoznačně ano. Mně tedy činnost, která je naopak, přijde spásání, tedy v podstatě poškozování krajiny. Ano, některým druhům to prospívá, jak jsem psal, ale pro krajinu a přírodu jako celek je to katastrofa. Viz například Středomoří, kde se propásli až k celoplošnému suchu. A u nás k tomu míříme mílovými kroky.
Odpovědět
ZŠ
Pe
Petr
2.4.2024 19:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJaká pitomost? Že před vyklučením lesa a vytvořením pastviny tam ty vaše druhy nebyly? To je přece pravda. Nebo že úmyslné odstraňování vegetace spásáním přispívá k suchu? To je taky pravda. Nebo že zalesnění pastviny pomůže sucho zmírnit? Vyvraťte to.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.4.2024 19:34 Reaguje na PetrTa step tam byla dlouhodobě a pastva kopytníků brání šíření náletových dřevin a tudíž i šíření lesa. A mimochodem, biodiverzita stepního společenství je mnohem pestřejěá než biodiverzita lesa.
Odpovědět
Pe
Petr
2.4.2024 19:50 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAsi myslíte Milovice. Jenže o těch jsem nemluvil, a vy také ne. Ano, u nás je několik míst a oblastí, kde takové druhy krajiny byly a jsou. A není důvod je ničit. Jenže naprostá většina spásaných luk, a o těch jste tu mluvil, je umělého původu, a vznikla vyklučením lesa. Tudíž jsou to plochy pro přírodu i pro krajinu nepůvodní a nemají nic společného s biodiverzitou, o které mluvíte. Je to v podstatě poškozená krajina, uměle udržovaná bez vegetace. A její navrácení zpátky přírodě a lesu by krajinu velmi ozdravilo. Takže jestli je tu nějaká pitomost, tak je to váš příspěvek o tom, že spásání vegetace na komerčních pastvinách má ekologický přínos.
Odpovědět
Pe
Petr
2.4.2024 20:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA k té biodiverzitě stepi a lesa, můžete dát nějaká zdroj informací?
Já zatím našel, že 80 procent suchozemských organismů žije v lese. A je to i logické, protože les byl původně převládajícím druhem biotopu na Zemi, tudíž i vývoj druhů musel převládat v lese, jednoduše z kvantitativních důvodů. Takže ano, je možné že v některých stepích je druhová diverzita větší. Obecně to ale platit nemůže.
Odpovědět
Já zatím našel, že 80 procent suchozemských organismů žije v lese. A je to i logické, protože les byl původně převládajícím druhem biotopu na Zemi, tudíž i vývoj druhů musel převládat v lese, jednoduše z kvantitativních důvodů. Takže ano, je možné že v některých stepích je druhová diverzita větší. Obecně to ale platit nemůže.
SV
Slavomil Vinkler
2.4.2024 20:40 Reaguje na PetrVývoj většiny druhů rostlin i živočichů probíhal ve spásané spíše lesostepi třetihor. Zejména v Evropě. Pralesy ve smyslu velmi hustých starých lesů nejsou nikde hotspoty biodiverzity. Lze nahlédnout například WIKI. https://www.britannica.com/science/hot-spot-ecology
Žádný Konžský prales, Amazonie,... ale poměrně suché Cerado, Africký roh a jiné savanové porosty.
Odpovědět
Žádný Konžský prales, Amazonie,... ale poměrně suché Cerado, Africký roh a jiné savanové porosty.
Pe
Petr
2.4.2024 20:56 Reaguje na Slavomil VinklerTo vám moc nejde dohromady s tropickým deštným lesem, tedy hustým pralesem, o kterém se uvádí, že je to nejrozmanitější místo na Zemi (například v Amazonii žije 10 % všech existujících druhů). Největší vývoj tedy musel probíhat právě tam. Viz vaše Wiki.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2024 21:06 Reaguje na Petrhttps://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/louky-bilych-karpat-jsou-podobne-rozmanite-jako-destne-pralesy-ukazal-vyzkum-16268
Odpovědět
Pe
Petr
2.4.2024 21:42 Reaguje na Karel ZvářalVtip je v tom přepočtu na plochu. Na karpatské louce našli bohaté místo, které kdyby bylo velké jako Amazonie, bylo by podobně bohaté. Jenže není. Je to jen malé místo. Pouhá představa autorů.
Odpovědět
Pe
Petr
2.4.2024 21:49 Reaguje na PetrPříklad: Na metru karpatské louce najdou sto druhů. Na metru amazonského pralesa taky. Teď to vypadá, že je rozmanitost stejná. Jenže na té karpatské louce už nic dalšího není, na vedlejším metru louky je stejných sto druhů, zatímco na vedlejším metru Amazonie je jiných sto druhů, a na dalším metru dalších sto jiných druhů, a pak dalších a dalších...
Odpovědět
SV
JS
Jarek Schindler
4.4.2024 11:18 Reaguje na Karel ZvářalA největší rozmanitost na jednotku plochy najdete v botanické zahradě.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2024 07:30 Reaguje na PetrKde se uvádí že Prales je to nejrozmanitější?? Já vidím na Wiki něco jiného. Doložte. Já dal odkaz a můžu mnoho jiných.
Odpovědět
Pe
Petr
3.4.2024 09:04 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%BD_de%C5%A1tn%C3%BD_les
Cituji: Tropický deštný prales je biom s největším počtem druhů organismů
Odpovědět
Cituji: Tropický deštný prales je biom s největším počtem druhů organismů
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2024 07:30 Reaguje na PetrKde se uvádí že Prales je to nejrozmanitější?? Já vidím na Wiki něco jiného. Doložte. Já dal odkaz a můžu mnoho jiných.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2024 07:45 Reaguje na Slavomil VinklerJiný zdroj o biodiverzitě. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-3/kde-jsou-ochranarske-priority.html
Nebo tady
https://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity_hotspot
Odpovědět
Nebo tady
https://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity_hotspot
Pe
Petr
3.4.2024 09:20 Reaguje na Slavomil VinklerZ vašeho odkazu:
do tropů, kde žije asi 80 % všech organizmů.
A jinde se uvádí, že jen Amazonie je 10 procent existujících druhů organismů a třetina až polovina existujících druhů živočichů.
Odpovědět
do tropů, kde žije asi 80 % všech organizmů.
A jinde se uvádí, že jen Amazonie je 10 procent existujících druhů organismů a třetina až polovina existujících druhů živočichů.
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2024 12:49 Reaguje na PetrDoložte odkaz, že je to jinak, než ve WIKI, či BRITANICA nebo jinde.
Jinak Novotný JČU ověřil, že i diverzita hustého pralesa je generována herbivory.
Odpovědět
Jinak Novotný JČU ověřil, že i diverzita hustého pralesa je generována herbivory.
Pe
Petr
3.4.2024 12:54 Reaguje na Slavomil VinklerOdkaz tam přece máte, v 9:04
Cituji: "Tropický deštný prales je biom s největším počtem druhů organismů"
Nevím co víc chcete dokládat.
Odpovědět
Cituji: "Tropický deštný prales je biom s největším počtem druhů organismů"
Nevím co víc chcete dokládat.
Pe
Petr
3.4.2024 13:03 Reaguje na PetrA jen doplním, že je klidně možné, že v nelesních biotopech vzhledem k neustálému poškozování probíhá vývoj druhů rychleji, ale nic to nemění na faktu, že lesní a pralesní biotopy jako převažující formy byly a jsou místem s největším počtem druhů. Důvod je prostý - kvantitativní (největší prostředí má nejvíc druhů), a důkaz jednoznačný - viz můj citát z Wiki.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2024 16:30 Reaguje na PetrNo joo, když posčítáte všechny pralesy na zemi do jednoho biotopu. On ten systém Indonésie je vzhledem k dusturbancím (ostrovům a sopkám) taky jeden z hotspotů, ale jak vájumka, ostatní jsou všude v řídkých vypásaných polosuchých lesích.
Odpovědět
Pe
Petr
3.4.2024 16:51 Reaguje na Slavomil VinklerŽádné sčítání, ale jednoduše v rozlohou největším biotopu se prostě vyvinulo největší množství druhů. A i když dnes z toho původně nejrozšířenějšího biotopu zbyly jen nepatrné zbytky, stále je v nich největší biodiverzita, která dokazuje někdejší bohatost druhů.
A o Indonésii nikdo nemluvil. No a je mi jasné, že vy budete stále a za všech okolností mluvit jen o spásaných biotopech.
Odpovědět
A o Indonésii nikdo nemluvil. No a je mi jasné, že vy budete stále a za všech okolností mluvit jen o spásaných biotopech.
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2024 07:59 Reaguje na PetrNo Cimrmanův úkrok stranou. Já mluvil o hotspotech tj bejvětší biodiverzita na malé rozloze, vy o sečtení všech rozmanitých pralesů. Tak potom největší biodiverzita je na Zemi jako suma a máte pravdu vy. Omluvám se.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2024 08:10 Reaguje na Slavomil VinklerZapamatujte si slovo bezzásahovost. Nějaké spásání, sečení, management... - bez toho se příroda obešla a obejde. Tak jako chráněné druhy bez obojku:-)
Von si neuvědomuje, že trolení je i neustálé popírání prokázaných nepravd, např. o placatosti Země a podvodu na lidstvu, že lidé byli na Měsíci. Za takové kecy dal stařičký kosmonaut přihlouplému novináři pěstí. Prostě jedna vlastnost je věčná.
Odpovědět
Von si neuvědomuje, že trolení je i neustálé popírání prokázaných nepravd, např. o placatosti Země a podvodu na lidstvu, že lidé byli na Měsíci. Za takové kecy dal stařičký kosmonaut přihlouplému novináři pěstí. Prostě jedna vlastnost je věčná.
Pe
Petr
4.4.2024 12:00 Reaguje na Karel ZvářalPopírání nepravd je hezký nesmysl.
A co prosím kde popírám?
Odpovědět
A co prosím kde popírám?
Karel Zvářal
4.4.2024 12:34 Reaguje na PetrCo třeba ta nikdy nekončící pře, jak gps obojky zvířatům vadí, když je dávno prokázáno, že nikoliv. Resp. naprosto minimálně, a benefity převažují nad negativy.
Odpovědět
Pe
Petr
4.4.2024 13:04 Reaguje na Karel ZvářalTakže když s vámi kdysi někdo nesouhlasil s něčím, co nemůžete prokázat, tak popírá prokázané a je troll?
Stále jen potvrzujete, že nesnesete jiné názory, tak to označujete za trolení. Cítíte se uražený a máte potřebu se mstít.
Chápu vaše bývalé kolegy.
Odpovědět
Stále jen potvrzujete, že nesnesete jiné názory, tak to označujete za trolení. Cítíte se uražený a máte potřebu se mstít.
Chápu vaše bývalé kolegy.
Karel Zvářal
4.4.2024 13:19 Reaguje na PetrJe to přesně naopak, "kolegové" se mstí mně. Rejstřík mám čistý, ptákům jsem nikdy neublížil, je to z jejich strany projev čistokrevné šikany.
W-e: Troll je v internetovém slangu účastník online diskusních fór..., který začíná hádky, PROVOKUJE čtenáře na internetu a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k citlivým tématům. Jeho cílem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě[1][2] nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi[3] a odklonit se od tématu debaty.
Ten názor na obojek není "můj", je to pohled vědecké obce. Takže mě to nijak neuráží, a nepíši k příspěvku 3-4 další (tak jako vy), které jen zaplevelují diskusi s cílem vyprovokovat oponenty.
Odpovědět
W-e: Troll je v internetovém slangu účastník online diskusních fór..., který začíná hádky, PROVOKUJE čtenáře na internetu a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k citlivým tématům. Jeho cílem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě[1][2] nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi[3] a odklonit se od tématu debaty.
Ten názor na obojek není "můj", je to pohled vědecké obce. Takže mě to nijak neuráží, a nepíši k příspěvku 3-4 další (tak jako vy), které jen zaplevelují diskusi s cílem vyprovokovat oponenty.
Pe
Petr
4.4.2024 13:59 Reaguje na Karel ZvářalPopis trolení je přesně to, co tu předvádíte vy. Já nemám žádný cíl provokovat oponenty. Jen se bráním vašim útokům výsměchům a překrucování. Tedy vašemu trolení, provokování a urážení (ač jste v diskuzi o diskuzi psal, že by se toto dělat nemělo, a ve skutečnosti to zde jako jediný děláte)
Odpovědět
Pe
Petr
4.4.2024 12:10 Reaguje na Karel ZvářalJinak ukázkové trolení tu předvádíte vy, jelikož nesnetese nesouhlas a jiné názory. Stačí si to po vás přečíst a hned je jasno kdo je skutečný trol.
Odpovědět
Pe
Petr
4.4.2024 11:57 Reaguje na Slavomil VinklerNemluvil jste o hotspotech, chtěl jste dokázat, že v pralesích je největší rozmanitost. Dal jsem vám odkaz. A já zase nemluvil o sčítání pralesů, s tím jste přišel vy. Podsouváte mi to přesně obráceně, abyste to zamluvil.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2024 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerNo tak to se asi špatně díváte .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2024 11:16 Reaguje na PetrJe pěkné jak někdo pro stromy nevidí les a druhý vidí " jen " ten les. Spásání vegetace v první řadě znamená její obnovu. A pokud se chcete bavit o nějaké přirozenosti tak tam po těch spásačích přichází oheň. Ta pastva ve středomoří je samozřejmě druhotná příčina. No a pokud chcete les tak tam pro něj musíte mít vodu. Ten les odpařuje podstatně víc vody než nějaká savana či step.
Odpovědět
Pe
Petr
4.4.2024 11:55 Reaguje na Jarek SchindlerObnova travní vegetace na místech, kde bývaly lesy, je dost divná záminka.
To s tou vodou je jen takový optický klam. Když se někde vyklučí lesy a nadělají louky, tak to vypadá, že tam voda není, a že tam les neporoste. Samozřejmě poroste a vodu si tam sám zadrží. Pokud se nepřekročí určitá hranice vyschnutí krajiny, jako v tom Středomoří. Ale to u nás nehrozí, u nás vyroste všude všechno. Zatím ještě ano. Ale za pát let už to tak být nemusí.
Odpovědět
To s tou vodou je jen takový optický klam. Když se někde vyklučí lesy a nadělají louky, tak to vypadá, že tam voda není, a že tam les neporoste. Samozřejmě poroste a vodu si tam sám zadrží. Pokud se nepřekročí určitá hranice vyschnutí krajiny, jako v tom Středomoří. Ale to u nás nehrozí, u nás vyroste všude všechno. Zatím ještě ano. Ale za pát let už to tak být nemusí.
JS
Jarek Schindler
4.4.2024 13:05 Reaguje na PetrTo není žádná záminka. Příroda prostě a jasně neustále obnovuje svoji organickou část. O žádném optickém klamu nic nevím. A ano, u nás až na několik % rozlohy je konečnou fází les.Což je zase dáno nějákými zeměpisnými faktory. Otázkou je , potřebujeme všude les? Samozřejmě nepotřebujeme, potřebujeme i ty různé formy bezlesí. Těžko se bez nich uživíme.
Píšete, že odstraňování vegetačního pokryvu přispívá k vysušování krajiny. No i ta tráva na louce je snad vegetační pokryv. No a jak může být louka vysušená když, pokud byste ji nechal ladem zaroste rychle stromy? Na vysušeném snad stromy neporostou. Atd.
No a to, že les zadrží víc vody a proto může na rozdél od louky i víc odpařit. Ten les na rozdíl od louky třeba vytáhne tu vodu z podstatně větší hloubky. Kdyby louka vysušovala krajinu tak na ni snad nebude žádná vegetace. A oni zatím na ní jsou schopny růst i stromy. Není to zajímavé a vlastně i odporující vašemu tvrzení?
Odpovědět
Píšete, že odstraňování vegetačního pokryvu přispívá k vysušování krajiny. No i ta tráva na louce je snad vegetační pokryv. No a jak může být louka vysušená když, pokud byste ji nechal ladem zaroste rychle stromy? Na vysušeném snad stromy neporostou. Atd.
No a to, že les zadrží víc vody a proto může na rozdél od louky i víc odpařit. Ten les na rozdíl od louky třeba vytáhne tu vodu z podstatně větší hloubky. Kdyby louka vysušovala krajinu tak na ni snad nebude žádná vegetace. A oni zatím na ní jsou schopny růst i stromy. Není to zajímavé a vlastně i odporující vašemu tvrzení?
Pe
Petr
4.4.2024 13:54 Reaguje na Jarek SchindlerAno, příroda se obnovuje. A louky na místech, kde dřív bývaly lesy, a které se dnes sekají už jen aby nezarostly, nepotřebujeme a může se tam v klidu vrátit les, což krajině a vodnímu režimu velmi prospěje. Bude to ona obnova organické části přírody. Takže ano, v dnešní době oteplování a vysychání krajiny les potřebujeme - mnohem víc, než zbytečné louky (zde je argument o uživení zcela mimo)
Ničemu to neodporuje. Netvrdím že louka vysušuje krajinu. Louka jen urychluje vysychání krajiny tím, že má jen velmi malý půdoochranný a vodozádržný efekt. Ty má les mnohonásobně větší, takže les je z tohoto pohledu mnohem potřebnější a louka zbytečná (a zase se nejspíš opět bude slovíčkařit, takže ne, neznamená to striktně vše, a ano, původní luční a stepní porosty je dobré zachovat v rámci přírody a diverzity, stejně jako pastviny nutné pro ono uživení).
A jak jsem psal, vše má své hranice a nenapadlo mě, že to přesto použijete jako argument. Ano, i les jednou uschne, i tráva jednou uschne.
Odpovědět
Ničemu to neodporuje. Netvrdím že louka vysušuje krajinu. Louka jen urychluje vysychání krajiny tím, že má jen velmi malý půdoochranný a vodozádržný efekt. Ty má les mnohonásobně větší, takže les je z tohoto pohledu mnohem potřebnější a louka zbytečná (a zase se nejspíš opět bude slovíčkařit, takže ne, neznamená to striktně vše, a ano, původní luční a stepní porosty je dobré zachovat v rámci přírody a diverzity, stejně jako pastviny nutné pro ono uživení).
A jak jsem psal, vše má své hranice a nenapadlo mě, že to přesto použijete jako argument. Ano, i les jednou uschne, i tráva jednou uschne.
Karel Zvářal
4.4.2024 14:00 Reaguje na PetrLouka má nejlepší půdochranné předpoklady - hustý koberec, který drží částečky pohromadě. Daleko více kalné vody s listím, větvemi a půdy valí z lesa. Proto protierozní pásy jsou nejlépe v podobě zatravněných mezí.
Odpovědět
Pe
Petr
4.4.2024 12:18 Reaguje na Jarek SchindlerLes si může dovolit odpařovat víc vody, protože jí mnohem víc zadrží.
Kdyby les odpařoval víc vody než zadrží, neexistoval by.
(a samozřejmě nelze argumentovat extrémně krajními příklady. Vše má svoje hranice. Pokud někde neprší, uschne tam vše, i les.)
Odpovědět
Kdyby les odpařoval víc vody než zadrží, neexistoval by.
(a samozřejmě nelze argumentovat extrémně krajními příklady. Vše má svoje hranice. Pokud někde neprší, uschne tam vše, i les.)
JS
Jarek Schindler
6.4.2024 11:31 Reaguje na PetrAno a proto les již z podstaty věci nemůže být všude.
Odpovědět
MM
Milan Milan
7.4.2024 11:52 Reaguje na Jarek SchindlerTo je legrace číst tuhle diskuzi. Jen by bylo dobré říct kdo akdy naposled držel v ruce kosu a od rána sekal a sekal ten svůj palouček. Nebo jenom převzaté rozumy z počítačových modelací, či dat učelově přizpůsobených potřebám ekoaktivistů?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.4.2024 14:33 Reaguje na Milan MilanBudete se divit ale kosu doma ještě mám a sekat jsem uměl. Řekl bych že lépe něž většina těch co jezdí na ty sekáčské ochranářské akce. No už přeci jen raději nějaký čas používám " motorovou kosu".
Odpovědět
Karel Zvářal
3.4.2024 03:31A jsem opět tam, kde jsem být nechtěl. “Hádat” se Petrollem. Všichni pochopili obsah sdělení v 18,45 – jen Petroll to “nevidí”, resp. nechce vidět. Máte v logu BLÁBOLIT a TROLIT, a podle toho jedete.
Karpatské louky jsou co do diverzity jedny z nejbohatších na světě. Společenstva bylin se tam vyvíjela po tisíce let – ne že se vykácel les a na jeho místě vznikl šmahem diverzifikovaný travní porost. Tak jako na místě vytěženého lesa zmizel jeřábek a louku obsadila koroptev, a ne že tam proběhla nějaká zázračná “transformace/metamorfoza”.
Člověk byl a je na kopytnících závislý. Některé druhy megafauny vyhubil, jiné domestikoval. Dříve v lese i na poli pracovali koně, lakatoše ani džondýry tu nebyly odjakživa. No a kůň potřebuje pastvu, minimálně tedy seno (v zimě). A to poskytovaly louky, nikoliv les.
Takže lidstvo pokračuje v dávno nastaveném systému hospodaření les/louka/pole, přičemž všechny tři biotpy potřebuje. První dva nutně k obživě, les pro dřevo – a tvorbu klimatu. Proto považuji za logičtější nezalesňovat louky u nás a nekácet pralesy jinde – vše je spojeno s náklady a změnou mikro/klimatu, ale využít stávající plochy. Je to tak těžké pochopit? Není, ale trolit se musí, že.-)
Odpovědět
Karpatské louky jsou co do diverzity jedny z nejbohatších na světě. Společenstva bylin se tam vyvíjela po tisíce let – ne že se vykácel les a na jeho místě vznikl šmahem diverzifikovaný travní porost. Tak jako na místě vytěženého lesa zmizel jeřábek a louku obsadila koroptev, a ne že tam proběhla nějaká zázračná “transformace/metamorfoza”.
Člověk byl a je na kopytnících závislý. Některé druhy megafauny vyhubil, jiné domestikoval. Dříve v lese i na poli pracovali koně, lakatoše ani džondýry tu nebyly odjakživa. No a kůň potřebuje pastvu, minimálně tedy seno (v zimě). A to poskytovaly louky, nikoliv les.
Takže lidstvo pokračuje v dávno nastaveném systému hospodaření les/louka/pole, přičemž všechny tři biotpy potřebuje. První dva nutně k obživě, les pro dřevo – a tvorbu klimatu. Proto považuji za logičtější nezalesňovat louky u nás a nekácet pralesy jinde – vše je spojeno s náklady a změnou mikro/klimatu, ale využít stávající plochy. Je to tak těžké pochopit? Není, ale trolit se musí, že.-)
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2024 07:47 Reaguje na Karel ZvářalNo před lety jsme takovým říkali "Petrolíni" (zajímavé).
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2024 17:21 Reaguje na Slavomil VinklerSnad mi ten kapitalistický závazek vydrží, ale ode dneška budu ctít Werichovu půlminutu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.4.2024 09:09 Reaguje na Karel ZvářalPokud by to fungovalo v EU tak bezvadně jak píšete, tak tu nemají
rozumní lidé o čem diskutovat. Bohužel vedení EU je plné neználků
a těm tleskají jim podobní a lobbisté za své osobní zájmy. EU tak
svým chováním( bezcelní dovozy potravin z Jižní Ameriky)přímo nutí
tamní zemědělce vypalovat a těžit stále více pralesů a tím i ničit
klima na planetě, kterou tu chce zachraňovat nicneděláním v lesích,
na loukách a už i na polích. Těch plánovaných 10% půdy ladem bylo
uvolněním pro dovozy na plně pokrytý evropský trh. Výpadek 10%
produkce by udrželo i při dovozech zisky obchodníků a zlikvidovalo
konkurenceschopnost i těch dosud konkurenceschopných zemědělců. No
a podpora ochrany vlků je další způsob, jak zlikvidovat hlavně ty
málochovy a umožnit dovozy masa ze zahraničí. Je to ale něco za
něco. Ony ty země J. Ameriky toho nemají mnoho k nabídce a pokud jejich produkci nekoupíme za auta my, tak ji koupí Čína, kterou tím značně posílí. Je to snaha Čínu a Rusko odtrhnout od spojenectví se
státy J. Ameriky ze kterého má Západ doslova hrůzu. Proto oželí
vlastní zemědělskou produkci pouze proto, aby neskončila v Číně
a nebo jinde přes čínské obchodníky. Je to už ale pouze labutí
píseň západní ekonomiky, protože si tím pouze likviduje vlastní
schopnosti stát na pevném základě. Podporou dovozů z J. Ameriky
tak naopak ničíme Zemi a nakonec zničíme i naši ekonomiku. A to
proč? Přece pouze kvůli politice "boje" proti Číně a Rusku.
Odpovědět
rozumní lidé o čem diskutovat. Bohužel vedení EU je plné neználků
a těm tleskají jim podobní a lobbisté za své osobní zájmy. EU tak
svým chováním( bezcelní dovozy potravin z Jižní Ameriky)přímo nutí
tamní zemědělce vypalovat a těžit stále více pralesů a tím i ničit
klima na planetě, kterou tu chce zachraňovat nicneděláním v lesích,
na loukách a už i na polích. Těch plánovaných 10% půdy ladem bylo
uvolněním pro dovozy na plně pokrytý evropský trh. Výpadek 10%
produkce by udrželo i při dovozech zisky obchodníků a zlikvidovalo
konkurenceschopnost i těch dosud konkurenceschopných zemědělců. No
a podpora ochrany vlků je další způsob, jak zlikvidovat hlavně ty
málochovy a umožnit dovozy masa ze zahraničí. Je to ale něco za
něco. Ony ty země J. Ameriky toho nemají mnoho k nabídce a pokud jejich produkci nekoupíme za auta my, tak ji koupí Čína, kterou tím značně posílí. Je to snaha Čínu a Rusko odtrhnout od spojenectví se
státy J. Ameriky ze kterého má Západ doslova hrůzu. Proto oželí
vlastní zemědělskou produkci pouze proto, aby neskončila v Číně
a nebo jinde přes čínské obchodníky. Je to už ale pouze labutí
píseň západní ekonomiky, protože si tím pouze likviduje vlastní
schopnosti stát na pevném základě. Podporou dovozů z J. Ameriky
tak naopak ničíme Zemi a nakonec zničíme i naši ekonomiku. A to
proč? Přece pouze kvůli politice "boje" proti Číně a Rusku.
Karel Zvářal
3.4.2024 11:08 Reaguje na Břetislav MachačekA právě na tom pokrytectví a falešné hře je vidět, že je to jen komedie k oblbnutí veřejnosti. Kdyby doopravdy chtěli, dohodnou se na rozumné celosvětové politice. Ale pomocí úplatků a lobbyistů si korporace prosadí své zájmy. Jak říkám, Narubystán.
Odpovědět
Pe
Petr
3.4.2024 09:11 Reaguje na Karel ZvářalNapsal jsem tam zcela slušně a věcně svůj názor. Úplně normální diskuze, žádné trolení. Problém je ve vás a vašem egu. Nesouhlas s vaším názorem vnímáte jako trolení a pak se sám začnete chovat jako hloupý troll. Kdybyste se takhle nechoval, nedehonestoval druhé a neposmíval se, byly by tu diskuze velmi pěkné. Jenže vy to nesnesete. Tak se zkuste nad sebou zamyslet.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.4.2024 11:01 Reaguje na PetrAno, ta píseň o egu je mi povědomá, tu velmi dobře znám ze své někdejší organizace, a omílají to nejvíc ti, kterých se jiný názor dotkne - berou to jako osobní urážku. Snaha vyrábět pevnější kroužky vyústila ve vykousání "vetřelce", a to až tak důsledně, že ani u sousedů "si pes kůrku nevezme". Takže nezbývá, než dál valit samoděly, hliníku je dost. Má cenu se nad lidskými 3Z rozčilovat?-)
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
4.4.2024 12:28 Reaguje na PetrA co tedy poznali?-)))
To je záležitost 1-2 přerostlých eg/ zakomplexovaných ubožáků, kterým jsem šlápl na kuří vočíčko a ti naočkovali ostatní. V pobočce je to naprosto v poho, děti fakt nežeru.
Odpovědět
To je záležitost 1-2 přerostlých eg/ zakomplexovaných ubožáků, kterým jsem šlápl na kuří vočíčko a ti naočkovali ostatní. V pobočce je to naprosto v poho, děti fakt nežeru.
Karel Zvářal
6.4.2024 17:46 Reaguje na PetrSamozřejmě ticho, nemáme nic, ale “Naznačovat a trolit” se bude pořád, že. Tak aby to bylo NAPOSLED!, něco dodám. Kvůli připomínkám ke kroužkům (měkké si pušťa odepínal, navíc nízké jsou v rousech “neviditelné”) jsem padl do klatby (požadavek na zlepšení jejich kvality), tj. chci vyšší a tvrdší. Táhne se to už od r. 2009, ale páni evidentně potřebují černou ovci jako strašáka pro ostatní ovečky.
Vrchol všeho byl, že naočkovali i slovenské kolegy, abych ani tam nemohl kroužkovat! Prostě kvůli MALICHERNOSTI oživotní distanc, který je xmíchu i pláči. Ale raznice mám, plechu je dostatek, tak ať se pánové opájejí svou mocí i nadále. Ono je známo, jaké typy se cpou do vrcholných pozic v politice. V běžném životě to bývá začasto podobné. Fakt neuvěřitelné, trapné, neodpustitelné. Ale žít se s tím dá, jen se člověku zúží okruh přátel. A díky pochopení redakce Ekolistu mohu seznámit neinformované, kde je pes zakopán. Takový nečekaný “politický” azyl potěší (ale všechny asi ne-).
Odpovědět
Vrchol všeho byl, že naočkovali i slovenské kolegy, abych ani tam nemohl kroužkovat! Prostě kvůli MALICHERNOSTI oživotní distanc, který je xmíchu i pláči. Ale raznice mám, plechu je dostatek, tak ať se pánové opájejí svou mocí i nadále. Ono je známo, jaké typy se cpou do vrcholných pozic v politice. V běžném životě to bývá začasto podobné. Fakt neuvěřitelné, trapné, neodpustitelné. Ale žít se s tím dá, jen se člověku zúží okruh přátel. A díky pochopení redakce Ekolistu mohu seznámit neinformované, kde je pes zakopán. Takový nečekaný “politický” azyl potěší (ale všechny asi ne-).
Karel Zvářal
3.4.2024 14:17 Reaguje na PetrA jinak je mi vás nesmírně líto, když se vám lidé posmívají, že jste bretharián. To je od nich sprosté. Nemuset já chodit do obchodu, co bych za to dal!
Odpovědět
JM
Josef Mozek
4.4.2024 14:34 Reaguje na Karel ZvářalZvářale, co jste tady v této diskusi s Vinklerem předvedli, to je vrchol ubohosti, ten Petr to popsal naprosto přesně, a vy dva, nemaje argumentů, jste se snížili jen k podlým nadávkám do trollů.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2024 14:39 Reaguje na Josef MozekChápu, že pravda bývá někdy nepříjemná. Nemíním se nechat stále očerňovat, a pokud s něčím v diskusi nesouhlasíte, jsem jedno ucho:-)
Odpovědět
JM
Josef Mozek
4.4.2024 14:53 Reaguje na Karel ZvářalNo, i když Petr napsal pro vás nepříjemnou pravdu, nemusíte nadávat do trollů.
Jinak k tématu: louky s kytičkami můžou být hezké, ale je třeba zvolit priority. Pokud nám skutečně hrozí suchá období, potřebujeme lesy prostě více, než ty kytičky. Přičemž pastva ovcí s těmi kytičkami nic společného nemá, tam jde jen o kšeft
Odpovědět
Jinak k tématu: louky s kytičkami můžou být hezké, ale je třeba zvolit priority. Pokud nám skutečně hrozí suchá období, potřebujeme lesy prostě více, než ty kytičky. Přičemž pastva ovcí s těmi kytičkami nic společného nemá, tam jde jen o kšeft
Karel Zvářal
4.4.2024 15:02 Reaguje na Josef MozekVyyjádřil jsem se k tomu dostatečně zde 2.4.2024 18:45, a ano, pastva je úžasný kšeft, doufám, že v tom jedete taky!-)
Tady jde o širší/obecné souvislosti, kdy naše zemička má zachránit klímu na Zemi. Pokud nedojde k dohodě na úrovni OSN, jsou naše žabomyší rozepře (louka vs. les) naprosto marginální.
Odpovědět
Tady jde o širší/obecné souvislosti, kdy naše zemička má zachránit klímu na Zemi. Pokud nedojde k dohodě na úrovni OSN, jsou naše žabomyší rozepře (louka vs. les) naprosto marginální.
Karel Zvářal
4.4.2024 14:58 Reaguje na Josef MozekA jinak vím z dřívějška, že byste také raději zalesňoval a krajinná fragmentace by mohla jít k šípku... takže vrána k vráně... A dojímá mě ta odvaha někoho (či spíše drzost), pouštět se do obdorných témat bez základních znalostí, viz. např. poslední vstup, kdy "les chrání půdu lépe než louka". To je tak na úrovni měšťanky, dále potom nějaký humanitní obor.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
4.4.2024 15:10 Reaguje na Karel ZvářalKrajina ČR je fragmentovaná až moc.
A diskuse byla o tom, zda pro vodu v krajině je lepší les nebo holá step, už na ZŠ jsme se učili, že les. Pochybuji, že to už neplatí.
Odpovědět
A diskuse byla o tom, zda pro vodu v krajině je lepší les nebo holá step, už na ZŠ jsme se učili, že les. Pochybuji, že to už neplatí.
Karel Zvářal
4.4.2024 15:17 Reaguje na Josef MozekOpět záměrně mlžíte, a to se ještě vyjadřuji mírně. Jsem také pro les všude tam, kde to půjde. Můj pohled se týká ŠIRŠÍHO kontextu: jsem pro NEkácení jinde, kde se ničí pralesy. Do zaostalých oblastí s nízkou užitkovostí a spíše "přecházení v prachu, než pastvou" vyvážet u nás (v E) vypasený skot. Vo tom to celý je, ale to byste musel/i rozumět psanému slovu.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
4.4.2024 15:40 Reaguje na Karel ZvářalAle ano, porozuměl jsem, když jste o tom psal. Byl by to idylický stav, jenže zatím nereálný. Takže bychom se měli držet ČR, a přemýšlet, jak to udělat co nejlépe tady.
Jak píšete, les všude, kde to jde, co nejvíce stromů u silnic. Postupně omezovat topení dřevem až do nuly.
Odpovědět
Jak píšete, les všude, kde to jde, co nejvíce stromů u silnic. Postupně omezovat topení dřevem až do nuly.
Karel Zvářal
4.4.2024 15:47 Reaguje na Josef MozekJá to jako nereálné nevidím. Máme své poslance v B., je třeba tam toto téma otevřít, a než dělat boty na koleně, raději dovézt hotové od Baťů. A než louky prachsprostě mulčovat (což je údajně "ekologická" údržba krajiny), tak raději pást a maso vyvážet. Ale my raději dovezeme z bývalé Amazonie a budem každý měsíc číst "dobré zprávy", že vypalování se snížilo...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.4.2024 14:36 Reaguje na Josef MozekNení snad dříví obnovitelný zdroj který prosazovali ještě nedávno sami "ochranáři". Nějak rychle se nám to mění.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2024 15:42 Reaguje na Josef MozekA nezlobte se na mě, ale aby se mi někdo do očí vysmíval, že věřím "Štorchovým pohádkám" (Lovci mamutů), a že člověk mamuty nelovil/nevyhubil, ale sbíral kadavery... to není trolení? Popírání obecně známých faktů a tím dehonestace oponenta jako "naivního" snílka?
Pro mne OPAKOVANÉ popírání vědecky doložených faktů není "názor", ale příklad trolení. Proto jsem na toho člověka vysazený, protože to tu NIKDO JINÝ nepředvádí. Pokud už nevíte jak to neználkovi podat, tak použijete ostřejší výraz, na který čeká - a to je prý trolení! Ne jeho přiblé manévrování a blábolení. Takže tak asi.
Odpovědět
Pro mne OPAKOVANÉ popírání vědecky doložených faktů není "názor", ale příklad trolení. Proto jsem na toho člověka vysazený, protože to tu NIKDO JINÝ nepředvádí. Pokud už nevíte jak to neználkovi podat, tak použijete ostřejší výraz, na který čeká - a to je prý trolení! Ne jeho přiblé manévrování a blábolení. Takže tak asi.
Pe
Petr
4.4.2024 16:35 Reaguje na Karel ZvářalNení nic jednoduššího, než si onu diskuzi, ve které jste se cítil tak dotčený a vysmívaný, znovu přečíst:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-se-stane-kdyz-vypneme-amazonsky-prales
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-se-stane-kdyz-vypneme-amazonsky-prales
