https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-evropskych-brezich-uvizlo-29-vorvanovcu-mohou-je-mast-sonary
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na evropských březích uvízlo 29 vorvaňovců, mohou je mást sonary

27.8.2020 02:14 | LONDÝN (ČTK)
Vorvaňovci patří mezi nejzáhadnější mořské savce. Některé druhy byly pozorovány živé jen při hrstce příležitostí. Ze všech kytovců se dokážou potápět do největších hloubek - vorvaňovec zobatý se dostane až do hloubky tří kilometrů a vydrží dole dvě hodiny, zatímco loví své oblíbené sépie a olihně.
Vorvaňovci patří mezi nejzáhadnější mořské savce. Některé druhy byly pozorovány živé jen při hrstce příležitostí. Ze všech kytovců se dokážou potápět do největších hloubek - vorvaňovec zobatý se dostane až do hloubky tří kilometrů a vydrží dole dvě hodiny, zatímco loví své oblíbené sépie a olihně.
Foto | Deepdivewhales / Wikipedia
V posledních dvou týdnech uvízlo na březích severní Evropy - anebo bylo spatřeno v jejich blízkosti - celkem 29 vzácných kytovců z čeledi vorvaňovcovití. Odborníci soudí, že by tento zřídkavý fenomén mohl být spojený s používáním sonaru při vojenských cvičeních, napsal zpravodajský server The Guardian.
 

Nejprve byli spatřeni dva vorvaňovci anarnak před dvěma týdny v Severním moři. Poté uvízlo sedm vorvaňovců na západním pobřeží Irska; jednalo se o největší počet velryb, které kdy v Irsku uvízly na pobřeží. Šest z nich uhynulo, sedmou se podařilo vrátit zpět na otevřené moře.

Dalších 11 vorvaňovců uvízlo během uplynulého týdne na Faerských ostrovech a podle dostupných informací bylo pět z nich zabito na maso. V pátek byli dva vorvaňovci spatřeni v estuáru Oosterschelde na jihu Nizozemska a nejméně tři vorvaňovci byli spatřeni v zálivu Firth of Clyde západně od skotského Glasgowa. Během posledních deseti dní také uvízli a uhynuli čtyři vorvaňovci severomořští - v Nizozemsku, Belgii a na dvou místech Británie.

Rob Deaville a Matt Perkins z programu zkoumajícího velryby v Londýnské zoologické společnosti, zatím nezjistili u dvou velryb uvízlých v Británii žádné zjevné známky dekompresní nemoci z příliš rychlého vynoření a budou je nadále zkoumat.

Vorvaňovci jsou schopní se potápět do značných hloubek a krmí se v hlubinách oceánu. V mělkých vodách se objevují jen zřídka, a často je to pro ně smrtelné - jako se to stalo v roce 2006 slavnému vorvaňovci, který připlaval do řeky Temže a uhynul na dehydrataci, protože se tu nedokázal nakrmit. Vodu totiž vorvaňovci získávají ze své stravy tvořené olihněmi, sépiemi a rybami.

Existuje řada teorií, proč k podobným uvíznutím dochází. Jedním z faktorů mohou být bouře, a svou roli tak mohlo sehrát nedávné nepříznivé počasí. Také se zdá být jasné, že něco kytovce přiměje vplout do mělké vody, jako by byl narušený jejich navigační systém, které věda zatím plně neprozkoumala.

Série vědeckých studií naznačuje, že by mohlo být na vině použití vojenských sonarů a seismické průzkumy při hledání ropy. V lednu letošního roku zjistila australská studie "silné spojení" mezi vojenským cvičením, které používalo aktivní protiponorkový sonar na střední frekvenci a smrtí vorvaňovců.

Předpokládá se, že sonar může kytovce vyděsit natolik, že se příliš rychle vynoří a uhynou na dekompresní, nebo také kesonovou nemoc, jakou znají i lidští potápěči při potápění do větších hloubek.

Vorvaňovci patří mezi nejzáhadnější mořské savce. Některé druhy byly pozorovány živé jen při hrstce příležitostí. Ze všech kytovců se dokážou potápět do největších hloubek - vorvaňovec zobatý se dostane až do hloubky tří kilometrů a vydrží dole dvě hodiny, zatímco loví své oblíbené sépie a olihně.

Většina druhů vorvaňovců je vedena v kolonce "nedostatečná data" a jejich status ohroženosti je uváděn jako "zranitelné".


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist