Na Islandu zahajuje provoz největší zařízení pro odsávání CO2 ze vzduchu
The Orca, an installation built by Climeworks, will capture 4,000 metric tons of carbon dioxide per year — and serve as a blueprint for similar technology https://t.co/9nP63SNZlC
— The Washington Post (@washingtonpost) September 8, 2021
Švýcarský start-up Climeworks se specializuje na zachycování oxidu uhličitého přímo ze vzduchu. Za partnera si vybral islandskou firmu Carbfix, která se zaměřuje na uskladňování oxidu uhličitého. Společně vyvinuly zařízení, které ročně odsaje 4000 tun oxidu uhličitého ze vzduchu. To odpovídá ročním emisím zhruba 790 aut.
Celosvětové emise oxidu uhličitého loni podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) činily 31,5 miliardy tun.
Přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu je jednou z několika technologií, které umožňují jeho zachycení z atmosféry. Vědci to považují za nezbytný postup ve snaze omezit globální oteplování, které zřejmě způsobuje větší vlny veder, lesní požáry, záplavy a zvyšování hladiny moří.
Zařízení se nazývá Orca, což je odkaz na islandský výraz pro energii. Skládá se z osmi velkých kontejnerů podobného vzhledu jako ty, jež se používají v lodní dopravě, které obsahují vysoce kvalitní filtry a ventilátory k odsávání oxidu uhličitého. Izolovaný oxid uhličitý se pak smíchá s vodou a je pumpován hluboko pod zem, kde se pomalu mění v horninu. Obě technologie využívají obnovitelnou energii z blízké geotermální elektrárny.
Přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu je stále začínající a nákladnou technologií, vývojáři však doufají, že se jim podaří snížit ceny díky rozšíření zařízení, protože více firem a spotřebitelů se snaží snížit svoji uhlíkovou stopu. Podle IEA je na světě nyní v provozu 15 zařízení na přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu, které ročně zachytí více než 9000 tun.
Americká ropná společnost Occidental v současnosti vyvíjí největší zařízení na přímé zachycování oxidu uhličitého, které má z ovzduší blízko některých jejích ropných polí v Texasu ročně odčerpat jeden milion tun oxidu uhličitého.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (67)
Pavel Hanzl
9.9.2021 11:01Emil Novák
9.9.2021 13:47 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Řezáč
9.9.2021 13:54 Reaguje na Emil NovákStanislav Hrouzek
10.9.2021 00:02 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.9.2021 18:42 Reaguje na Stanislav HrouzekPetr
9.9.2021 12:21Miroslav Vinkler
9.9.2021 13:14 Reaguje na PetrProč sázet les, když se dá vydělat balík na podstatně primitivnějším zařízení. V lese by si po čase mohli natrhat leda šišky nebo bukvice.
Pavel Hanzl
9.9.2021 13:26 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
9.9.2021 13:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.9.2021 20:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPodvod - důkaz nula.
Zpovykané zvrzení je co?
bruselská něco je a co?
Pavel Hanzl
9.9.2021 13:25 Reaguje na PetrLes by bylo nutno předestilovat a uhlík natlačit do vytěžených ropných nebo uhelných ložisek. Ani tohle nechápete??
Emil Novák
9.9.2021 13:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.9.2021 15:16 Reaguje na Emil NovákPokud bychom tomu tlení zabránili a uhlík zakonzervovali, pak by skutečně les odbourával CO2 ze vzduchu velmi efektivně.
Nechápu, proč touhle cestou nikdo nejde, je nejjednodušší.
Miroslav Vinkler
9.9.2021 15:28 Reaguje na Pavel HanzlJarka O.
9.9.2021 15:41 Reaguje na Miroslav VinklerEmil Novák
9.9.2021 15:31 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.9.2021 21:01 Reaguje na Emil NovákCestou je zařízení, které trvale odchytává CO2 ze vzduchu a ukládá ho pod zem. Tisíce tun, pak statisíce, pak milióny atd. atd. tohle les prostě neumí.
Emil Novák
9.9.2021 21:49 Reaguje na Pavel HanzlTisíce tun CO2 umí pro vaši informaci uložit tisíce zasazených stromů např.
Pavel Hanzl
10.9.2021 18:31 Reaguje na Emil NovákEnergetická náročnost tam uvedená není, ale je tam uvedeno, že celé zařízení jede na OZE, takže je to víceméně fuk.
Emil Novák
10.9.2021 23:13 Reaguje na Pavel HanzlA teď pozor. Zmiňované zařízení na Islandu dokáže ze vzduchu odčerpat 4000 tun CO2 ročně. Takže by takových zařízení muselo běžet po světě deset milionů, aby dokázaly eliminovat každoročně lidstvem produkované CO2. Takže snad i vám dojde, že tudy cesta opravdu nevede.
Energetická náročnost rozhodně "víceméně fuk" není, protože každý zdroj energie má nějakou svojí uhlíkovou stopu. Našel jsem norskou studii, která uvádí střední hodnotu energetické náročnosti na zachycení a stlačení tuny CO2 ve výši 375 kWh, což např. při elektřině ze solární elektrárny odpovídá asi 16 kg dalších emisí na zachycenou tunu. To je ovšem jen v případě, že se CO2 zachycuje přímo u zdroje v mnohem vyšších koncentracích. Pokud je to ze vzduchu, kde je CO2 v koncentraci 400 částic na milion, bude to mnohonásobně více.
Mimochodem při těch 375 kWh na tunu to znamená, že by lidstvo potřebovalo vyrobit dalších 15 tisíc TWh elektřiny ročně jen na zachytávání CO2, přičemž celková současná spotřeba elektřiny celého lidstva je asi 24 tisíc TWh.
Pavel Hanzl
12.9.2021 15:41 Reaguje na Emil NovákSamozřejmě je provořadý úkol srazit emise CO2 co nejrychleji co nejblže nuly.
Čadit udelnými komíny a pak chytat CO2 ze vzduchu nedělají ani na Paroubkově Marsu.
Pokud budou emise blízko nuly, je potřeba odchytávat CO2 ze vzduchu tak jako tak, protože 420 ppm je stále mimo možnosti našeho ekosystému a tohle zařízení (ve zdokonalejším provedení) bude nutno provozovat na plný plyn tak, jako tak.
Jenom nevím, proč nejdou přes biouhlík, bylo by to daleko levnější a s minimální energetickou zátěží.
Emil Novák
12.9.2021 16:54 Reaguje na Pavel HanzlNáš ekosystém si s 420 ppm poradí i bez těchto nesmyslů.
Pavel Hanzl
12.9.2021 20:58 Reaguje na Emil NovákO té extrémní ceně bych se bavil radši spíš s jejím provozovatelem, než s vámi.
Já si vůbec nemyslím, že je to dnes efektivní řešení, ale nějak se musí přece začít.
Emil Novák
12.9.2021 22:02 Reaguje na Pavel Hanzl2) Ať už zažila nebo nezažila, nic to nevypovídá o tom, co je v možnostech našeho ekosystému.
3) Já vás nenutím, abyste se se mnou bavil o čemkoliv.
4) S takovým nesmyslem se nemusí začít.
Pavel Hanzl
12.9.2021 23:46 Reaguje na Emil NovákPřední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn.
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020
Stanislav Hrouzek
10.9.2021 00:04 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.9.2021 23:52 Reaguje na Stanislav HrouzekMiroslav Mácha
9.9.2021 13:01Majka Kletečková
9.9.2021 13:39Nevíte někdo, v jakou horninu se takto zachycený CO2 mění?
Pavel Hanzl
9.9.2021 15:18 Reaguje na Majka KletečkováStanislav Hrouzek
10.9.2021 00:07 Reaguje na Majka KletečkováRichard Vacek
9.9.2021 14:02Dnešní rituály jsou méně krvavé a snad se osvědčí jako ty aztécké, které fungovaly stovky let.
Marcela Jezberová
9.9.2021 14:041. jak se CO2 smíchaný s mořskou vodou "promění" v horninu - to jde? - a v jakou, to je poněkud vyšší dívčí - může to tady někdo srozumitelně vysvětlit?
2. pumpujete tu směs hluboko pod zem - jak? Připomíná mi to tzv. frakování při výrobě plynu z břidlic a z frakování (roztrhání podloží ve velkých hloubkách a napumpování pod tlakem roztokem) mám husí kůži. A už vůbec to nevypadá jako technologie nenáročná na materiál a energii a neškodná pro mořské dno. Fakt je zrovna tohle spása?
Jarka O.
9.9.2021 14:33 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
9.9.2021 15:22 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
9.9.2021 15:36 Reaguje na Marcela JezberováPavel Hanzl
10.9.2021 18:40 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
10.9.2021 19:20 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://sk.wikiqube.net/wiki/Lime_(material)
Pavel Hanzl
12.9.2021 15:52 Reaguje na Jarka O.Encyklopédia site:sk.wikiqube.net
Slovákovia sú ozajstný chalani...
Jarka O.
12.9.2021 19:58 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.9.2021 21:01 Reaguje na Jarka O.Cenu nezná nikdo, nikde jsem se nedočetl, v jaké fázi vývoje to vůbec je.
Jarka O.
12.9.2021 21:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.9.2021 23:50 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
13.9.2021 09:00 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
13.9.2021 11:41 Reaguje na Jarka O.Nějaký biouhlík či biometan asi těžko, protože ten bude potřeba na přímou výrobu energie. Vzhledem k omezené kapacitě produkce biomasy asi nebude možné s ním plýtvat na energeticky ztrátovou výrobu Power Gas. Tento proces se jinak v různých provedeních provozuje už nějak 100 - až 200 let, když vezmeme v úvahu první pokusy s výrobou svítiplynu a takzvaného vodního plynu. Ovšem stále je příliš energeticky ztrátový a proto se zatím nijak výrazně neprosadil.
Jako první se zřejmě prosadí v Ćíně nebo i Rusku, protože tyto země vyvíjejí jaderné reaktory specializované pro produkci levného bezuhlíkatého vysokopotencionálního tepla, až tisíc st C. Které umožní ve velké míře uskutečńovat nebo aspoń zlevnit spousty chemických syntéz včetně Power Gas.
Pavel Hanzl
13.9.2021 16:06 Reaguje na Jarka O.Na tvorbu čistého uhlíku potřebujete hodně energie, rostliny umí jet na solár, jmenuje se to fotosyntéza a dostanete čistý uhlík, který je energeticky daleko výš. Proto taky oheň ze dřeva hřeje, je to oxidace a výsledkem je zase jen CO2.
Miroslav Vinkler
9.9.2021 18:34Tedy cimrmanovské cestě odnikud nikam při hledání dalších a dalších slepých uliček.
Pokud by se CO2 jímalo prostřednictvím lesa , budou náklady setinové, provozní výdaje téměř nulové a účinnost podstatně vyšší. K tomu další ekosystémové služby o kterých si tahle hromada železa ,plechu a drátů může leda nechat zdát.
Schválně pane Hanzle, kolik si myslíte , že tahle islandská cypovina
stála ?
Karel Zvářal
9.9.2021 19:03 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
9.9.2021 19:35 Reaguje na Karel Zvářalmezi 500 a 600 dolary na tunu uhlíku.
--------------------------------------------------
A že to je pouze kšeft tady:
Climeworks se minulý týden dohodl zajišťovacím gigantem Swiss Re. Zajišťovna v podstatě nakoupila nezveřejněný objem uhlíkových offsetových kreditů, které započítá do své vlastní uhlíkové stopy.
Tento obchodní model - prodej ofsetů - je způsob, jakým se Climeworks blíží klíčovému problému rodícího se odvětví DAC : Jak vydělat peníze.
-------------------------------------------------
Doufám, že je to už jasné všem -- vymýšlí se nové technologie na základě ideového zadání, protože to vytváří zisk.
Že bychom mohli využívat za zlomek ceny přirozených procesů v přírodě netáhne -- nedá se na tom "vyrejžovat".
Radim Polášek
9.9.2021 21:03 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
10.9.2021 18:35 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
10.9.2021 18:38 Reaguje na Miroslav VinklerRadim Polášek
9.9.2021 21:01Stanislav Hrouzek
9.9.2021 23:59A to proto, že zrovna na Islandu by mohli efektivně zachycovat téměř koncentrovaný CO2 pocházející z hydrotermálních zdrojů...
Richard Vacek
10.9.2021 06:51 Reaguje na Stanislav HrouzekA ty výrony CO2 okolo budou tu nesmyslnost jenom podtrhávat.
Jarka O.
10.9.2021 07:39 Reaguje na Richard VacekNa Islandu přibudou bahenní sopky a sopečná činnost, to jo, ale to je dobře. Sopky vychrlí spousty popílku a aerosolu, a ten už je uznán za ekologický vhodný prostředek na zabránění ohřívání planety. Psali to totiž nedávno na ekolistu jako výsledek nějakého bádání. Není to všechno tak trochu na hlavu padlé?
Pavel Hanzl
10.9.2021 18:34 Reaguje na Jarka O.Jako kdybyste odřeninu kolena léčila vřelou vodou...
vaber
12.9.2021 08:12Pavel Hanzl
12.9.2021 21:04 Reaguje na vaber"Obě technologie využívají obnovitelnou energii z blízké geotermální elektrárny".
vaber
13.9.2021 08:30 Reaguje na Pavel Hanzlvy se naučte myslet a opět důkaz, že jinde je to nepoužitelné
Pavel Hanzl
13.9.2021 08:51 Reaguje na vaberNejlépe se každý pohádá o tom, o čem nikdo nic neví.
Co když to jen využívá přetoky??
Karel Tejkal
13.9.2021 23:43Jarka O.
14.9.2021 12:23 Reaguje na Karel TejkalPavel Hanzl
14.9.2021 16:44 Reaguje na Jarka O.Pavel Hanzl
14.9.2021 16:38 Reaguje na Karel TejkalTohle umí jen rostliny, které jsou největší a hlavně nejstarší FVE na světě.
V Izreeli už vyvíjí panely na bázi chlorofylu, tož uvidíme.