Na opatření proti záplavám v Česku má jít v následujících letech 62 miliard korun
Podle předkládací zprávy celkové předpokládané náklady na konkrétní návrhy opatření činí 62,35 miliardy korun. Přes 45 miliard Kč je pro povodí Dunaje, na povodí Labe má jít zhruba 8,5 miliardy korun a 8,33 miliardy Kč do povodí Odry. "Z toho ze státního rozpočtu půjde 27,347 miliardy Kč, z finančních zdrojů podniků povodí 2,858 miliardy Kč, z ostatních veřejných rozpočtů 5,888 miliardy Kč a ze zdrojů EU 26,256 miliardy Kč," stojí v předkládací zprávě. V plánech schválených na sklonku roku 2015 bylo pro šestileté období vyhrazeno přes 29 miliard korun. "Uvedené částky představují celkové náklady na realizaci opatření, přičemž doba realizace opatření může překročit šestileté plánovací období," dodává zpráva.
Obecná opatření pro prevenci rizik zahrnují změny v povodňových plánech a využití povodňového mapování jako limitu v územním plánování. K ochraně před záplavami má sloužit uplatňování zásad správné zemědělské praxe, střídání pásů plodin, vhodný výběr plodin a realizace protierozních opatření. V plánu je i další modernizaci srážkoměrných a vodoměrných stanic a lokálních výstražných systémů.
V případě tzv. konkrétních opatření jde vesměs o stavební projekty. V povodí Dunaje je plánovaná nejvyšší suma, 6,6 miliardy korun, na přípravy vodárenské nádrže Vlachovice na Zlínsku. Téměř čtyři miliardy korun by měly jít podle dokumentu do suché nádrže Teplice na řece Bečvě, přičemž projekt plánovaný na Přerovsku je v současnosti označovaný také jako vodní dílo Skalička. Přes 3,6 miliardy Kč by pak mělo jít na protipovodňová opatření na Moravě, Moštěnce, Dřevnici a Bečvě v Olomouckém a Zlínském kraji. Podle dat z roku 2017, kdy začal dosavadní plánovací cyklus, zahrnuje povodí Dunaje 46 oblastí s významným povodňovým rizikem o celkové délce 718,6 kilometru.
V povodí Horní Odry plán počítá s částkou 4,3 miliardy korun na přípravu nádrže Nové Heřminovy na Bruntálsku a suché nádrže Krnov. Na protipovodňová opatření na Opavě v úseku Holasovice až Nové Heřminovy má jít 2,8 miliardy korun.V povodí Odry na území Česka je devět oblastí s významným povodňovým rizikem o délce 283,3 kilometru.
V povodí Labe plán vymezuje 80 oblastí s významným povodňovým rizikem o délce 1825,5 kilometru. Do zabezpečení vodní nádrže Orlík před dopady velkých vod půjde téměř 1,9 miliardy korun, přes miliardu korun, jednotlivě, je pak vyhrazeno na zvýšení kapacity koryta Vltavy u pražského Rohanského ostrova a na protipovodňovou ochranu na Labi v Neratovicích.
reklama
Dále čtěte |
ČEZ zmodernizoval elektrárnu na Hracholuskách, největší západočeské vodní ploše
Nová soustava tří tůní má na Jindřichohradecku zadržovat vodu v krajině
Na ploše po porostech poničených vichřicí u Jablunkova vzniklo devět tůníOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
smějící se bestie
19.1.2022 16:19Společenský zájem nejen v těchto případech má mít přednost ! Což zde už 30let moc nefunguje.
Jindřich Duras
20.1.2022 08:47 Reaguje na smějící se bestievaber
20.1.2022 09:21 Reaguje na Jindřich Durasjen pár dobrých duší myslí jinak
Jan Knap
19.1.2022 21:36Jaroslav Řezáč
20.1.2022 10:19 Reaguje na Jan KnapJindřich Duras
20.1.2022 08:52Ostatně, správná zemědělská praxe je fajn, ale důležité je, jaká kritéria (meze, mantinely) se nastaví. U nás jsou nastaveny tak volně, že degradace krajiny může vesele pokračovat, ale nikdo za nic nemůže, protože přece splňuje daná kritéria.
A tak si u nás žijeme...
vaber
20.1.2022 09:12pro přírodu je jen dobře když se voda někdy vyleje z koryt, ovšem člověk je nalezlý všude a tomu to vadí
zajímalo by mě , co se má dělat za dvě miliardy na Orlíku,
prohlubování a čištění koryt je z hlediska ekologie , vodního života i zadržování vody v krajině ,jen škodlivé ,
člověk a příroda jsou dva nepřátelé i když člověk bez zdravé přírody nepřežije
Lukáš Kašpárek
20.1.2022 10:08Vůbec nejde jen o povodně... jde také o sucho, samozásobení obyvatelstva vodou, biodiverzitu, vodní i větrnou erozi, pozdvihnutí venkova, zaměstnanost v oborech, kde je dnes problém sehnat lidi, jde také o pojišťovnictví a další a další věci, které s poničenou krajinou souvisejí.
Ano, jsem si jistý, že se toho udělá víc pozitivního než za minulé vlády agrobarona a velkotěžaře, ale jestli to bude dost na to, aby se něco opravdu zásadně změnilo, to jisté není.
Je potřeba vytvořit celospolečenskou poptávku po zásadní změně. Věřím, že jsme se odrazili ode dna, ale k hladině a tomu, abychom se mohli nadechnout máme ještě opravdu daleko.
Lukáš Kašpárek
20.1.2022 10:14 Reaguje na Lukáš KašpárekPokud nezměníme myšlení a hodnotový žebříček, tak nám k obnově funkcí krajiny nepomůže ani nekonečně moc peněz...
