Na soutoku řek Odry a Olše hynou ryby, příčina není podle Hladíka známá Aktualizováno
"Na soutoku Odry a Olše byl hlášen úhyn ryb. Zaměstnanci ČIŽP (České inspekce životního prostředí) a Povodí Odry jsou na místě společně s vodopravním úřadem Bohumín. Zatím není znám rozsah ani příčina úhynu. Polskou stranu jsme informovali podle nastavených pravidel," uvedl Hladík na twitteru.
Státní podnik Povodí Odry vypouští vodu z přehrady Šance a částečně také z nádrže Morávka. Účelem je naředit vodu v řece Odře v Bohumíně na Karvinsku na hranicích s Polskem, kde v noci uhynuly ryby. ČTK to řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Úhyn ryb na české straně hlásí rovněž polský vodohospodářský podnik, uvedla polská televize TVN 24. Polské úřady nyní podle ministryně zkoumají situaci v obci Chalupki poté, co tam byl zaznamán nález leklých ryb, které proud přinesl z české strany hranice.
"Naléhavě jsem se telefonicky spojila s ministrem životního prostředí ČR Petrem Hladíkem, který potvrdil úhyn ryb v Odře na české straně poblíž hranice. Ministr sdělil, že na místo vyrazili pracovníci služeb, aby získali vzorky potřebné pro analýzy. Budeme informováni o výsledcích zkoumání a aktuální situaci," napsala Moskwová na sociální síti.
Podle ČIŽP by úhyn ryb mohl způsobit nedostatek kyslíku v řece. Pro přesné určení příčiny inspekce odebírá vzorky vody i uhynulých ryb. Výsledky by mohly být pravděpodobně ve čtvrtek.
Nedostatek kyslíku v řekách může být podle odborníků i důsledkem vlny veder, která v Česku panovala v posledních třech týdnech. Kyslík se ve vodě rozpouští tím hůře, čím vyšší je teplota vody. S rostoucí teplotou vody se zároveň zvyšuje i aktivita ryb, důsledkem toho i jejich spotřeba kyslíku.
"Vysoká teplota, málo vody v řece, vodní květ, ať už je způsobený sinicemi nebo řasami, může zapříčinit v nočních hodinách nebo nad ránem extrémní vyčerpání kyslíku," řekl ČTK Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Akademie věd.
Řasy a sinice se vyskytují v řekách, které jsou málo proudné. Do řek se můžou dostat i vlivem dešťů a bouřek. Lokální srážky mohou podle vědce vyplavit do řeky řasy a sinice z okolních rybníků nebo nádrží, v řece se poté rychle namnoží. Vliv na množství kyslíku ve vodě může mít i činnost zemědělců v okolí vodních toků.
Vědec upozornil i na to, že záleží na druhu ryb. "Některé druhy ryb jsou celkem tolerantní k nízkým hladinám kyslíku ve vodě, ale takové druhy, jako je lipan, pstruh nebo vranka, jsou choulostivé a ty jakékoliv kyslíkové deficity postihnou nejdříve," řekl Čech. Záleží i na velikosti ryb, čím je ryba větší, tím více nedostatkem kyslíku trpí.
reklama
Vodní zákon zpřesní postupy při likvidaci havárií, novelu podepsal prezident
Do řeky Desné unikla neznámá látka, hasiči zastavili její šíření
