Na Vysočině se otrávili dva orli karbofuranem, jeden z nich uhynul

Tomu traviči bych dala pokutu 500 000 Kč. Ale ne vězení, ale ať pořádně platí.

V tom případě by tady bylo otrav ještě více, ta pokuta je směšně nízká, téměř cena orla pro sokolnictvi.
Pokud si za to ty dědci nepůjdou sednout na nekolik let a nezaplati pokutu tak se nic nezmění.
Usvedceni již byli, ale dostali pouze podmínku.

jo, jo, asi máte pravdu

Je to důsledek hysterické a nekoncepční ochrany predátorů u nás. Logickým krokem by bylo vytvoření systému ujedišť, kam by se vyvážely zbytky z jatek, případně hospodářská zvířata, která si třeba zlomí nohu a nesmí být rozporcována za účelem prodeje v běžné obchodní síti. Tímto krokem by se omezily škody na domácím ptactvu a zvířatech a ubylo by i těchto otrav. Pokud to tak může fungovat v severských zemích, proč to nejde u nás?

1* Nejen sever, ale jižní státy (Španělsko, Švýcarsko, Řecko) kvůli supům provozují příkrmová újediště, a dobře vědí proč. Je uklizeno dřív, než mouchy nakladou a dostaví se jiná/silnější konkurence. Jen v Narubystánu se místo švédského stolu nabízí sterilní krajina a očekává se, že bude plná ikon. Aktivisté žalují o každé vnadící újedi, ale skládky odpadu, kam pentlují mnohasethlavé klíny velkých racků a kŕdle brkavců, efektních to predátorů veškeré vylíhnuté a narozené drobotiny - to je a ouřady nechává v klidu: tak je to správné, tak to být. Pana Wericha si velmi vážím, proto končím toto nevyžádené extempore.

Nevím, proč jsem se zaměřil jen na ten sever. Přitom vím, že třeba liberecká zoo posílá pravidelně odchované orlosupy bradaté do Španělska, jiné zoo, mezi nimi i naše ostravská, posílají supy třeba do Bulharska. Jenže u nás byrokratická klika z něčeho podobného má osypky. Přitom újediště za totáče fungovaly. Když jsme byli ještě federální, stát povoloval každý rok odstřel určitého počtu medvědů a ti se právě lákali na újeď. Jenže to byly praktiky prohnilého komunismu, s čímž současná kapitalistická" společnost nechce mít nic společného."

Na jihu (Španělsko, Řecko, Bulharsko) to dravci (a zejména supi) nejvíc schytali kvůli tomu, že byli otráveni ze zvířat, která byla plná antibiotik. Lidé uhynulá zvířata prostě nechávali přírodě a to vedlo k otravám. Nebyl to však jejich záměr! Proto se dnes v určitých oblastech, zejména tam, kde jsou ti dravci znovu vypouštěni, vytváří místa s bezpečnou potravou a tím bylo zabráněno možnosti podobné nechtěné otravy. Zvlášť, pokud se to týká oblasti, kde ta populace zatím není dostatečně silná. Spolu s tím však probíhá i vzdělávání lidí z okolí rezervací, aby se do budoucna otravám zabránilo. Je to tedy součástí cílené ochrany dravců, postupně se vytváří dostatečně velká bezpečná území a cílem tedy je krajina divoká bez těchto prvků. Např. v bulharských Rhodopech by mělo být od letošního roku možné znovuvysazení divokých populací koní nebo zubrů. To by spolu se zdravou populací vlků v oblasti mělo tu krajinu těchto prvků zbavit, protože bude dostatečné množství bezpečných mršin. Tomu pomohou snad i samotní místní obyvatelé. U nás se jedná o cílenou likvidaci. A tihle lidé to budou dělat, dokud jim nad jejich rybníkem či barákem jakýkoli dravec byť jen proletí. Újediště neújediště.

nechcete těm zvířatům otevřít ještě Starbucks?

Příroda je důležitější než Homo sapiens. A teď se zamyslete, kolik fástfoodů je pro lidi a kolik pro divoké ptáky a divoká zvířata.

S tím "výkrmem" na újedištích bych byl opatrný, protože důležité je
odhadnout, kolik příroda nabízí potravy pro jednotlivé predátory a
mrchožrouty tak, abychom je jen nevykrmovali a oni neplnili úkol
jako predátoři a sanitáři likvidující kadavéry. Ono plné újediště
může znamenat taky plnou oblohu orlů, ale k čemu to přírodě bude?
Bude to pouze potěšení z plné oblohy těchto ikon? Pokud příroda
neposkytuje dostatek potravy sama, tak nelze donekonečna množit
predátory a mrchožrouty. Příroda je krutá i s hladem a nouzí, ale
člověk má tendenci ji opravovat i opačným extrémem, než je pouze
regulace množství schopného přirozeně přežít. Pokud se predátor
uchýlí ke konzumaci kadavéru, tak je to znak nedostatku potravy,
ale u mrchožrouta tomu tak není. U něho je to přirozený zdroj
potravy o který ho hladový predátor ochuzuje. U nás se stal opak
a orel mořský se naučil lovit slepice a to nejenže naštvalo toho chovatele, ale po vyčerpání slepic se asi musel přeorientovat na něco jiného a jinde. U nás to je třeba zvěř sražená vlakem na koridoru a když pak orel trhá její zbytky v kolejišti, tak z něho rychlík v rychlosti 150km/h udělá potravu pro lišky a jezevce. Vše se vším souvisí a tři káňata současně sražená rychlíkem mrchožrouti "uklidili" během 2 !!! hodin. Mají totiž nory rovnou v náspech tratě a podél nich "lovecké" stezky. Projdou trať, posbírají mršiny a mají "uloveno". Ono stačí už to, kolik potravy ve formě mršin nabízíme kolem tratí a cest, neboť toto nikdy před zavedením techniky příroda nenabízela a ještě je krmit navíc? Nebyli ti dravci a mrchožrouti vzácnější než nyní už před příchodem člověka? Pamětníci pamatující
si tu dobu neexistují a nebylo jich podstatně méně než nyní? Jakou hranici množství má každý druh zvířat, aby nestrádal? U těch újedí bych byl tudíž opatrný taky, protože nažraný mrchožrout na újedišti neuklidí z přírody leklou rybu a nebo uhynutou kachnu. Jinak újeď
je i loviště těch "pravých" predátorů, kteří pohrdají zdechlinou a loví tam i ty mrchožrouty. Kdysi se u nás střílely kvanta škodné na újedištích se zbytky mořských ryb z Rybeny Bohumín(zaniklá firma) a jeden myslivec vyprávěl o lišce specializované na krkavcovité při krmení na újedi. Když ji viděl lovit vrány šedivky, tak ji dal milost a naopak ji zatleskal. Poznal ji na újedi podle toho, že nežrala ty zbytky, ale číhala ukrytá v křoví, až přiletí šedivky. Pak si jednu ulovila a tak den co den. On ušetřil za náboje do brokovnice na šedivky a měl jistotu, že nažraná liška nebude lovit
drobnou. Vždy se smál, že tato liška dostala generální pardon nebýt
lovena. Lov na újedi byl i o pozorování chování predátorů a jiných
mrchožroutů a dával přehled o jejich množství v okolí už podle
stop ve sněhu.

Vy z toho malování čertů byste si mohl udělat živnost:-) Ta újediště by představovala zlomek (20-30%) krmné dávky orlů. Ale byla by jedninečným místem k počítání a idntifikaci jednotlivých kusů. Padliny v přírodě jsou, predátoři je využívají. Toto by bylo na vybraném místě, s hygienicky ověřeným materiálem, s kamerami místolidí. Samo se to dobou nabízí, jen tupouni s tím mají "problém". Raději budou psát týden co týden tu o jednom, pak dalším, otráveném v přírodě. Ve světě to funguje, jen tady se hledají (u jiných vysmívané) špecifiká, resp. "česká cesta".

To není malování čertů na zeď, ale jen upozornění,
že pokud není nikdo ochoten stanovit množství těch
dravců v přírodě a scházející potravu nahradí příkrmem, tak riskuje to, že se dravci spokojí s
krmením a rezignují na lov a likvidaci mršin. Víte
ono to začalo povinností odvážet mršiny z přírody
do kafilérie, ač mohly posloužit mrchožroutům a
zákazem masových újedišť hlavně jako znesnadnění
lovu škodné, která mrkev nežere. Kritizuji tímto
hygieniky a opět ochranáře, kteří naházeli klacky
pod nohy myslivcům i se sklopci, kde bylo možné
chráněného predátora bez újmy na životě a zdraví
zpět vypustit do přírody. Regulovala se tak levně
škodná bez vysedávání v mrazu na posedu a stačilo
obejít sklopce a ty zkontrolovat. Neříkám železa,
kde je to konečná, ale sklopce a jiné pasti, které
pouze dočasně omezí zvíře na svobodě se staly terčem
"ochranářů" , kteří je dokonce v době, kdy byly
povoleny ničili. Je to stejné jako když podřezávají
posedy k lovu i dnes nenáviděné černé a vše vyplývá
z neznalosti problematiky lovu a regulace predátorů
laiky pasujícími se podle znalostí z příruček na
odborníky přes ochranu přírody. Víte, já kritizuji
i celoroční příkrm ptactva o kterém píšete. Myslíte si, že je dobré je naučit hledat potravu u lidí i v době hojnosti a tehdy, kdy mají plnit svoji sanitární funkci při likvidaci škůdců a semen plevelů? Ona i preference některých snadno v přírodě přežívajících ptáků díky budkám a příkrmu nemusí být to nejlepší.
Nakonec jim přirozená potrava schází a spoléhají se
na nás krmiče. Až náhle přestane někdo krmit kvůli
nemoci, tak bezradní ptáci uhynou hlady, než najdou
jiného "krmiče" a nebo u něho bojují s jeho svěřenci.
Ono všeho s mírou, ale kde ta míra je? Je dobré na
zahradu plnou koček stahovat ptáky ke krmítkům a nebo jim tam věšet budky? Neděláme tímto ptákům medvědí službu? Včera jsem měl na zahradě opět krahujce a u krmítka bylo vymeteno. Mám mu servírovat ty ptáky tím, že mu je budu koncentrovat u krmítka místo toho, aby je pracně vyhledával rozptýlené po lese? Vím ,že i on potřebuje potravu, ale není krmítko pro něho něco jako ohrada s ovcemi pro vlky? Taky se jedná o koncentraci kořisti a snadný lov proti lovu v přírodě s dostatkem překážek, krytů a hlavně rozptýlení kořisti na celé ploše. Víte mi jako zahrádkáři je taková v krmítku
v létě nakrmená sýkora k ničemu, když ponechá bez povšimnutí hmyz na stromech. Ano beru je navyknout na zdroj potravy a krmit v době nouze, ale taky i v lese na různých místech, než je pouze stahovat na dvůr, abych je mohl pohodlně pozorovat. Názory na toto vše se mohou taky různit podle preferencí diskutérů a je dobře si je vyříkat bez zbytečných emocí, což mnozí nedokážou. Já tudíž nemaluji čerty na zeď, ale vždy upozorňuji i na jiné priority a na to, že nic není černobílé, jak se některým zdá. I
já bych byl pro samoregulaci přírody, ale to by to musela být divočina se vším všudy, kdy překousnu zmar, ba až na hranici vymření některých druhů, pokud je to dáno přírodními zákony. Bohužel naše příroda je takovou ZOO a parkem, kde se už stovky let vše regulujeme a musí se to už regulovat dál.
Snílci o stádech kopytníků nedomýšlejí škody na
polích a nehody v dopravě. Snílci s vlky po celé
zemi ty kvanta plotů rozdělujících krajinu, snílci
o vodních predátorech vymizení potočáků a lipanů
a tak dále mohu pokračovat o snílcích s kroužícími
mořskými orli nad krajinou bez přirozené potravy
spoléhající se na újedi. Všeho s mírou, ale kdo tu
míru bude mít odvahu nastavit a jak to realizovat?
Přiznám se, že v dnešní době nevím, když do toho
mluví každý, kdo má díru do mezihýždí. Tady schází
to, že se jednotlivé zájmové skupiny domluví a ne
se pouze vzájemně nenávidět. Zlaté časy , kdy na
to býval pouze jeden názor a jeden "hospodář" na
rozdíl od toho dnešního chaosu. On sice taky často
chyboval, ale s poznáním chybu napravil, kdežto
dnes je tu neústupnost i od evidentních chyb z důvodu nenávisti k jiné skupině.

Ta krmeliště budou limitována množstvím vhodné potravy. Ono se zase tolik masitých zbytků nelikviduje. Těžko můžete na to krmeliště dát mršiny nemocných zvířat Navíc jedna věc. S nadcházejícím oteplováním se můžeme dočkat i obohacení naší fauny. Šakaly už tady máme. Napadlo Vás, že může přijdít doba, kdy běžným druhem naší fauny budou třebA i supi?

Ano, i to je možné a pak tu bude též diskuse
o původnosti a invazi? Tak na to jsem zvědav
stejně, jako u těch šakalů už dnes. Zatím to je pouze zajímavost, ale co za pár let, až budou běžní jako lišky? Víte krmit lze vše a taky se to děje. Rybáři vykrmují predátory marně vysazovanými rybami a raky v horských tocích. Myslivci predátory vysazováním bažantů atd. Ono i to je příkrm ,bez kterého už leckde predátoři nepřežijí a ani ta jejich kořist. Zřizují se tůně pro žáby, ale zároveň vedle nich hadníky a chrání se i jiní predátoři.
Někdy se ptám na smysl takového počínání,
kdy jeden tleská tomu a druhý onomu a obojí
je ve vzájemném rozporu stejně, jako vlci,
ploty a drobnochovatelé pro které jsou rady
Kutala a Kletečkové k ničemu. Pravá ruka neví, co dělá levá a hlava se bojí přiklonit na
jednu ze stran. Nikdy jsem nefandil vládě
jedné strany a nebo osvícenému feudálovi,
ale změna priorit s každou demokraticky
zvolenou vládou s opačnými názory se mi už
jeví jako zcestná v tom, že v určitých
věcech nelze fungovat ode zdi ke zdi a musí
být pouze jeden směr, za který převezmou
odpovědnost všichni.

Odklonit třeba orly, luňáky a další dravce na krmeliště s mršinami považuji za správné. Vykrmovat kormorány draze pořízenou násadou pstruhů považuji za zrůdnost. Další zrůdnost je to, když místy přemnožené vydry likvidují poslední zbytky raků a obojživelníků.

Podívejte se, mám celoroční příkrm, a svět se točí dál. Někdo to zatracuje, ale žádný z těch kritiků nemá takový přehled, co se týče ptačího potravního chování. Krahujci tu budou vždycky, krmítka nekrmítka. Známý mi říkal, že měl na zahradě síť (bez výra, jen volně nataženou) a během podzima a zimy chytl 7 krahujců. Ti tam měli letový koridor při cestě za ptáky do zástavby. Lítá tudy i ledňáček, přitom je to daleko od vody. A to, že jsem pro regulaci přemnožené škodné (krkavci, velcí racci, sojky), mimo samozřejmě černé, lišek a kun, jste snad již pochopil. A to právě na těchto místech by krásně šlo legálně realizovat. Ale jak si to Ouředníčci nalinkují, takové to budou mít...

“Zlaté časy , kdy na to býval pouze jeden názor“

- Kilometr dlouhý žvást, ale aspoň veřejné přiznání barvy co jste zač. Jooo to byly časy!

O tom už se zde psalo.
Ale státní úředník ( z okecávacích oborů stř. i VŠ ), něco takového nezná, bohužel.

Zase nějaký vymaštěnec. Kdybych ho chytil, narval bych mu ten sajrajt do krku.

Přesně!

Opět budu sice napaden, že fandím trávení, což není pravda, ale musím
konstatovat, že zase někomu došla trpělivost, když mu mizela ze dvora
drůbež. Lidé jsou různí a jsou si vědomi i toho, že vypátrat viníka je
téměř nemožné. U predátorů je problém v tom, že se neobejdou bez kořisti
a jdou tam, kde je. Pokud někomu nad zahradou se slepicemi krouží tři
orli a každý den mu dvě slepice zmizí, tak si určitě nemyslí, že jsou
u nás vzácní a že nikomu a ničemu neškodí. Je to prostě uhel pohledu
chovatele a nebo ochranáře. Ochranář kupuje vejce a drůbeží maso z
umělého výkrmu, kde predátoři neloví. Naopak jiný ochranář takový chov
kritizuje a opěvuje volné výběhy, kde tu drůbež decimuji dravci, které
prví chrání do roztrháni těla. Při nemožnosti rozumné legální regulace
dojde na tu nelegální velmi krutou a spekuluje se o vinících. Já bych
je hledal i u chovatelů, kterým došla trpělivost, že se někdy dočkají
rozumné regulace na stav, kdy se predátoři uživí v přírodě a nebudou muset
plenit chovy domácích zvířat. Jinak i tu jsou možností jako u vlků ploty
a ploty a u dravců i shora, ale i to může pro dravce dopadnout fatálně,
když při lovu narazí na síť chránící výběh drůbeže.

Teda já nevím, mám tam chatu a orla jsem tam neviděl. Snad jsou v zimě?

On i ten orel mořský hledá potravu tam, kde je, On nebude
čekat u zamrzlých rybníků bez leklých ryb a kachen na jaro
a letí tam, kde ta potrava je. Kachny se přesouvají i na
nezamrzlé potoky a za nimi orli. Naučí se lovit i domácí drůbež, když mají hlad a pak už není daleko ani k pozření otrávené návnady. Mnohdy to nemusí být návnada cílená na dravce, ale třeba na potkany a roztahaná po okolí, kde ji pozře i dravec. Nevím, zda je možná i druhotná otrava z otráveného potkana, ale i to bývá možné u některých jedů.
Kdysi lidé používali na hlodavce třeba otruby se sádrou,
což zabilo hlodavce zatvrdnutím střev, ale nezabilo třeba
kočku, která už tvrdou sádru nepozřela. Ano v zimě je to vždy jinak než v létě, kdy nouze nutí pozřít zvířata cokoliv. Ani nechci znát problémy se zažíváním ptáků
a zvířat živících se na skládkách, ale co oči nevidí,
tak srdce nebolí. Ti se zase stávají kořistí mrchožroutů
a predátorů i s těmi jedy, které sami pozřeli. Bohužel
nic veselého, ale bez skládek mnohé druhy budou početně
na pár procentech dosavadních stavů, protože je neuživí
příroda. Jinak nechci vás podceňovat, ale umíte za každé
situace rozeznat kroužící dravce? Mi totiž jeden ochranář nevěřil, že známému loví slepice královák, než jsem mu ho
ukázal na "tajné" újedi z uhynulého tolstolobika u výběhu
těch slepic. Chovatel se ho snažil nakrmit, aby mu už dál
nelovil slepice, čímž jich asi pár zachránil. Ochranář mi
tvrdil, že to byl jestřáb a přesvědčilo ho až to, že tam uviděl toho králováka sedícího na tolstolobiku, jako někde
v atlasu ptáků. Tak přesvědčivě zblízka to nechtíc uznal.

Újediště normálně fungovali , nevím o jediném problému . Dokud nepřišli ochránci z města , to je asi jediný problém . Vy jste tragéd 😊 slepice máme všichni ,myslím vesničany , sem tam si nějakou odnese liška ,kuna zastaví se na dvorku jestřáb , tak nějak normální stav . Orla jsem ještě u slípek neviděl , začít je kvůli tomu trávit mě připadá ubohé ,chování nehodné člověka .

Tak jest !

Já netvrdím, že je správné toho orla za ty slepice otrávit,
ale že to někdo udělá se může stát. Píšu i o nechtěném cíli
trávení, když někdo tráví třeba potkany. Pokud jich má na
statku hodně a povolené jedy nezabírají(jsou i drahé), tak
si vzpomene na karbofuran v kůlně a je vymalováno. Jak
víte, tak potkan potravu odnáší jako zásoby i mimo místo
s nastraženým jedem a může se stát kořistí dravce, který
pak zkonzumuje i tu otrávenou nástrahu. Jinak karbofuran
je dostupný ve Východní Evropě dodnes a je údajně velmi
levný na rozdíl od povolených jedů. I to je asi motivací
ho nadále používat a cílem nemuseli být vždy dravci!
P.S. Tomu chovateli královák odnesl za dva měsíce 20 slepic
z 25 a to ho naštvalo tak, že přestal slepice chovat.
Před liškami i kunami je uchránil, ale před tím orlem
nikoliv. Pokud se na vesnici chová 1 000 slepic a
predátoři jich uloví 20, tak to není 20 z 25 někde,
kde už nikdo nic nechová. Já mívám u 6 slepic ztrátu
tak 1 za 10 let díky tomu, že jsem sice na okraji
vesnice, ale výběh je mezi domy a zahradami, kde
se predátoři bojí lovit díky psům na zahradách. To
jsou ztráty, které oželím a navíc to bývá moje vina,
když slepici zadáví kuna v kurníku, který jsem večer
zapomněl zavřít. Jednou to byla liška, která přišla
přes sousedovu zahradu při absenci jejich psa ve dne.
To pak se nedá nic dělat, když podhrabala sousedův
plot a já tomu neměl jak zabránit. Proti dravcům se
bráním množstvím stromů a keřů ve výběhu slepic a
taky mi nahrává to, že je to výběh mezi domy.

Myslím si- a samozřejmě myslet znamená h.. vědět- že karbofuranové návnady nejsou cíleně mířeny na orly mořské, bohužel tito se stávají jejich obětí. Je to zrůdnost, bohužel neodstranitelná, karbofuranu je u nás bohatě dost a pravděpodobnost zajištění pachatele procentně se blížící nule. A pokud snad ano, tak jedině na udání.