Návrat kulanů má zachránit step u dunajské delty na Ukrajině
Jedním ze čtyř dnes ještě existujících poddruhů osla asijského je kulan. Zvíře, které si většina z nás spojí v lepším případě spíše s Turkmenistánem, však bylo ještě před pár staletími rozšířeno volně od dnešního Mongolska po pobřeží Středozemního moře. Na 95 % tohoto původního areálu už byl vyhuben, a v Červeném seznamu IUCN je veden jako endangered, druh ohrožený. Od toho, aby byl zařazen mezi skutečně kriticky ohrožené, jej zatím dělí existence několika izolovaných stád v Kazachstánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Mongolsku. A nyní nově, i v Ukrajině, na Tarutinské stepi, severně od Dunaje.
Tady, na území o rozloze 8000 hektarů, bylo letos v květnu vypuštěno 20 jedinců (12 samic a 8 samců), aby se stali základem nového stáda a celé regionální populace. Ta by, v optimálních podmínkách, mohla v roce 2035 nakonec čítat 250-300 celoročně volně se pasoucích exemplářů. Čímž by si volně žijící kulani na celém světě co do početnosti mohli polepšit o jednu devítinu. Na projektu návratu kulanů spolupracovaly organizace Rewilding Europe a Rewilding Ukraine, které zajistily převoz, odchov i povinnou karanténu a pobyt v kontrolovaném prostředí ohrad před vlastním vypuštěním.
Dobrá zpráva to není jen pro kulany. Okolí dunajské delty je totiž jednou z posledních opravdových stepí celé Evropy. Travnaté území, které bylo vždy spásáno velkými kopytníky, bez jejich přítomnosti nebylo možné dále udržet. A stovky druhů navázaných na tento režim byly rovněž ohroženy vymizením.
„S tím, jak budou v Tarutinské stepi přibývat kulani, bude vzrůstat i jejich význam pro biodiverzitu,“ píše RewildingEurope. „Spásáním budou zkracovat výšku travnatého porostu a tím jej činit obyvatelnějším pro sysly a sviště, podpoří růst chráněných rostlin, nalákají hmyz a motýly. A také tím napomohou prevenci velkých požárů.“ Kulani budou pomáhat živí i mrtví. Předpokládá se, že přítomnost jejich stád naláká přirozené predátory, vlky a šakaly obecné. A jejich mršiny pak poslouží liškám a supům.
Prospěch z návratu kulanů by měly pocítit i regionální komunity, které vítají návrat krajiny k původnímu stavu jako šanci na podporu ekoturistiky.
reklama
Dále čtěte |
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Majka Kletečková
17.6.2020 15:55Nedavno jsem se dočetla, že příští rok budou plnit roli přírodních sekaček na levém břehu Vltavy také koně Převalského z pražské ZOO (v místě, kde se mohlo nacházet hradiště bojovné Vlasty a jejích děvčat). Prý už tam stojí bytelná ohrada.
