Návrat kulanů má zachránit step u dunajské delty na Ukrajině
Jedním ze čtyř dnes ještě existujících poddruhů osla asijského je kulan. Zvíře, které si většina z nás spojí v lepším případě spíše s Turkmenistánem, však bylo ještě před pár staletími rozšířeno volně od dnešního Mongolska po pobřeží Středozemního moře. Na 95 % tohoto původního areálu už byl vyhuben, a v Červeném seznamu IUCN je veden jako endangered, druh ohrožený. Od toho, aby byl zařazen mezi skutečně kriticky ohrožené, jej zatím dělí existence několika izolovaných stád v Kazachstánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Mongolsku. A nyní nově, i v Ukrajině, na Tarutinské stepi, severně od Dunaje.
Tady, na území o rozloze 8000 hektarů, bylo letos v květnu vypuštěno 20 jedinců (12 samic a 8 samců), aby se stali základem nového stáda a celé regionální populace. Ta by, v optimálních podmínkách, mohla v roce 2035 nakonec čítat 250-300 celoročně volně se pasoucích exemplářů. Čímž by si volně žijící kulani na celém světě co do početnosti mohli polepšit o jednu devítinu. Na projektu návratu kulanů spolupracovaly organizace Rewilding Europe a Rewilding Ukraine, které zajistily převoz, odchov i povinnou karanténu a pobyt v kontrolovaném prostředí ohrad před vlastním vypuštěním.
Dobrá zpráva to není jen pro kulany. Okolí dunajské delty je totiž jednou z posledních opravdových stepí celé Evropy. Travnaté území, které bylo vždy spásáno velkými kopytníky, bez jejich přítomnosti nebylo možné dále udržet. A stovky druhů navázaných na tento režim byly rovněž ohroženy vymizením.
„S tím, jak budou v Tarutinské stepi přibývat kulani, bude vzrůstat i jejich význam pro biodiverzitu,“ píše RewildingEurope. „Spásáním budou zkracovat výšku travnatého porostu a tím jej činit obyvatelnějším pro sysly a sviště, podpoří růst chráněných rostlin, nalákají hmyz a motýly. A také tím napomohou prevenci velkých požárů.“ Kulani budou pomáhat živí i mrtví. Předpokládá se, že přítomnost jejich stád naláká přirozené predátory, vlky a šakaly obecné. A jejich mršiny pak poslouží liškám a supům.
Prospěch z návratu kulanů by měly pocítit i regionální komunity, které vítají návrat krajiny k původnímu stavu jako šanci na podporu ekoturistiky.
reklama
Dále čtěte |
Polský prezident vetoval zákon o vzniku národního parku v Dolním Poodří
Zarůstání středomořské krajiny neprospívá tamním unikátním nočním motýlům
Na Islandu našli v přírodě vůbec poprvé komára, uvádí AFP
Další články autora |
Krmítka jako past? Kontroverzní výzva Jacka Baddamse rozděluje milovníky ptáků
Phytomining aneb když kovy vzácných zemin těží místo rypadel rostliny
Kaňon, který by neměl existovat. Sedmý div Georgie vznikl chybou farmářůOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Majka Kletečková
17.6.2020 15:55Nedavno jsem se dočetla, že příští rok budou plnit roli přírodních sekaček na levém břehu Vltavy také koně Převalského z pražské ZOO (v místě, kde se mohlo nacházet hradiště bojovné Vlasty a jejích děvčat). Prý už tam stojí bytelná ohrada.
