https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nejlepsi-budou-zalohovane-pet-lahve-rika-sef-karlovarskych-mineralnich-vod-alessandro-pasqual
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejlepší budou zálohované PET lahve, říká šéf Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasqual

22.5.2018 17:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Výše zálohy je věc čistě technická, říká Alessandro Pasqual (KMV). Za ním sedí Soňa Jonášová (INCIEN) a Clarissa Morawski (Reloop platform).
Výše zálohy je věc čistě technická, říká Alessandro Pasqual (KMV). Za ním sedí Soňa Jonášová (INCIEN) a Clarissa Morawski (Reloop platform).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Igor Paliatka / Institut cirkulární ekonomiky
V lednu oznámil šéf Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasqual, že chce, aby se všechny plastové obaly z jeho minerálek recyklovaly. A zadal si proto vypracování studie, která mu má dát odpověď na to, jak to zařídit nejlépe. Studie ještě není hotová, podařilo se doposud zmapovat materiálové toky, přes léto se bude hodnotit LCA a cost benefit analýza. „Moje intuice mi ale říká, že nejlepší systém bude formou záloh,“ řekl dnes Alessandro Pasqual na konferenci Zálohujme?, na které byly prezentovány evropské zkušenosti se zálohovými systémy.
 

„Smyslem připravované studie není dát odpověď, jestli zálohový systém ano, nebo ne. Smyslem studie je přinést daty podloženou odpověď na otázku, jaký systém je nejlepší,“ říká Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, který Karlovarským minerálním vodám spolu s pražskou VŠCHT pomáhá studii vypracovat.

A Alessandro Pasqual to potvrzuje. „Soňa Jonášová přišla s tím, že na to musíme jít vědecky. A já jsem souhlasil.“ A dodává, že si studii zaplatil, protože chce mít nejlepší systém s tím, že kolem recyklace a třídění odpadů převládá řada mýtů.

Nicméně Alessandro Pasqual řekl, že není vědec, ale byznysmen. „A v byznysu se často řídím intuicí. Tady jsem si jistý, že nejlepší systém je zálohový.“

Jaká by mohla být výše zálohy ale nechce říci. „To je čistě technická věc. Bude muset být rozumně vysoká, aby motivovala k vracení lahví, ale nesmí být překážkou pro to, aby si lidé nápoje kupovali,“ odpovídá Pasqual.

Soňa Jonášová doplňuje, že podle estonské zkušenosti je psychologicky lepší začít s nižší zálohou a tu zvedat, než se zálohou vyšší a tu pak snižovat.

Na otázku, proč se vody Karlovarských minerálních vod nebalí do čirého plastu, říká Alessandro Pasqual, že barva PET lahví není zásadní problém. Důležité podle něho, aby se podařilo získat zpět dostatek PET lahví jednoho druhu. Pak se dají snadno zpracovat.

To potvrzuje Soňa Jonášová, podle které si čeští zpracovatelé plastů stěžují hlavně na zlaté či stříbrně barvené PET lahve.

„Jsem nešťastný z toho, že z mého byznysu vzniká velké množství plastového odpadu, který se v lepším případě podaří vytřídit a za pár korun prodat na výrobu textilních vláken. Já bych ale raději ze svého odpadu znovu vyráběl lahve,“ říká Pasqual.

„Opakované plnění PET lahví (tzv. REF PET) není vhodné řešení z hygienických důvodů, ale i kvůli nedostatečné záruce zachované odolnosti u lahví poté, co opakovaně absolvují cestu mezi stáčírnou a spotřebitelem,“ říká Pasqual. Jeho záměrem je získání čistšího a kvalitnějšího recyklátu, z něhož je možné vyrábět nové PET lahve. „ To mnohem více naplňuje principy cirkulární ekonomiky,“ říká Pasqual s tím, konkrétním krokem má být nová lahev s minimálním obsahem 25 % recyklovaného PET (rPET), kterou v příštích měsících uvede na trh.

Materiálové toky

Institut cirkulární ekonomiky v rámci studie dosud stihl zmapovat materiálové toky. Z analýzy vyplývá, že z cca 59 tisíc tun PET nápojových obalů uvedených ročně na trh vytřídíme do žlutých kontejnerů asi 39 tisíc tun. Země EU, kde je zavedený zálohový systém, dosahují však až 98% míry zpětného odběru nápojových PET lahví.

K recyklaci se u nás dostane jen 54 % PET, které je možné použít jako kvalitní PET druhotnou surovinu pro výrobu nových produktů. Materiálové ztráty jsou tedy cca 27 tisíc tun/rok a tyto materiály končí na skládkách, spalovnách či v přírodě.

„Při sledování materiálových toků odpadů můžeme identifikovat, v jakých fázích dochází ke ztrátě materiálů. V případě PET lahví hlavní ztráty nastávají u spotřebitelů, kteří odpad netřídí. Dále na dotřiďovacích linkách odpadu, kde dochází k dalším ztrátám při dotřiďování. PET lahve jsou však jeden z mála velmi dobře recyklovatelných plastů a každá jeho ztráta je tak zároveň finanční ztrátou celého systému. Na trhu se totiž cena za jednu tunu vytříděných PET lahví pohybuje od pěti do deseti tisíc korun, a to i v současné tzv. plastové krizi,“ vysvětluje Vojtěch Vosecký, projektový manažer výzkumné skupiny z INCIEN.

„Z pohledu cirkulární ekonomiky je skvělou zprávou, že Česká republika má dostatečnou recyklační kapacitu na vločkování PET lahví, tzv. PET flakes,“ říká Soňa Jonášová. Podle jejích zjištění jsou u nás čtyři hlavní zařízení na vločkování, která jsou ročně schopna zpracovat kolem 70 tisíc tun. „Recyklace PET na lokální úrovni je nejlepší volbou z pohledu ekologie i ekonomiky. Zároveň se tak vytváří nové pracovní příležitosti a posiluje se naše materiálová soběstačnost,“ dodala Soňa Jonášová. Dnes ale tato zařízení zpracovávají surovinu dovezenou ze zahraničí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej MartinMartin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

24.5.2018 08:25
Moje intuice mi ale říká, že nejlepší systém bude formou záloh,“ řekl dnes Alessandro Pasqual na konferenci Zálohujme?
Moje intuice mi říká, že Alessandro Pasqual (Matoni) si chce upevnit své dominantní postavení na trhu s minerálkami.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist