Německo chce obnovit transevropské železniční spoje
"Trans Europ Express, kterou mnozí Evropané znají, je sice minulostí, my ale tuto síť chceme obnovit a její jméno znovu použít," řekl Scheuer novinářům. Síť transevropských expresů Trans Europ Express (TEE) od 50. do začátku 90. let spojovala západní Evropu, následně ji nahradily vlaky EuroCity.
"Všichni projekt přivítali," řekl Scheuer k výsledkům konference. Páteří podle něj bude jednotný centrální rezervační systém, kdy si Evropané budou moci snadno zakoupit jízdenku kdekoli na kontinentě.
Scheuer obnovu sítě, kterou označuje jako TEE 2.0, považuje nejen za klíčové rozšíření dopravní obslužnosti Evropy, ale za důležitý krok k ochraně klimatu a k dosažení evropské neutrality emisí uhlíku. "Jízda vlakem je aktivní ochrana životního prostředí," řekl německý ministr.
Díky rozvoji transevropské sítě se budou moci podle Scheuera Evropané v příštích letech rozhodnout, zda pojedou autem, poletí či využijí vlak spojující evropské metropole.
"Chceme inovativní, propojenou, udržitelnou a digitální evropskou železniční dopravu," řekl Scheuer. Poukázal i na to, že nynější koronavirová krize je dokladem toho, jak významná je pro Evropu také nákladní železniční doprava. Tu je podle něj ale nutné zefektivnit cestou digitalizace a automatizace.
Česko podle Sechtera nechce stát stranou. Na konferenci chce náměstek českého ministra dopravy hovořit mimo jiné o tom, že Česko je připraveno podílet se na rozvoji železničních spojení nejen s pomocí stávající železnice, ale i budováním vysokorychlostních tras. Jako příklad stávajících spojů zmínil EuroCity Hungaria mezi Budapeští a severoněmeckým Hamburkem nebo vlaky jezdící přes Prahu mezi Berlínem a Vídní či Štýrským Hradcem, které by v budoucnu mohly obsluhovat i sever Itálie nebo Slovinsko.
Česká republika nyní připravuje výstavbu vysokorychlostních tratí. "Nejdále jsme ve spojení Drážďany-Praha, kde se připravuje stavba přeshraničního tunelu pod Krušnými horami," řekl Sechter. Zmínil, že vedle tratí se Saskem se plánuje vysokorychlostní propojení s bavorskou metropolí Mnichovem, polskou Vratislaví a také s Rakouskem.
Důležité podle Sechtera je, aby tyto trasy byly součástí transevropské dopravní sítě. "Z tohoto pohledu očekáváme, že Evropská komise provede revizi TEN-T," řekl na jednání Sechter.
"Nová rychlíková spojení pomohou přesunout cestující z dálnic a letadel na železnici," řekl Sechter. Poznamenal také, že je železnice příležitostí, jak může Evropa dosáhnout svých klimatických cílů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (43)
Pavel Hanzl
22.9.2020 08:43Jenže jsme nic ještě neudělali a ministr Ťok veřejně prohlásil, že do té doby nebude ani ťuk.
Výstavba dálnic propojující nás s Evropu je zcela ostudná, nádherný příklad je Brno - Vídeň.
Rakušáci mají dálnici dotaženou na naše hranice, na naší straně končí v Pohořelicích, což je na hranice asi 18 km.
Právě soudruh Ťok byl nedávno na revizi a přímo do televize prohlásil, že problémy jsou na Rakouské straně.
Připadá mi naprosto děsivé, že ministr přímo lže do médií a vůbec nikomu to nepřipadá divné.
Svatá Prostoto
22.9.2020 09:35 Reaguje na Pavel HanzlJinak by soudruzi z NDR mohli taky taktně naznačit, jak udělat aby ta transevropská jízda vlakem nebyla tou nejdražší variantou.
Jen tak ze srandy jsem si zadal Praha - Rostock, což žádná velká výzva. Vlakem mi to u ČD vyhodilo 7,5 h a necelé dva litry za člověka. Mapy mi ukazují necelých 6 hodin a cca 600 km.
A včíl mudruj.
Viktor Šedivý
22.9.2020 14:05 Reaguje na Svatá ProstotoDálniční poplatky a další daň z benzínu přiměřeně zdraží dopravu autem (to je vůbec zavrženíhodné, vždyť je individuální, ne kolektivní).
Na leteckou dopravu se hodí nějaká daň a sankční poplatek, protože je fujky fujky.
---
No, Vy to vidíte jako problém ale tohle budou mít soudruzi z EK vyřešené během pár hodin. A mudrování bude včil na Vás, protože drahé jak pes bude všechno, jen ten vlak bude jakž takž únosný.
Vaclav Sobr
22.9.2020 15:31 Reaguje na Viktor Šedivýa platila za litr paliva stejné daně jako každý kdo sedá do auta.
Viktor Šedivý
22.9.2020 16:28 Reaguje na Vaclav Sobr-
Ale jasně - prostě je vezmeme pod krkem a přiškrtíme, to by bylo, aby se nepodařilo ten pokrok prosadit.
Vaclav Sobr
22.9.2020 16:35 Reaguje na Viktor Šedivýco se toho týká osobně jsem názoru že spotřební daň by měla být uvalovaná na vše u čeho nechceme aby toho lidi tolik spotřebovávali...
a u paliv by bylo ideální čím míň tím lépe bez ohledu na obor.
Viktor Šedivý
22.9.2020 22:22 Reaguje na Vaclav SobrNo, občas mám dojem, že tohle patří mezi přání nějakých bruselských zmetků.
Lukas B.
23.9.2020 12:29 Reaguje na Vaclav Sobrno, jen si pro začátek a pro jednoduchost představte takovou sanitku nebo hasiče bez silnic.
Lukas B.
23.9.2020 12:33 Reaguje na Lukas B.Pavel Hanzl
22.9.2020 21:05 Reaguje na Svatá ProstotoZ Vídně do Berlína se jezdí vlakem velmi rychle (snad rychleji, než před válkou), jenže dokola naší republiky.
Naše neschopnost postavit kousek dálnice vede sousedy k názorům, že naši zemi obejdou i dálnicemi a vším ostaním klidně přes Polsko a Slovensko.
Pan astronom Grygar říkal, že ve středu každé galaxie bývá černá díra.
David K.
22.9.2020 21:24 Reaguje na Svatá ProstotoJak by to mělo vypadat? Zadejte si Brusel -Lille. 140 km za 30 Min. Vlak jede většinu cesty 300 km/h. A pak dál na Londýn nebo Paříž... Cena není za hubičku ale je stravitelná. Praha - Rostock by trvala 2 hodiny... Za to bych dva litry klidně dal.
Svatá Prostoto
23.9.2020 11:21 Reaguje na David K.Protože jsem samozřejmě nikde netvrdil, že v řadě destinací vlak JE lepší volbou, resp. nejlepší. Ale v řadě ne. Třeba právě TEĎ ten Rostock.
Druhá věc je, zda by po vámi popsaném upgrade té cesty vlakem byla to stálo do toho R pořád ty dva litry.
A jen tak na okraj, kdy očekáváte, že v relaci Praha-Berlín (aspoň tam) bude těch 300 km/h?
Vaclav Sobr
22.9.2020 15:30 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
22.9.2020 16:17 Reaguje na Vaclav Sobrhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_ministr%C5%AF_dopravy_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky
Jiří Daneš
22.9.2020 20:31 Reaguje na Vaclav SobrViktor Šedivý
22.9.2020 22:27 Reaguje na Jiří DanešLukáš Kašpárek
22.9.2020 08:59krok 1 - finálně pohřbít nesmyslné zpátečnické choutky na neudržitelnou lodní dopravu a v tomto tématu
už netopit další miliony a miliardy
krok 2 - začít intenzivně pracovat na projektu kvalitní evropské sítě rychlých vlaků
krok 3 - maximálně celoevropsky podporovat využití této kvalitní železniční sítě a svedení maximálního
množství cestování i dopravy zboží na železnici
Lukas B.
22.9.2020 11:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek1. tuzemská vnitrostátní lodní doprava má význam zcela marginální (ikdyž někdy, víceméně v ojedinělých případech smysl nesporně má, třeba zásobování betonárky na rohanském ostrově nebo přívoz přes lipno). labsko-odersko-dunajský kanál je fantasmagorie.
2.a3.: současná železniční síť je částečně ukrutně přetížená (koridorové tratě) a částečně na ní chcípl pes (lokálky, kde se třikrát za den sveze pět lidí). oddělení osobní a nákladní dopravy na dálkových tratích a pro příměstskou dopravu je věc velmi rozumná a je to jediná cesta, jak přiměřeně zvýšit kapacitu. pro prahu (a pro celou západní půlku republiky) je klíčovým záměrem vybudování tunelů zlíchov-Rudná a ponechání údolí berounky pouze pro příměstskou dopravu, druhá klíčová věc je oddělení osobní a nákladní dopravy směrem na drážďany.
poznámka: rychlý vlak je smysluplný dopravní prostředek na střední vzdálenosti, udává se zpravidla 200-600 km (už není ta first a last mile taková pakárna, a ještě se nevyplatí letadlo se zdržováním se na letištích). pravidelný vlak z lisabonu do istanbulu bez přestupu je pěkná atrakce, ale dopravní význam moc nemá.
Vaclav Sobr
22.9.2020 15:32 Reaguje na Lukas B.Lisabon istambul bude lepší lodí, ale třeba Lisabon-Praha by byl vlakem pro zboží naprosto ideální.
Lukas B.
22.9.2020 16:30 Reaguje na Vaclav SobrVaclav Sobr
22.9.2020 16:36 Reaguje na Lukas B.A třeba i tím že Správu hmotných rezerv by měl povinně vést nějaký "prepper". Někdo kdo bude počítat s totální apokalypsou a snažit se jí přežít by byl ideální.
Lukas B.
23.9.2020 12:24 Reaguje na Vaclav Sobrano, určité prepperství je rozumné. netvrdím, že by stát měl mít sklady důležitého ve vlastní režii, od balené pitné vody přes jedlý olej, vepřové konzervy a těstoviny po deky, ale s rozumnou mírou outsourcování určitě ano.
Vaclav Sobr
26.9.2020 23:20 Reaguje na Lukas B.David K.
22.9.2020 21:41 Reaguje na Lukas B.Vlak přes x zemí je technicky velmi složitá věc. Ale sladěné jízdní řády bez prostojů by byly levnější a stejně účinné.
Viktor Šedivý
22.9.2020 22:30 Reaguje na David K.Viktor Šedivý
23.9.2020 11:17 Reaguje na Lukáš KašpárekNěmecko vypadá jako bohatý stát, srovnání se stavem před dvaceti lety ale vůbec není pěkné.
A možná by Vás udivilo, jak klesají očekávání Němců, co se týče budoucnosti, zajištění v důchodu, úrovně zdravotní péče atp.
Pavel Hanzl
26.9.2020 16:52 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
26.9.2020 17:36 Reaguje na Pavel HanzlA je třeba i vidět na veřejném prostoru, že nestačí síly a stěží se udržuje to, co se před pár desetiletími vybudovalo.
Břetislav Machaček
23.9.2020 08:53fungovalo za císaře pána, za 1.republiky a i později za socíku. Jízdné
za hubičku, trať do kdejaké Horní, Dolní. Žáden pláč nad ekonomikou provozu
a pro zaměstnance všemožné výhody jako reži, definitíva, firemní konzumy
a na tu dobu slušné mzdy. Stavěly se nové tratě a vykupovaly soukromé do
majetku státu. Dnes pouze pláč, rozdrobení toho, co se pracně slučovalo a hledání řešení pomocí konkurence. Přitom DB i SNCF, o kterých se zde mnozí
rozplývají, jsou obrovské molochy disponující dceřinými firmami, které se
u nás tváří jako soukromí zachránci regionální dopravy.
No a výstavbu jakýchkoliv koridorů a rychlotratí vidím na velmi dlouhé
lokte, protože samotný výkup pozemků, či vyvlastnění potrvá desetiletí.
Pak bude v cestě tratě mokřad či jiná chráněná lokalita a zase se to
zadrhne. No a provozovat rychlovlaky na úkor nákladní dopravy na těch
stávajících tratích je nejen ekonomický, ale i ekologický nesmysl. Už
dnes jezdí náklady pouze v noci a mimo ucelených souprav nemá o kusové
zásilky ze soukromých dopravců nikdo zájem. Náhrada vagónů kamióny
u malých objemů dopravy je možná ekonomická, ale pochybuji o jejich
ekologickém přínosu. To už nehledím na přetížení okresek a místních
komunikací. Takže pohádku jsem si přečetl a jako bývalý zaměstnanec ČD
jsem se pouze pousmál a vrátil se do reality, ve které se budeme plácat
minimálně několik desítek let.
Svatá Prostoto
23.9.2020 11:25 Reaguje na Břetislav Machaček810 forever:-))).
Břetislav Machaček
23.9.2020 15:36 Reaguje na Svatá Prostototo co odveze ČSD(nyní ČD), tak odvezou kamióny a autobusy.
Nastalo tak propouštění, protože zmrazili jakékoliv opravy
vozidel, nákup nových, opravy budov nádraží a i tratí. To se
táhne dodnes a pouhé přestavby starých vozidel(i těch ř.810) bylo pouhé lepení děr a mrhání prostředky. Stát prodal v té době vagónku Studénka s velkou slávou firmě z USA, která nejprve zrušila divizi osobních vozů a souprav a nakonec divizi nákladních vozů převedla do Rumunska. Nebýt firmy
v Ostravě-Vítkovicích, tak nakupujeme ze zahraničí i ty
příměstské vlaky typu Elefant či Panter. Nákup sedmi
Pendolin nás stál tolik, že jsme mohli nakoupit několik
stovek moderních vozů a s našimi lokomotivami jsme mohli
mít dávno špičkové vnitrostátní rychlíky. Honit bycha
nechci, ale taky jako patriot jsem rozezlen z kritiky
ČD, kterou do daného stavu dostaly všechny předchozí vlády
a zvláště pak ty pravicové, pro které všechno státní bylo
jako červený hadr na býka. Přitom DB i SNCF a i jiné velké
evropské společnosti jsou státní a stát se o ně patřičně
stará. Zjistěte si kolik se sype peněz do DB a SNCF a pak
vám bude jasné, proč tam jezdí rychlovlaky. Zjistěte si
kolik se nasypalo peněz do železnic ve Španělsku či Itálii.
No a o Číně už ani nehovořím. Ta má dnes nejvíce rychlodrah
na světě a prosím státních. Takže já vím přesně proč je to
u nás tak a taky se to vždy snažím lidem vysvětlit. Pokud
se do všeho plete politika a ideologie, tak to končí vždy
neslavně. No a těšit se z 3O.let starých ojetin je stejné,
jako naše staré ojetiny používat dosud. Je to pouhé zhodnocení vozidel určených ke sešrotování v zemi druhé či
třetí kategorie a tu se tím ještě chválíme. Třicet let se těží z toho, co stát podědil po minulém režimu a to jak v dopravě, v energetice a i jinde. Pár novinek to nezachrání
a bez výrazných investic budeme zaostávat neustále.Nová fasáda zbořeniště nezachrání a nový lak nové vozidlo nedělá. Chce to pouze sundat růžové brýle a pravdivě vše pojmenovat.
Pokud bychom po třiceti létech tunelování a špatného
hospodaření měli dát vše v brzké době do pořádku, tak nebudou dva bilióny dluhů, ale deset. Ty peníze skončily
ale jinde a u jiných, které tak moc obdivujeme. Zadarmo
nám nikdo nic nedal a ani nedá. Tomu věřte.
Lukas B.
24.9.2020 09:54 Reaguje na Břetislav MachačekSvatá Prostoto
24.9.2020 11:07 Reaguje na Břetislav MachačekJá jsem bohužel tak starej, že to pamatuju.
Břetislav Machaček
25.9.2020 10:44 Reaguje na Svatá Prostotoi vozy se v té době vyráběly většinou v tuzemsku
ve velkých sériích a průběžně se obnovoval jejich park. Dodnes tu mnohá vozidla po přelakování jezdí. U soukromníků jsou to dokonce i šedesát let staré elektrické Bobiny a Šestikoláky. Vím, že to nebyla
špička v oboru, ale na naše podmínky to bylo vše
dostatečné. Ve vývoji byla nová vozidla a po revoluci se vývoj zastavil a vzhlíželo se k Západu a k nákupům třeba těch Pendolin, pro které tu ani
nebyly vhodné tratě. Bylo důležité je koupit a u
nich se nechat vyfotit s tím, že už máme rychlovlak, který jezdí na dané trati pomalu.
No a o přehradách, elektrárnách a mnoha
továrnách včetně škol a jiných veřejných budov nehovořím. Z toho všeho se pouze stále rýžuje
a investice se proinvestují na fasády a pomníky.
Jsem zvědav za co po 30 letech "dobrého" hospodaření postavíme náhradu za ty stárnoucí
elektrárny a za co opravíme ty neudržované a solením zničené mosty a silnice. Za co se budou budovat nové stavby. Pokud to bude pouze na dluh, tak to tu tak nehospodařil v munulosti nikdo. Nevidí to pouze ideolog a zaslepenec, který neguje vše minulé a vychvaluje nynější bordel a zlodějnu.
V tom se lišíme a věřte, že na minulém režimu jsem
viděl mnoho chyb, ale vidím je i na tom nynějším. Pouze vycházím z toho, kdo měl jakou startovní
čáru a jaké měl politické a hospodářské možnosti.
V dnešní politické svobodě se už nikdo nemůže
vymlouvat na RVHP, SSSR, embarga, COCOM a jiná
politicko-hospodářská omezení. Nyní se pouze jedná
o dobré hospodaření a k němu je setsakra daleko.
Majka Kletečková
23.9.2020 22:17Svatá Prostoto
24.9.2020 11:09 Reaguje na Majka KletečkováPavel Hanzl
25.9.2020 14:19 Reaguje na Majka KletečkováKarel Karel
26.9.2020 10:25 Reaguje na Pavel Hanzlnemá ve světě obdoby. Na vlastní kůži jsem zažil, co udělal
se ziskovým podnikem "inteligentní ódesák...
Pavel Hanzl
26.9.2020 16:54 Reaguje na Karel KarelPavel Hanzl
26.9.2020 16:57 Reaguje na Karel KarelPak to máme zabalit celý a přihlásit se jako poddaná země pod Německo, Rakousko, Slovensko nebo Polsko.
Viktor Šedivý
26.9.2020 17:40 Reaguje na Majka KletečkováA nebo zase ještě víc dotovat, zdaňovat ...
Břetislav Machaček
27.9.2020 11:49 Reaguje na Majka Kletečkovárychlovlaky. Za třicet let mají i ve Škodovce jako dceřiné velmi
ziskové společnosti Volkswágenu poloviční mzdy než v doma v Německu.
Čím dál na východ, tak ještě méně a méně. To není o produktivitě
práce, ale o využití levné pracovní síly a tak je to ve většině
podniků. Takhle nikdy nedosáhneme jejich úrovně, protože to ani
není v jejich zájmu. Museli by pak výrobu přesunout do Afriky
a tak sem alespoň navážejí "inženýry" z ní, aby tlačili na mzdové
náklady i doma. U pásu může být člověk klidně bez velkého vzdělání
a stačí být dostatečně zručný, rychlý a neremcat. O to tu jde a
i ty rychlovlaky budou nakonec pouze pro horních 10 000 a zbytek
bude jezdit dál starými ojetými soupravami. Jinak s vámi souhlasím
v tom, že ty rychlovlaky by byly částečně prospěšné, pouze je třeba
posoudit ekonomičnost kompletního přebudování či vybudování nových tratí. Místní vzdálenosti nejsou nijak velké a nutnost dojíždět
za prací stovky kilometrů tu není. Pokud půjde pouze o cesty za
zábavou, tak je zbytečné až tak spěchat. Já se rád kouknu na
krajinu kolem tratě, kde v té rychlosti ještě rozpoznám strom
od šmouhy za oknem jako při jízdě rychlovlakem. Mantra spěchu
a pak vysedávání u kafe je zbytečnost a já si osobně mnohdy
pomalé cesty ve vlaku užívám.