NKÚ: Stát si v ochraně přírody dává cíle bez šance na splnění
NKÚ posuzoval hospodaření s finančními prostředky za více než šest miliard. Z toho pocházelo 5,15 miliard Kč z operačního programu Životní prostředí (OPŽP), další téměř miliardu vydalo MŽP v kontrolovaných letech ze státního rozpočtu.
NKÚ odhalil řadu pochybení: některé ukazatele, které slouží k posouzení úrovně plnění cílů programů MŽP a OPŽP, nebudou splněny. U národního dotačního Programu péče o krajinu (PPK) ministerstvo nestanovilo žádná kritéria pro jeho hodnocení a nesledovalo tak přínosy vynaložených prostředků.
A to přesto, že Program péče o krajinu je finančně nejvýznamnějším neinvestičním národním dotačním programem v oblasti péče o krajinu. MŽP nesledovalo přínosy poskytnutých peněžních prostředků a nemůže tedy vyhodnotit, zda podpora ve výši 759 milionů Kč přispěla ke zlepšení stavu přírody a krajiny.
Kontrola ukázala i na pochybení při zadávání veřejných zakázek. Některé nedostatky vyhodnotil NKÚ jako skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně.
Cíle programů MŽP a operačního programu Životní prostředí 2014–2020 nebudou podle NKÚ splněny v plném rozsahu. K posouzení úrovně plnění cílů OPŽP slouží mj. tzv. výstupové indikátory, které si samo ministerstvo stanovilo. Ze sedmi těchto indikátorů nebudou splněny čtyři. Tři z nich vykazovaly na konci roku 2021 plnění pod úrovní 10 % cílové hodnoty. Nesplní se tak např. předpokládaný počet opatření k omezení nepůvodních druhů, opatření pro podporu druhů a stanovišť a opatření k předcházení, minimalizaci a nápravě škod působených zvláště chráněnými druhy.
U národního programu „Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny – od roku 2019“ nebude splněno šest z osmi cílových hodnot, tedy 75 % sledovaných indikátorů.
Dalším ze zjištění kontrolorů NKÚ je fakt, že MŽP nepodalo žádný návrh na zápis předkupního práva státu do katastru nemovitostí, čímž nepostupovalo dle zákona o ochraně přírody a krajiny. V důsledku takového jednání dochází k převodům přírodně cenných pozemků bez uplatnění přednostní nabídky státu. Na tuto skutečnost upozornil NKÚ již při kontrole v roce 2018.
Přečtěte si také |
Správa železnic během vegetačního klidu vykácela podél tratí téměř půl milionu stromůV kontrolovaném období let 2019–2021 obdrželo MŽP v rámci předkupního práva státu sedm nabídek ke koupi pozemků nacházejících se v národních přírodních rezervacích nebo památkách. U tří z těchto nabídek nedodrželo MŽP zákonnou 60denní lhůtu k vyjádření, ačkoliv mělo o výkup pozemků zájem. Stát tak některé pozemky v přírodně cenných lokalitách nevykoupil. U jedné nabídky prodávající nakonec uzavřel kupní smlouvu s AOPK i po uplynutí 60denní lhůty.
U některých příjemců podpory odhalila kontrola NKÚ nedostatky v plnění podmínek poskytnuté dotace či při zadávání veřejných zakázek. Např. AOPK porušila zásadu transparentnosti a zákazu diskriminace, neboť přímým zadáním jednomu dodavateli omezila okruh možných dodavatelů. Na základě smlouvy o dílo uhradila vybranému dodavateli v roce 2019 celkem 470 tisíc Kč a následně v roce 2020 už 2,3 milionů Kč. NKÚ vyhodnotil toto jednání jako skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně.
MŽP se k nálezům NKÚ vyjádřilo v tiskové zprávě, většinu jeho nálezů zasazuje do kontextu, v němž se jeví jako méně významné.
NKÚ dává závěry své zprávy do souvislosti s tím, že v Evropské unii se zásadně nezlepšuje stav evropsky významných přírodních lokalit ani druhů. Úbytek chráněných druhů a stanovišť se i přes dílčí úspěchy nedaří zastavit. Evropská komise odhaduje, že neplnění hlavního cíle „Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2020“ způsobuje ekonomice EU každoroční ztráty v objemu 50 miliard eur.
Česká republika zaznamenává podobný úbytek biodiverzity jako celá EU. A se zhoršením fungování ekosystémů vzrůstá i citlivost vůči změně klimatu a nebezpečí zavlečení nepůvodních druhů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Jaroslav Řezáč
30.4.2023 05:50 Reaguje na Karel ZvářalMyslet si, že jiné státy na východ od nás je v plnění zeleného blouznění lépe asi není možné.
Pavel Hanzl
30.4.2023 09:12 Reaguje na Jaroslav Řezáčrýpal lesní
1.5.2023 15:25 Reaguje na Pavel HanzlNKÚ jen popsal to, co se děje pravidelně, a nejen v tomto případě.
Švejk by se tímto křivým obviněním cítil dotčen, věnoval se - jak známo - jinému oboru, přírodu ani stát neožebračoval.
<rl>
Pavel Hanzl
3.5.2023 17:27 Reaguje na rýpal lesnírýpal lesní
19.5.2023 09:26 Reaguje na Pavel HanzlDosti častý stav v pravicovém ráji.
<rl>
Slavomil Vinkler
29.4.2023 08:14Jaroslav Řezáč
30.4.2023 05:53 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
30.4.2023 19:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
30.4.2023 09:07Např: pěkná tůňka, práce bagříkem na aspoň dva dny i porovnáním a osetí ploch trávou za nižší milióny korun atd.
Velmi hezký byl náklad několik vyšších desítek tisích za vysázení vrbiček u kousku nově revitalizovaného potoka. Pokud by poslali místního důchodce, aby nařezal proutky a nastrkal je do země, tak to mají ta tisícovku, kdyby neudělali vůbec nic, vrby tam stejně vyrostou stejně, jako u jiného potoka.
Dost mi to připadá ostudu na Czech Tech někdy za Paroubka, který nechal celou akci zmlátit policajty a soudní znalec spočítal škodu na travním porostu na nějakých šest? osm? (nevím přesně) miliónů korun. Ten sedlák neudělal vůbec nic a sklidil tam otavu normálně.
Miroslav Vinkler
30.4.2023 20:50hubou , v reálu je to doslova otřesné.
Nad nějakou spoluprácí se státem jsem po osobních zkušenostech např. devastace Králickéhoo Sněžníku a okolí, doslova zlomil hůl.
Je to házení perel sviním !
rýpal lesní
19.5.2023 09:30 Reaguje na Miroslav VinklerMarcela Jezberová
1.5.2023 16:23Panda Kočičí
4.5.2023 11:35Pavel Hanzl
4.5.2023 13:31 Reaguje na Panda KočičíTak čemu se čemu?