Nová platforma odborníků i státní správy má řešit problémy s invazními druhy
22.9.2023 01:08 | PRAHA
(ČTK)
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je druh opadavého listnatého stromu z čeledi simarubovitých, pocházející z Asie. V Česku byl poměrně často pěstován jako okrasná dřevina a často zplaňuje, zejména v prostředí lidských sídel, například v oblastech rumišť, nebo dopravních staveb. Na území dnešní České republiky byl prokazatelně vysazen v roce 1803 v Lednici na Moravě. V roce 2004 již byl evidován na 202 lokalitách převážně v teplých oblastech jižní Moravy a v Polabí v nadmořské výšce do 350 m n. m. Agresivně se prosazuje i v Národním parku Podyjí a v Chráněné krajinné oblasti Pálava.
Licence | Volné dílo (public domain)
Z invazních druhů podle něj dělají odborníkům starost například nutrie říční, jelen sika, pajasan žláznatý, bolševník velkolepý, rak mramorovaný nebo sršeň asijská. Šíření takových druhů má negativní dopad na biodiverzitu, genetickou variabilitu původních druhů, kvalitu vodního prostředí nebo na hospodářství. Některé invazní druhy přenáší patogeny, které působí na hospodářské plodiny, ale také způsobují alergické reakce u lidí, upozornili odborníci.
"Invaze jsou problémem, jenž se dotýká mnoha sektorů, proto jeho řešení vyžaduje úzkou spolupráci všech zúčastněných," konstatoval Petr Pyšek z Botanického ústavu AV. Podle něj v Česku dosud taková platforma chyběla a ocenil, že se minulý týden kvůli tomu v Praze Průhonicích sešli zástupci organizací, které mají co do činění s biologickými invazemi v ČR, tedy ústavů Akademie věd, univerzit, výzkumných organizací ministerstev životního prostředí a zemědělství, povodí Vltavy a Labe a zástupci krajských úřadů i nevládních organizací.
"Zaměříme se zejména na zvýšení informovanosti veřejnosti o tom, které druhy jsou u nás nepůvodní, co způsobují a jaké jsou možnosti sledování jejich výskytu, omezování a likvidace," doplnila Kateřina Berchová Bímová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Podle ní je totiž jedním klíčovým předpokladem řešení problémů, které invazní druhy působí, předávání informací nejmladším generacím.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Německý prodejce uzenin zpracovává maso přemnožených mývalů
V Mohelenské stepi na Vysočině ochránci jako nepůvodní druh likvidují i opuncii
Čeští vědci pomáhají v Portugalsku lovit invazní sumce. Největší úlovek měl 228 centimetrů a 91,5 kilogramů Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Hu
ss
JD
Jindřich Duras
23.9.2023 11:38 Reaguje na HunterEvidentně nemáte páru, o co jde, že? Ale to vám bohužel nemůže zabránit, abyste psal hloupé komentáře.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
22.9.2023 08:51A co vytvořit skupinu makáčů s křoviňáky a mačetami, co ty invazní druhy budou odstraňovat?
Odpovědět
Hu
Hunter
22.9.2023 09:33 Reaguje na Michal UhrovičTo by aspoň nějaké řešení bylo, ať to strikat roundapem nebo vysekavat nebo střílet.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
23.9.2023 11:44 Reaguje na HunterJasně, hunter by nejraději všechno zastřelil, jak jinak. Jenže tady jde nejen o jednotlivé druhy třeba vodních organismů, o kterých jste nejspíš v životě neslyšel, ale o návrhy, co s tím. A tady bychom byli s vaším, sofistikovaným přístupem rychle v koncích.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
22.9.2023 12:22 Reaguje na Michal UhrovičZelenejch kecálistů je dost, můžou nastoupit na práce !
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
23.9.2023 11:39 Reaguje na smějící se bestieNejdříve je dobré vědět, co budete dělat a proč, než vezmete do ruky nějaké nářadí. Nebo se mýlím?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.9.2023 14:19 Reaguje na Jindřich DurasO nebezpečí invazivních druhů se hovoří minimálně posledních 20 let. Pokud po dvaceti letech se nějaké instituce dobraly k tomu, že se existence invazivních druhů má monitorovat, jak dlouho bude trvat, než se přistoupí k jejich likvidaci?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
23.9.2023 19:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLikvidace některých druhů už se děje desítky let, samozřejmě marně, typicky bolševník nebo křídlatka. Jenže těch druhů je spousta a přibývají stále další a další. A s invazními druhy sem přicházejí i jejich nemoci či paraziti, kteří se zase dívají, co by u nás napadli. Ty opravdové invazivce už nikdo nevyžene, ale je třeba nějak zpomalit jejich šíření, aby si na ně celý ten systém nějak zvykl. Pak jsou další, které je třeba držet na uzdě, třeba střevlička východní, karas stříbřitý (ale to stojí rybáře čas a peníze, tak do toho zas tak moc nejdou) + druhy, jejichž chov se musí striktně zakázat (sumeček černý třeba).
Jenže pak jsou desítky druhů, kterým je třeba se bránit hodně nekompromisně (třeba ta nová sršeň, někteří mravenci, raci, komáři schopní přenášet západonilskou horečku a spoustadalších), takže se musí monitorovat jejich objevení a rozšíření atd. Běžný člověk si jich totiž nevšimne. No a pak se proti nim musí něco podniknout, což je zase o lidech a penězích, navíc se nesmí zničit něco, co je tu doma. Takže je opravdu třeba věc dobře rozmyslet.
Také je třeba kupříkladu zvážit, jestli postřik invazních kytek herbicidem nezpůsobí víc škody než užitku. A takových témat je hrozně moc.
No, to jen tak, zdá se, že vás to zajímá :-)
Prostě svět invazních organismů je dneska - navíc s měnícím se klimatem - obrovsky rozsáhlý a například diskutér Hunter to s puškou opravdu nevylepší :-)! Ostatně, kdyby chtěl, může místo psaní pitomostí vyrazit s flintou na mývaly a psíky mývalovité, těch tu máme taky dost :-)!
Odpovědět
Jenže pak jsou desítky druhů, kterým je třeba se bránit hodně nekompromisně (třeba ta nová sršeň, někteří mravenci, raci, komáři schopní přenášet západonilskou horečku a spoustadalších), takže se musí monitorovat jejich objevení a rozšíření atd. Běžný člověk si jich totiž nevšimne. No a pak se proti nim musí něco podniknout, což je zase o lidech a penězích, navíc se nesmí zničit něco, co je tu doma. Takže je opravdu třeba věc dobře rozmyslet.
Také je třeba kupříkladu zvážit, jestli postřik invazních kytek herbicidem nezpůsobí víc škody než užitku. A takových témat je hrozně moc.
No, to jen tak, zdá se, že vás to zajímá :-)
Prostě svět invazních organismů je dneska - navíc s měnícím se klimatem - obrovsky rozsáhlý a například diskutér Hunter to s puškou opravdu nevylepší :-)! Ostatně, kdyby chtěl, může místo psaní pitomostí vyrazit s flintou na mývaly a psíky mývalovité, těch tu máme taky dost :-)!
JŠ
Jan Škrdla
22.9.2023 21:37 Reaguje na Michal UhrovičPajasan křoviňákem ani mačetou neodstraníte.
V případě bolševníku si navíc koledujete o Darwinovu cenu, pokud na sobě nemáte skafandr.
Odpovědět
V případě bolševníku si navíc koledujete o Darwinovu cenu, pokud na sobě nemáte skafandr.
JD
Jindřich Duras
23.9.2023 11:41 Reaguje na Jan ŠkrdlaNavíc jsou dnes pajasany součástí městské zeleně, kde jejich likvidace zvedne protesty občanů typu zdejších Chytráků, co všechno vědí nejlíp.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.9.2023 09:12 Reaguje na Jindřich DurasU městské zeleně to není s pajasanem až tak kritické
jako na březích řek, kde je snad poslední dřevinou,
kterou nechají bobři na pokoji. U nás jim padly za
oběť takřka všechny vrby a osiky a nahradil je pajasan. Vytváří neproniknutelné houštiny spolu s
křídlatkou, které vyhovují osluněné břehy bez těch
starých velkých stromů, které ji zastiňovaly. Co
s tím, aby se k řekám vrátily velké vrby, které
budou dělat stín křídlatce, aby se ji tam nelíbilo?
Obávám se, že než vy má lepší radu pan Hunter, ale
můžete mne přesvědčit o opaku, aby po zlikvidovaných vrbách u řek nezůstaly pouze pajasany a křídlatka.
Odpovědět
jako na březích řek, kde je snad poslední dřevinou,
kterou nechají bobři na pokoji. U nás jim padly za
oběť takřka všechny vrby a osiky a nahradil je pajasan. Vytváří neproniknutelné houštiny spolu s
křídlatkou, které vyhovují osluněné břehy bez těch
starých velkých stromů, které ji zastiňovaly. Co
s tím, aby se k řekám vrátily velké vrby, které
budou dělat stín křídlatce, aby se ji tam nelíbilo?
Obávám se, že než vy má lepší radu pan Hunter, ale
můžete mne přesvědčit o opaku, aby po zlikvidovaných vrbách u řek nezůstaly pouze pajasany a křídlatka.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.9.2023 11:16Je to asi 15 let, kdy dcera našich známých dělala odbornou práci, při které mapovala výskyt křídlatky v povodí Ostravice. Závěr té práce konstatoval, že křídlatka se šíří velkým tempem a je třeba s tím něco dělat. Uplynulo 15 let a stát chce začít mapovat invazivní druhy. Když to vezmu zdravým selským rozumem, tak stát na to exkrementuje, akorát předstírá iniciativu.
Odpovědět
ss
BM
Břetislav Machaček
24.9.2023 09:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKřídlatka potřebuje ke svému životu osluněné stanoviště a ve stínu
velkých stromů buď vůbec neroste a nebo živoří. Bohužel velké stromy
buď dožívají a nebo jsou obětí bobrů. Ti nedovolí ani vyrůst jejich
potomkům mimo pajasanu, který jim nechutná. Na svém příbřežním
pozemku kamarád chrání poslední vrby a osiky obalením pletivem a
nátěrem kmenů gumoasfaltu. Jiná obrana před bobry není mimo lovu, který je ale tabu. Takže budoucností kolem řek bude pajasan a
křídlatka i bez monitoringu a marných chaotických chemických zásahů.
Podle monitoringu zasahovali na dolním toku a semeniště na horním
toku si ponechali jako rezervoár, až ji draze a pracně vymýtí po proudu. Nakonec prima nekonečný kšeft a jistota věčných zakázek.
Odpovědět
velkých stromů buď vůbec neroste a nebo živoří. Bohužel velké stromy
buď dožívají a nebo jsou obětí bobrů. Ti nedovolí ani vyrůst jejich
potomkům mimo pajasanu, který jim nechutná. Na svém příbřežním
pozemku kamarád chrání poslední vrby a osiky obalením pletivem a
nátěrem kmenů gumoasfaltu. Jiná obrana před bobry není mimo lovu, který je ale tabu. Takže budoucností kolem řek bude pajasan a
křídlatka i bez monitoringu a marných chaotických chemických zásahů.
Podle monitoringu zasahovali na dolním toku a semeniště na horním
toku si ponechali jako rezervoár, až ji draze a pracně vymýtí po proudu. Nakonec prima nekonečný kšeft a jistota věčných zakázek.
BM
Břetislav Machaček
24.9.2023 09:25 Reaguje na Břetislav MachačekJinak bobrům chutná i kukuřice a tahají si ji z pole až k
norám. Tou se na podzim vykrmí a zbývající stromy si šetří
na zimu.
Odpovědět
norám. Tou se na podzim vykrmí a zbývající stromy si šetří
na zimu.
EL
Ema Lapčíková
22.9.2023 14:53"... že se minulý týden kvůli tomu v Praze Průhonicích sešli zástupci organizací, které mají co do činění s biologickými invazemi v ČR, tedy ústavů Akademie věd, univerzit, výzkumných organizací ministerstev životního prostředí a zemědělství, povodí Vltavy a Labe a zástupci krajských úřadů i nevládních organizací."
Tož to možeme byt na Moravě "klidní" – Povodí Moravy a Povodí Odry se to netýká!? :-D
Odpovědět
Tož to možeme byt na Moravě "klidní" – Povodí Moravy a Povodí Odry se to netýká!? :-D
JD
Jindřich Duras
23.9.2023 11:47 Reaguje na Ema LapčíkováNejspíš se pracovníci PO a PMO do podobných aktivit zatím nezapojili. Ale klidně do toho mohou vkročit a přispět k řešení. Tohle byla startovací akce, kde se sešlo asi sto lidí. Další spolupráce samozřejmě vítána. Popostrčte obě Povodí, ať se zapojí :-).
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.9.2023 14:16 Reaguje na Jindřich DurasExistuje snad nějaká instituce nadřízená všem povodím, která jejich činnost koordinuje a měla by se snažit o jejich součinnost.
Odpovědět
JD
