Novela vodního zákona, která má předcházet haváriím, míří opět ke schválení
Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie.
Vláda v předloze navrhla zavedení nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibýt jim měla hlavně povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů. K tomu ale měli výhrady někteří opoziční poslanci a argumentovali tím, že takové technologie až na výjimky neexistují.
Nový souhrnný pozměňovací návrh skupiny poslanců v čele s Davidem Šimkem (KDU-ČSL) proto navrhuje nahradit kontinuální měření kontinuálním sledováním vybraných ukazatelů znečištění odpadních vod. Náležitosti a způsob sledování stanoví vyhláška ministerstva životního prostředí. Se stejnou změnou přišel již dříve zemědělský výbor.
Podle tohoto souhrnného návrhu také nebudou muset mít letní dětské tábory povolení pro nakládání s odpadními vodami, aby nemusely budovat třeba plastové jímky nebo čistírny. Výjimka nebude platit pro celoroční tábořiště provozovaná zpravidla komerčně. Pozměňovací návrh by měl také usnadnit život vodákům při překonávání třeba malých vodních elektráren.
Kdo zjistí nebo způsobí havárii, bude ji muset ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasiči uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Důvodová zpráva uvádí, že na místě havárie jsou zpravidla první právě hasiči, kteří zahajují záchranné a likvidační práce. Po příjezdu zástupce vodoprávního úřadu úředník převezme řízení prací při likvidaci havárie a vyšetřování příčin, uvádí zpráva.
Poslanec Šimek už se nepřihlásil se svým původním návrhem, který v předchozím druhém čtení vyvolal mezi poslanci spory. Navrhoval v něm rozvolnit pravidla pro budování dětských táborů v aktivních záplavových zónách. Chtěl odstranit omezující podmínku, že budovat lze jen takové tábory, které na daném místě existovaly již dříve.
Skupina pražských poslanců předložila pozměňovací návrh, který upravuje odpovědnost za zvládání povodní v případě Prahy. Pokud by byla povodeň na Vltavě, odpovědnost by přebíral magistrát, v případě menších toků, jako je Botič, Rokytka a Šárecký potok, by zůstala na městských částech.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Michal Ukropec
11.4.2024 11:49Jindřich Duras
12.4.2024 09:37Kontinuální monitoring - zní to hezky, ale praxe bude asi všelijaká, protože to není žádná legrace - finančně ani technicky a logisticky. Všechno se musí řešit hlavně na regionální úrovni, protože každá výroba je jiná, používané látky jiné atd.
Cestou je hlavně kontrola průmyslových podniků, jestli technologie odpovídají standardům, atd. atd. Jenže na takové kontroly není dost lidí. A lidí není dost, protože by je někdo musel platit. Stav úředníků je třeba snižovat a privátní firmu by někdo musel platit. Rozpočet je v háji, tak odtud to nepůjde. Správně by to mělo jít z poplatků za vodu, protože o vodu a její kvalitu atd. se jedná. Prostě voda JE opravdu drahá. Jenže žádný politik dnes nemá koule na to, cenu vody zvednout.
No, to nic...
Dělat kvůli jedné nezvládnuté kauze kus nové legislativy je blbost a cesta do háje. Spíš bych řešil, PROČ se Bečva tak dramaticky nepovedla, zatímco havárie jiné, mimo Babišovu DEZu, se podařilo zvládnout.
Každá větší čistírna má měření množství vypouštěných vyčištěných vod, stačí jen zajistit online přístup. Velké čistírny odpadních vod (jako např. DEZA) mají na odtoku kontinuální měření zbytkového znečištění rozhodujících látek v odtoku vyčištěné vody, které také využívají ke kontrole a řízení technologických procesů. Takže žádné velké pořizovací a provozní náklady. Postačí opět jen zajistit online přístup nejlépe i pro rybáře a veřejnost, protože ČIŽP a další mohou být podjatí a pod vlivem politiků. Měnit zákon není potřeba, postačí když to do rozhodnutí o povolení vypouštění odpadních vod dá zodpovědný a nepodjatý vodohospodářský orgán.
Rovněž je potřeba, aby u velkých ČOV (jako je např. DEZA byl k dispozici havarijní plán vně podniku pro případ úniku toxických látek do vodního toku). Nejlépe to dát žadateli jako podmínku pro vydání integrovaného povolení nebo vypouštění odpadních vod. (vodohospodářský orgán Zlínského kraje to u DEZY dosud nezajistil, takže v případě další havárie se bude opakovat zmatek a chaos jako při havárii na Bečvě). Soud ani novela Vodního zákona nevyřešily vůbec nic.