Novela vodního zákona má minimalizovat riziko havárií a zlepšit reakci na ně
"Cílem novely je co nejlépe minimalizovat riziko na řekách. A pokud i přes to k havárii dojde, musí všechny zasahující složky přesně vědět, co mají dělat a v jakém pořadí. Všichni si moc dobře pamatujeme, co se před třemi lety stalo na řece Bečvě. Takový chaos při řešení havárií se nesmí opakovat," uvedl k návrhu ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).
V pilotním projektu, který ministerstvo vyhodnotilo na konci srpna, se na 34 kilometrech Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem u zhruba 30 procent ze 108 výpustí nepodařilo zjistit jejich účel nebo je dohledat v evidenci.
Novela zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů.
Norma upravuje také kompetence jednotlivých aktérů řešení případných havárií, právě jejich nejasné rozdělení podle části odborníků stálo před lety za zpožděnou reakcí na otravu Bečvy. Likvidaci havárií má napříště řídit a organizovat hasičský záchranný systém, hasiči budou podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) také odebírat vzorky. Vyšetřování budou mít na starost vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Inspekce pak má mít možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách. Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný digitalizovaný registr výpustí.
V první etapě bude vytváření registru v gesci ministerstva zemědělství, do konce roku 2025 má zmapovat zhruba 2000 kilometrů toků. Druhá etapa do konce roku 2029 má prověřit dalších 16.000 kilometrů významných vodních toků, poslední etapa zbývajících zhruba 86.000 kilometrů toků v Česku.
Novela také zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše deseti milionů korun na 50 milionů korun. Stanovit má příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu regionů a znovu zavést má možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady. Upřesňuje také mechanizmus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu kraje.
V Česku je 16.326 kilometrů významných vodních toků a 86.533 kilometrů drobných vodních toků. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 na vodních zdrojích 297 havárií, z toho pětinu tvořily úniky ropných látek. V 13 případech šlo o únik chemických látek mimo těžkých kovů a v 22 případech o havárii odpadních vod.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Miroslav Vinkler
2.10.2023 09:39Místo novely se měl zavést systém on-line monitoringu na všech řekách, které mohou být ohroženy havárií.
Podobný návrh již byl , ale zapadl v nezájmu vládní garnitury.
Slavomil Vinkler
2.10.2023 10:32 Reaguje na Miroslav VinklerMichal Ukropec
2.10.2023 11:59 Reaguje na Slavomil VinklerTo vodohospodářský orgán (ŽP Zlínského kraje), který vydal integrované povolení mohl nařídit již dávno a bez novely vodního zákona.
Z vystoupení zástupců ŽP a ČIŽP u soudu ve Vsetíně je zcela zřejmá jejich naprostá nekompetenčnost pro vyšetřování obdobné havárie.
Obávám se, že pokud by se nedej bože havárie opakovala, bude se opakovat i chaos v jejím vyšetřování. Jen budou mít problém na koho to svést, když Energoaqua už nebude likvidovat kyanidové odpadní vody a nikdo jiný široko daleko není,
Stávající vodohospodářské orgány a ČIŽP v současné době nejsou schopné podobné havárie efektivně řešit. Obzvláště, když jsou ještě pod tlakem politiků propojených s vlastníkem DEZY.
Novela vodního zákona prakticky podstatu problému moc neřeší.
Břetislav Machaček
3.10.2023 08:52 Reaguje nakyanidové odpady přestala "čistitˇ Energoaqua a od té problémy
na Bećvě nejsou. Pokud se mýlím, tak mne opravte. Galvanovna
dodávající odpady k vyčištění Energoaque raději odváží odpady
tam, kde to umí zlikvidovat a už neriskuje, že se bude situace
opakovat. Pokud by bylo vše čisté jako lilie, tak proč by tak
konala ta galvanovna? Asi vědí, proč to vozit někam jinam, což
se jim prodražuje a neodvezou to pár metrů vedle? Je to pouze
nedůvěra a nebo to hraničí s jistotou? Já si počkám na soud,
který nějak rozhodne, ale nebude to asi mnohým po chuti, když
to nebude po jejich, ať fandí tomu a nebo tomu. Já fandím řece,
že se jednoho potenciálního zdroje otrav zbavila a že u druhého
si budou více dávat pozor na kdejakou provozní závadu. Je to
ale bohužel drahé poučení pro ostatní firmy hřešící stále na
"VYPOUŠTĚNÍ ŠKODLIVIN V NORMĚ", které občas přepísknou.
Břetislav Machaček
3.10.2023 08:54 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
3.10.2023 09:00 Reaguje naNovelu v.z. navrhovall již p. Brabec a připomínky měl i p. Křeček, který si zákon po havárii pročetl. Tak snad budou vzaty v úvahu, mluvil o nejasných kompetencích.
Bohužel ti co měli konat nekonali. Zdali byli tak nekompetentní nebo ovlivněni by měli posoudit jiní. V každém případě by ale měli za své jednání nést zodpovědnost. Pokud pochybily, tak by měli být exemplárně potrestáni, aby se podobný chaos už neopakoval.
Pokud DEZA havárii nezpůsobila, tak se nemusela obávat kontroly a nevznikly žádné by dohady.
Po třech letech už se na havárii postupně zapomíná. Soud viníka neodhalí a novela zákona vzniku další havárie nezabrání. Velmi smutná realita.
Jarka O.
5.10.2023 00:04 Reaguje naEA měla také povolení k vypouštění CN, v dvojnásobné koncentraci než Deza, celkově nižší objemy, ale o objemech za rok to není.
Pochopila jsem Vás tak, že Vám jde o zrušení Dezy i jiného průmyslu. Na druhé straně, prý pokud nebude EA, nebude mít kdo čistit kyanidové odpady? Snad se dá doufat, že jiná čistírna bude znát například vstupní koncetrace kyanidů podle správné - nebo alespoň jednotné metodiky analýz, a správně dávkovat oxidovadlo a čas. Zatím to vypadá, než se dokáže opak, že Deza umí provozovat ČOV.
Strach z teroristů chápu, když máte klimatisticky ovlivněné žháře v lesích nebo kulky v dopisech, tak aby se nestala jiná akce před volbami ..
Trochu nerozumím, co byste požadoval od vodního zákona. On není o Bečvě, ale o desítkách havárií, které se dejí. Vy jste je zde nekomentoval. Článek o v.z. je ok, rizika v povodích se už začala mapovat, žádný zákon nepovoluje nebo nezabrání havárii, i v ČIŽP se teď dějí změny v kompetencích, personál je takový, jaký si jej vychováte - ve zkratce.
Co se v DEZE skutečně odehrálo se asi již nikdy veřejnost nedozví.
Novela vodního zákona nic moc neřeši. Řešit by to musel zcela jiný zákon, který by řešil odstranění ovlivňování vyšetřování podjatými politiky.
V současné době to zřejmě není možné.
Jarka O.
3.10.2023 08:57 Reaguje naProč vodohospodářský orgán a ČIŽP neprovedl ihned po havárii kontrolu DEZY a nikoho do DEZY nepustily?
Deza a Energoaqua jsou jediní, kdo do Bečvy vypouštějí kyanidy. DEZA však zpracovává a vypouští kyanidy v množství o několik řádů větším (stovky kg kyanidů/rok, viz integrované povolení) než Energoaqua.
Při standartních poměrech by proběhla kontrola provozu ČOV v DEZE stejně jako v Enrgoaque a ministr by vyšetřování neovlivňoval.
Proč nikdo neodpověděl na otázky parlamentní vyšetřovací komise?
DEZA zpracovává tisíce tun kyanidů ročně a vysoké riziko havárie na Bečvě stále trvá. Efektivní havarijní plán při opakování havárie neexistuje a opět budeme sledovat kam se případná havárie rozšíří. Příště se nemusí zastavit v Přerově, ale třeba až na Dunaji.
Zodpovědné osoby si toho jsou vědomy, ale jsou zcela nečinní a vymýšlejí nové zákony, které vzniku havárie nezabrání.
To mě děsí a možná jsem tím i posedlý.
Svým vnoučatům tu zanecháváme neblahé dědictví, které budou muset řešit.
DEZA na Bečvě neměla být nikdy postaven, protože případnou havárii neumíme řešit. Nemusí jít jen o chybu v provozu, ale může dojít k úmyslné havárii způsobené pomatenou osobou nebo teroristický útok. V dnešní době s drony to může být docela snadné.
Břetislav Machaček
3.10.2023 22:06 Reaguje naprůmyslový závod a lidská činnost je riziková a
vaši touhou je návrat do předindustriální doby, kdy
ŽÁDNÁ rizika neexistovala. Pokud bude obsluha byť
sebelepší čističky odpadních vod nezodpovědná, tak
řeku otráví i splašky z obytné zástavby. Pokud se
najde šílenec, tak provede jakoukoliv havárii, či
nehodu. To by znamenalo nic nevyrábět a nekonat,
když se chcete všeho bát. Kdo se bojí, nesmí do
lesa, ale měl by se raději preventivně zbavit
života, protože nebezpečí číhá na každém rohu.
Je to drsné, ale představte si, že by se lidé
báli cokoliv dělat, tak tu nikdy nebudete vy
a ani nikdo jiný. Lidé se ale nebáli a učili
se řešit nezdary a nezalekli se takřka ničeho.
Zjistěte si, co DEZA a jak dlouho vyrábí a co
dělají jiné chemičky u řek po celém světě. Asi
jste z těch, co by vše řešili dovozem odjinud,
kde vám nevadí vypouštění sajrajtů do řek, ale
pane za co? Pokud si chci něco koupit, tak musím
něco prodat a nikdo ty peníze nevysedí. Zboží za
zboží platí odjakživa a platit bude! Jste sobec,
který chce mít čistou Bečvu a co ostatní řeky?
Co kdyby si to řekli všichni a nikdo by nic
nevyráběl? Na čem by jste ten svůj blábol psal?
Na hliněnou destičku klackem? Přemýšlejte reálně!
Výpis z integrovaného povolení DEZY
Hlavní činnost podle přílohy č. 1 zákona
a) Chemická ČOV s projektovanou kapacitou 581 000 m3/rok používající k separátnímu čištění odpadních vod technologii neutralizace, koagulace, sedimentace, dekantace, extrakce, destilace, desorpce filtrace a detoxikace odpadních vod.
Jednotlivé technologie jsou určeny k čištění vod dle obsahu znečišťujících látek a jejich koncentrací. Technologie jsou vícestupňové a vzájemně na sebe navazují.
Chemická ČOV sestává z objektů a zařízení chemického čistění vod (objekty č. 540 – detoxikace, 543 – destilace, 544 – odbenzolování a odčpavkování, 545 – extrakce fenolů, 546 – neutralizace, 548 – vakuová filtrace, 549 – dopalování exhalací).
Chemicky vyčištěné vody jsou odváděny chemickou kanalizací na elektroflotaci a následně na biologickou čistírnu, kde jsou dočišťovány aerobní aktivací.
b) Biologická ČOV s projektovanou kapacitou 1 051 200 m3/rok s třemi stupni aktivačního čištění s následnou filtrací vyčištěných vod a dočištěním vod v pravé (západní) části laguny o obsahu 14 000 m3
DEZA ročně vypouští 1 051 200 m3/rok,
30 t N-NH4/rok, 350 kg CNcelk
Takto velké ČOV se budují u nás pouze na Labi, kde průtoky jsou řádově větší.
Bečva si s tím zatím poradí. Pouze však za cenu neúnosného růstu řas, sinic a rostlin v letním období s nízkými průtoky a vysokou teplotou vody.
S ohledem na probíhající klimatické změny se situace bude jen zhoršovat.
DEZA by svou výrobu měla začít utlumovat a nikoliv rozšiřovat.
Musíme čekat na další havárii a až potom konat???
Vyrábět ano, ale smysluplné věci. Každý bychom se měli zavčas rozumně uskrovnit, jinak bude další generace přinucena se uskrovnit chtě nechtě a bude to daleko horší.
Stávající konzumní způsob života již není dále udržitelný a měli bychom se nad tím všichni zamyslet, zejména ti nejbohatší, jinak to nedopadne dobře.