https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/novela-vodniho-zakona-ma-minimalizovat-riziko-havarii-a-zlepsit-reakci-na-ne
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Novela vodního zákona má minimalizovat riziko havárií a zlepšit reakci na ně

2.10.2023 01:46 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Minimalizovat rizika havárií na vodách a v případě, že už se stanou, upřesnit kompetence při likvidaci jejich následků má novela vodního zákona, kterou minulý týden schválila vláda. Obsahuje plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí. O souhlasu vlády informovalo ministerstvo životního prostředí. Norma reaguje na havárii, která téměř přesně před třemi lety zničila život na kilometrech řeky Bečvy. Ministerstvo v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat první 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku.
 

"Cílem novely je co nejlépe minimalizovat riziko na řekách. A pokud i přes to k havárii dojde, musí všechny zasahující složky přesně vědět, co mají dělat a v jakém pořadí. Všichni si moc dobře pamatujeme, co se před třemi lety stalo na řece Bečvě. Takový chaos při řešení havárií se nesmí opakovat," uvedl k návrhu ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

V pilotním projektu, který ministerstvo vyhodnotilo na konci srpna, se na 34 kilometrech Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem u zhruba 30 procent ze 108 výpustí nepodařilo zjistit jejich účel nebo je dohledat v evidenci.

Novela zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů.

Norma upravuje také kompetence jednotlivých aktérů řešení případných havárií, právě jejich nejasné rozdělení podle části odborníků stálo před lety za zpožděnou reakcí na otravu Bečvy. Likvidaci havárií má napříště řídit a organizovat hasičský záchranný systém, hasiči budou podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) také odebírat vzorky. Vyšetřování budou mít na starost vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Inspekce pak má mít možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách. Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný digitalizovaný registr výpustí.

V první etapě bude vytváření registru v gesci ministerstva zemědělství, do konce roku 2025 má zmapovat zhruba 2000 kilometrů toků. Druhá etapa do konce roku 2029 má prověřit dalších 16.000 kilometrů významných vodních toků, poslední etapa zbývajících zhruba 86.000 kilometrů toků v Česku.

Novela také zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše deseti milionů korun na 50 milionů korun. Stanovit má příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu regionů a znovu zavést má možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady. Upřesňuje také mechanizmus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu kraje.

V Česku je 16.326 kilometrů významných vodních toků a 86.533 kilometrů drobných vodních toků. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 na vodních zdrojích 297 havárií, z toho pětinu tvořily úniky ropných látek. V 13 případech šlo o únik chemických látek mimo těžkých kovů a v 22 případech o havárii odpadních vod.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2023 09:39
Pozdě, málo , ale aspoň něco.

Místo novely se měl zavést systém on-line monitoringu na všech řekách, které mohou být ohroženy havárií.
Podobný návrh již byl , ale zapadl v nezájmu vládní garnitury.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2023 10:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Myslím, že to není vhodné, to by musel být monitor cca každých několik kilometrů. Je potřeba zmapovat výpusti a u všech větších potenciálních znečišťovatelů zavést online ukládání dat o výstupech.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.10.2023 11:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Povinnost nechat zaměřit a nahlásit výpustě je tady už asi 20 let. Já to na své zkolaudované ČOV u chaty samozřejmě mám. Inu zase odložím nějaké knihy, a budu studovat znovu novelu. A to jsem právě sehnal na internetu Rudé moře od Debeliuse.
Odpovědět
hi

2.10.2023 18:59
Stačilo by nařídit on-line monitoring u výpustích Dezy a výpusti ve Lhotce pod Dezou.
To vodohospodářský orgán (ŽP Zlínského kraje), který vydal integrované povolení mohl nařídit již dávno a bez novely vodního zákona.
Z vystoupení zástupců ŽP a ČIŽP u soudu ve Vsetíně je zcela zřejmá jejich naprostá nekompetenčnost pro vyšetřování obdobné havárie.
Obávám se, že pokud by se nedej bože havárie opakovala, bude se opakovat i chaos v jejím vyšetřování. Jen budou mít problém na koho to svést, když Energoaqua už nebude likvidovat kyanidové odpadní vody a nikdo jiný široko daleko není,
Stávající vodohospodářské orgány a ČIŽP v současné době nejsou schopné podobné havárie efektivně řešit. Obzvláště, když jsou ještě pod tlakem politiků propojených s vlastníkem DEZY.
Novela vodního zákona prakticky podstatu problému moc neřeší.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.10.2023 08:52 Reaguje na
Průmyslová výroba se v DEZE pokud vím od havárie nezměnila, ale
kyanidové odpady přestala "čistitˇ Energoaqua a od té problémy
na Bećvě nejsou. Pokud se mýlím, tak mne opravte. Galvanovna
dodávající odpady k vyčištění Energoaque raději odváží odpady
tam, kde to umí zlikvidovat a už neriskuje, že se bude situace
opakovat. Pokud by bylo vše čisté jako lilie, tak proč by tak
konala ta galvanovna? Asi vědí, proč to vozit někam jinam, což
se jim prodražuje a neodvezou to pár metrů vedle? Je to pouze
nedůvěra a nebo to hraničí s jistotou? Já si počkám na soud,
který nějak rozhodne, ale nebude to asi mnohým po chuti, když
to nebude po jejich, ať fandí tomu a nebo tomu. Já fandím řece,
že se jednoho potenciálního zdroje otrav zbavila a že u druhého
si budou více dávat pozor na kdejakou provozní závadu. Je to
ale bohužel drahé poučení pro ostatní firmy hřešící stále na
"VYPOUŠTĚNÍ ŠKODLIVIN V NORMĚ", které občas přepísknou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.10.2023 08:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Doplním: ... a od té DOBY problémy na Bečvě nejsou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.10.2023 09:00 Reaguje na
Stačilo by nařídit on-line monitoring u výpustí EA. To vodohospodářský orgán (ŽP Zlínského kraje), který vydal integrované povolení, mohl nařídit již dávno. Kyanidove odpady bude likvidovat někdo, kdo to umí.
Novelu v.z. navrhovall již p. Brabec a připomínky měl i p. Křeček, který si zákon po havárii pročetl. Tak snad budou vzaty v úvahu, mluvil o nejasných kompetencích.
Odpovědět
hi

3.10.2023 18:42 Reaguje na Jarka O.
Ihned po vzniku havárie měla být provedena kontrola DEZY jako zdaleka největšího producenta vypouštěných kyanidů s nejbližší kanalizační výpustí nad vznikem havárie a to bez ohledu na vlastníka DEZY.
Bohužel ti co měli konat nekonali. Zdali byli tak nekompetentní nebo ovlivněni by měli posoudit jiní. V každém případě by ale měli za své jednání nést zodpovědnost. Pokud pochybily, tak by měli být exemplárně potrestáni, aby se podobný chaos už neopakoval.
Pokud DEZA havárii nezpůsobila, tak se nemusela obávat kontroly a nevznikly žádné by dohady.
Po třech letech už se na havárii postupně zapomíná. Soud viníka neodhalí a novela zákona vzniku další havárie nezabrání. Velmi smutná realita.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.10.2023 00:04 Reaguje na
Soud viníka neodhaluje. Vyšetřování a povolení ke vstupům byla údajně ztížená kovidovými pravidly a nemocemi. Možná současný antibabiš odvolal hlavního ředitele policie i kvůli Bečvě a stejně se nepodařilo najít pochybení ve vyšetřování. Důkazy jsou asi "husté". Mě by zajímalo chemické vysvětlení otravy od antibabiš. Nikdy nevysvětlili, jak to Deza provedla, pouze negují vysvětlení.
EA měla také povolení k vypouštění CN, v dvojnásobné koncentraci než Deza, celkově nižší objemy, ale o objemech za rok to není.
Pochopila jsem Vás tak, že Vám jde o zrušení Dezy i jiného průmyslu. Na druhé straně, prý pokud nebude EA, nebude mít kdo čistit kyanidové odpady? Snad se dá doufat, že jiná čistírna bude znát například vstupní koncetrace kyanidů podle správné - nebo alespoň jednotné metodiky analýz, a správně dávkovat oxidovadlo a čas. Zatím to vypadá, než se dokáže opak, že Deza umí provozovat ČOV.
Strach z teroristů chápu, když máte klimatisticky ovlivněné žháře v lesích nebo kulky v dopisech, tak aby se nestala jiná akce před volbami ..
Trochu nerozumím, co byste požadoval od vodního zákona. On není o Bečvě, ale o desítkách havárií, které se dejí. Vy jste je zde nekomentoval. Článek o v.z. je ok, rizika v povodích se už začala mapovat, žádný zákon nepovoluje nebo nezabrání havárii, i v ČIŽP se teď dějí změny v kompetencích, personál je takový, jaký si jej vychováte - ve zkratce.
Odpovědět
hi

2.10.2023 19:19
V případě havárie na Bečvě bylo politické zadání od samého začátku zcela jasné - "DEZA havarii nezpůsobila a v DEZE nikdo nic vyšetřovat nebude".
Co se v DEZE skutečně odehrálo se asi již nikdy veřejnost nedozví.
Novela vodního zákona nic moc neřeši. Řešit by to musel zcela jiný zákon, který by řešil odstranění ovlivňování vyšetřování podjatými politiky.
V současné době to zřejmě není možné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.10.2023 08:57 Reaguje na
Vaše posedlost antibabišem a obhajoba tureckého hospodářství skrblíka odporující snad všem předpisům, obžaloba ČIŽP, policie a znalců vypadá až chorobně. Vnášíte ji do každé diskuze, i která se této katastrofy netýká. Svá tvrzení byste měl podložit důkazy. Lhotku jsme tu vysvětlovali, svědci z Dezy se dostavili k soudu, nikým nepovolaní "znalci" nějak získali roztok z kaustifikace s pečícím práškem a dezinfekcí a nezískali z něj samozřejmě důkaz. Co podporuje vaše pomluvy?
Odpovědět
hi

3.10.2023 18:19 Reaguje na Jarka O.
Na základě čeho na samém začátku havárie pan ministr Brabec prohlásil, že DEZA havárii nezpůsobila a nasměroval vyšetřování na Energoaqvu?
Proč vodohospodářský orgán a ČIŽP neprovedl ihned po havárii kontrolu DEZY a nikoho do DEZY nepustily?
Deza a Energoaqua jsou jediní, kdo do Bečvy vypouštějí kyanidy. DEZA však zpracovává a vypouští kyanidy v množství o několik řádů větším (stovky kg kyanidů/rok, viz integrované povolení) než Energoaqua.
Při standartních poměrech by proběhla kontrola provozu ČOV v DEZE stejně jako v Enrgoaque a ministr by vyšetřování neovlivňoval.
Proč nikdo neodpověděl na otázky parlamentní vyšetřovací komise?
DEZA zpracovává tisíce tun kyanidů ročně a vysoké riziko havárie na Bečvě stále trvá. Efektivní havarijní plán při opakování havárie neexistuje a opět budeme sledovat kam se případná havárie rozšíří. Příště se nemusí zastavit v Přerově, ale třeba až na Dunaji.
Zodpovědné osoby si toho jsou vědomy, ale jsou zcela nečinní a vymýšlejí nové zákony, které vzniku havárie nezabrání.
To mě děsí a možná jsem tím i posedlý.
Svým vnoučatům tu zanecháváme neblahé dědictví, které budou muset řešit.
DEZA na Bečvě neměla být nikdy postaven, protože případnou havárii neumíme řešit. Nemusí jít jen o chybu v provozu, ale může dojít k úmyslné havárii způsobené pomatenou osobou nebo teroristický útok. V dnešní době s drony to může být docela snadné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.10.2023 22:06 Reaguje na
Tím posledním odstavcem jste konstatoval, že KAŽDÝ
průmyslový závod a lidská činnost je riziková a
vaši touhou je návrat do předindustriální doby, kdy
ŽÁDNÁ rizika neexistovala. Pokud bude obsluha byť
sebelepší čističky odpadních vod nezodpovědná, tak
řeku otráví i splašky z obytné zástavby. Pokud se
najde šílenec, tak provede jakoukoliv havárii, či
nehodu. To by znamenalo nic nevyrábět a nekonat,
když se chcete všeho bát. Kdo se bojí, nesmí do
lesa, ale měl by se raději preventivně zbavit
života, protože nebezpečí číhá na každém rohu.
Je to drsné, ale představte si, že by se lidé
báli cokoliv dělat, tak tu nikdy nebudete vy
a ani nikdo jiný. Lidé se ale nebáli a učili
se řešit nezdary a nezalekli se takřka ničeho.
Zjistěte si, co DEZA a jak dlouho vyrábí a co
dělají jiné chemičky u řek po celém světě. Asi
jste z těch, co by vše řešili dovozem odjinud,
kde vám nevadí vypouštění sajrajtů do řek, ale
pane za co? Pokud si chci něco koupit, tak musím
něco prodat a nikdo ty peníze nevysedí. Zboží za
zboží platí odjakživa a platit bude! Jste sobec,
který chce mít čistou Bečvu a co ostatní řeky?
Co kdyby si to řekli všichni a nikdo by nic
nevyráběl? Na čem by jste ten svůj blábol psal?
Na hliněnou destičku klackem? Přemýšlejte reálně!
Odpovědět
hi

4.10.2023 15:22 Reaguje na Břetislav Machaček


Výpis z integrovaného povolení DEZY

Hlavní činnost podle přílohy č. 1 zákona
a) Chemická ČOV s projektovanou kapacitou 581 000 m3/rok používající k separátnímu čištění odpadních vod technologii neutralizace, koagulace, sedimentace, dekantace, extrakce, destilace, desorpce filtrace a detoxikace odpadních vod.
Jednotlivé technologie jsou určeny k čištění vod dle obsahu znečišťujících látek a jejich koncentrací. Technologie jsou vícestupňové a vzájemně na sebe navazují.
Chemická ČOV sestává z objektů a zařízení chemického čistění vod (objekty č. 540 – detoxikace, 543 – destilace, 544 – odbenzolování a odčpavkování, 545 – extrakce fenolů, 546 – neutralizace, 548 – vakuová filtrace, 549 – dopalování exhalací).
Chemicky vyčištěné vody jsou odváděny chemickou kanalizací na elektroflotaci a následně na biologickou čistírnu, kde jsou dočišťovány aerobní aktivací.
b) Biologická ČOV s projektovanou kapacitou 1 051 200 m3/rok s třemi stupni aktivačního čištění s následnou filtrací vyčištěných vod a dočištěním vod v pravé (západní) části laguny o obsahu 14 000 m3

DEZA ročně vypouští 1 051 200 m3/rok,
30 t N-NH4/rok, 350 kg CNcelk
Takto velké ČOV se budují u nás pouze na Labi, kde průtoky jsou řádově větší.
Bečva si s tím zatím poradí. Pouze však za cenu neúnosného růstu řas, sinic a rostlin v letním období s nízkými průtoky a vysokou teplotou vody.
S ohledem na probíhající klimatické změny se situace bude jen zhoršovat.
DEZA by svou výrobu měla začít utlumovat a nikoliv rozšiřovat.
Musíme čekat na další havárii a až potom konat???
Vyrábět ano, ale smysluplné věci. Každý bychom se měli zavčas rozumně uskrovnit, jinak bude další generace přinucena se uskrovnit chtě nechtě a bude to daleko horší.
Stávající konzumní způsob života již není dále udržitelný a měli bychom se nad tím všichni zamyslet, zejména ti nejbohatší, jinak to nedopadne dobře.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist