Novinářskou ekocenu dostali autoři článků o umírajícím hmyzu a potřebě opravovat věci
„Cena je důležitá. Může být pro novináře povzbuzením,“ řekl Martin Uhlíř při přebírání Ekopubliky. „Já jako novinář nejsem žádný environmentální specialista,“ doprovodil převzetí ceny šéfkomentátor Aktuálně.cz Jan Lipold. Narazil tak na otázku, zda hlavní roli při hodnocení textů hraje věcná správnost a naléhavost tématu životního prostředí, nebo novinářská zručnost při psaní. Iniciátor ocenění Ekopublika Aleš Máchal na to reaguje tím, že cena se zaměřuje na článek, nikoli na autora. „Necílíme vysloveně jen na novináře, autor může být i odborník z univerzity,“ říká Aleš Máchal s tím, že text musí vyjít v deníku nebo týdeníku nebo online na zpravodajském webu.
Letošní rok, v druhém ročníku udělování ceny, se sešlo 60 nominací. Organizátoři přečtou všechny přihlášené články a z nich předají 10 tištěných a 10 článků z webu jedenáctičlenné odborné porotě. Hodnotícími jsou environmentálně zaměření akademici a akademičky, publicisté a publicistky, pracovníci a pracovnice v environmentální výchově. Šest vybraných autorů je pozváno na slavnostní udělení ceny a jejich díla jsou oceněna věcnou cenou.
Hodnota novinářské ceny Ekopublika má být především prestižní, má podpořit a zviditelnit tvorbu a publikování environmentálně zaměřených textů v denním a týdenním tisku a na stránkách relevantních webových zpravodajů. Přesto spolu s ní oba ocenění novináři získali i finanční odměnu 10.000 Kč od Nadace Veronica.
Za nápadem udělovat cenu za články o životním prostředí stojí ekopedagog Aleš Máchal, který v médiích nenacházel dostatek čtivých a kvalitních článků o životním prostředí. Rozhodl se tedy podpořit změnu. Do iniciativy zapojil školské zařízení Lipka, vydavatelské a mediální družstvo Kulturní noviny, Nadaci Veronica a Katedru environmentálních studií FSS Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2017 byla cena předána poprvé.
S pestrostí žánrů se Ekopublika vyrovnává tím, že se zaměřuje na psané výstupy. Rozlišuje dvě kategorie: tištěná média, která jsou oceněna tzv. Velkou Ekopublikou, a online žurnalistiku, kterou podporuje tzv. Malá Ekopublika.
Novinářských ocenění není v České republice mnoho. Nejznámější a nejobecněji zaměřená je Novinářská cena, již uděluje nadace Open Society Fund Praha od roku 2010. Soutěž vyzdvihuje kvalitní novinářské příspěvky v 10 žánrových kategoriích a chce obecně podpořit význam novinářské práce pro fungování demokratické společnosti. Mladé novináře podporuje Český literární fond, který vyhlašuje cenu Novinářská křepelka pro autory do 33 let. Specifičtěji je zaměřená Česko-německá novinářská cena udělované Česko-německým fondem budoucnosti – ta vyzdvihuje autory zaměřující se na společnou česko-německou historii nebo současnost.
Do užšího výběru se dostaly ještě tyto texty:
- Jaromír Bláha – Pro koho chtějí senátoři zničit naše národní parky? (Deník Referendum, 2/7/2017)
- Tomáš Brolík – Než přijde latex (Respekt, č. 30/2017)
- Martin Rychlík – 15 tisíc vědců varuje před zničením Země (Lidové noviny, 11/20/2017)
- Pavel Švec – Spláchnutá budoucnost (Mladá fronta Dnes, 1/23/2017).
reklama