O Turówu chce ministryně Hubáčková jednat příští týden ve Varšavě

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) chce příští týden jednat ve Varšavě o původní smlouvě, která řeší pokračování těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice, dopadech těžby a případných kompenzacích škod pro českou stranu. Jednání se zastavila na konci září, když se obě strany nedohodly na možnostech výpovědi smlouvy. Nejbližším možným termínem je úterý 18. ledna, podmínkou je vyslovení důvěry vládě, řekla dnes novinářům v Hrádku nad Nisou Hubáčková při své návštěvě v Libereckém kraji.

"Budeme polské straně nabízet jednání ve Varšavě, protože poslední jednání se uskutečnila v Praze," řekla na dotaz ČTK Hubáčková. Jednat se podle ní bude o původní smlouvě, kterou měly obě strany v ruce a naposledy o ní jednaly na konci loňského září. "Vím, že polská strana dávala nějaké připomínky, ty ale česká strana nepřijala. Nebudeme tam navrhovat žádné změny," dodala. S polskou ministryní životního prostředí Annou Moskwovou se už Hubáčková potkala v Bruselu, smlouvu o Turówu ale neprobíraly. "V té době jsem neměla dostatek informací a nepřipustila jsem tu debatu," řekla.

Hubáčková uvedla, že je připravena se s Poláky dohodnout. "Ve smlouvě jsou podchyceny všechny podmínky proto, aby byly ochráněny naše zájmy, tedy životní prostředí na české straně, jsou tam podmínky monitoringu ovzduší, vody, poklesu. Je tam ochrana zemním valem a samozřejmě jsou tam i kompenzace za ztrátu naší vody," doplnila ministryně. Pro obce na české straně je dohoda s Polskem klíčová, shodli se dnes přítomní starostové.

Původní smlouva počítala s kompenzacemi pro českou stranu do 50 milionů eur (v přepočtu 1,22 miliardy korun). "Ta částka nevznikla náhodou, těch 50 milionů byl český návrh, částka by měla kompenzovat samosprávám náklady na vybudování náhradních vodovodů, které bude potřeba postavit v nejbližším okolí dolu Turów, a jsou tam také náklady na monitorovací síť," řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle informací polských novinářů se ale v Polsku mluví o snížení částky zhruba na polovinu. Pro českou stranu to bude zřejmě těžko přijatelné, jen náklady na monitoring do roku 2044 se odhadují na 15 milionů eur (366 milionů korun), vybudování nových vodovodů představuje investice za stamiliony.

Obce v českém příhraničí bojují proti rozšíření dolu už šest let, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Voda přitom z oblasti mizí už teď. Hubáčková se dnes jela podívat přímo do Uhelné, která je polskému dolu na české straně nejblíž. Diskutovala se starosty obcí, kterých se problematika Turówa nejvíc týká a také s vedením Libereckého kraje a zástupci vodárenských firem. Sejít se chce i se zástupci ekologických organizací.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl plánuje postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Těžit se Poláci chystají až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. To však Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území.

---

reklama

---