Obce uspěly u soudu se žalobou v kauze těžby štěrkopísku na Hodonínsku
U soudu uspěla společnost Vodovody a kanalizace Hodonín spolu s několika obcemi jako například Moravský Písek nebo Hodonín. "Obávaly se zejména snížení kvality nebo vydatnosti zdroje vody v důsledku těžby a namítaly, že nebyly dostatečně posouzeny potenciální negativní vlivy těžby," uvedla Pavla Hloušková z kanceláře Frank Bold.
Podle ní soud konstatoval, že vyhotovené znalecké posudky jsou nedostatečné. Týká se to i těch, ze kterých vycházelo vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA). "V praxi to znamená, že bude potřeba vliv těžby opětovně řádně posoudit," řekl advokát Pavel Černý z kanceláře Frank Bold Advokáti. V minulosti na nesrovnalosti poukazovala i bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), která z Hodonínska pochází a v boji proti těžbě uspořádala i pochod.
Podle Machka může úřad i vedlejší účastník České štěrkopísky podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. "O dalším postupu Český báňský úřad rozhodne po vrácení spisu a napadeného rozhodnutí soudem," řekl Machek. Podle něj však z rozsudku vyplývá, že úřad dodržel zákonem stanovený procesní postup a správně vymezil okruh účastníků. "Krajský soud zejména zpochybnil znalecká posouzení a jeden z podkladů pro vydání rozhodnutí," poznamenal Machek.
Soud nezrušil rozhodnutí úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu u Moravského Písku poprvé. Vodovody a kanalizace i obce byly se žalobou úspěšné i v roce 2020. Stanovení dobývacího prostoru přitom neznamená povolení k těžbě. O té musí úřad rozhodnout v dalším řízení až poté, co bude platné rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
Spor o těžbu štěrkopísku se táhne několik let. Zdroj pitné vody Bzenec-komplex je na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Zásobuje vodou 140.000 lidí. Je to pátý největší zdroj v republice.
Podle firmy těžba zdroj vody neohrozí. Připomněla těžbu v nedaleké Ostrožské Nové Vsi, kde vzniklo jezero, které je podle firmy rekreačním rájem. "Z druhé strany je z něj čerpaná pitná voda téměř kojenecké kvality," uvedla už dřív v prohlášení firma. Její mluvčí Dušek rozsudek označil za prohru pro všechny. "Ani po 18 letech stále není jasné, zda se u Uherského Ostrohu bude těžit, či nikoliv. Bavíme se přitom o surovině, kterou nelze získat jinak než těžbou a které má region již nyní kritický nedostatek," uvedl Dušek. Za pozitivní má to, že soud učinil rozhodnutí kvůli nedostatkům v odborné, rozsáhlé a složité dokumentaci, aniž přisvědčil mnoha argumentům odpůrců těžby o údajném ohrožení zdroje pitné vody. "Navíc soud naznačil, že i těžené ložisko štěrkopísku o šířce 620 metrů by samo o sobě mělo být dostatečnou ochranou bariérou jímacích vrtů," uvedl Dušek a dodal, že po doručení odůvodnění firma zváží další postup.
reklama
Dále čtěte |
Severočeské doly mohou těžit v Bílině do roku 2035, Greenpeace se odvolá
V roce 2024 by mohly začít práce na projektu těžby manganu u Chvaletic
Libkovice, poslední česká obec, která byla zbourána kvůli těžbě uhlí. Před 30 lety začala blokáda na její záchranuOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
rýpal lesní
7.3.2023 05:10V druhém bodě je potřeba upozornit na účelovou nepravdu, čili dezinformaci, uvedenou v článku, že je pravdou (dle mínění Českých štěrkopísků) že těžba v PHO vodního zdroje vodu neohrozí, a uvést na pravou míru naprostý výmysl o rekreačním využití dané lokality v případě těžby štěrku, agumentací obdobnou lokalitou v Ostrožské Nové Vsi. Jednak již ve stanovení PHO je rekreační využití (koupání, sporty, stanování a pod.) v rozhodnutí o stanovení vodního zdroje na území VZ toto zakázáno, jednak se nezakládá plně na pravdě, neboť i v ONV se vymísťují nelegální stavby a chatky, omezuje se užívání, jak cestou územního plánu, tak cestou rozhodnutí SÚ Uh. Hradiště, a vstup (a zejména vjezd) je režimový. Situace tam vznikla letitým stavem bezkoncepčnosti, jak lidovckými radními na obci, tak nečinností a nespoluprácí úřadů, majících toto na starosti. Výsledkem je spor s chataři a pokud je známo, jedná se také o soudní rozhodování. T2žba štěrku v takové lokalitě je vždy vneseným problémem, který trvá a nelze nikdy vyloučit negativní dopad na stav vodního prostředí. O tom však ČŠ taktně a účelově mlčí. <br>
Samotnou kapitolou je vliv zástupců volených za KDU-ČSL, kteří mnohdy sehráli dvojakou úlohu, a ten, kdo obě lokality zná, přesně ví, o čem je řeč. Poznají se tím, že mají tzv. víceobročí, a jejich sedínky jsou vždy v teplém a polstrovaném křesle, dohozeném kamarády, kteří za to něco chtějí.
<br>
A úředníci ? Čím delší spor, a čím se věc více táhne, tím je jistější pozice úředníka, neboť, jak dlouho problém trvá, tak dlouho je úředník dobře a výnosně živ. A přitom by stačilo jen v počátcích řádně konat. <br>
Na dříve napsaných příspěvcích bych i po letech neměnil ani ň. <br>
Občasně přispívající <rýpal lesní>.
Petr Michna
10.3.2023 08:48O nějakém "rekreačním ráji" u jezer vzniklých těžbou štěrkopísku u Ostrožské Nové Vsi nemůže být řeč. Nejedná se o rekreační oblast, viz:´
https://www.mesto-uh.cz/vodni-zdroj-ostrozska-nova-ves
