https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/oceany-dnes-plundrujeme-tak-jako-pred-sedmdesati-lety-pevninu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Oceány dnes plundrujeme tak, jako před sedmdesáti lety pevninu

5.2.2020 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Diskuse: 44
V posledních desetiletích se stále častěji hovoří o dlouhodobé neudržitelnosti lidského počínání. O těžbě neobnovitelných zdrojů, ekologických dopadech rozvoje průmyslu, narůstajícím znečištění, krizi biodiverzity. Robert Blasiak z univerzity ve Stockholmu varuje, že až nápadně podobné chyby teď všichni opakujeme ve vztahu k oceánům. / Ilustrační foto
V posledních desetiletích se stále častěji hovoří o dlouhodobé neudržitelnosti lidského počínání. O těžbě neobnovitelných zdrojů, ekologických dopadech rozvoje průmyslu, narůstajícím znečištění, krizi biodiverzity. Robert Blasiak z univerzity ve Stockholmu varuje, že až nápadně podobné chyby teď všichni opakujeme ve vztahu k oceánům. / Ilustrační foto
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | NOAA / Unsplash
V posledních desetiletích se stále častěji hovoří o dlouhodobé neudržitelnosti lidského počínání. O těžbě neobnovitelných zdrojů, ekologických dopadech rozvoje průmyslu, narůstajícím znečištění, krizi biodiverzity. Robert Blasiak z univerzity ve Stockholmu varuje, že až nápadně podobné chyby teď všichni opakujeme ve vztahu k oceánům. Už tušíme, co jsme na souši udělali špatně, ale to nám nebrání konat stejně nepřiměřeně i v oceánech. Píše o tom Conversation.
 

Pro příklady nemusíme chodit daleko, stačí jen k nejbližšímu pobřeží. Kde začít? Dnes jsme si vědomi, že lesnické hospodaření formou monokultur je možná fascinující systém produkce dřevní biomasy, ale z hlediska biodiverzity takových lesů a jejich odolností vůči klimatickým změnám je to spíš katastrofa. Porovnejte to například s nejrůznějšími akvakulturami a pěstírnami ryb či korýšů. V zásadě ta samá průmyslová jednodruhová produkce, při které se jen místo kubíků dřeva počítají tuny výnosu. Mechanismus zůstává podobný, včetně jeho dopadů na životní prostředí. Za padesát let jsme dokázali zvýšit výtěžnost tohoto sektoru z 5 na 55 milionů tun, aniž bychom se moc zabývali jeho důsledky.

Voda jako stavební parcela

Drtivá většina příbřežních větrných elektráren vznikla v posledních dvaceti letech a stále jich přibývá. Jistě, čisté energie jsou v trendu, vidíme v nich budoucnost. Ale už se neptáme, jak tahle radikální expanze lidské technologie do vodního prostředí působí na původní obyvatele moří. Jedna elektrárna jistě neškodí, je to vlastně takový umělý útes. Co ale způsobí masivní výstavba u pobřeží celého Skotska, Dánska, Británie, Norska, Německa? Je to stále v pořádku? Dokážeme dohlédnout dál, než za emisně-pozitivní bilanci nainstalovaných 25 000 megawattů jejich výkonu? A co třeba technologie desalinace, odsolování mořské vody? Bezpochyby fascinující a pro Austrálii, Jihoafrickou republiku a celý střední východ zásadní záležitost. Od roku 2000 se objem odsolované mořské vody ztrojnásobil. Že je to jen kapka v moři?

Bereme si bez ptaní

Podobné je vnímání oceánů jako „širé pláně“, kterou je možné volně brázdit. Dokládá to hmotnost loděmi přepravovaného zboží, která se od roku 2000 zvýšila čtyřikrát. Za posledních 50 let se také na 30 milionů zvýšil počet pasažérů výletních lodí. V posledních třiceti letech se zvýšil počet položených podmořských kabelů, které teď dosahují délky na 1,2 milionů kilometrů. Těžba podmořských minerálů se dnes odehrává na ploše 1,4 milionů kilometrů čtverečních. A drtivá většina biotechnologických inovací vychází z genetických rozborů mořských organismů. Blasiak na těchto příkladech demonstruje současně zvýšený zájem o moře a oceány, tak i možná rizika. Celý rychlý proces lidské expanze do prostředí vodních ekosystémů nazývá Modrou akcelerací a přirovnává jej k Velké akceleraci na souši. Tedy událostem, které v padesátých a šedesátých letech nastartovaly antropocén.

Doslova říká, že: „To, co se dnes děje v oceánech, se před 70 lety odehrálo na souši.“ Masivní zábor přírodního území, nekontrolovaná těžba, neomezená přeprava, do extrému posunutá exploatace zdrojů, destrukce původních ekosystémů a biodiverzity. „Oceán byl kdysi, a to i předními vědci, považován za příliš rozlehlé území na to, aby jej lidská činnost mohla ovlivnit,“ popisuje Blasiak. „Tento pohled byl ale nahrazen poněkud nekomfortním poznáním, že lidé dokáží oceán ovlivnit, ba, že stávající způsob využívání oceánů je dlouhodobě neudržitelný.“

Nabízí se tu srovnání s deštnými pralesy. Ty také kdysi byly „nekonečně rozlehlé“ a plné relativně snadno dostupných zdrojů. Také nám úplně nezáleželo na tom, když jich část byla vykácena kvůli založení plantáží, těžila se v nich ropa nebo vzácné minerály. A už víme, jak to s nimi dopadlo. Blasiak doplňuje, že oceány jsou (podobně jako deštné pralesy) domovem druhů, z nichž 91 % stále ještě neznáme a pro vědu jsme je zatím nepopsali. Přehlížet dál onu Modrou akceleraci znamená zopakovat chyby, které jsme učinili na souši.

Přečtěte si také |
Stál jsem v úplně mrtvé řece, vzpomíná Přemysl Soldán na kyanidovou havárii v Baia Mare
reklama
 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
Dále čtěte |
Nosorožci jávští zachycení na fotografii v roce 1930 Foto: Andries Hoogerwerf Wikimedia Commons V Indonésii bylo spatřeno mládě vzácného nosorožce jávského Sklizeň agáve Foto: camaralenta Depositphotos Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách Britské pobřeží Foto: Andrew Foster Flickr V britských vodách nalezli nového mořského slimáka, je citlivý na změny klimatu
Další články autora |
Kuřata Foto: Depositphotos Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím Rekonstrukce tripolského města z období 4000 př. n. l. Foto: Kenny Arne Lang Antonsen a Jimmy John Antonsen Wikimedia Commons Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj Mravenec množivý Foto: Pawel Bieniewski Wikimedia Commons Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravenců

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

5.2.2020 08:01
Škoda, že se autoři neohlédnou zpět a neřeknou, jak jinak a lépe měl člověk využívat dříve pevninu. A zároveň jaké by to jiné využívání mělo vliv na jeho rozvoj. Zjistili by totiž, že by se lidstvo nevyvíjelo tak rychle a zakrnělo by někde na počátku průmyslové revoluce, která by se ani nerozeběhla.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.2.2020 08:31 Reaguje na Richard Vacek
V týdnu šel poučný dokument, jak se podařilo v krátkém čase téměř vyhubit červenice. Ty žijí v hloubce 600-800m a přitom nevěděli o nich téměř nic. Lovili a lovili, přebytky vyváželi na skládky, házeli rackům... Najednou zjistili, že loviště jsou téměř prázdná. Tak provedli výzkum a zjistili, že dospívají ve třiceti (!) letech, dožívají se asi padesáti a velmi pomalu rostou. Takže od té doby velká omezení lovu a čekání na lepší časy. Je třeba rozlišovat pojmy. Hospodařit není totéž co plundrovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 08:32 Reaguje na Richard Vacek
Tohle je samozřejmě pravda, jenže vždy je něco za něco. Člověk je nejchytřejší tvor a vymyslel, jak z přírody vytěžit co nejvíce, jenže to bylo dost na dluh. A teď je zrovna doba, kdy tu chytrost musí využít k tomu, aby dluh začal splácet.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2020 09:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak čím začnete?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 11:26 Reaguje na Jarek Schindler
Zablokováním vypouštění skleníkových plynů, zablokování přemnožování obyvatel, zablokování eskalce plastů a jiného odpadu, zablokování ničení tropických pralesů, zablokováním ničení moří. To je pro začátek málo?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2020 14:42 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak to chcete zařídit? Otázka zněla: s čím VY začnete? Co začnete a jak začnete?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 17:26 Reaguje na Jarek Schindler
Na tohle jsem já malý páneček. Já jen stahuju dešťovku z celé střechy,(ze zištných důvodů, zahrada byla sucá vždy) nekupuju blbosti ani petflašky a odpad kompostuju (co nejde třídím) mám malý úsporný auto a jezdím, jen když potřebuju. Kus života chodím v montérkách (furt stejných) a teplou bundu nosím 20 let atd. atd. ze mě korporáti asi nezbohatli. Uvažuji o fve, ale na to potřebuji "širší konsensus".
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.2.2020 17:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Jaký malý pan? Pořiďte si fotovoltaiku a odstřihněte se od fosilních elektráren. Pořiďte si elektromobil a odstřihněte se od ropných šejků. Přejděte na topení z vlastního smíšeného lesa. Proč to pro záchranu světa neuděláte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 18:42 Reaguje na Richard Vacek
Protože je to blbost.
Uhlíkový problém nevytvořili lidi jako já, nebojte.
Začalo to "milióny vytěženého uhlí, milióny vytavené oceli"
a totálně zničená krajina, nejhorší na celém světě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 18:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Prdon, "milióny tun vytěženého uhlí....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.2.2020 18:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Radon, xenon a Váš nový plyn:-))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 19:36 Reaguje na Karel Zvářal
A víte jak ty freony dopadly a celá ozónová díra? Výrobci celého světa se domuvili a přestali ho vyrábět, dnes je skoro po problému.

Tudy cesta vede i dnes, jenže tenkrát tu neřádil žlutej mor.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.2.2020 19:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Snad díky těm miliónům tun uhlí žijete jako prase v žitě. Na rozdíl od těch, kteří pasou po generace kozy někde na savaně. Ale můžete se k nim klidně přidat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 19:38 Reaguje na Richard Vacek
Jistě, bylo to na dluh a dnes už ho máme platit, už na to taky máme. Už nám nejde o chleba a střechu nad hlavou, už jsme nažraní dost.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2020 19:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak znovu. Jak ho chcete začít platit a čím. Prosím neobracejte se při tom na celé lidstvo. Vám již nejde o chleba? Jste šťastný člověk. Bohužel mnoho lidí takové štěstí nemá. A věřte, že ho také chtějí mít.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 20:14 Reaguje na Jarek Schindler
Bohužel, ničení planety je problém celého světa a může to řešit zase jen populace celého světa, takový problém lidstvo ještě před sebou nemělo.
Stejně zničující atomová válka byla přece jen záležitost pár elitních jedinců.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 20:16 Reaguje na Jarek Schindler
O chleba u nás nikomu nejde a hlavně kvůli tomu není nutno vůbec nikde fučet jedy do oblak.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2020 20:01 Reaguje na Pavel Hanzl
A to uhlí se těžilo proč? Za vytavení ocele bral navíc člověk, pravděpodobně stejný jako vy, mzdu. A totálně zničená krajina ( nejhorší na celám světě)? To myslíte ČR?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 20:11 Reaguje na Jarek Schindler
Dle National Geographic někdy z 80 let byla Mostecká pánev největší, totálně zničené území na světě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2020 10:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Takto totálně zničené území se nějak zázračně vylepšilo
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.2.2020 08:43 Reaguje na Jarek Schindler
Nic zázračného v tom není. Jedna z prvních věcí, co udělal zlý Klaus po plyšáku, bylo odsíření všech elktráren. O zbytek se postaral bankrot prakticky celého našeho průmyslu, především chemiček v Lovosicích a noví majitelé už jeli v úplně jiném režimu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2020 19:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to mě to navíc k moři již netáhne, do tropického pralesa už nepojedu, topím " dřevoplynem" a krmím v zimě ptáčky. Ale o tom to tak úplně asi není. Je podstatně jednoduší "mluvit tak nějak globálně" co by se mělo než pojmenovat to co se po nás chce. Tedy všeobecně zlikvidovat "konzum" . Vždyť co člověk vlastně potřebuje. Denně tak tři misky rýže, tři litry vody a patnáct čtverečních metrů soukromí. Nebo si to snad představujete jinak? Osobně ve furt stejných montérkách opravdu chodit nemíním a jednu bundu ......... Škoda slov.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 20:18 Reaguje na Jarek Schindler
Vůbec to není o "zlikvidování konzumu", ale o přiměřenosti a hlavně o externalitách, ty by měly vše limitovat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2020 10:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Přiměřenost? Pouhá fráze. Co je přiměřené pro vás nemusí být přiměřené pro vaše okolí a naopak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.2.2020 08:44 Reaguje na Jarek Schindler
Jistě, myslím nějaký všeobecný konsensus.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

5.2.2020 08:16
je nás příliš hodně, parazit se přemnožil, to je celé, přijde očistný proces
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 08:40
Je zajímavé, že v článku uvádí celkem dost nesmysly (odsolování vody, větrné parky,) které mají vliv nula, ale není tam uveden naprosto devastující rybolov a třeba ničení celých ekosystémů při ropných haváriích věží i tankerů. A nejvíce ničí korály zvyšování teploty moře.
Odpovědět
ig

5.2.2020 08:48
Plete se tam páté přes deváté, jakoby autor chtěl za každou cenu vážné problémy (znečišťování, nadměrný rybolov) ještě "přisolit" blbinkami typu odsolování nebo podmořské kabely :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 09:00 Reaguje na
Taky mi připadá, že je to celé trochu mimo realitu. Největší odsolovák panety je sluneční energie, která denně vydestiluje z moří neskutečné giga mega kubíků vody, která se zase vrací zpátky. Pokud se na fádním rovném mořském dně objeví "útes", třeba v podobě potopené lodě, ropné plošiny nebo větrníku, ihned se kolem vytvoří shluk všemožných mořských organismů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.2.2020 11:06 Reaguje na Pavel Hanzl
A co myslíte, že ty "giga mega kubíky vody" ve formě vodní páry, než zkondensují a vrátí se zpátky, v atmosféře dělají? Vodní pára (mraky) funguje jako skleníkový plyn a to násobně účinnější než CO2 a brání vyzařování v infračervené oblasti záření, tedy tepla, ze země do vesmíru, ale také se stejnou intenzitou, brání tepelnému záření ze Slunce ohřívat Zemi.
Vy doopravdy myslíte, že bychom my lidé měli to fádní rovné mořské dno obohacovat o potoené lodě, ropné plošiny, nebo větrníky za účelem vytváření shluku "všemožných mořských organismů"? Doopravdy si to myslíte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 11:21 Reaguje na Jiří Daneš
Samozřejmě nikdo nebude "oživovat dno vraky", ale píšu, že ty vraky samy žádnou ekologickou škodu nedělají. Stačí se podívat na život v laguně na Qudalcanalu??? kde jsou pohřbeny desítky lodí z bitvy 2. sv. války.
Vodní pára je samozřejmě skleníkový plyn, ale množství vody na zemi je konstantní, rozhoduje CO2, který přibývá z fosilních zdrojů a druhotně zvyšuje i koncentraci vodní páry, v tom je to nebezpečí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.2.2020 11:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě poznámka,víte kolik tepelné ernergie by bylo potřeba na odsolení mořské vody destilací třeba jen pro Saudskou Arábii? Dnes se odsoluje technologií zvanou reversní osmoza, ta ale potřebuje také energii a to mechanickou pro vysokotlaká čerpadla, protože probíhá efektivně jen za vysokých tlaků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 11:22 Reaguje na Jiří Daneš
Energii na odsolování se získává nejlépe a nejlevněji z fve, ani úložiště nepotřebujete.
Odpovědět
ig

5.2.2020 11:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Krásný příklad činnosti, kde má fve opodstatnění. Skladování vody máme zvládnuté :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 12:48 Reaguje na
Máme kulový. Nemáme moře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 09:07
Dalo by se taky přistoupit k přírodě z pozice čistě ekonomické.
Chudý člověk si půjčí velké peníze, rozjede podnikání, zbohatne a začne dluh splácet. Tím si sám sníží jeho další bohatnutí, ale je v pohodě a hlavně mu nehrozí bankrot a exekuce.
Je ovšem lidstvo tak rozumné, jako normální člověk?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak zázračně lehké. Takové ekonomické perpetuum mobile.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 11:14 Reaguje na Jarek Schindler
Rozhodně to není lehké a už vůbec ne perpetuum mobile. Je to x tisíckrát těžší, než vytvořit prosperující firmu (to jsme ale zvládli) a hlavně to jede na obrovské tvůrčí energii pracovitého člověka. Ta je dnes tak silná, že dokáže Zemi zničit. Jen to přepákování na jinou kolej nám zatím nejde.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.2.2020 11:20
Když ono všechno musí neustále růst, jinak ekonomové nejsou spokojeni a varují před recesí. Akdyž to nejde jinak, tak zvednem ceny a aby všechno nezkrachovalo do půl roku, tak zvednem lidem příjmy, aby dál kupovali.
Odpovědět
ig

5.2.2020 11:47 Reaguje na Jiří Daneš
Ekonomům je to buřt, ti jen popisují co se mezi lidmi děje a dělají z toho závěry :-) A lidi jako na potvoru pořád chtějí něco zlepšovat, stěhovat se do lepších bytů, jíst lepší jídla, mít lepší auta, ...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.2.2020 18:01
Řek bych, že i tu pevninu plundrujeme stejně jako před zmíněnou dobou, spíše však více-( Přece jen lidstva za tu dobu několikanásobně přibylo, zato zvířeny - poměřováno např. jen Afrikou, mnohonásobně ubylo. Amazonie v tu dobu byla téměř panenská, dnes mizí závratným tempem. To se promítá i ve změně klimatu, což si mnozí zatím nechtějí připustit...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 19:40 Reaguje na Karel Zvářal
Ropáci a nechumelisti si nepřipustí nikdy nic, těm jde jen o kačáky a šlus.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.2.2020 22:00 Reaguje na Karel Zvářal
Samozřejmě , že je to tak. A musí to pokračovat, protože 60 mil nových lidí , co přibude na planetě každý rok, musí něco nakrmit.
Tohle je větší katastrofa, než CO2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2020 22:13 Reaguje na Čech M.
To jde ruku v ruce, ale CO2 zrovna nás ohrožuje daleko víc. Lesy nám neschnou kvůli přemnožené Africe.
Odpovědět

Nejčtenější články

Když se ochrana přírody dělá bagrem

Diskuse: 14

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů

Diskuse: 3

Jiří Hlavenka: Konec aut na elektřinu? Ale kdepak

Diskuse: 90

SVOL: Mýty kolem novely lesního zákona

Diskuse: 11

Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí

Diskuse: 2

Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod

Diskuse: 2

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu

Diskuse: 21
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist