Odborníci: Cenný mohutný dub letní u muzea v Plzni zatím není nutné kácet
"Díky měření jsme zjistili, že zhruba sto let starý dub s velmi tvrdým dřevem je navzdory existenci dutiny u báze kmene odolný proti vývratu i zlomu. Odborníci se shodli na tom, že dřevina tam vydrží ještě nejméně deset let," řekl Tolar. Do té doby stojí za to z hlediska historického, kompozičního, mikroklimatického a ekologického strom zachovat. Určitě ho kácet nebudeme, uvedl.
Znalci doporučili další ošetření stromu, rozložené do etap. "Každé dva roky provedou arboristé redukční obvodový řez koruny. Do tří let bude provedena lokální redukce dlouhých a silných větví ve spodní části koruny kvůli požadovanému zeštíhlení tvaru koruny zhruba o 35 procent," řekla vedoucí městské zeleně správy veřejného statku Lucie Davídková. Podle aktuální potřeby budou odstraněny suché a poškozené větve v koruně, tahové zkoušky se zopakují nejpozději v roce 2027, poslední byla 8. ledna.
Správa statku sleduje stabilitu dřeviny. Odborníci strom prověřovali speciálním přístrojem na měření odolnosti kmenů. Předtím prozkoumali místo růstu, aby získali důležité informace o proudění větru a nadmořské výšce. Provedli dvě tahové zkoušky ze dvou na sebe kolmých směrů, které simulují tlak na strom při silném větru. Zátěžové zkoušky jsou náročné, proto se podle Davídkové využívají jen u výjimečných dřevin.
Stavy stromů v parcích a sadech správci zeleně pravidelně kontrolují a sledují. "Nemůžeme nechat dojít zánik stromu do úplného konce, tedy do statického selhání. Proto je na veřejných plochách sledujeme, kontrolujeme a navrhujeme pěstební opatření jako jsou bezpečnostní, redukční a stabilizační řezy, vazby kosterních větví, ale i kácení," řekl Petr Kuták z oddělení péče o dřeviny.
reklama
Dále čtěte |
Ve Vsetíně přibude více než tisícovka stromů a keřů
Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary zkouší pomoci stromům injektáží půdy
Plzeň ošetřila injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromůOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
smějící se bestie
20.1.2024 09:46vaber
20.1.2024 09:52Břetislav Machaček
21.1.2024 10:26místech. Dobrý, ale nedomyšlený záměr pak přináší problémy, které odnese
samotný strom nějakým omezováním růstu(ořezy), nebo narušení kořenů při
výkopech a solením chodníků a cest. Hurá akce bez předvídavosti později
dopadne pro strom tragicky a vytvoří tábory zastánců a odpůrců kácení.
Města a vesnice jsou dnes bohužel jiné, než v dobách koňských potahů,
kdy velké stromy lidem nevadily. Ono na druhé straně musí existovat ten
zdravý selský rozum nebránit pokácení něčeho, co přináší byť minimální
riziko s možnými tragickými následky. Město není les, kde musím počítat,
že se ulomí ze stromu větev a nebo i celý strom. Je to mé riziko, které
jsem ochoten podstoupit, ale ve městě kolem něho musím projít, abych
splnil, co mám. No a pak požaduji i tu bezpečnost od majitele či správce. Kdysi jsem tu psal o bránění pokácení nemocné napůl suché vrby s kmenem o průměru 130 cm. Stála vedle školního hřiště a potížisté (broukaři) ji
bránili cca 5 let, ale že by ji sami udržovali ve stavu, aby neohrožovala
děti, je ani nenapadlo. Obrážela větve z kůry a při překročení únosnosti
se z kůry větve vylamovaly i v bezvětří. Z ničeho nic zapraštělo a byla
na zemi větev i s kusem kůry. Dvakrát ročně jsem z ní sklízel sírovce
a průběžně uklízel spadlé větve do kamen. Jednou se v termínu nestihli
odvolat proti kácení a bylo hotovo. Dnes tam roste mladý zdravý dub,
který už jako pětimetrový zasadili vedle pařezu. Kdyby tomu tak dlouho
nebránili, tak už tam mohl růst desetimetrový krásný strom a nestrašit
tam roky souš obrostlá pahýly větví.
