https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornici-cenny-mohutny-dub-letni-u-muzea-v-plzni-zatim-neni-nutne-kacet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci: Cenný mohutný dub letní u muzea v Plzni zatím není nutné kácet

20.1.2024 00:32 | PLZEŇ (ČTK)
Foto | Vachovec1 / Wikimedia Commons
Mohutný dub letní sloupovitý, který roste v centru Plzně před Západočeským muzeem, zatím není nutné kácet. Cenný strom v Šafaříkových sadech odborníci vyhodnotili jako stabilní. Je napadený dřevokaznou houbou a bylo nutné prověřit ho kvůli bezpečnosti lidí, okolních objektů i dřevin. Specialisté navrhli soubor pěstebních opatření a dřevina bude pod jejich dohledem, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN). Vhodným zásahem lze prodloužit jeho životnost.
 

"Díky měření jsme zjistili, že zhruba sto let starý dub s velmi tvrdým dřevem je navzdory existenci dutiny u báze kmene odolný proti vývratu i zlomu. Odborníci se shodli na tom, že dřevina tam vydrží ještě nejméně deset let," řekl Tolar. Do té doby stojí za to z hlediska historického, kompozičního, mikroklimatického a ekologického strom zachovat. Určitě ho kácet nebudeme, uvedl.

Znalci doporučili další ošetření stromu, rozložené do etap. "Každé dva roky provedou arboristé redukční obvodový řez koruny. Do tří let bude provedena lokální redukce dlouhých a silných větví ve spodní části koruny kvůli požadovanému zeštíhlení tvaru koruny zhruba o 35 procent," řekla vedoucí městské zeleně správy veřejného statku Lucie Davídková. Podle aktuální potřeby budou odstraněny suché a poškozené větve v koruně, tahové zkoušky se zopakují nejpozději v roce 2027, poslední byla 8. ledna.

Správa statku sleduje stabilitu dřeviny. Odborníci strom prověřovali speciálním přístrojem na měření odolnosti kmenů. Předtím prozkoumali místo růstu, aby získali důležité informace o proudění větru a nadmořské výšce. Provedli dvě tahové zkoušky ze dvou na sebe kolmých směrů, které simulují tlak na strom při silném větru. Zátěžové zkoušky jsou náročné, proto se podle Davídkové využívají jen u výjimečných dřevin.

Stavy stromů v parcích a sadech správci zeleně pravidelně kontrolují a sledují. "Nemůžeme nechat dojít zánik stromu do úplného konce, tedy do statického selhání. Proto je na veřejných plochách sledujeme, kontrolujeme a navrhujeme pěstební opatření jako jsou bezpečnostní, redukční a stabilizační řezy, vazby kosterních větví, ale i kácení," řekl Petr Kuták z oddělení péče o dřeviny.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

20.1.2024 09:46
To ani později, pokud bude patřičně ošetřován/udržován, že.
Odpovědět
va

vaber

20.1.2024 09:52
to už ho někdo chtěl pokácet? sto let starý dub je vlastně mladý, no chudák už má jen deset let života před sebou, za deset let bude stále mladík ,ale na odstřel ,na podříznutí
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.1.2024 10:26
Největším problémem jsou často živelné výsadby nevhodných stromů na různých
místech. Dobrý, ale nedomyšlený záměr pak přináší problémy, které odnese
samotný strom nějakým omezováním růstu(ořezy), nebo narušení kořenů při
výkopech a solením chodníků a cest. Hurá akce bez předvídavosti později
dopadne pro strom tragicky a vytvoří tábory zastánců a odpůrců kácení.
Města a vesnice jsou dnes bohužel jiné, než v dobách koňských potahů,
kdy velké stromy lidem nevadily. Ono na druhé straně musí existovat ten
zdravý selský rozum nebránit pokácení něčeho, co přináší byť minimální
riziko s možnými tragickými následky. Město není les, kde musím počítat,
že se ulomí ze stromu větev a nebo i celý strom. Je to mé riziko, které
jsem ochoten podstoupit, ale ve městě kolem něho musím projít, abych
splnil, co mám. No a pak požaduji i tu bezpečnost od majitele či správce. Kdysi jsem tu psal o bránění pokácení nemocné napůl suché vrby s kmenem o průměru 130 cm. Stála vedle školního hřiště a potížisté (broukaři) ji
bránili cca 5 let, ale že by ji sami udržovali ve stavu, aby neohrožovala
děti, je ani nenapadlo. Obrážela větve z kůry a při překročení únosnosti
se z kůry větve vylamovaly i v bezvětří. Z ničeho nic zapraštělo a byla
na zemi větev i s kusem kůry. Dvakrát ročně jsem z ní sklízel sírovce
a průběžně uklízel spadlé větve do kamen. Jednou se v termínu nestihli
odvolat proti kácení a bylo hotovo. Dnes tam roste mladý zdravý dub,
který už jako pětimetrový zasadili vedle pařezu. Kdyby tomu tak dlouho
nebránili, tak už tam mohl růst desetimetrový krásný strom a nestrašit
tam roky souš obrostlá pahýly větví.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist