https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornici-extremni-srazky-budou-casteji-pomohla-by-hluboka-orba
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci: Extrémní srážky budou častěji, pomohla by hluboká orba

27.5.2019 00:25 (ČTK)
V jakých oblastech bude více pršet, není podle odborníků možné přesně říct. Pršet ale bude pravděpodobně spolu se zvyšující se teplotou více. / Ilustrační foto
V jakých oblastech bude více pršet, není podle odborníků možné přesně říct. Pršet ale bude pravděpodobně spolu se zvyšující se teplotou více. / Ilustrační foto
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Povodně z intenzivních srážek jsou přirozeným jevem, zemědělská půda by však mohla zadržet více vody, kdyby se hlouběji oralo. Sdělili to Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Do budoucna bude se zvyšující se teplotou růst množství vlhkosti ve vzduchu, srážkové extrémy tak budou pravděpodobně růst, upozornili.
 

V jakých oblastech bude více pršet, není podle odborníků možné přesně říct. Pršet ale bude pravděpodobně spolu se zvyšující se teplotou více. "Se zvyšující se teplotou je atmosféra schopna udržet větší množství vlhkosti, zhruba o sedm procent na stupeň Celsia, a tedy i srážkové extrémy budou s rostoucí teplotou pravděpodobně růst," popisují.

Zhruba třetina zemědělské půdy je podle nich odvodněná drenážními systémy, které ústí do odvodňovacích zařízení. "Pokud drenážní systém funguje a není retardační (tedy že odtok vody zpomaluje), voda zrychleně odtéká," uvedli. Na druhé straně podle nich řada drobných vodních toků prochází úpravami zpomalujícími odtok vody. "Potenciál krajiny pro zadržení vody nicméně není zdaleka využit," dodávají.

Vláda loni schválila, že se od příštího roku zpřísní standardy hospodaření na zemědělské půdě. Pokud bude půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. "Menší půdní bloky jsou z hlediska eroze půdy jednoznačně pozitivním opatřením vedoucím k ochraně půdního fondu. I 30hektarové bloky jsou z hlediska protierozní ochrany, biodiverzity i ostatních mimoprodukčních funkcí stále příliš velké," upozorňují Máca s Hanelem.

Schopnost půdy udržet vodu se podle nich může zvýšit hloubkovou orbou, srážkové vody pak můžou stéct do větších hloubek a sníží se tím povrchový odtok. "Obecně nejhorší vlastnosti vzhledem ke vzniku eroze a povrchového odtoku mají širokořádkové plodiny," uzavřeli. Jde například o kukuřici nebo řepu.

Česko zasáhly v uplynulých dnech prudké deště, především Zlínský a Moravskoslezský kraj. Na třech desítkách míst v ČR se dostaly hladiny toků na povodňový stav.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

27.5.2019 13:31
Ano, hluboká orba půdě prospívá, ale aby pravda byla úplná, je třeba říci, že naprosto srovnatelné-a mnohdy lepší účinky- má hloubkové kypření, nebo prostě jen kypření před setím. Podniků, které pro přípravu půdy používají pouze talířové nářadí, je již málo a nebo jsou to ty, které hospodaří na písčitých půdách, které jsou přirozeně propustné, s nízkou vrstvou ornice, tudíž přiorávka podorničí je kontraproduktivní.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

27.5.2019 20:59 Reaguje na pavel peregrin
Ano. Jde také o to, jestli opravdu přijdou nějaké vydatné srážky. V opačném případě je hluboká orba naopak kontraproduktivní.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2019 06:58 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Máte pravdu.
Odpovědět
MS

Milan Sekera

3.6.2019 08:20 Reaguje na pavel peregrin
Právě proto se má provádět nejlépe napodzim s právem očekávání sněhových srážek a jejich jarního, pomalého odtávání. Žádnou kontraproduktivnost v extrahluboké orbě nevidím. Zakaždým se půda provzdušní, je připravena přijmout srážkovou vodu, poruší se kapilarita půdy a proto nedochází ke zbytečnému odpařování. Navíc, provzdušněná, nakypřená půda se díky případným mrazům ještě více rozdrobí, vymrzne a zbaví se tak mnohých škůdců. Řekněme, že se pan Štemberk mýlí, nebo mu chybí patřičné poznatky.
Odpovědět
MS

Milan Sekera

3.6.2019 07:43
Chlapci si asi přečetli moje komentáře a rozbřesklo se jim. O hluboké orbě a o dlátování (šachtování) píšu leckde, ale hlavně na FB, už přes dva roky. Dokonce jsem to napsal na profil Pavla Kováčika ze Zemědělského výboru PČR až pak se konečně "starý zemědělec" rozpomněl. Jinak - nic nového pod sluncem, tohle by měl vědět KAŽDÝ zemědělec i středoškolsky vzdělaný. Bylo to totiž v osnovách Středních zemědělských škol!!!
Odpovědět
MS

Milan Sekera

3.6.2019 07:54
Ale nejde jen o hlubokou orbu!!! Jde také o hnojení chlévským hnojem, který zlepšuje Humusojílovitý sorbční komplex půdy a tím i její retenční schopnost. Z toho důvodu je KONTRAPRODUKTIVNÍ, vybíjení skotu z údajného důvodu, že není čím krmit. Staří zěmědělští praktici mohou poradit - pěstování rychle rostoucí zelené píce, pěstování jetele, vojtěšky. V nejnuznějších případech se na meliorační trubky sestavené do hvězdice navezla ječná sláma, přikryla se plachtou a do slámy se napustil čpavek. Potíž je v tom, že se po roce 1989 zlikvidovaly senážní věže i silážní jámy, protože se snižováním stavů skotu nebylo potřeba tolika krmení. Je to dopad rozhodování našich ministrů zemědělství, kteří byli spíše jen "řezníky" a tlaku z EU na snižování počtů hovězího dobytka,aby se udržely ceny masa i mléka a mléčných produktů. Dopadlo to tak, že ceny mléčných výrobků, např. másla, ale i samotného mléka vyšplhaly vysoko a nedostatek těchto komodit se svádí na náhle vzrostlou spotřebu v Číně. To si od politiků necháváme nalhat už fakt hodně!!!
Odpovědět
MS

Milan Sekera

3.6.2019 08:13
DALŠÍ. Meliorace udělané v sedmdesátých a osmdesátých letech jsou už dávno znovu ucpané a nefunkční!!! Daleko významnější jsou černé plochy Fotovoltaických elektráren. Ty zvyšují lokální teplotu, zvyšují výpar a půda krytá těmito panely, bez narušení povrchu není schopná děšťovou vodu vstřebat, takže ta steče po povrchu do vodotečí. Vymlouvání, že za současný stav může socialistické hospodaření je nepravdívé. I v letech socialismu byly roky suché i mokré, přesto byly výnosy zvyšovány a dařilo se i producentům okurek, cukrové řepy a jiných komodit. Stesky na sucho, ubývání spodních vod, ale i na povodně se datují hlavně na poslední dekádu z třicetileté vlády "demokratů"!!! Možná, nejsou restituentí orné půdy dostatečně vzdělaní v oboru, možná je na vině pěstování monokultur, jako je třeba řepka, možná všechno dohromady. Mimochodem, za socialismu se letecky práškovaly lesy vápnem, aby lesní půda nebyla tak kyselá a měla vyšší retenční schopnost zadržet vodu. Kdy jsem naposledy viděl sypat vápno na lesy, to už ani nepamatuji!!! Z toho vyplývá, že české zemědělství má špatnou koncepci, nebo spíš žádnou!!! Namísto potravinové soběstačnosti země se pěstuje řepka, protože je někdo (Babiš) ochoten za ni zaplatit více než za obilí, brambory a ostatní potraviny. Lze snad vinit zemědělce, že chtějí vydělat??? Asi ne!!! Taková je zemědělská politika státu a ta podléhá lidem, kteří stát vedou!!! Pokud budou na klíčových postech nějací kamarádíčkové, místo skutečných odborníků, stav se nemá šanci zlepšit!!! A ještě k tomu hnojení. Bývalo, za toho proklínaného socialismu, že se po sklizni obilovin zasela hořčice, nebo i řepka. Tyto porosty stačily do podzimu vyrůst na 30 cm, ale i 50 cm a byly másledně zaorány. Říkalo se tomu ZELENÉ HNOJENÍ. Tak to jsem také třicet let u žádného zemědělce či zemědělského podniku NEVIDĚL!!!
Odpovědět
reklama


Setkání s přírodou

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist