https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornik-biomasa-muze-pomoci-nahradit-plyn-cr-je-pozadu-za-zapadnimi-sousedy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborník: Biomasa může pomoci nahradit plyn, ČR je pozadu za západními sousedy

5.4.2022 01:12 | BRNO (ČTK)
Biomasa jako součást energetického mixu je pro něj řešením zejména pro menší podniky i jednotlivce.
Biomasa jako součást energetického mixu je pro něj řešením zejména pro menší podniky i jednotlivce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Biomasa ze zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva může pomoci snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, potřebuje ale větší podporu a důsledněji nastavená pravidla i kontrolu. ČTK to na brněnském veletrhu Biomasa řekl Oldřich Václavek, předseda Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR.
 

"Ve srovnání například se sousedním Rakouskem jsme deset až 15 let pozadu. Například účinnost kotle se u nás měří pouze při stoprocentním výkonu. Ale na 100 procent kotel využijete maximálně jeden měsíc v roce. Při snížení výkonu pak účinnost rapidně klesá, což zvyšuje spotřebu spalovaného média i emise. V Rakousku výrobce garantuje účinnost po celou dobu funkčnosti kotle, ne pouze při maximálním výkonu," řekl Vácjlavek.

Největší problém podle něj nastává s účinností i příliš vysokými emisemi u kotlů, které jsou určené pro několik druhů paliva. "Každé z použitých médií má jiné vlastnosti a potřebuje jiné podmínky. Pokud chcete v jednom kotli topit různými médii, nemůže mít pro žádné z nich takovou účinnost, jako když je určený pouze pro jedno z nich. Například popel ze spáleného dřeva je možné vrátit do přírody, je využitelný v půdě," doplnil Václavek. Podobně je podle něj v Česku nedůsledná kontrola emisí u jednotlivých komínů, která lidem umožňuje spalovat materiály, jež zatěžují ovzduší.

Biomasa jako součást energetického mixu je pro něj řešením zejména pro menší podniky i jednotlivce. "Zatímco u většího podniku všechno déle trvá a každá změna znamená velkou investici, u malého podniku může být mnohem rychlejší. Materiálu je u nás dostatek. Ale je potřeba zavést i pravidla pro dotřiďování odpadu, aby bylo možné využít i dřevo z kompostáren a další dosud nevyužívané dřevo," upozornil odborník.

Je podle něj vidět, že přibývá lidí, kteří se o toto téma zajímají, uvědomují si, že u kotle, který má sloužit řadu let, jsou mnohem podstatnějšími parametry než cena právě funkčnost nebo životnost. "Když sáhnete po levném řešení, může se stát, že protopíte dvojnásobek materiálu, což vás ve výsledku přijde dráž. Navíc budete mít pravděpodobně dvojnásobné emise, a to je také důležité," dodal Václavek.

Veletrhy Silva Regina a Biomasa trvají na brněnském výstavišti do středy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

5.4.2022 06:23
Pokud se nebude z biomasy vyrábět elektřina, tak jí bude dost pro vytápění domů. Biomasa jedině pro kogenerační výrobu tepla a elektřiny.
EroEI pro fotovoltaiku je 8:1, pro větrníky až 20:1, biomasa je jen 3-4 :1. Proč používat pro elektřinu biomasu, když máme efektivnější zdroje.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.4.2022 07:22 Reaguje na Katka Pazderů
je to nesmysl, třeba v Dánsku mají Biomasu na výrobu proudu a dováží dřevo z Amazonie. Podstata je udržitelnost ne davová psychóza. Není možné cpát dřevo na stojato do bioplynek, jestli se máme někdy zbavit betonu pro všechno. Dřevo je podstatně lepší izolant než beton a cihly, nehledě na to, že se nemusí obstavovat " hnusným" polistirénem s názvem zateplení a ještě se u toho tvářit pokrytecky eko...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

6.4.2022 05:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Dřevo mám rád a EPS moc ne , ale lambdu má ho EPS min 7x lepší , než masívní dřevo. Takže na náhradu 70 cm stěny z masívu stačí 10 cm EPS nebo fasádní vaty. Holt stavební fyzika
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.4.2022 07:47 Reaguje na Katka Pazderů
Pokud tomu věříte , potom jste zoufale naivní. Dřevo je také o úpravě, skladování a vhodné technologii.
Ukažte mi jediného výrobce kogenerace z biomasy v ČR s výsledky a délkou praxe.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.4.2022 09:30 Reaguje na Katka Pazderů
Navíc ta biomasa, tedy pokud to nebude přímo odpad z pily, nám bude chybět na té lesní půdě. Takže jestli se bude všechno štěpkovat a "využívat" logicky to bude někde chybět (překvapivě), třeba jako sláma na poli atd.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

6.4.2022 15:49 Reaguje na Jindřich Duras
To si říkám vždy, když o tom energetickém využití biomasy čtu. Že bychom snad měli co nejvíce do té půdy vracet a ne se snažit "prohnat komínem" všechno do poslední větvičky a stébla.
Odpovědět
Michal Vašut

Michal Vašut

5.4.2022 07:22
Oj, už vidím jak se z "zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva" stane něco jako druhá řepka a na polích se bude pěstovat kukuřice na biomasu...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.4.2022 14:55 Reaguje na Michal Vašut
A jak dlouho ta biomasa vydrží a za jaké ceny ?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.4.2022 09:32 Reaguje na Michal Vašut
Přesně tak. Jakmile se toho chopí nějaký dobře s ostatními chytráky provázaný subjekt (hovořil někdo z Agrární komory, že :-)?), bude to jen další díra na prachy, navíc s negativními dopady široce kolem.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

5.4.2022 08:07
Topím dřevím už 16let. Topím tedy suchým kusovým dřívím v tomu uzpůsobeném kotli s vysokou účinností. Palivové dříví si sám vyrábím a suším. Získávám ho převážně z vlastního lesa. Článek výše považuji pouze za PR pro další zpřísňování legislativy řešící účinnost kotlů. Využití "biomasy" pro energetické účely má smysl pouze pokud ji nelze (nedává ekonomický smysl) použít pro výrobu čehokoliv jiného. Z pilin nebo štěpky lze například vyrábět deskové materiály na bázi dřeva, využít jako surovinu k výrobě papíru atp. Přímé pálení "nekvalitního" dříví pro energetické účely by měla být poslední možnost jeho "využití".
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 09:02
Je legrační pozorovat ve společnosti ty protichůdné zájmy.
Pro udržení a stabilizaci klimatu bychom potřebovovali rapidně zvýšit množství a rozlohu lesů. Ale místo toho vymýšlíme jak víc lesů spálit a jak víc biomasy zplynovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.4.2022 09:38 Reaguje na Petr
Tak pokud se to uzákonní, tak spousta soukromých lesů určitě skončí jako výmladkové lesy. Jako byly selské lesy před 100 a více lety v době, kdy toto dřevo bylo výrazně levnější než uhlí. A pokud bude drahota tepla a elektřiny trvat, tak takhle skončí menší soukromé lesy i bez oficiálního posvěcení. Na parcele bude, aby se neřeklo, řídký prosvětlený porost produkční dřeviny vyžadované lesním plánem pro tuto parcelu. A pod těmi stromy budou bujet zdánlivě samy, ve skutečnosti tajně sázené nebo seté majitelem takzvané "plevelné" dřeviny vhodné pro výmladkové hospodaření. A jednou za čas, jak tloušťka kmínků dosáhne použitelné hodnoty, majitel les vyčistí, ty "plevelné" dřeviny vyřeže na topení.
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 10:08 Reaguje na Radim Polášek
Částečně v pořádku. Nejprve si musíme přestat hrát na peníze, tedy na produkční dřeviny, plevelné dřeviny a podobně. To jsou pojmy lidské, ne lesní. A jak píšu jinde, les musí být odspodu hustý a neprůchodný, to zajistí přežití lesa v nepříznivém období a ochranu krajiny i nás všech, a ve výsledku zmírní ona nepříznivá období. Takže potud v pořádku. Ale jakmile se les "vyčistí", je to průšvih a pro les a krajinu konec.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.4.2022 09:36 Reaguje na Radim Polášek
Rozumím. Jenže...teď nemáme lesy, ale plantáže na dřevo, kde se snažíme nevhodnými dřevinami vyprodukovat maximu nějaké biomasy - která byla dříve nenahraditelná, dnes už nahraditelná z velké části je. Výmladkové hospodaření bylo založeno na adekvátních dřevinách na určitých plochách s maximem dosažitelné produkce... Takže... Ne, neobhajuji převedení všech lesů na výmladkové, ale v určité míře, proč ne?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.4.2022 16:37 Reaguje na Jindřich Duras
Jak a čím je ta biomasa dříví podle Vás nahraditelná? Krovy vyrobíme z oceli? Parkety a nábytek nahradíme ekvivalenty z PVC a PA? Dřevěná schodiště nahradíme ocelí a betonem? Uvědomujete si "cenu" (v penězích i produkci CO2) za takovou "nahraditelnost"?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.4.2022 09:17
Biomasu, která u nás vzniká, spotřebujeme s přehledem na peletky a na brikety pro vytápění rodinných domků.
Pokud máme les přednostně využívat na to, na co se využívat má, to znamená jako surovinu. Na stavbu domů, na výrobu nábytku, na výrobu celulózy atd. A na topení používat jen zbytek.
Přirozeně můžeme všechny naše lesy sešrotovat na štěpku a tou potom topit místo uhlí v elektrárnách a teplárnách nebo v cihelnách, cementárnách , skládnách atd, jenže na to naše lesy nestačí. A potom kde seženeme dřevo třeba na stavby? Budeme ho dovážet z Ukrajiny nebo Ruska? Pardon nebudeme, tam se bojuje a je tam embargo. Nebo z jiných zemí, kde nejsou tak hloupí jako jsme my a svoje lesy si chrání?
Roční přírůstek na hektar smrkového lesa by měl být asi 5 - 6 kubíků, z toho je asi 3-4 kubíky kvalitníhjo dřeva na řezivo a asi 1 - 2 kubíky odpadního dřeva, možná na celulózu, ale určitě na biomasu. Roční přírůstek na hektar listnatého lesa má být asi 3 - 5 kubíků dřeva, z toho je tak 1 - 2 kubíky využitelné na řezivo a zbytek může jít na biomasu. roční přírůstek energetických topolů na hektar má být 5 - 12 kubíků dřeva, podle hnojení a to dřevo může být na celulózu nebo na biomasu. Roční výnos energetického šťovíku na hektar by měl být 5 - 15 tun biomasy podle vyhnojení a kvality půdy.
Odpovědět
kk

karel krasensky

5.4.2022 11:04
Včlánku se píše že kulhame o 10-15 let za Rakouskem.Vubec k tomu nemuselo dojít,protože v čr máme světovou špičku přes biomasu.Kateřinu Jacques-Bursíkovou
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.4.2022 11:19
Všimli jste si lidičky, že ty kůrovcové stromy zmizely jako mávnutím proutku? On ten převis nabídky brzo vyšuměl a dřevo se vyvezlo a nebo shořelo jako palivo v teplárnách a domácích kotlících. Nyní nebude dlouho co efektivně kácet a to upínání se k biomase je opět slepá ulička. Kdyby před začátkem průmyslové revoluce nezačali lidé používat uhlí, tak už tu
žádné lesy ani nebyly. Uhlí zachránilo miliony hektarů lesa, které kdysi
potřebovaly hutě, sklárny a i domácnosti. Naivní představa se vracet ke
dřevu a energetickým zemědělským plodinám je názor nedouků, kteří si ani
neumí porovnat výhřevnost plynu, dřeva a uhlí. Pak by pochopili, že ani
všechny lesy světa nenahradí uhlí a když tak na pár let do jejich vytěžení.
Že by po nás potopa a přeměna lesů na levné samovýsevné a bezúdržbové lesy
určené ke štěpkování? Asi ano a naskočili na tento lep i ekologové, kteří
toto propagují. Jaképak využití asi tak budou mít pionýrské dřeviny horší
kvality, než na energetickou štěpku? Kdopak je bude těžit výběrově a ručně?
No nikdo, najede tam co dvacet let těžká technika a štěpkovače, které
půdu rozryjí stejně jako ty půdní frézy a sežerou i tu poslední větvičku.
Ono tomu velkému kotli je lautr putna co žere, hlavně, že má žrát co.
Víte kolik energie jde v niveč předsoušením štěpky a nebo dokonce
jejím pálením v nedosušeném stavu? Doma by se vám v takovém stavu asi
samovznítila, ale ve skladu teplárny to nestihne. Kecy o ekopalivu za
takovou cenu mě vytáčejí, protože to není eko, ale finančně výhodné a
jako eko se to pouze tváří. Do budoucna dopadnou lesy jako ta pole.
Budou vyčerpány z živin, půdu spláchne voda a odvane vítr. Hlavně, že
jsme eko i za cenu devastace přírody. Pálit lesy a zaplavit nevytěžené
zásoby uhlí je stejné jako likvidovat potraviny v bioplynkách místo toho
jimi šetřit a nebo je zkrmovat hospodářskými zvířaty. Je to eko dotované
plýtvání ukryté za hygienické předpisy, bez kterých žilo lidstvo tisíce
let. Vzpomeňte na své rodiče, když krmili zvířata zbytky a nevyhodili
ani slupku z brambor. Oni ale ještě znali z vlastní práce cenu potravin,
což dnes většina lidí ani nezná. V životě nevypěstovali ani jeden brambor
a tak ho nechají klidně shnít a vyhodí ho do odpadu. To pěstitel neudělá
a konzumuje prve ty poškozené při sklizni a nakonec až ty nejkvalitnější. Je prostě dobrý hospodář na rozdíl od konzumenta vyžadujícího pouze tu prvotřídní kvalitu a o osud zbytku se nezajímá. No a taková kvalita pak
vyžaduje mnohem více hnojiv, postřiků a i plochy k sázení, protože část
jde kvůli nezájmu do odpadu na který se těší právě ty bioplynky. Tak to
bude i s nekvalitními lesy, na které se už těší teplárny a elektrárny.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

5.4.2022 12:12 Reaguje na Břetislav Machaček
To jsem tak nějak čekal, že ten převis nabídky z kůrovcových stromů
rychle vyšumí, a je to tady. Teď přijde nedostatek a ještě zvýšený tlak na těžbu lesů kvůli zdražování plynu.

Některé nevyužité plochy (tím nemyslím lesní pozemek) by se snad i daly použít pro obsazení náletovými dřevinami ( pokud bych dal na druhou stranu misek vah výstavbu nějaké haly či satelitního městečka). Ale ne k průmyslovému zpracování(viz štěpkování), ale k nějakému mírnému a šetrnému odběru (třeba bříza do krbových kamen). Znám jedno takové
místo, kam nalítla bříza a vypadá to tedy mnohem lépe než vysoká žlutá tráva.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.4.2022 09:27 Reaguje na Jakub Brenn
V tom žádná. Nevyužitých ploch je plno, ale v přírodě jsou
potřebné i ty travnaté plochy s vysokou travou a tak je asi
třeba myslet, co zalesnit a co ne. Zalesním kvůli palivu
pole, ale umřu hlady. Vykácím les, jednu zimu se zahřeju,
dvacet let budu mrznout a čekat na první slušnou tyčovinu.
Kdysi byl vtip o zasazení brambor a jejich vykopání druhý
den s odůvodněním, že víš prd, co je hlad. No a u lesa to
může být stejné, když se budou těžit výmladky a tyčovina
aby měly teplárny potravu. Známý kdysi skočil na vějičku pěstovat japonské topoly. Zakoupil sadbu, koupil velký štěpkovač a čekal na první úrodu. Pak čekal na výmladky a později dosazoval mezi pařezy nové pruty. Po 20. letech je pozemek zhuntován tak, že kdysi tam za stejný čas narostla tyčovina a nyní tak leda pruty na košíky(ty se ale dělají
z vrby). Nyní tam hnojí i fekáliemi, aby mu vůbec něco
ještě narostlo. Jó z lejna bič neupleteš(po našemu bič z
guvna něukryňtiš)...
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

6.4.2022 11:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano. Já měl na mysli opravdu nevyužitý zarůstající pozemek, patrně aspirující na přeměnu na satelitní městečko.Tak tam ten zdarma březový nálet určený
k občasné prořezávce mi přijde jako dobrá varianta,
jak říkám, dobrý třeba do krbových kamen, kde by březová polena vypadala dobře.
A lesní plochy tedy nechat na standardní hospodaření, pole nechat na pěstování plodin, atd.
Pěstování dřevin (japonských topolů) na biomasu je hodně krátká cesta dom pekel, jak sám uvádíte příklad. Ale holt zase zaúřaduje nějaká lobby a bude to navzdory všem extrémně negativním dopadům na půdu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.4.2022 12:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Za jedna!
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

5.4.2022 11:58
Hlavně to ne!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist