https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornik-sucho-je-patrne-i-na-letokruzich-stromu-jsou-uzsi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sucho je patrné i na letokruzích stromů, jsou užší

20.8.2019 00:10 | BRNO (ČTK)
Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu.
Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu.
Sucho v posledních zhruba pěti letech v Česku je podle odborníka na dendrochronologii Josefa Kyncla patrné i na letokruzích stromů. Letokruhy jsou užší, stromy tak mají menší přírůstky, uvedl pro ČTK.
 

Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Poměrně přesně tak lze určit například stáří stromu, což využívají historikové, archeologové, klimatologové či pracovníci památkové péče.

"Sucho v posledních pěti letech je pozorovatelné i na letokruzích stromů, jsou užší. A jsou užší nikoliv kvůli oteplování, ale právě kvůli suchu. Výrazné je to například v doubravách na jižní Moravě, pozorovatelné je to však i jinde," uvedl Kyncl. Například u borovic jsou letokruhy podle něj užší asi o pětinu oproti stavu před deseti lety.

Problémem je podle Kyncla především podstatné snížení hladiny spodní vody. "Trpět tím začíná právě i borovice, což je strom známý jako rezistentní proti suchu. Má hluboké kořeny, vodu si v hloubce obvykle dokáže najít, ale pokles hladiny spodní vody je tak výrazný, že tím začíná trpět i tento strom," uvedl.

Kyncl už dříve napsal knihu s názvem Letokruhy jako kalendář i záznamník: Zajímavosti z dendrochronologie, nyní chystá materiály na přednášky a případně i druhou knihu, která by byla ještě podrobnější. Zkoumá například dub v oboře Soutok, což je unikátní přírodní lokalita, kde se stýkají řeky Dyje, Morava a Kyjovka. Analyzuje vzorek dřeva získaný vrtáním. Ze vzorku je možné kromě stáří stromu určit například škodlivé události, které strom v průběhu jeho života zasáhly, třeba chroustí kalamitu.

Kyncl už je v důchodu. Dříve pracoval v Botanickém ústavu Akademie věd. Za svůj život odebral stovky vzorků.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ČM

Čech M.

20.8.2019 02:06
Tak tomu říkám překvapivý objev! Ono když ty stromy sotva přežívají, tak to je snad jasné. Stačí se podívat na přírůsty SM. 10-15 cm! Úplně se obrátil stav z minula, kdy v nížinách rostl rychleji, než na horách. Borovice schne hlavně proto, že se často sázela na písčitých půdách a ty vysychají jednou tak rychleji, než jiné, takže ani hlubší kořen nepomůže.
Odpovědět
MM

Milan Milan

20.8.2019 08:57
Tak to už je skoro objev. Řežu dřevo dobrých 45 let a letokruhy jsou blíže k obvodu vždy užší. Takže by stálo snad čtenáře o této teorii přesvědčit a najít starší letokruhy a říct "tenhle užší je z roku 1963 a tenhle 1983 a to bylo velké sucho. Jinak to nemá kromě PR informace klimaplašanů žádný význam.
Odpovědět
MM

Martin Macek

20.8.2019 13:36 Reaguje na Milan Milan
Asi jste článek špatně pochopil - není to žádný nový objev, ale konstatování stávajícího stavu. A že se na šířce letokruhu podílí i věk stromu, to samozřejmě dendroklimatologové moc dobře vědí - proto první věc, která se s daty prování, než se analyzuje cokoliv dalšího, je že se vliv věku stromu na přírůsty odečte. Hezký den!
Odpovědět
JO

Jan Omasta

25.8.2019 22:48
No jo, ale když k nám proudí vysušený vzduch zahřáty německými solárními elektrárnami, tak jan nemají být stromy uschlé?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist