Okresní soud ve Vsetíně začne projednávat případ otravy řeky Bečvy

Okresní soud ve Vsetíně začne v pondělí projednávat případ otravy řeky Bečvy ze září 2020. Na hlavní líčení si vyčlenil 39 jednacích dní, nařízené je do letošního prosince. Obžalobě v případu čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Kauzou se bude zabývat trestní senát v čele se soudkyní Ludmilou Gerlovou. Spis k případu má několik tisíc stran.

Firma Energoaqua a Havelka jsou podle dostupných informací obžalovaní z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.

Ekologická havárie, kterou 20. září 2020 způsobily podle České inspekce životního prostředí kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Odborníci uvedli, že jedovaté látky poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.

Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, dospěla k závěru, že se kyanidy do řeky dostaly právě tímto kanálem. Zástupci obžalované firmy to odmítají. Tvrdí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění a je podle nich tedy prakticky vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Také někteří rybáři a vědci míní, že zdroj znečištění musel být blíže k místu nálezu prvních uhynulých ryb.

Loni v březnu podal státní zástupce Jiří Sachr v kauze obžalobu. O několik týdnů později mu však Okresní soud ve Vsetíně vrátil případ k došetření, neboť spatřoval ve vyšetřování nedostatky, které by se mohly projevit při dokazování. Žalobce však toto rozhodnutí napadl. O jeho stížnosti rozhodoval v říjnu 2022 olomoucký krajský soud, který jí vyhověl a vrátil věc zpět vsetínskému soudu k novému projednání.

Výběr informací o otravě řeky Bečvy v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov

Zprvu neznámá látka - rozbory ukázaly, že šlo o kyanid - se v řece objevila 20. září 2020, v Bečvě na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje kvůli tomu uhynulo velké množství ryb. Ekologická havárie postihla řeku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, viník havárie bezprostředně po ní nebyl odhalen. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy zhruba na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Mezi podezřelými z úniku se ocitla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného tehdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO). Firma bezprostředně poté uvedla, že zcela jistě není původcem úhynu ryb, a možnost, že by kyanidy pocházely od ní, odmítá dodnes. Pět dní po havárii tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že najít zdroj ekologické katastrofy na Bečvě bude zřejmě otázkou hodin. Už začátkem listopadu 2020 Brabec ale před poslanci svého výroku litoval.

Pátrání soudního znalce Jiřího Klicpery po viníkovi úniku nakonec trvalo téměř osm měsíců, během nichž policie v polovině předloňského listopadu udělala vyšetřovací pokus. Znalec opakovaně požádal o prodloužení lhůty, ještě v listopadu 2020 například tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že posudek má být hotov do 20. prosince, nakonec Klicpera svou práci dokončil až na přelomu dubna a května 2021. O čtvrt roku dříve ale v on-line debatě expertů prohlásil, že viníka zná. Konkrétní tehdy nebyl, vyloučil však Dezu.

Po dokončení znaleckého posudku média začátkem května 2021 uvedla, že podle Klicpery kyanidy do řeky vytekly z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Posudek ukázal na firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, její ředitel Oldřich Havelka ale odmítl, že by společnost otravu Bečvy způsobila. Koncem června 2021 policie kvůli otravě řeky zahájila trestní stíhání a obvinila jednu fyzickou a jednu právnickou osobu z Rožnova. Jde právě o firmu Energoaqua a jejího šéfa Havelku.

Dozorující státní zástupce začátkem září 2021 zamítl stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, které podali firma i Havelka. Stíháním se zabývalo také Krajské státní zastupitelství v Ostravě, podnět na přezkum podala obhajoba, předloni v říjnu ale krajští žalobci rozhodli, že je trestní stíhání v kauze havárie v Bečvě vedeno důvodně. Koncem října 2021 ještě Energoaqua a Havelka navrhli zastavení stíhání, státní zástupce Jiří Sachr, který případ dozoruje, loni na jaře uvedl, že o návrzích samostatně rozhodovat nebude.

V polovině března 2022 Sachr řekl, že policie vyšetřování otravy Bečvy ukončila. V případu navrhla obžalovat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu - firmu Energoaqua a Havelku, kteří jsou podle obžalovaní z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest. Začátkem května 2022 sice Okresní soud ve Vsetíně vrátil státnímu zástupci kauzu k došetření, olomoucký krajský soud ale vyhověl žalobci Sachrovi a kauzu poslal zpět vsetínskému soudu k novému projednání.

Otrava Bečvy se stala také předmětem politických sporů, už koncem září 2020 požadovali tehdy opoziční občanští demokraté, Piráti a lidovci zařadit únik škodlivin do řeky jako zvláštní bod na program schůze Sněmovny, poslanci vládních ANO a ČSSD to ale odmítli. O otravě Bečvy se v dolní parlamentní komoře diskutovalo také později, a to i za účasti ministra Brabce a šéfa České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erika Geusse. Oba ale začátkem listopadu 2020 odmítli poslancům říci nové informace ke katastrofě s tím, že by to mohlo mařit vyšetřování.

Začátkem roku 2021 v té době opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 oznámily, že budou usilovat o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k otravě. Na pořad jednání Sněmovny se bod dostal v březnu a Sněmovna schválila vznik komise 21. dubna 2021. Svá zjištění měl sněmovní vyšetřovací orgán, do jehož čela byla zvolena komunistka Marie Pěnčíková, předložit do září. Práci komise zahájila koncem července a od srpna 2021 před ní vypovídala řada expertů, ředitel ČIŽP Geuss nebo člen představenstva chemičky Deza a poslanec ANO Pavel Pustějovský.

Odborníci sněmovní komisi například upozornili na to, že v případu vyšetřovatelé nemají jasné důkazy, protože v den havárie nikdo neodebral vzorky vody z průmyslových výpustí okolních podniků, což je jediná možnost, jak získat přímé důkazy o viníkovi znečištění řeky. Policie tak musela pracovat pouze s experimenty a nepřímými důkazy. Například vzorky z výpustí průmyslových areálů, které se podle zprávy expertů citované na webu Aktuálně.cz měly odebrat v den havárie, totiž inspektoři u společnosti Energoaqua zajistili až následující den, u Dezy dokonce o tři dny později.

Komise svou zprávu zveřejnila 20. září 2021, zkritizovala v ní postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii. Podle poslanců nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a ČIŽP. Ministr Brabec i inspekce označili zprávu komise za zpolitizovanou. Jsou v ní neodborné závěry vytržené z kontextu, manipulace a negativní tendence vůči ČIŽP, řekl v reakci na dokument tehdejší ministr životního prostředí. Sněmovna vzala na mimořádné schůzi 5. října zprávu komise na vědomí a požádala vládu, aby postupovala v souladu s opatřeními, která komise doporučila.

Začátkem března 2022 nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nařídil prověřit způsob, jakým žalobci naložili s trestním oznámením na postup vyšetřovatelů případu otravy Bečvy. Oznámení loni po volbách podal člen sněmovní vyšetřovací komise a současný ministr školství Petr Gazdík (STAN). Podle dřívějších informací webu Seznam Zprávy poukazoval Gazdík na ztracené nebo chybně odebrané vzorky otrávené vody či nekoordinované postupy kontrolních úřadů. Postup olomoucké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ostravě přezkoumalo olomoucké vrchní státní zastupitelství. Loni v květnu oznámilo, že krajští žalobci při posuzování trestního oznámení nepochybili.

Za uplynulé více než dva roky se rybářům podařilo vrátit do Bečvy ryby. Se zarybňováním počítají i v dalších letech, obnova řeky by podle nich mohla trvat nakonec kratší dobu, než původně očekávali. Pro návrat života jim chybějí proudní ryby, kterých je nedostatek, řekl na podzim 2021 ČTK předseda Územního svazu rybářů pro Severní Moravu a Slezsko Pavel Kocián. Podle vyjádření expertů z loňského září se život do řeky vrací pomalu, v zasaženém úseku zcela vymizela generace víceletých ryb a odhadem ještě dalších osm let potrvá, než se navrátí do původního stavu.

---

reklama

---