Operace Kulový blesk? Velké stěhování Jakarty je hlavně environmentální problém

Pokud bychom na mapě jihovýchodní Asie zvýraznily metropole s nejvyšším HDP, bude hlavní indonéské město Jakarta doslova zářit. Sídlo s 10,4 miliony obyvatel v užším centru je totiž odpovědné za 65 % národní ekonomiky. Taková ekonomická mapa by nám ale skryla jeden podstatný fakt: celá obří metropole, pokrývající plochu 600 kilometrů čtverečních, se totiž noří do vln a bahna. A proto ji chystají přestěhovat o 1000 kilometrů dál. Píše o tom BBC a Independent.

Vybudovat „z ničeho“ nové hlavní město Indonésie vypadá jako výzva pro architekty, inženýry, urbanisty a plánovače, ale nepříjemné bude hlavně pro místní ochránce přírody. Přesun hlavního města z Jávy na Borneo totiž není jen ambiciózní pětiletkou, ale zásadním zásahem do oblastí, které dosud byly člověkem ovlivněny jen částečně.

Dnešní Jakarta je jedním z nejšpinavějších měst světa, širší aglomeraci obývá přes 26 milionů lidí a metropole se topí dílem ve smogu, dílem v bahně. Každý rok se totiž kvůli nezpevněnému substrátu v podloží propadá až o 15 centimetrů a v roce 2050 bude z 95 % rozlohy pod vodou. Což je jistě dobrý důvod pro velké stěhování. Otázkou zůstává, jestli jeden dobrý důvod může ospravedlnit spoustu dílčích špatných kroků.

Nepoučitelná Indonésie?

Na některé z nich upozorňuje Hans Nicholas Jong, komentátor deníku Independent: „Jakarta je v pořadí asi třicátým hlavním městem světa, které se kompletně stěhuje. A navzdory původním závazkům to vypadá, že se z chyb předchozích metropolí ani svých vlastních nehodlá poučit.“ První vize ambiciózního projektu, který má být zahájen v roce 2021, sice počítají s kompletně „moderním zeleným městem budoucnosti“. Ale stačí jen pohled do map a stavební dokumentace a je jasné, že tu bude v předstihu vykáceno a vyklučeno na 180 000 hektarů pralesních porostů. Včetně 1370 hektarů pralesů dosud zcela nedotčených, chráněných. Jak se s tímto nesouladem hodlá indonéská vláda vypořádat? Po dostavbě města plánuje vyhrazené plochy znovu zalesnit.

„Otázka masivního odlesnění a zpětného zalesnění, fragmentace stávajících biotopů, ohrožení orangutanů, to vše jsou jen drobné, leč podstatné vady na kráse plánu o zeleném městě budoucnosti,“ říká Jong. Okolí nového města samozřejmě není zcela nedotčené. V některých lokalitách tu probíhá těžba minerálů, fosilních paliv, dřeva, fungují tu plantáže olejných palem. „Je tedy na místě se ptát, jak s nimi indonéská vláda naloží, zda jejich koncese úplně vykoupí a zruší, nebo je jen schválí jejich přesunutí jinam.“ V takovém případě by byl ale dopad stěhování města na Borneo mnohem drastičtější, protože by se tím umocnilo další narušování přírody na Borneu, v dosud ne tolik poznamenaných regionech.

Nové město, staré problémy

Je snadné říct, že do pěti let se v novém městě zabydlí milion státních úředníků a administrativních pracovníků, ale v čem budou bydlet? Stavební materiál by se do regionu musel buď dovážet z Jávy (ekologická stopa takového počinu by byla astronomická), anebo se sežene z místních zdrojů. To by ale nejspíš obnášelo likvidaci krasové oblasti Sangkulirang-Mangkalihat, která se nachází 400 kilometrů od plánovaného města. A znamenalo by to další silnice protínající džungli. Ani jedno z navrhovaných řešení se přitom nedá považovat za ekologické, špatná a s drastickými následky jsou obě.

A stejné je to i s otázkou, kde by 1,5 milion obyvatel nového města v roce 2024 získával elektřinu. Vcelku pohotově se totiž nabízí uhelné doly KutaiKartanegara a výstavba tepelné elektrárny „blízko zdroje“. Tedy další likvidace životního prostředí, další zdroj znečištění. „Podle projektu nebudou do roku 2021 vytvořeny žádné kapacity pro generování energie z obnovitelných zdrojů a vlastně se s nimi ani v návrhu nepočítá,“ říká HendroSangkoyo, environmentalista z Institutu demokratických věd. „Zdá se, že staré město si do nového prostředí všechny problémy, které vyvolaly potřebu stěhování, bere s sebou.“

---

reklama

---