Ovlivnila požár v Národním parku České Švýcarsko klimatická změna? Jak?
V České republice se požáry v krajině běžně vyskytují, nedosahují však takového rozsahu jako například v USA, Austrálii nebo na Sibiři a jimi zasažená plocha nebyla v našich podmínkách doposud nijak zásadní. To se ale s probíhající změnou klimatu mění.
Projekce klimatického vývoje jasně ukazují další nárůst v počtu rizikových a požárům příznivých dní a výrazné zvětšení plochy, která je požáry ohrožena. Týká se to zvláště okolí významných aglomerací (např. Prahy a Brna), hrozba se šíří ale také v oblastech důležitých z hlediska ochrany přírody. Jedné takové události jsme právě svědky v Národním parku České Švýcarsko.
„Většina českého území v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace. Nárůst mezi lety 1991 a 2015 byl ve srovnání s obdobím 1971–1990 téměř o 70 %. Současně byla ve všech krajích jasně prokázána statisticky významná souvislost mezi povětrnostními podmínkami a výskytem požárů porostů, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení,” vysvětluje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Počasí vhodné pro vznik požárů nicméně samo o sobě požár nezpůsobí. V drtivé většině případů je za něj odpovědný člověk. Podle US Forest Service je 85 % lesních požárů v USA důsledkem člověka.U nás je toto procento ještě vyšší a v naprosté většině případů (více než 95 %) stojí za vznikem požáru nedbalost, nebo dokonce úmysl člověka.
„Je důležité si uvědomit roli jednotlivých faktorů. Člověk a jeho úmysl či nedbalost je primární iniciátor požáru, klimatická změna ale ovlivňuje, jak se daný požár rozhoří, jaký bude jeho rozsah a délka jeho trvání, nebo jak náročné jej bude uhasit,“ říká k tomu Ondráš Přibyla z portálu Fakta o klimatu. „Data ze světa ukazují, že klimatická změna prodlužuje na celém světě sezónu lesních požárů v průměru o zhruba dva týdny. Více horkých dní a méně srážek způsobuje, že je pro požár více paliva – nejen dřeva, ale také suché trávy nebo suchého spadaného jehličí,” doplňuje Přibyla.
Přečtěte si také |
Lidé zachraňují jednu z kdysi nejběžnějších ryb tůněk a rybníčkůŠkody, které požáry způsobují, se podle dat pojišťoven nicméně příliš nemění. „Počet pojistných událostí z požárů je poměrně stabilní, ročně jich evidujeme okolo šesti tisíc s průměrnou škodou pohybující se mezi 300 a 600 tisíci korunami. Tato částka je silně ovlivněna mimořádnými požáry velkých skladů, továren, provozů s extrémní výší škody,“ upřesňuje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Vzhledem k tomu, jak klíčovou roli hraje při vzniku požáru člověk, lze riziko významně snížit přijetím vhodných opatření – prevence, informovanost občanů atd. Jedním z nástrojů, který byl vytvořen je web www.firerisk.cz, který předpovídá počasí vhodné k požárům na území ČR na dalších 10 dní.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Miloš Zahradník
4.8.2022 11:24Coz mimochodem zrejme tedy svedci i trvale pritomnosti "klimaticke zmeny" ve vyvoji prirody parku v poslednich 10 000 letech. Nebo ne? Tak proc do toho tu klimatickou zmenu pletete? Sucho bylo, to ano a kurovec radil taky ;)
Cekam, kdy ekolist da prostor k vyjadreni take dalsim hlasum - treba z rad mistnich obcanu a vedeni mistnich samosprav. Tedy i jinemu pohledu na tuhle udalost - nez jen skryte i otevrene adoraci ohne jako "architekta lesa" spolu s kurovcem a podobnymi nazory zelenych fanatiku. To si tihle "ekologove" neuvedomuji - napriklad - jak znicujicim zpusobem tohle bude pusobit na autoritu - mezi vetsinou normalnich obcanu - rozhodovani "ochranaru" ohledne "managementu zvlaste cennych prirodnich oblasti" v budoucnosti a to nejen zde v Labskych piskovcich ci na Sumave?
Marek Drápal
4.8.2022 13:10 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
4.8.2022 14:43 Reaguje na Marek DrápalJa ceskosaske svycarsko zblizka moc neznam ale smrk tam asi mel v urcitych udolnich partiich sve domovske pravo odjakziva. Jak vlastne dopadl treba ten Kralovsky smrk u Dolskeho mlyna? https://cs.wikipedia.org/wiki/Dolsk%C3%BD_ml%C3%BDn
Jaroslav Řezáč
4.8.2022 19:32 Reaguje na Miloš ZahradníkMilan Milan
4.8.2022 11:38Pepa
4.8.2022 22:15 Reaguje na Milan MilanBřetislav Machaček
6.8.2022 11:43 Reaguje na Milan Milanhospodářských lesů je zhovadilost největšího kalibru. Snažit se
o přetvoření hospodářského lesa na prales nicneděláním se tak
zvrhlo na odlesnění požárem místo odlesnění těžbou a zalesněním lesem blízkým cílové druhové skladby dřevin. Mohli přece odtěžit
smrky, ponechat borovice, listnáče a nenechat shořet všechno.
Tak už tu mohl být základ věkově i druhově rozmanitého lesa,
nezačínat nyní z nuly a spoléhat se na náhodu, co tam naletí.
Lukas B.
4.8.2022 13:30Miloš Zahradník
4.8.2022 14:24 Reaguje na Lukas B.Svatá Prostoto
4.8.2022 14:49Jako je jasné, že za sucho to líp hoří. Stejně jako jasné, že za drtivou většinu podobných průšvihů může nějaký idiot. Ale k tomu co píše OP je potřeba dodat, že velmi důležitou roli hraje i reakce příslušných složek IZS, jejich vybavení, zkušenosti a podobně.
To všechno je rozhodně řádově lépe ovlivnitelné, než nějaké sucho či klimatická změna. Jak už jsem psal, když přišly povodně, jak 97, tak zejména 02, tak jsme na to všichni koukali jak péro z gauče, bo to nikdo nepamatoval ... při dalších povodních už to bylo podstatně lepší, byť je jasné, že bez ztráty kytičky to nebude nikdy.
Lukas B.
4.8.2022 15:42 Reaguje na Svatá Prostoto300 metrů (nebo kolik) únikové východy, aby se mohlo prchat v případě třeba požáru. vtipné bylo, že na železničních koridorech se hned po kolaudaci (resp. po uvedení do zkušebního provozu pro přesnost) únikové východy opatřily zámky a zamkly aby sběrači kovů nevnikali na trať a neprchali s lupem nejkratší cestou. klíče dostali strojvedoucí, že jako v případě požárů cestující veřejnosti únikový východ odemknou.
podobně na světě uhořely tisícovky lidí na koncertech, v kinech, v restauracích a na diskotékách, kde byly požární východy zamčeny, aby tam návštěvníci nelezli bez lístků a neutíkali bez placení
Milan Vítkovič
5.8.2022 13:40Bureš by tvrdil, že za všetko može ten Ruský drvochrobák, ktorý žozral všetko drevo, šutre i motýle, i jeho daňove priznání.
Fiala by v tom viděl pouze a jen změnu klimazměnu, protože mu to tak řekli Němci.
Rakušan by neřekl nic, protože vše už řekl Fiala.
Náš pan prezident by řekl, že za to můžou nějací kundové a měl by asi i pravdu.
Ekologové v tom vidí spásu světa, celý svět coby jedno obrovské spáleniště s jedním obrovitánským hřbitovem všech obyvatel, kteréžto prostředí je tížený výsledek jejich ochrany přírody hoden zlatého znaku chráněného území.
A obyčejný člověk.. musí konstatovat, že pod takovýmto odborným vedením se dočkáme ještě horších situací a okamžiků, než je požářiště státem chráněného dávno mrtvého lesa.