https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/plzen-podpori-odstrel-premnozenych-divocaku-schvalila-tzv.zastrelne-za-prase
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plzeň podpoří odstřel přemnožených divočáků, schválila tzv. zástřelné za prase

18.1.2024 20:39 | PLZEŇ (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Plzeň podpoří odstřel přemnožených divočáků na území plzeňských honiteb, radní schválili takzvané zástřelné za prase. Nový dotační program města má motivovat myslivce k odstřelů divokých prasat na územích, jež navazují na zastavěnou část Plzně a patří do působnosti obce s rozšířenou působností. Dnes to schválila rada města, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN).
 

"Dotace mají pomoci snížit počet divočáků, kteří pronikají do zastavěného území a páchají škody na městských i soukromých pozemcích. Pro letošní rok je připraveno 300.000 korun," uvedl. Město může částku zvýšit.

"Takzvané zástřelné za prase jsme stanovili na 3000 korun za kus a pravidla nastavili tak, abychom myslivce motivovali k intenzivnějšímu odlovu přemnožené černé zvěře," uvedl Tolar. Město dá peníze jen tehdy, když příslušné myslivecké sdružení odloví v lovecké sezoně alespoň o 15 procent divočáků více než v té předchozí. Sezona začala loni 1. listopadu a skončí letos 31. října. "Odměnu tedy myslivci dostanou pouze za počty kusů, o něž svou loveckou bilanci z předchozí sezony navýší," řekl.

Počet ulovených zvířat je stanoven v evidenci myslivosti, kterou je povinen vést uživatel honitby a také orgán ochrany myslivosti, a to na centrálních statistických výkazech ministerstva zemědělství.

"Divoká prasata páchají v Plzni nemalé škody," řekla mluvčí radnice Eva Barborková. Nejčastěji se objevují v Bolevci, Borském parku, na Bílé Hoře, Doubravce, Roudné, Valše, Sylvánu, v okolí Chlumu, Mikulky nebo Fakultní nemocnice Lochotín. Využívají toho, co jim lidé nabízí. "Skládky kolem zahrádkářských kolonií, rodinných domků a obytné zástavby, vyházené ovoce, ořechy, posekanou trávu. To vše divočáky láká. V neudržovaných a zarostlých zahradách, v porostech keřů pak mají ještě příležitost se ukrýt," dodala Barborková.

Loni bylo podle mluvčí v plzeňských honitbách uloveno 264 prasat.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

19.1.2024 07:50
Pořádné zástřelné a důrazné nařízení pro myslivce. To udělala už Marie Teresie. A fungovalo to. Co takhle - máš kulovnici = čtyři prasata ročně nebo o ni přijdeš .
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

19.1.2024 08:56
Osobně si myslím, že řešíme hvízdot kule, která nám přeletěla na hlavou... Pro nemyslivce té kule co slyšíme se bát nemusíme ta je již dávno km za námi nebo již dopadla na zem..
To že jsou nějaké stavy místně velké je jen otázkou souběhu okolností. Vlastník lesní honitby rád využije dobře zazvěřené honitbu černou zvěří. Načež mu tato zvěř nepáchá téměř žádné škody, ostatní spárkatá okusuje dřeviny atd , černá naopak tlumí vývojové stadia hmyzu, které jsou v zemi (např. chroust) a buchtováním umožňuje přirozenou obnovu lesa...
V polních honitbách jsou stavy dnes již za kulminací a na dále budou klesat. Na trhu je dostatek pozorovací a zaměřovací optiky (DNV, termovize ) a podle vlastních zkušeností ji vlastní více jak 50% aktivních myslivců a lovců. Tito dokáží odlovit veškerý přírůstek a již se loví tz. podstata. (Došla selata tak jsem vzal větší kus). Tím pádem klesají stavy. To že jsou stále vysoké odlovy je způsobeno zdokonalováním využití této techniky.. Vlastníci lesních honiteb na základě těchto poznatků lépe pečují o tz svou zvěř a učí se ji držet v lese ( krmení, klidové zóny, atd...).
Tento trend nastal v covidových rocích kdy měli lidé hodně času a pořídili si tuto techniku, která byla dříve zakázaná (termovize, tlumiče atd..) Také stát uvolnil některé zakázané způsoby lovu (někdy je to na úkor všeobecné bezpečnosti lov po hranicích ad). Tento trend bude i nadále pokračovat, protože jak stagnuje hospodářská situace a bude přilepšení ve formě chutné zvěřiny stále aktuálnější.
Jak na tento trend zareaguje zvěř.. stáhne se na nehonební pozemky, kde má dostatek potravy a nikdo ji neruší lovem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2024 17:37 Reaguje na Jaroslav Vozáb
To je pravda, odlovy zvěře klesnou vzhledem k zazvěření vždy až s určitým zpožděním. Protože v první etapě, kdy zazvěření už znatelně klesá, lovci rozjetí předchozím úsilím zvýší intenzitu lovů, aby udrželi svůj osobní počet odstřelů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.1.2024 18:08 Reaguje na Radim Polášek
https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/myslivecka-statistika-za-obdobi-2022-2023

Podívejte se na grafy vývoje úlovků, a žádný nevykazuje tak divoké výkyvy (oscilace), jako je tomu u lovu černé (rok s dotací/počkámé...). Mluvit o tom, že jsme za vrcholem, bych si netroufl. Graf má vyrovnaný průměr, těch někdejších "rekordních" 250 tis. se stalo normou.

A že se prasata stahují do měst? Podívejte se např na březňačku, jaká je její úniková vzdálenost ve městě (pod nohami) oproti divočině (+20-30m). U ní je nižší úlovek spojen se synatropizovanou volavkou a velkými racky. Zvířata nejsou hloupá, vědí, v jakém prostředí se pohybují. Město vnímají jako safari s příkrmem. A tady lovit je násobně rizikovější, než někde v temném lese.
Odpovědět
Ra

Radek

19.1.2024 10:12
Vy jste popsal idealní stav lovu , v podstatě jste popsal tak jak by se to správně mělo dělat .

Bohužel má termovizi hodně lovců co nezná způsob života černé zvěře a loví na potkání mladé kanečky ,tak zvané sekáčky (ty už v populaci v podstatě nejsou a bachyně ) nechávají selata bez vedení . Každý den jsou v honitbě , jezdí z jedné strany na druhou ,tak dlouho až někde najdou tlupu černé a něco z ní uloví . Výsledek je opravdu vidět , zvěř se stáhla do oblastí kde má klid a tam dělá škody , selata mají selata . ( jak mile dosáhne sele bachynka váhy 30kg tak je reprodukce schopná ,díky uživě se tak stane v prvním roce života , protože v tlupě chybí dospělý kanec a bachyně, mladý kaneček mladou bachyňku oplodní a ta potom metá 2x ročne selata ) selata vodí selata . Lov černé a statistiky o luvu v číslech to dokazují .

Z lovu zmizela tak zvaná myslivecká tma , kdysi jsme lovili z puškohledem zvěčení 4x za svitu měsíce , zbytek doby kdy nesvítil měsíc ,byl v honitbě klid , v naší honitbě cca100 kusů černé zvěře a škody jsme měli minimální ….

Dnes je pohyb každý den ,lovíme pomocí termovizí , zvěř nemá klid je zrazovaná na každém kroku , změnilo se její chování . Lovíme cca 50 kusů ročně , škody máme v podstatě na každé louce . Tohle je bohužel smutná pravda , koho znám mi to potvrzuje . Moderní techniku máme , jenže ji neumíme používat .
Odpovědět
Ra

Radek

19.1.2024 11:18
Dotace je hezká , myslím si že to běží na území celé ČR jen je tam 1000kč , tak oni to zvedli na 3 .
Místní lokalitu neznám , z článku je mi ale jasné že je to v místech kde se vyskytují ve velké míře místní obyvatelé , v takových lokalitách se černá cítí velice dobře a hlavně bezpečně . Dokonale rozená lovce od běžného člověka , naopak lovec to tam má hodně ztížené , musí při lovu mnohem víc zohlednit dráhu střely , jak chybené tak střely která prostě pokračuje dál za uloveným kusem , nebo takové která se může odrazit . Prostě i když vidí zvěř tak nemůže pokaždé střílet , protože mu v tom brání místní prostředí …..

Černá je tam vytlačená právě pro to že nemá ve svém přirozeném prostředí dostatek klidu ,je to nevhodným lovem za pomoci termovizí a dalších přístrojů umožňujici lov za úplné tmy . Při tom by mohly tyto přístroje přispět právě k dobře prováděnému lovu selat a lončáků . V první řadě lovit přirůst a potom dospělé bachyně . Dopřát zvěři aspoň 10 dní z měsíce klid a nevytlačovat ji neustálým zrazováním do městských honiteb ,kde se cítí bezpečně a kde je mnohonásobně obtížnější lov .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.1.2024 13:42
Řekl bych, že vázat zástřelné na překonání loňských počtů není dobrý, tj. motivující, systém. To jako bych startovné závodníka podmínil překonáním jeho loňského času-/ Má-li mít početnost prasat trvale sestupný trend, řekněme někde na úroveň osmdesátek (nemluvě o 70.), a nikoliv oscilovat kolem 200 (+-50) tis., je žádoucí STÁLÁ podpora aktivních lovců. Samozřejmě při dodržení žádoucí struktury (1. sele, 2. lončačka, 3. bachyně). Lze tak trochu odtušit, která lobby to takto navrhla... U jiné spárkaté to (přemnožení) tak nevadí, jako čím dál drzejší černé. To není ani tak o klidu a rušení, ale přizpůsobivosti, viz např kuna, sojka, straka aj. Prostě synantropizace (černé) je fenoménem dneška, zvláště pak v oblastech, kde se v humnech (i za nimi) chovají hospodářská zvířata. A jakmile tam jednou jsou, další pokolení to berou jako samozřejmost. Takže: čím víc se odloví letos, o to méně práce budou mít v dalších letech.
Odpovědět
Ra

Radek

19.1.2024 15:36
Samozřejmě pokud má mít dotace smysl tak musí být na kus a musí patřit lovci co zmrzá a loví . Další je správně provedený lov ,takže dotace za kus ano ale jen za sele ,lončák bachynka a pokud bachyně tak na každých 10 ulovených selat ,proplácet jednu dospělou bachyni …z dnešními zaměřovači lovec opravdu muže vidět i pohlaví prasete které loví . Na hodně místech se to zvrhlo na lov bachyní a kanců , hlad některých rádoby lovců se schovává za škody .

K tomu klidu , já si myslím a z praxe vím že je to to nejdůležitější . Musí se prostě znovu vrátit k takzvaným centrálním krmelištím a na nich pravidelně doplnovat vhodné krmení (nesmí tam být pšenice ! tyto místa navštěvuje i srnčí a té to dělá v trávení problémy ,které mohou vest až k uhynu kusu !!!! musí to být suché krmení , žádný plesnivý bordel …..) na nich se nesmí lovit a kolem nich musí být klid .

(vím o výzkumu kdy pověsili na krk pár dospělým prasatům ,poměr pohlaví už nevím …temetrické obojky , jasně z toho vyšlo že pokud má prase aspoň trochu potravy na jednom místě , klidně leží 50m od a chodí tam , nemá potřebu nikam jinam chodit . Jedna bachyně si v té době zašla na německou stranu šumavy a tam ji hned ulovil německý lovec , telemetrický obojek vrátil …. ) prostě je potřeba aby byl v lese kolem kmelišt klid a lovilo se na loukách a to tak že sele , lončák a nakonec dospělá bachyně .

Praxe je bohužel jiná , jezdí se autem po celé honitbě tak dlouho až se narazí na tlupu černé , pokud se tak nestane na loukách ,tak se prostě zajede do lesa ke krmelišti a tam se uloví kus ,nebo mají na krmelištích fotopasti co pošlou fotku a jede se rovnou pro prase a zase je jedno jaké …. vím že střílím do vlastních řad , ale je to bohužel tak . Vím že se opakuji ale hlavním důvodem nárustu černé zvěře , je uživa na polích a špatně prováděný lov .

Samozřejmě tam hrají roly další jako nadměrný pohyb lidí , kdy za kovidu zjistili že je to hezké i u nás a začali častěji chodit ven a nejde se s nimi domluvit že prostě večer tam je lovec a sedí tam a čeká na zvěř …..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.1.2024 10:39 Reaguje na Radek
Situaci jste popsal dobře.Souhlasím. Jen je potřeba nezapomínat na to, že jsou u nás a není jich málo, čistě lesní homitby s minimem luk či polí. No a v lese, zvlášť když je tam ve větší míře buk, toho mimo krmeliště a to i s využitím "nejmodernější techniky" moc neulovíte. Dalším problémem je hranice pole- les. Bohužel , stále vzrůstá tlak na využívání honebních ploch. Nepíší už jestli se jedná o les čí louky a pole. Ten tlak a to v kteroukoliv denní či noční hodinu prostě sílí všude. No a i toto se odráží na jak časové tak i prostorové aktivitě zvěře. Nyní se k tomu přidává i vlk, který svým tlakem na zvěř dokáže rychle změnit její " návyky". Výrazně zvětšit její teritorium, zvětšit velikost tlup a tím výrazně zvýšit i časovou náročnost lovu. Vlk toho v případě černé moc neuloví , pouze myslivcům stíží její lov.
Těch 250 hektarů je v kontextu vlivů působících v dnešní době na zvěř nesmysl.
No a zástřelné pouze nad rámec lovu v minulém roce? I toto považuji za nic neřešící nesmysl, který jen prohloubí ty již dnes jasně viditelné meziroční rozdíly ve výši lovu.
Odpovědět
Ra

Radek

20.1.2024 12:06 Reaguje na Jarek Schindler
Hranice pole les je nesmysl , bohužel všude přítomný a z novým návrhem zákona se to nezlepší .
Je zástřelné na odevzdanou čelist , to nám lovcům nějakou korunu dá , je ale pravda že jak těch čelistí máte moc tak jich polovinu vyřadí z tím že je něco špatně …..jestli to bude i v letošním roce nevím .
Měli by z příchodem dokládání ulovené zvěře dát dotaci na kus černé a stanovit správnost lovu , z tím focením by to mohlo jít kontrolovat .
Také by bylo dobré stanovit dobu v měsíci kdy se nesmí lovit černá v nočních hodinách vůbec (cca 10 dní kdy by se mohla jen z rána a z přichodem tmy ) aby měli trošku klidu , jak by se to dodržovalo je jiná věc , vše je o lidech .

Já si myslím že je veliká škoda hájení vlka , měli by ochránci začít přemýšlet o tom kam to povede . Za mě to bude gradovat a na konec to skončí znovu vyhubením této krásně šelmy . Přitom by stačilo opravdu v odůvodněných případech a na jasně daných místech, kde už ho prostě nechceme vídat , povolit lov . Z jeho přirozenou inteligencí by se rychle naučil kam muže a kam ne .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.1.2024 10:03 Reaguje na Radek
Tak čelist od holé a černé se předkládala už kdysi dávno. Nyní se ke vzorkům na veterinu dokládá pírko. Nevím jak kde ale u nás se fotky předkládají již nějaký čas. Takže plomba, fotka ulovené zvěře, pírko na veterinu a revírník kterému se ulovené kusy hlásí a který si to může fyzicky kdykoliv kontrolovat. Jakou další kontrolu úlovků by ještě kdo chtěl? Jinak doba lovu se všemožně prodlužuje, viz celoroční lov zvěře do dvou let věku a vy byste to chtěl naopak krátit. Pro zvěř by to bylo dobré ale při křiku, jak je vše přemnožené, je to asi těžko realizovatelné. U vlků je to jasné. Rajonizace a únosný počet. Tři zony kde v první se neloví. V druhé se loví při dosažení počtu a třetí kde se loví v době lovu vše. U vlků mě spíš zajímá jak bude v případě prosazení toho dlouhodobého plánování výše lovu spárkaté zvěře státní správa postupovat v případech kdy třeba i díky přítomnosti vlků nebude v honitbě zvěř a plán lovu se nesplní. Budou i v tomto případě padat drakonické pokuty za nesplnění plánu lovu? Osobně považuji snahu o plánování lovu na tři roky dopředu ve stejné výši za nesmysl. Ono stačí aby se změnila plodina na polích nebo došlo k navýšení objemu práce v lesích a stav zvěře může vypadat úplně jinak. No a pokud by toto prošlo tak jsem zvědavý na ty mini honitby. Tam to bude ještě složitější.
Odpovědět
Ra

Radek

21.1.2024 11:52 Reaguje na Jarek Schindler
To si nerozumíme , já bych chtěl zavést dobu klidu , kdy by se lovila černá zvěř jen na ranní čekané a večerní . V noci by byl cca 10 dní v měsíci klid . Za mě by to mohlo vést ke snížení škod . Ted z termovizí prostě nemá černá jediný den v měsíci klid . Na jejím chování je to vidět , přijdou na louku tam se zdrží 20 minut a odchází , stačí aby padla někde v dálce rana a jedou jako by někdo střelil do nich ….
Z tou kontrolu jsem mysle to dodržování klidu v nočních hodinách .

To co popisujete vy máte v honitbě LČR …. Čelisti z holé jsme kdysi odevzdávali také ( jde z ní určit pohlaví ) ted se u nás odevzdávají čelisti z černé , je platba podle druhu , je to motivační aby se lovili co nejvíc selata a lonské bašky ( za dospělý kus není myslím nic ) Jenže to chodí tak že je to podle peněz , myslím že první rok uhradili všem lovcům a ty další to prostě krátí podle toho kolik mají peněz …pírko se také odevzdává a když je neodevzdáte tak si vyšetření na trichinelu platíte sám .
Fotky jsou dobrý nástroj kontroly , jenže v novele MSZ je bude moct pořizovat pouze hospodář , nevím jak si to kdo představuje ale v praxi to bude hodně stěžující .
K tomu plánu lovu , podle toho co jsem četl mě vychází že tam kde nebudou škody ,nebude plán lovu a pokud jsem to dobře pochopil , vtom případě by mě zajímalo ,jak budou řešit stav ,kdy z lesní honitby bude vycházet černá ,která bude chodit na louky (hranice tvoří louka -les ) dělat škody . Kdo je bude hradit a kdo bude muset plnit plán lovu ?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2024 08:41 Reaguje na Radek
Tak pořád si myslím, že je lepší když se černá na louce zdrží dvacet minut než aby tam buchtovala dvě hodiny. Z toho plánování lovu, pokud jsem to pochopil správně, budou mít myslivci hodně těžkou hlavu. Samozřejmě plán lovu a hrazení škod padá na hlavu uživatele honitby. Nikoho nezajímá odkud zvěř chodí ale jen to, že někde dělá škody.
Pokud by měl fotky a to ještě na místě lovu pořizovat pouze hospodář, tak jsem zvědav jak to bude dělat. Podle mě je to nesmysl který by zatěžoval MH nad únosnou míru.
Odpovědět
Ra

Radek

22.1.2024 10:01 Reaguje na Jarek Schindler
Navštěvují louky celou noc , jen se tam moc dlouho nezdržují , co pozoruji já . Jsou tak nějak pořád v pohybu , když to porovnám z dřívější dobou ,kdy měli víc klidu , nebylo problém se k nim dostávat , ted zajdu za horizont abych je mohl obejít ( třeba kvůli větru a nebo lepší pozici střelce …) a když vyjdu už tam nejsou a nebo jsou o 150 dál …. takže je pro lovce je těší se k nim dostat a něco ulovit . …..u nás lovíme míň kusů a máme o moc víc problémů z řešením škod .Prostě mě to přivedlo k názoru že zvěř nemá cvíli klidu , je pořád zrazovaná lovci z termovizí , co lovit neumí ale jen lítají po honitbě v touze něco ulovit ....

Samozřejmě že nikoho nezajímá odkud zvěř chodí , tím se zase dostáváme na výměru honitby , čím víc hektarů tím lepší možnost lovu a snižování škod …..prostě 250 ha nemůže ve velké míře ovlivnit škody ,spíš to povede k jejich nárustu .

Hospodář podle novely zákona bude muset dokládat fotky ulovené zvěře do 48h ,takže to nebude na místě lovu , ale do systému by měl mít přístupový kod pouze hospodář , je to blbost . Pokud by to mohl fotit na místě lovu lovec tak jak je tomu v honitbách co pronajímá LČR tak by to bylo ku prospěchu věci …..připadá mi že tvoří nový zákon lidi z města kteří o tom ví hodně málo .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2024 10:47 Reaguje na Radek
S těmi fotkami problém nevidím. Foto si udělá lovec na místě a pošle to MH. Ten to potom pouze přepošle. S přístupem pouze pro hospodáře souhlasím. Jinak by se z toho mohla stát "anarchie". 250 ha je i vzhledem k dalším " připravovaným problémům" nesmysl. O tom je zbytečné se bavit. Honitby prostě nejsou oploceny a zvěř která je jeden den tady může být příští den o pěkných pár km dál. Tedy kromě srnčího. To změní stanoviště pouze s formováním zimních tlup.
Jinak bych řekl, že černá se takto chovala vždy. Při sebemenším náznaku vyrazí a zastaví se třeba po 50 metrech a jistí. pokud je vše v pořádku tak se třeba na krmeliště ( louku, pole) vrací a třeba taky ne a pokračuje ve své "obchůzce". Takto se chovala a chová i v lese.
Odpovědět
Ra

Radek

22.1.2024 11:45 Reaguje na Jarek Schindler
Asi je u vás na černou menší tlak , v podobě ježdění z jednoho místa na druhé a neustálé zavětřováni ( zrazování , rušení zvěře ) Vše je o lidech a jejich znalostí . Tak jak jste to popsl vy to bývalo u nás běžně , nebyl problém černou dojít , nepřipadalo v úvahu že by cca 1km v dálce padla rana a zvěř by se posunula a nebo zatáhla do krytu . Vše je o lidech a domluvě , u nas to ovládli vlastníci , loví se zvěř dospělá ,selata zůstávají bez vedení a škody jsou katastrofální .

Pokud bude možné nahrát přeposlané fotky hospodářem druhý den , bude to jenom pro dobro věci .
Odpovědět
Ra

Radek

22.1.2024 12:13 Reaguje na Radek
Mám jiný názor i na posun zvěře o pár kilometrů dál , tak to prostě není . Nedokážu najít aplikaci kde je krásně vidět podle telemetrických obojků , co měli nasazeny jeleni , laně i černá …..je na tom krásně vidět jak se pohybovali a to v rozmezí několika let , pokud měli klid byli v podstatě na jednom místě samozřejmě se zohledněním jejich životního prostoru ….dám tomu ještě nějaký čas a třeba se mi to podaří dohledat ….
Odpovědět
Ra

Radek

22.1.2024 12:38 Reaguje na Jarek Schindler
http://zver.agris.cz/homepage/show-last-positions?deerids=117540&limit=1500&type=lines&period=M&num=6

projekt byl v roce 2012 ukončen ale hystoie a učel tam je , mrkně na to
Odpovědět
Ra

Radek

22.1.2024 12:42 Reaguje na Radek
https://katedry.czu.cz/kmlz/prostorova-aktivita?editmode=0
Odpovědět
Ra

Radek

19.1.2024 16:01
to ale nejde dělat na 250 hektarech …..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.1.2024 08:33 Reaguje na Radek
Jak vidíte, pane kolego, téma je naprosto nezajímavé, nikdo další se nechytá. Mmch, těch (ostudných) 250 ha je důsledek toho, co je zde naznačeno.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

20.1.2024 10:21 Reaguje na Karel Zvářal
Naprostý souhlas, každý řeší jen "svou honitbu" kterou projede autem za noc 3x.... I na 500ha je třeba myslet jinak a dát do novely zákona tz oblasti chovu s nějakými stavy a pravidly. Blbneme se statistikou a většina černé není v honitbách normována (polní verzus lesní honitby) a přesto máme největší podíl černé na výsledku mysliveckého hospodaření, toto nás čeká i u dančí a mufloní zvěře. I tak si myslím, že jsme již za vrcholem populace černé zvěře (alespoň u nás v Polabí).
Dnešní doba nepřeje obecně spolkům (jakýkoliv a tlačí se vpřed zájmy jedince).

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.1.2024 19:45 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Tak samozřejmě, každý bude v první řadě "řešit" ( starat se o) svoji honitbu. Bylo by asi špatné kdyby vaši honitbu měl "řešit" soused. Oblasti chovu nejsou žádná novinka. Bohužel se vše , jako přežitek zrušilo. No ale kdo chtěl a měl zájem tak oblast chovu znovu má. Ano, černá se vyskytuje na většině ůzemí ČR ale je normovaná pouze na nějakých +- 700 tisících hektarech. Většina zvěře potom pochází z honiteb kde normovaná není. No a že se černá podílí z největší části na dnešních úlovcích. Samozřejmě je to dáno i jejím největším přírůstem. Zatím co u ostatní spárkaté zvěře je koeficien přírůstu dle bonity +- 1, u černé je to +-5. U vás v Polabí bude asi nejvíc záležet kolik máte lesa a co vám zrovna roste na poli. Takže meziroční výkyv ve výši lovu může být značný. No a spolkům,tedy hlavně těm mysliveckým nepřejí hlavně různí ochranáři z těch zaručeně neziskových organizací. Proč se asi tak mohutně prosazuje ten slavný Saský model?
Odpovědět
Ra

Radek

20.1.2024 10:31 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářal , moc hezky a poučně tady na ekolistu píšete 😊

Je to bohužel tak ,za to co se teď děje z myslivostí můžeme v první řadě my myslivci . Dovoli jsme bouchalum z temovizí zabíjet trofejovou zvěř v noci , zvěř černou dospělou a to tak že to dělají na potkání . Holá zvěř je nezajímá , trofej a velikost prasete aby se mohli chlubit jak jsou dobří lovci . Znám dost nových myslivců co nemají uloveno ani jedno prase z puškohledem , prostě to neumí …..znám i takové co dalekohled nemají . To všechno se děje a schovává za to že zvěř dělá škody .

Snažím upozornit na to proč dělá zvěř škody a naivně věřím že to zabere 😊 Takových myslivců co jsou denně v honitbě a znají spády zvěře a chování . Těch co znají trávení zvěře a její potřeby a snaží se správně přikrmovat tak aby zvěři opravdu pomohli je dnes jako šafránu . Nejhorší jsou ti co nemají celý týden čas a v neděli vyrazí z kýblem nějakého krmení a nasypou to zvěři do korýtka …..ale tohle téma je jinam ….
Ještě si dovolím , třeba to někdo čte .

Honitba by měla být co možná největší . Hospodář by měl být vzdělaný , znalý místního prostředí a ochotný dělat tuto nesnadnou práci . Lidé by se měli domluvit .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.1.2024 11:34 Reaguje na Radek
Děkuji za ohlas, vidím to podobně. K těm škodám: máme dobře zajetý lesnický systém pasečného hospodaření s plocením ohrožených ploch, včetně výsadby větrolamů. Prakticky denně procházím příměstskou honitbou, kde normální pohyb je jen po asfaltce (cestách), do hustníků se 99% lidí nepouští, jen někteří houbaři v jejich sezónu. Prasata běžně odpočívají pár desítek m od těchto cest, v ostružiní či hustém smrčí. Nedostatek krytiny tedy nehrozí.

Kdysi (15-16) jsem rozvážel v kolečkách budky a jedna mi vypadla a skutálela se po svahu k potoku. Jdu pro ni, když tu náhle se odtud "vyrojilo" 10-13 ks černé. Byla zalehlá v blátě, 40-50m od cesty, kde trávila horký den. Nebýt popsané události, nechají se v klidu přejít, podobně jako zalehlý zajoch.

A že černá je (lokálně) přemnožená, to vědí všichni. Jen na způsob regulace není jednotný názor, takže to potom vypadá tak, jak jsem napsal jinde: loví jen někteří, jim bych přál bonus za 10, 20+ za sezónu. Podobné je to s liškami - záležitost specialistů (zátvory), příp. aktivní na vnadišti černé. A že doba této tradiční spolkové činnosti nepřeje, souhlasím, a s tím souvisí i malý zájem mladých, což problémy jen prohlubuje. Tolik aspoň ve zkratce.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist