Po požárech v národním parku Sequoia dokraloval Král Artuš

Bouře, které se v masivní míře projevily loni v srpnu nad Kalifornií, byly neobvyklé svou intenzitou i formou. Jednalo se totiž převážně o tzv. suché bouře, tedy bouře bez nebo doprovázené jen minimem dešťových srážek, zato ale s vydatným blesko-bitím. A právě blesky bičující vyprahlé zalesněné svahy pohoří Sierra Nevada byly v následujících dnech příčinou více než 650 požárů.

Dá se říct, že Národní park Sequoia měl štěstí. Zatímco jinde v horizontu dvou až tří týdnů vypálily vzniklé požáry plochu okolo 7000 kilometrů čtverečních lesních a rozvolněných porostů, a komplex celkově zdevastované plochy tím vytvořil nový smutný kalifornský rekord, v NP Sequoia se vyskytly požáry jen dva. Respektive „jen“ dvě propojené série, tzv. Castle a Shotgun Fire. Tím ale dobré zprávy končí.

S jejich plameny se tu v komplikovaném terénu, izolovanosti lokalit a kvůli nepříznivému počasí bojovalo vlastně až do ledna 2021, kdy už ohni padlo přes 700 kilometrů čtverečních. Ve světle toho, že sezónou požárů si loňský rok prošla větší část Kalifornie, se vyčíslení škod v NP Sequoia na první pohled nejevilo zlé. Zaznamenáno bylo 17 zranění a žádné úmrtí, projevily se nějaké komplikace v dopravní situaci na dvou mezistátních dálnicích, oheň zdevastoval 228 budov. Tedy, chat a srubů, nic až tak divokého.

Jenže skutečné poznání ztrát se projevilo krátce poté, co v lednu loňského roku mohli konečně zahájit detailní terénní obhlídky a průzkum lesníci a geologové ze správy národního parku. Oheň totiž zasáhl místní populaci sekvojovců obrovských.

Předchozí odhady narušení porostů byly více než optimisticky nadhodnocené, mělo se za to, že poškozeno ohněm bylo okolo jedné tisícovky exemplářů. Průzkum nicméně odhalil, že zasaženo bylo 7500 až 10 600 vzrostlých stromů. Některé naprosto fatálně, jiné možná ne zcela definitivně, ale určitě vážně. I proto označují pracovníci národního parku událost za silně depresivní. V nedávné historii i vzdálenější minulosti prošly lesy v okolí Kings Canyon desítky, možná stovky požárů. Bez větších následků. A teď stačila jedna atypická bouřková sezóna k tomu, aby mamutí stromy dožívající se běžně i 2000 let, zahubil oheň. Celé je to ale ještě o něco smutnější.

Loňský požár totiž dokázal svou ničivou silou najednou odepsat 10-14 % veškeré existující přirozené populace stromů tohoto druhu. Včetně v pořadí 9. největšího sekvojovce na světě, Krále Artuše. Obr s výškou 82,4 metrů a obvodem přes třicet nedokázal ohni odolat.

S tím, jak se ničivé epizody lesních požárů stávají frekventovanější a jak je sucho v regionu stále častějším jevem tak panují reálné obavy o to, jak dlouho tu ještě dokáží sekvojovce přežít, a kdy se zařadí k druhům ve svém přirozeném areálu vyhynulým.

---

reklama

---