https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-analyzy-dna-byl-vlk-ktereho-srazilo-auto-u-mlade-boleslavi-z-polska?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle analýzy DNA byl vlk, kterého srazilo auto u Mladé Boleslavi, z Polska

16.5.2018 11:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vlci migrují na velké vzdálenosti. Překážkou jim jsou dálnice. Na snímku vlk sražený u Mladé Boleslavi letos v dubnu.
Vlci migrují na velké vzdálenosti. Překážkou jim jsou dálnice. Na snímku vlk sražený u Mladé Boleslavi letos v dubnu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Genetické analýzy vlka, kterého v dubnu srazilo auto na D10 u Brodců poblíž Mladé Boleslavi, potvrdily, že zvíře pochází ze středoevropské nížinné populace. Ta obývá nížiny Polska a severovýchodního Německa a v posledních letech se objevuje i v severních Čechách. Překvapením však podle vědců bylo, že vlk pravděpodobně nepochází ze smečky, která se usadila v nedaleké CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, ale z Polska. Mohl tak na cestě k nám urazit značnou vzdálenost. Informují o tom ve společné tiskové zprávě Agentura ochrany přírody a krajiny, Hnutí DUHA, Česká zemědělská univerzita a Univerzita Karlova.
 

Vlk od Mladé Boleslavi nese variantu mitochondriální DNA označovanou jako w1, která je ve středoevropské nížinné populaci nejběžnější. Analýza třiceti jaderných oblastí nepotvrdila příbuznost se zvířaty, která byla až doposud analyzována ze smečky na Kokořínsku. Podobnost se nenašla ani s německými vlky, nejpodobnější genotypy byly nalezeny až v okolí národního parku Drawa v západním Polsku. Na určení detailů rodokmenu tohoto jedince dále spolupracují odborníci z České republiky s kolegy z Polska. Cílem je do analýz přidat genetickou informaci co největšího množství polských smeček.

„Rozsáhlé databáze získané v rámci předchozích projektů nám umožňují srovnání genetických profilů s dalšími územími včetně Německa, Polska a Slovenska a studium původu jednotlivých vlků," říká Pavel Hulva, docent zoologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. "Genový tok ze vzdálenějších populací je nutný pro udržení životaschopnosti smeček přežívajících roztroušeně v zalidněné krajině, což je v případě České republiky mimořádně důležité. Provedené analýzy ukazují, že populace v západní Evropě je je vlivem antropogenních změn málo početná a velmi rozdrobená. Vlk je jako nápadné zvíře dobře prozkoumán, problémy tohoto druhu jsou však jen vrcholem ledovce.“

Přesuny na vzdálenost stovek kilometrů nejsou u vlků výjimkou. Příkladem je samec sražený v loňském roce na dálnici D1, který přišel až z Karpat. Oba případy mají společného jmenovatele, tedy přesun ze zdrojových populací v oblastech s velmi málo fragmentovanou krajinou do Čech s hustou dopravní infrastrukturou a malým množstvím přechodů pro zvířata. Tyto události dokládají problémy velkých savců v člověkem ovlivněné krajině.

„Než byl vlk zabit u Mladé Boleslavi, urazil zřejmě stovky kilometrů. Vzdálenost od pravděpodobného místa původu jedince v severozápadním Polsku měří více než 300 kilometrů," říká Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA a Mendelovy univerzity v Brně. "Schopnost vlků přemisťovat se evropské kulturní krajině je značná, některé dálnice jsou však pro zvířata smrtelnou pastí. Tento a další případy usmrcení kriticky ohrožených druhů na silnicích nám tak alespoň pomáhají identifikovat kritické úseky našich silnic a dálnic. Děkujeme všem, kteří nám podobné případy hlásí.“

Vlk sražený u Mladé Boleslavi.
Vlk sražený u Mladé Boleslavi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Samozřejmě jsem rád, že se s největší pravděpodobností nejednalo o zvíře z naší kokořínské smečky," říká Ladislav Pořízek, ředitel Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Podle něho je ale jen otázkou času, kdy na střet s autem doplatí i některý z kokořínských vlků. "Naše krajina je dopravními stavbami doslova protkaná a dálnice a velké silnice jsou pro zvířata velmi obtížně překročitelnou bariérou. Nehynou na nich jen vlci, ale i řada dalších i běžných druhů zvířat. A samozřejmě jsou tyto střety nebezpečné i pro člověka. Je potřeba šetrněji plánovat a upravovat dopravní sítě, aby naše silnice byly bezpečnější pro divoká zvířata i pro řidiče.“

Analýzy DNA provedl tým vědců, který se populační biologií vlka obecného ve střední Evropě dlouhodobě zabývá a nedávno publikoval rozsáhlou studii v Diversity and Distributions, prestižním mezinárodním časopise zaměřeném na biogeografii a ochranu přírody. Analýzy proběhly pod vedením molekulárních ekologů Pavla Hulvy z Univerzity Karlovy a Ostravské univerzity, Barbory Černé Bolfíkové z České zemědělské univerzity a Kláry Janíkové z Ostravské univerzity.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
red
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist